SWISSmag č. 16 - jaro/léto 2017 by SNOW media

SWISSmag

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

cena 100 Kč | jaro–léto 2017

TO NEJ ZE ŠVÝCARSKÉ PŘÍRODY vodopády, jezera, vrcholy, ledovce CERN podstata světa #INLOVEWITHSWITZERLAND

Ty hory. Ta jezera. To světlo! Ty hory. Ta jezera. To světlo!

Lanovky a horské železnice od druhé noci pro ubytované zdarmaZDARMA PRO UBYTOVANÉ LANOVKY Lanovky a horské inspirovat! Nechte sedruhé inspirovat! noci pro železniceNechte odse ubytované zdarma inclusive

Nechte se inspirovat!

Rezervujte nyní např. 2 noci již od 4 s763 Kč* za „Pro osobu ve dvoulůžkovém pokoji seNikde snídaní v jednom z 3* hotelů podle Užijte si svou dovolenou co nejvíce nabídkou ubytované lanovky zdarma“. jinde se nevydáte tak vysoko, Vašeho výběru. U více než 90 hotelů všech kategorií (od Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic a za tak nízké ceny: ubytujte se alespoň na jednu noc v některém z více jak 100 hotelů a cestujte 13 lanovkami částečně i místní doprava zahrnuta pro ubytované od druhé noci v ceně. a horskými železnicemi v Engadinu Sv. Mořici zdarma. Těšíme se na Vás – Engadin Sv. Mořic! T +41 (0)81 830 00 01 / www.engadin.stmoritz.ch Těšíme se na Vás – Engadin Sv. Mořic! T +41 (0)81 830 00 01 / www.engadin.stmoritz.ch např.platí 2 noci již oddenní 4 763 Kč* za osobu ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní v jednom z 3* hotelů podle *Rezervujte Pro platby vnyní korunách aktuální kurz. Rezervujte nyní např. noci90 jižhotelů od 4 763 Kč*kategorií za osobu(od ve Backpackers dvoulůžkovémažpokoji v jednom z 3* hotelů podle Vašeho výběru. U více2 než všech po 5*)sejesnídaní 13 lanovek a horských železnic a Vašeho výběru. více nežzahrnuta 90 hotelů všech kategorií Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic a částečně i místníUdoprava pro ubytované od (od druhé noci v ceně.

SWISS MADE

RAČÍ HORA PILATUS

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Strůjce počasí, sídlo draků, domov obra a hrob vládce – domovská hora Lucernu Pilatus je jedním z nejvíce legendami opředených míst ve středním Švýcarsku. A právem také jedním z nejkrásnějších. 2 128 metrů vysoká hora se majestátně tyčí nad Lucernem a za jasných dní z ní lze kolem dokola spatřit až 73 alpských vrcholů nebo podrobně zkoumat okolí Lucernského jezera, jak ukazuje i fotografie. Podle legend sem měl dopadnout roku 1420 z nebe dračí kámen, v jezírku je snad pohřben Pilát Pontský a před jeskyní prý hlídá zkamenělý muž. Ještě koncem 14. století sem lucernští radní zakazovali vstup. Měli proto pádný důvod – horu obývali draci! Dnes na horu vede z jedné strany zubačka, která je nejstrmější svého druhu na světě, na druhou stranu pak lze sjet lanovkou a udělat si tak okružní výlet. (ks)

SWISSmag

OBSAH

SWISSmag

Š28SWISS TRIP

výcarským dopravním systémem s dětmi

Velká rodinná cesta veřejnou dopravou

Basilej Curych

L60

Lucern

SWISS GASTRO

abužnická panoramata

Bern

Gastroprůvodce po nejlepších horských restauracích s výhledem

Lausanne

C14SWISS VĚDA

Sion

Ženeva

Zermatt

ERN

Jak to funguje v CERNu, přibližuje v rozhovoru český vědec David Bělohrad

SWISS ARCHITEKTURA

itra

Jak vypadá moderní kancelář?

A52SWISS TRIP lps Epic Trail

Výpravná stezka v sedle horského kola v okolí Davosu

Winterthur

Davos Svatý Mořic

Lugano

6............................. EDITORIAL 8............................. STŘÍPKY ZE ŠVÝCARSKA 10......................... ZA ROMANTIKOU NA ŠVÝCARSKÉ HRADY 14......................... JAK FUNGUJE SVĚT A Z ČEHO JE HMOTA? TO STUDUJÍ V CERNU 20........................ VITRA: ZÁBAVA PŘÍMO V PRÁCI 22........................ RENOMOVANÝ ŠVÝCARSKÝ ATELIÉR BEARTH & DEPLAZES SE PŘEDSTAVÍ V PRAZE 23........................ ŠVÝCARSKO OČIMA FILMAŘŮ 24........................ MANI MATTER: NEJSLAVNĚJŠÍ ŠVÝCARSKÝ PÍSNIČKÁŘ OŽIL V ČEŠTINĚ 26........................ ZNAČKU ŠTĚRBA VYUČILO A ZRODILO ŠVÝCARSKO 28........................ ŠVÝCARSKÝM DOPRAVNÍM SYSTÉMEM S DĚTMI 32......................... ALVRA – MALÁ RHÉTSKÁ REVOLUCE 34......................... PĚŠKY NAD NEJDELŠÍM ŽELEZNIČNÍM TUNELEM SVĚTA 36......................... POSLOUCHEJTE PŘÍRODU 46........................ MOZAIKA LETNÍCH TIPŮ 48........................ TONÍKŮV TURISTICKÝ TÝDEN 52........................ ALPS EPIC TRAIL DAVOS ANEB DEN V BIKE-RÁJI 54........................ ŠVÝCARSKEM NA STROJÍCH HARLEY-DAVIDSON 56........................ HVĚZDNÉ DOSTAVENÍČKO POD ALPSKÝMI VRCHOLY 58........................ MALÁ ABECEDA ŠVÝCARSKÝCH ODRŮD RÉVY 60....................... LABUŽNICKÁ PANORAMATA 64....................... CO ČINÍ ŠVÝCARSKÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM JEDNÍM Z NEJLEPŠÍCH NA SVĚTĚ? 66....................... MÉ DVA ROKY VE ŠVÝCARSKU 67....................... STRÁNKY HST OBCHODNÍ KOMORA ŠVÝCARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA 81....................... STRÁNKY HSSR OBCHODNÁ KOMORA ŠVAJČIARSKO – SLOVENSKÁ REPUBLIKA

P36SWISS TÉMA oslouchejte přírodu!

Exkurze k nejkrásnějším vodopádům, jezerům, horským vrcholům a ledovcům

EDITORIAL

SWISSmag

Snad každá cesta po Švýcarsku tamní veřejnou dopravou ve mně iniciuje úvahy o tom, jak složité musí být udržet tak rozvětvenou strukturu pověstného švýcarského řádu. Jak náročné musí být předávat nekonečné algoritmy z generace na generaci, aby neustále vše šlapalo, ba se drželo ve všech svých aspektech na světové špičce. Stačí se mi podívat na svou zanesenou plochu počítače, aby mi došlo, jak nezměrnou kázeň švýcarský řád vyžaduje… Jak racionální a úporné musí být jádro takové kultury? Těžko říct, kde se bere láska k pořádku. Osobně mi nějakou dobu nevadí brodit se v záplavě

odhozeného oblečení, ale přijde chvíle, kdy už nevydržím a uklidím to. A jelikož – z hlediska porovnání se svým okolím – se nepovažuji za zrovna pořádného, odvozuju, že jakýsi prazáklad k řádu bude ukryt i v duši naší společnosti. Ono je totiž jiné uklízet, když to poroučí přísný rodič, než když si to člověk zdůvodní pro sebe sám. Je něco jiného udržovat postupy a řád, když ho vnucuje někdo z venku, třeba nerespektovaná vládní autorita, které nedůvěřuje vlastní občan, jak jsme to poznali na vlastní kůži. Pouto důvěry mezi atomy společnosti hraje zásadní roli pro soudržnost společenské hmoty. A v tom je možná jádro pudla. Důvěra – individuální i systémová – se buduje roky a staletí, ale bořit se dá v řádu minut. U nás v Česku to trvalo pouhou půlku generace, než jsme se ze světové elity propadli do propasti iracionálního chaosu, ze které se dodnes drápeme ven, a divíme se, jak jsme po skoro 30 letech svobody stále hluboko. Švýcaři pokud možno neboří. Ani domy, ani tradice. Mají historickou výhodu v tom, že kořeny jejich hodnot dlouho prorůstají skrze DNA generací, což jim možná dává schopnost být ukázněný a nepodléhat emocím. Mají to v krvi. Však si to spočtěte, od založení Švýcarska, přesněji tedy od první definice dodnes platných základních hodnot, na nichž stojí Švýcarská konfederace, uplynulo přes sedm set let. I kdyby to mělo být o sto nebo dvě stě let méně, je to pořád půl tisíciletí, možná dvacet pět generací. Tak dlouho věří Švýcaři tomu, že je lepší se domluvit a spolupracovat. Tak dlouho si vytvářejí vlastní pravidla, tak dlouho se je učí a důvěřují jim. Byť – anebo snad i protože – samozřejmě také sami zažili porobu a drancování. Produktivní čas je měřítkem úspěchu. Snad ho dějiny v době budoucí nadělí i nám mezi Krkonošemi a Šumavou. Ani ne tak proto, abychom se mohli vozit podobně krásnými vlaky a parníky či snad abychom byli tak bohatí a úspěšní jako Švýcaři, ale hlavně abychom sami na úrovni jedince věřili tomu, co děláme, proč to děláme, a abychom nemarnili čas a energii malichernými půtkami. A prostě byli šťastní a v rovnováze. Petr Socha

PARTNEŘI:

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

REDAKCE SWISSMAG, ROČNÍK VI. ŠÉFREDAKTOR PETR SOCHA PETR.SOCHA@SNOW.CZ ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA KATEŘINA SOCHOVÁ KATERINA.SOCHOVA@SNOW.CZ

REDAKČNÍ RADA ALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, RADEK HOLUB, KATEŘINA SOCHOVÁ GRAFIKA PETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

generated at BeQRious.com

INZERCE TEL.: 775 610 757 INZERCE@SNOW.CZ DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉ ANDREA ROSENBAUMOVÁ PREDPLATNE@SNOW.CZ TEL.: 222 780 286 KOREKTURY A PŘEKLADY JAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDAVATEL SLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3 IČ 27175511 CENA VÝTISKU: 100 KČ MK ČR E19254 ISSN: 1804-2104 SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 23. 3. 2017. DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2017 COVER FOTO: © SWITZERLAND TOURISM / ANDREAS GERTH. ©SLIM MEDIA S.R.O. člen HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

PŘEDPLATNÉ: www.swissmag.cz/predplatne ELEKTRONICKÉ PŘEDPLATNÉ:

Nejlepší způsob jak poznat Švýcarsko.

Objevujte krásy Švýcarska podle vaší chuti na panoramatických a tematických trasách na SwissTravelSystem.com

ECHO

SWISSmag

Text: Petr Buček, Kateřina Sochová | Foto: archiv SWISSmag

výcarské dny v České republice

Inspiraci pro cesty do Švýcarska přináší Switzerland Tourism na akcích v rozmanitých místech České republiky. Z jarního kalendáře vybíráme: 13. 3. – dia show Martina Loewa v Hradci Králové 4. 4. – přednáška s promítáním na téma To nejlepší ze švýcarské přírody v Mostě a výstava památek UNESCO 7.–8. 4. – Švýcarské dny v Praze 29. 4. – Švýcarský den v Třeboni 3. 5. – přednáška s promítáním v Jindřichově Hradci a výstava památek UNESCO 26.–27. 5. – prezentace Švýcarska na Filmovém festivalu ve Zlíně Podrobné informace k akcím najdete na MojeSvycarsko.com.

agické tóny hang drumu

ílo Anny Zemánkové se představí v Lausanne

Collection de l’Art Brut v Lausanne zahájí 8. června 2017 výstavu české autorky Anny Zemánkové. Její dílo bylo do tohoto nejvýznamnějšího světového muzea spontánního umění, založeného roku 1976 Jeanem Dubuffetem, zahrnuto již nedlouho po jeho otevření. Výstavu, která potrvá do 26. listopadu, doprovodí autorčina monografie v českém, anglickém a francouzském jazyce. Anna Zemánková (1908–1986) bývá řazena mezi autory art brut – vizionáře, kteří tvořili za přispění vyšší síly, jež vedla jejich ruku. Své kresby často obohacovala o výšivky, perforaci, textilní či papírové koláže a další techniky, jimiž reliéfně zpracovávala papír. Začínala kreslit v časných ranních hodinách, ve stavu mezi bděním a snem, za poslechu klasické hudby. Mohutné objemy fantaskních květů a plodů – „krásnějších, než kdy příroda stvořila“ – následně vyplňovala strukturami z důkladně propracovaných detailů. Její dílo fascinuje napětím mezi geometrickým a organickým tvaroslovím, v němž se prolínají rostlinné i živočišné tvary, které oscilující na pomezí makro- a mikrokosmu.

Jak jdou k sobě relaxační buben Hang drum pocházející ze Švýcarska a moravské lidové písně? Docela dobře, spojují se na ulicích Prahy, kde hraje na tento nástroj, svým zvukem připomínající tak trochu cimbál, Jiří Šámal. Hang drum svým tvarem připomíná UFO. Jde o plechový, ručně vyráběný, dutý nástroj, 240 mm vysoký, o průměru 520 mm, jenž se skládá ze sedmi tónů, hraje se na něj jen údery prstů a vyrábí se ručně. Jiří Šámal na něj umí vykouzlit nenapodobitelný harmonický zvuk, který vás okamžitě okouzlí. Nehraje pouze moravské lidové, ale celou paletu skladeb. Do nástroje se zamiloval před deseti lety na dovolené v Irsku a vyrobit si ho nechal u švýcarské firmy Panart. Stavebního inženýra původní profesí baví nejvíce hrát na ulici, vystupuje ale i na koncertech po celé republice.

inspeed ukázal v Ženevě auto budoucnosti

Na březnovém ženevském autosalonu představila švýcarská firma Rinspeed svou vizi automobilu budoucnosti. Nazvala ji Oasis – vozidlo má být oázou uprostřed velkoměstských džunglí. Oasis se bude pohybovat zcela automaticky bez zásahů řidiče. Ten se může za jízdy například starat o malou zahrádku umístěnou za čelním sklem. Dvousedadlové městské auto má být alternativou k velkým a těžkým vozům SUV, které si stále častěji nacházejí cestu do městských center. „Oázu“ pohánějí dva elektromotory umístěné přímo u předních, karoserií zakrytých kol.

witzerland tourism slaví 100 let

V listopadu 1917 schválil švýcarský parlament založení organizace, která se od té doby stará o propagaci Švýcarska jako turistického cíle doma i v zahraničí. Od roku 1995 tato organizace vystupuje pod značkou Schweiz Tourismus. Pobočky má ve 26 zemích po celém světě, nechybí mezi nimi ani Česká republika. Praha dokonce patřila mezi první zahraniční pobočky, kancelář se tu otevřela ve 20. letech minulého století. Po druhé světové válce však zanikla a do města na Vltavě se vrátila až v 90. letech. V mnoha švýcarských městech se letos konají na oslavu stého výročí výstavy mapující její historii.

a Lucernské jezero vypluje supermoderní loď

Prostor s výhledem pod vodu, otevírací skleněná střecha nad vnitřní galerií, vodní terasa s koupelí pro nohy, kde se člověk cítí jako v St. Tropez, k tomu salon a bar na slunečné nebo panoramatické palubě s výhledy na všechny strany – řeč není o luxusní jachtě, ale o nové motorové lodi, která bude od 13. května brázdit vody Lucernského jezera, a to jak při pravidelných plavbách, tak při speciálních, zejména kulinářských, příležitostech. Na pětipatrové lodi o rozměrech 63,5x13,5 m a ploše 1 400 m2 je místo až pro 1 000 pasažérů. Na lodi platí jízdenky STS (Swiss Travel System), její jméno bude prozrazeno na začátku května.

HISTORIE

SWISSmag

Za romantikou na švýcarské hrady Text: Milena Blažková, autorka projektu Poznej světové dědictví UNESCO | Foto: autorka a Switzerland Tourism

Nebývá zvykem vypravit se za středověkými hrady a zámky do alpské země proslulé čokoládou, hodinkami a přesnými vlaky, i když jsou stejně unikátní a romantické jako ty, za nimiž jezdíme do Francie, Německa, Španělska nebo s nimiž se seznamujeme doma. SWISSmag vybral pět hradů a zámků od těch nejznámějších až po téměř neznámé.

Švýcarský Karlštejn

a skalnatém ostrůvku u břehu Ženevského jezera, na vyhlášené riviéře Montreux, se ve vesnici Veytaux tyčí majestátní hrad Chillon. Už příjezd vlakem dává tušit, že se máme na co těšit – na jedné straně jezera strmé svahy malebných vinic Lavaux zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, které padají až k vodě, naproti zdvíhající se zasněžené alpské vrcholy. Není divu, že v této nádherné krajině našlo zalíbení mnoho slavných světa. Vynikající strategická poloha opevněného hradu chráněného z jedné strany jezerem předurčila jeho význam: kdo ovládal Chillon, kontroloval i obchodní cesty mezi severem

a jihem Evropy, vybíral clo a bohatl. Z těchto výhod těžili hlavně Savojští, kteří hradu ve 13. století vtiskli dnešní podobu; ani později neprošel Chillon žádnými výraznými změnami a stále zůstává jedinečným svědectvím stavební činnosti své doby. Prohlídka si zaslouží dostatek času, klidně celý den, nuda zde rozhodně nehrozí. V přízemí jsou umístěny modely, které krok za krokem ukazují, jak pevnost vznikala. Hlouček školních dětí provázených průvodcem Samuelem živě diskutuje u každého zastavení, zvláště když podává několika zvídavcům malý dřevěný modýlek obranné věže, aby ho po pečlivé úvaze „postavili“ do vrstevnicové mapy a následně vysvětlili, proč věž „zbudovali“ právě tam. Děti se

aktivně zapojují – komentují mohutné dubové sloupy ve Velké síni, erby savojských panovníků, se smíchem zkouší potěžkat železnou košili, nasadit si helmici či ochranné rukavice. Postupně je ztrácím, s výkladem puštěným do sluchátek jdu jiným tempem. Zajímají mě kazetové stropy, nástěnné malby, kaple ze 13. století s arkýřovými okny i sbírka cínového nádobí, vše, co vypovídá o životě tehdejší savojské šlechty. S dětmi se opět potkávám při speciálním „workshopu“, kdy návštěvníci dostávají možnost sestavit a zase rozebrat miniaturní dřevěnou kopii gotické klenby. Po takové demonstraci si každý lépe zapamatuje, jak se stavělo ve středověku bez pomoci obrovských jeřábů.

Kdo ovládal hrad Chillon u Ženevského jezera, kontroloval i obchodní cesty mezi severem a jihem Evropy, vybíral clo a bohatl

Věčná inspirace

Tajemný hrad v dechberoucí krajině přilákal Dickense, Goetha, Rilkeho, Andersena, Ruskina, Hemingwaye, v naší době v kraji zakotvili Charles Chaplin nebo Freddie Mercury. Bez ohledu na běh staletí zůstává Chillon věčnou inspirací.

Romantika s vůní sýra

Od května do poloviny října vyjíždí od Ženevského jezera z Montreux Čokoládový vlak s luxusními vagony Pullman ve stylu legendárního Orient expresu. Zatímco za okny ubíhá pohádková krajina, uvnitř se podává voňavá káva, křupavé croissanty a pravá švýcarská čokoláda, vše v ceně jízdenky. Pohodlně usazeni míříme ke Gruy res v kantonu Fribourg,

Interiér hradu Chillon

po Chillonu druhému nejnavštěvovanějšímu švýcarskému hradu. Grue ve francouzštině znamená jeřáb, s jeho vypodobněním se setkáváme na každém kroku. Elegantního ptáka měl ve znaku rod Gruy res, který nechal v 11. století hrad postavit. Procházím sály plnými historie, obrazů majitelů a jejich manželek, slavných bitev, unikátního nábytku včetně zajímavých hudebních nástrojů či porcelánu. Kdysi hrad, postupně přebudovaný na pohodlné a honosné šlechtické sídlo, slouží dnes jako muzeum. I tady, stejně jako na Chillonu, dostávám tištěného průvodce v češtině. Malebným zázemím hradu je půvabné podhradí se stylovými domky kolem náměstíčka s kašnou uprostřed. Obchůdky se suvenýry, za

okny domů truhlíky s rozkvetlými muškáty, na několika průčelích malby, letopočet nebo malý oltářík, jinde švýcarská vlajka. „To je švýcarské až k zbláznění“, konstatuje kolega z Belgie. Přátelské setkání se zástupci hradu probíhá při tradičním fondue, jsme přece v kraji vyhlášeného sýra gruy re. Máčíme kousky chleba do roztaveného sýra, k tomu ochutnáváme naložené cibulky, olivy, kyselé okurky, občas dojde i na vařený brambor politý tak hustou smetanou, že by v ní mohla klidně stát lžička. Éterem zní tichá hudba, za prosklenou stěnou se otevírají daleké výhledy do kraje a barvami hýřící pěstěná francouzská hradní zahrada. Na takovou romantiku se nedá zapomenout.

Mezi první, kteří opěvovali krásu Chillonu, patřil spisovatel a filozof Jean Jacques Rousseau. V příběhu hrdinky Julie románu Nová Heloisa vylíčil krásy zdejšího kraje a příjemné klima tak přesvědčivě, že se jimi v roce 1816 nechali zlákat slavný anglický básník romantismu lord Byron s přítelem Percy Bysshe Shelleym. Podle Byronova deníku si oba užívali Chillonu, jezera i cestování. Starobylé zdi hradu s temnou minulostí a pochmurné kasematy spojované s dávnými praktikami nelidského věznění, upalováním a čarodějnictvím Byrona inspirovaly k vylíčení osudu převora Françoise de Bonivarda, vězně přikovaného šest let v podzemí hradu, který získal svobodu, když roku 1536 dobyli hrad Bernští. Na sloupu, ke kterému byl za podporu reformace a odpor k savojské šlechtě přikován, je dodnes viditelný i podpis jeho obdivovatele lorda Byrona. Slavné básníkovo dílo Vězeň chillonský vyšlo v roce 1846 a až po 150 letech bylo přeloženo do češtiny. Návštěva Chillonu platila ve své době za poctu svobodě. K místu, kde trpěl Bonivard, se přijel pomodlit slavný spisovatel Alexandre Dumas a obdiv mu vyjádřil i Victor Hugo.

HISTORIE

SWISSmag Jezerní zámek v Oberhofenu u Thunského jezera

Jezerní zámek v Oberhofenu

Dál míříme k Thunskému jezeru (558 m n. m.), jemuž kulisy vytváří sněhobílé alpské vrcholy majestátních velikánů Mnicha (Mönch), Eigeru a Jungfrau. Dokonalé zázemí ve stylovém hotelu Park v Oberhofenu se snovými výhledy na zámek v jezeře a bělostný řetězec hor naši euforii umocňuje. Původní zemědělská a rybářská osada Oberhofen se v průběhu let proměnila v oblíbené lázeňské místo s trvale žijící zámožnou komunitou v počtu kolem dvou tisíc obyvatel. Návštěvníky čeká relax s lákadly, jak vyplnit volný čas – zámek obklopený exotickým parkem, romantické procházky po promenádě kolem jezera, stylové hospůdky s vynikajícími kulinářskými specialitami, výlety lodí i pěší túry po značených naučných stezkách. Sám zámek, jehož bohatá historie se začala psát ve 12. století, je velkolepý; osmdesát perfektně udržovaných místností v různých stylech – od gotiky přes renesanci až po baroko, včetně velké obrazárny. Nechybí unikátní látkové tapety, dřevěné obložení, kachlová kamna, rytířská výzbroj. Nejoblíbenější Orientální salon a kuřárna připomínají, že jeden z majitelů z rodu pruských šlechticů Pourtalesových působil jako velvyslanec v Istanbulu. Ten také nechal přistavět malou věž čnící přímo z jezera, z níž se naskýtá parádní výhled na Bernské Alpy. Při výkladu historie registruji zmínku o hraběti Harrachovi, vlastníku řady zámků v Čechách, který se do Oberhofenu přiženil. Od roku 1854, kdy postihl vesnici i zámek velký požár, se zde nepřetržitě staví. Zámek se udržel v soukromém vlastnictví do roku 1925, následně byla založena jedním americkým

mecenášem nadace, která si na nákladnou údržbu troufla. V současnosti funguje tato památka švýcarského dědictví národního významu jako historické muzeum, sály i kaple lze využívat i pro různé společenské události, koncerty, svatby apod. Náročná rekonstrukce má uvést zámek do podoby, jakou měl v 19. století. Doporučuji nevynechat procházku zámeckým parkem o rozloze dvou a půl hektaru, plným květin, soch, ozdobných keřů a stromů. Mezi vzácnými dřevinami vynikají jehličnany ze severní Ameriky, libanonský cedr nebo

Městečko Thun a jeho slavný dřevěný most

600 metrů dlouhý živý stromový tunel u jezera. Sonja, která se o zdejší krásu stará již více než deset let, nás seznamuje i s užitkovou zahradou, v níž si pro vlastní potřebu pěstují květiny na zdobení interiérů zámku, ale i zeleninu, bylinky, sladké kaštany, kafrovník pro zdraví a také kiwi, letos ho prý sklidili 40 kg.

Dominanta města Thun

U Thunského jezera ještě zůstáváme, čeká nás návštěva nevelkého zámku rodu Zähringerů, původně pevnosti z 12. století. Zdobený čtyřmi věžemi a dominantním donjonem ční vysoko

V zámku Wildegg v kantonu Aargau dnes sídlí muzeum

nad malebným městečkem rozloženým kolem řeky Aare. I tento objekt, kam ročně zavítá asi 50 000 návštěvníků, plní funkci moderního muzea – mapuje čtyři tisíce let dějin celého regionu. Ředitelka muzea, archeoložka Lilian Raselli, nás zasvěcuje nejen do dávné historie kraje, ale i do budoucích plánů muzea. Bere nás na hradby s výhledem na město a při ochutnávce místních specialit, kterou pro nás nachystala, vypráví. Teprve potom s námi prochází pěti patry renomovaného muzea a ukazuje, jak náročnou a nákladnou rekonstrukcí zámek prochází. Ve vší kráse už vyniká rytířský sál se stropem v sedmimetrové výšce, nové expozice i opravená věž, pozornost věnujeme i stylovému hotelu se čtrnácti nevšedními pokoji. Odpoledne scházíme z hradu dolů do městečka a užíváme si úzkých uliček, malého náměstí s vyzdobenou radnicí, krytého dřevěného mostu plného květin nad dravým korytem řeky Aare vytékající z Thunského je-

zera, příjemné kavárničky i laviček kolem řeky. V přístavišti nastupujeme na vyhlídkovou loď a vracíme se na „základnu“ do Oberhofenu.

Růžová vůně z Wildeggu

Ráno už sedíme ve vlaku a jedeme k zámku Wildegg v kantonu Aargau, což bylo kdysi panství Habsburků. Míjíme úhledná obdělávaná pole, louky s dobytkem, farmy topící se v záplavě květin, v Bernu se za okny mihne na okamžik katedrála a na obzoru zasněžené Bernské Alpy. Ve stanici Olten přesedáme na lokálku a od nádraží ve Wildeggu jsme příjemnou procházkou za dvacet minut u cíle. Je to jiný svět. Průvodkyně v dobovém kostýmu nám rozdává tyče, letáček a začíná předcvičovat, demonstruje, jak se kdysi dbalo na zámku na tělesná cvičení. Přijímáme výzvu a snažíme se s ní držet krok, ale návod psaný švabachem je spíše zdrojem legrace. Pak už nás bere dál do zámku, nahlédnout, jak panstvo žilo, jak se bavilo a jak přísně dodržovalo etiketu. Od konce 15. století patřil hrad rodu Effingerů, ti ho přebudovali na luxusní barokní sídlo a po celých jedenáct generací zvelebovali. Kromě péče o zámek, umělecké sbírky a nákladného života panstvo investovalo do zahradní architektury, zvláště Bernhardt Effinger žijící na přelomu 17. a 18. století se zhlédl ve francouzských zahradách ve Versailles. V jeho snahách pokračovali i další. Když poslední majitelka Julie zemřela roku 1912 bez potomků, vše odkázala švýcarské vládě. Dnes v zámku sídlí muzeum. Svahy kopce, na nichž zámek stojí, se odedávna využívají pro pěstování vinné révy.

Z bylinek a růží na zahradě u zámku se vyrábějí léčivé masti a kosmetika. Pod vedením odborníků se mohou návštěvníci na chvíli stát alchymisty a nad kahany připravovat vlastní krém. Samozřejmě ani my se nenecháváme zahanbit, a kdykoliv si teď doma v Praze „svým“ růžovým krémem ošetřím obličej, vytane mi před očima prosluněná a voňavá zahrada zámku Wildegg.

Pozvání na výstavy UNESCO 2017 Kolekce fotografií švýcarských unikátů je součástí výstavy Poznej světové dědictví UNESCO, která již 15. rokem seznamuje s jedinečnými kulturními a přírodními skvosty světa. Výstava zahájí putování po českých městech 4. dubna 2017 v městské knihovně v Mostě, v květnu se její část se Švýcarskem představí v městské knihovně v Jindřichově Hradci a druhá část ve výstavních prostorách telčské radnice, v červnu v paláci Langhans v Centru FotoŠkoda v Praze (v Mostě, J. Hradci a v Praze doprovodí výstavu přednáška Ing. Aleny Koukalové To nejlepší ze švýcarské přírody). Na červenec a srpen se přestěhuje na zámek Mníšek pod Brdy, na září do Plzně a říjen do Českého Krumlova. Výstavu připravila MEDIA IN pod vedením RNDr. Mileny Blažkové, záštitu převzala Česká komise pro UNESCO. Vstup i informační brožury zdarma. www.unesco-mediain.cz

Užitečné kontakty: www.MojeSvycarsko.com www.theswisscastles.ch www.schlossoberhofen.ch www.schlossthun.ch www.schlosswildegg.ch www.goldenpass.ch

VĚDA

Letecký pohled na celý komplex CERN

SWISSmag Text: Lea Mandíková | Foto: CERN

Jak funguje svět a z čeho je hmota?

To studují v CERNu Jak je velký vesmír? Z čeho jsou hvězdy, hmota? ptají se často děti. Ve Švýcarsku je místo, kde je možné na většinu těchto otázek najít odpovědi. Jedná se o CERN, Evropskou radu pro jaderný výzkum. Výsledkem práce téměř 9 500 vědců jsou i zcela praktické záležitosti, které doprovází náš současný život na každém kroku.

500 vědců osmdesáti národností, což je polovina všech částicových fyziků na světě, reprezentujících 500 univerzit či jiných odborných pracovišť – to je organizace CERN, Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, tedy Evropská rada pro jaderný výzkum. Najdete ji na švýcarsko-francouzské hranici západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura. Vznikla 29. září 1954 a má 23 členských států a sedm pozorovatelů. Cílem CERNu je spolupráce evropských i jiných států v oblasti základního výzkumu. Všechny studie jsou veřejné. I Česká republika zde má už od roku 1993 své významné zastoupení.

CERN – to je město ve městě. Jsou tu restaurace i školka pro děti zaměstnanců

Školy si mohou zarezervovat termín, přijet a strávit den výuky fyzikálními experimenty

CERN a jeho infrastruktura

Místo, kde sídlí CERN, může laikovi bez představivosti připomínat hangáry skladů velkých supermarketů. Ve skutečnosti je to obrovská laboratoř s nejrozsáhlejším výzkumným centrem částicové fyziky na světě a připomíná malé městečko. Každá budova má svoje označení uvedené na modré tabulce. Malá čísla vpravo dole informují, kdy budovu uvedli do provozu. Ulice mají své názvy, nechybí tu banka, školka pro děti zaměstnanců, malé obchůdky, spousta konferenčních místností, ale ani tři restaurace nebo prostor pro grilování a odpočinek. CERN je rozdělen na dvě části. Jedna je v městečku Meyrin, které je známé díky švýcarskému architektu Le Corbusierovi. Tam má CERN své dílny, workshopy, obrovskou budovu plnou fyziků, ale i pracoviště vybavená 3D tiskárnami, ve zdejších laboratořích dokáží vyrobit metalografické výbrusy materiálu. Velká část inženýrského vývoje a řídící centrum CERNu sídlí v Prevessinu na francouzské straně. Tam jsou převážně administrativní budovy.

Co vás přivedlo do CERNu? Bylo těžké se sem dostat? Po absolvování inženýrského studia na Vysokém učení technickém v Brně jsem tam pokračoval v doktorském studiu. Po ukončení jsem zůstal v Ústavu přístrojové techniky Akademie Věd v Brně a stal se řadovým zaměstnancem na oddělení magnetické rezonance. Jako mladý vědec jsem ale chtěl do světa na zkušenou. Kamarád mi řekl, že existuje CERN a že bych byl vhodným uchazečem o práci. Vyhledal jsem si web, napsal životopis a motivační dopis a poslal, aniž bych se hlásil na konkrétní místo. Rok se nic nedělo. Najednou přišel e-mail, jestli bych ještě měl zájem přijet na výběrové řízení. Trvalo dva dny. První den prezentace,

obecná rozprava s odborníky a s lidmi z oddělení lidských zdrojů, druhý den návštěva pracoviště a praktické testy. Zúčastnilo se nás pětadvacet, brali jednoho. Dva týdny po návratu mi přišel návrh smlouvy na tři roky a nás čekalo obtížné rozhodnutí, jestli se budeme stěhovat. Nyní je v CERNu na zaměstnaneckých pozicích pouze deset Čechů, jen dva máme kontrakt na dobu neurčitou. Na čem konkrétně Češi pracují? Češi pracují na ATLASu, ale i na jiných experimentech, mají přístup k naměřeným datům a mají také určité rozhodovací pravomoci. To je důsledek toho, že je Česká republika členským státem CERNu.

Realita je jiná než ve filmu Andělé a démoni

Názvy hojně užívané v CERNu – jako atlas, boson, hadron – jsou jasné lidem, kteří se zabývají částicovou fyzikou. Člověk s průměrnou znalostí fyziky váhá. Co to je a čím se přesně CERN zabývá, vysvětluje Dr. David Bělohrad, sympatický chlapík a inženýr elektroniky, který je zde jako jeden z mála Čechů zaměstnaný na stálý pracovní úvazek. Jedním z mála Čechů, kteří zde pracují, je inženýr elektroniky Dr. David Bělohrad

VĚDA

SWISSmag Pojďme se ale podívat na práci CERNu podrobněji. Můžete vysvětlit rozdíl mezi základním a aplikovaným vědeckým výzkumem? Vědecký výzkum aplikovaný, tedy takový, který se dělá třeba pro farmaceutický průmysl, má zcela jasný výsledek a víme, jaký produkt se musí vyrobit ke konkrétní léčbě. Základní výzkum přináší odpovědi na otázky, jak funguje svět, jak vznikla hmota, jak jsou utvářeny objekty jako hvězdy a planety. Musí se zjistit (zde v našem měřítku), zda jsou teorie o vzniku světa, které zkoumáme, správné. To vše je třeba ověřit. Základní výzkum negeneruje žádné další přímé výstupy. Co konkrétně dělají urychlovače částic? Urychlovače urychlují částice. V případě CERNu částicemi mohou být například protony, ionty olova nebo také antiprotony (které se pak zpomalují, abychom je mohli lépe studovat). Vyprodukované částice se nechají navzájem srážet, mnohdy při rychlostech velmi blízkých rychlosti světla. Studiem srážek se pak vědci mohou dozvědět mnoho o stavu vesmíru v době krátce po jeho vzniku, porovnávat tato měření s již existujícími teoriemi vzniku vesmíru a ověřit si, že naše smýšlení o vesmíru a jeho vlastnostech je správné. A co Atlas nebo LHC? O co přesně se jedná? LHC je jméno toho největšího urychlovače na světě (z angl. Large Hadron Collider). Představme si jej jako trubku o průměru 50 až 90 mm, která je spojena do velkého kruhu, který má obvod 27 km. Na trubce je „navěšena“ spousta magnetů, zařízení na urychlování svazků a diagnostických přístrojů. Tato trubka je s celým aparátem umístěna v tunelu, který je

Parkoviště před komplexem CERNu, ten má 23 členských států

vykopaný přibližně 80 až 140 metrů pod zemí. LHC má osm přístupových bodů, z nichž se dá do tunelu dostat. Většina přístupových bodů je také vstupem do tzv. experimentu. ATLAS je jeden z experimentů na LHC umístěný v jednom z přístupových bodů. Jeho

dy, porovnat jejich měřená data a závěry a dojít pokud možno ke stejným výsledkům. V CERNu se tedy vyprodukují částice, urychlí se v LHC a „zařídí se to“, aby pravděpodobnost srážek v místech, kde se nacházejí oba tyto experimenty, byla stejná. Naměřená data se propasírují

V CERNu je 23 států, které se spolu navzájem domluví. To je v dnes velká vzácnost, byť se jedná jen o fyziku. hlavním účelem je výzkum Higgsova bosonu a jeho vlastností. Higgsův boson je elementární částice, která hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic. Nejde to říci ještě srozumitelněji? V každém výzkumu je potřeba nezávisle ověřovat naměřená data. Proto experiment ATLAS není ve svém výzkumu a hledání sám, ale má svého bratříčka, který se jmenuje CMS. CMS je další z experimentů na LHC. Zatímco ATLAS je vybudovaný a financovaný převážně z evropských zdrojů, na vývoj a provoz CMS jsou použity hlavně americké zdroje. Oba experimenty používají různé metody měření a analýzy dat, můžeme tedy říci, že se navzájem doplňují. Aby se potvrdilo, že něco skutečně existuje, je nutné mít nejméně dvě nezávislé měřicí meto-

matematickými analýzami spousty fyziků, výsledky jejich analýz musí navzájem sedět. Dáte nám konkrétní příklad? To se ukázalo, když byla v Melbourne v 2012 velká konference (ICHEP) shrnující výsledky měření těchto dvou experimentů – a na které došlo k oznámení, že se Higgsův boson konečně našel. Fyzici jsou opatrní lidé, a tak na konferenci nezaznělo „našli jsme Higgsův boson“, ale zaznělo něco jako „naměřili jsme shodná data, ta se velmi podobají datům, která bychom měli naměřit, pokud bychom našli Higgsův boson“. Nicméně následné analýzy opravdu potvrdily, že se o Higgsův boson jedná. CERN musí potřebovat k provozu urychlovačů ohromné množství elektrické energie. Dá

povoluje přístup do tunelu. Vše musí být řádně zdokumentováno a operátor na základě požadavků vydá povolení. Pak už je to mechanická záležitost. U přístupových bodů jsou dva výtahy. Jeden osobní a druhý pro náklad. Na přístupovém panelu si vyzvedneme klíč, který musíme mít s sebou. V okamžiku, kdy je klíč vytažen ze systému, se aktivují bezpečnostní mechanismy, do urychlovače není možné injektovat svazek a v podstatě se (téměř) celý vypne. Tím se zajistí, aby se nikomu v tunelu nic nestalo. Vejde se do vstupního portálu, který se otočí a zavře, zkontroluje se oční duhovka vstupujícího člověka, fotka duhovky se porovná s databází, a když je vše v pořádku, dostane tato osoba povolení od operátora a může jít pracovat. Je zde ještě množství dalších bezpečnostních prvků, ale ty zmiňovat nebudu.

Noční procházka po komplexu CERN

se vše dobře regulovat, když berete energii ze Švýcarska a Francie? Je potřeba obrovské množství energie. Máme přímý přístup 400kV vedení ze Švýcarska a Francie. Přepíná se mezi nimi podle situace a ceny energie. Malé urychlovače pracují tak, že každou 1,2 sekundy vyprodukují v krátkém časovém intervalu spousty částic, mají tedy každou 1,2 sekundy na krátkou dobu enormní nároky na proud. V energetické síti se tím vytvářejí energetické špičky, které je třeba regulovat. To se v CERNu dělá velkým motorem s generátorem, který zároveň funguje jako „sklad energie“. Máme zde dva, v roce 1967 je sem dodaly v licenci Siemensu Škodovy závody. Jaká je procedura vstupu do LHC, což je místo s velkou radiací, a je to bezpečné? Předpokládám, že relativně snadný přístup Toma Hankse ve filmu Andělé a démoni je poněkud zavádějící. Andělé a démoni jsou pochopitelně přikrášleny. Jako nejmarkantnější hloupost bych uvedl, že byla řídící místnost v těsné blízkosti urychlovače. To nikdo nechce právě kvůli radiaci vznikající v důsledku urychlování částic. Řídicí místnost je úplně jinde. Všichni zde musíme vše perfektně ovládat na dálku. Některé prvky tam ale částečně shodné jsou. Máme zde bezpečnostní systém zámků i důkladnou administrativu, která

A co zdravotního rizika? Radiace se velmi hlídá. Každý máme dva dozimetry – jeden měří radiaci v průběhu roku a druhý okamžitou dávku při každé návštěvě tunelu. V průběhu odstávek, tedy většinou od listopadu do března, se urychlovač vypne a počká se, až se sníží množství radiace vznikající aktivací materiálu při jeho provozu. Radiace vzniká v důsledku oběhu elektricky nabitých částic po kruhové trajektorii, a tedy se objevuje jen, když zařízení funguje. V provozu ovšem dochází také k tomu, že se velmi malé procento urychlovaných částic střetává s vakuovou komorou, dochází k aktivaci materiálu (jeho „zradioaktivnění“), která nastává takzvanou sekundární emisí. Takto aktivovaný materiál zůstává radioaktivní, i pokud se neurychluje, a potřebuje jeden až dva měsíce, aby se jeho radioaktivita snížila na únosnou mez. Proto se v CERNu doporučuje dělat většinu prací přibližně od ledna (po vánočních prázdninách). Pochopitelně máme pravidelné lékařské kontroly. A hlavně si vše podle dozimetru hlídáme sami. Jak se zde skladují data? CERN jich musí mít nepředstavitelné množství. V CERNu se skutečně generuje obrovské množství dat. Máme zde datové centrum. Jedno datové úložiště je v Meyrinu a druhé v Budapešti. Vedou mezi nimi optická vlákna, kterými se realizuje rychlý přenos dat. Vše je přehledně označené tak, aby bylo jasné, který z počítačů k čemu slouží. V CERNu vyvíjíme tzv. GRID, což je projekt, který má za cíl vytvořit jeden velký počítačový systém sestavený ze spousty navzájem propojených počítačů a datových úložišť po celém světě. Takový systém se používá na paralelní zpracování obrovského množství dat, jaké vytvářejí naše fyzikální experimenty. Neskladují se zde ale jen data pro fyziky. Jsou tu zálohována také všechna účetní data, kterým je dána stejná váha jako naměřeným fyzikálním výsledkům.

Dá se nějak tok dat sledovat i vizuálně? Ano. Na obrazovkách je možné vidět transakce GRIDu. Tedy posílání výpočtových jednotek z jednoho místa na druhé. Když potřebujete zanalyzovat nějaká data, je třeba udělat patřičný program, který komunikuje s rozhraním GRIDu. GRID vstupní data rozdistribuje do celého světa na různé počítače a každý počítač zpracovává jen určitou část dat. Když je vše hotové, pošle zpět k příslušnému zadavateli úlohy. V takovém měřítku se paralelní zpracování dat dá využít na jakýkoliv jiný úkol. GRID se třeba podílel na výzkumu léku proti malárii. Čeho si na CERNu vážíte nejvíce? V CERNu je 23 států, které se spolu navzájem domluví. To je dnes velká vzácnost, byť se jedná o konkrétní věci o fyzice, jak se budou dělat experimenty. Dohody o financování jsou občas problematické, ale k dohodě vždy dojde. Lidé ze zemí, jako je třeba Pákistán a Izrael, dělají vědu ve stejné laboratoři, a tím posilují vzájemné porozumění. A to je přeci úžasné. Z finanční stránky může trochu kontraproduktivně pro CERN působit to, že se tu vychovávají lidé, inženýři, vědci, kteří zůstanou rok, dva, získají zkušenosti a pak odejdou pryč. To CERN sice stojí peníze, ale tito lidé odejdou do svých zemí, kde budou moci své zkušenosti využít a fungovat ve vědě na vysoké úrovni. V tom vidím hlavní přínos pro současnou společnost. Vše není jen o fyzice. Do CERNu se mohou vypravit i turisté. Otevřeli tu výstavu, která je určena pro veřejnost. Jmenuje se Mikrokosmos. Líbí se vám? Je to hezky zpracované a srozumitelné. Na modelu lze na vlastní oči vidět, jak to v urychlovači vypadá. A je zde množství výukových panelů v různých jazycích, kde je fungování urychlovače vysvětleno. Běžný návštěvník se do skutečného LHC nemá šanci dostat. Mikrokosmos je stálá výstava, další probíhají i v prostorách Globu naproti CERNu. Rád bych také zmínil novou iniciativu CERNu, která je zajímavá pro studenty a učitele. Jmenuje se S’Cool LAB. Škola si zde může zarezervovat termín, přijet a strávit den výuky na fyzikálních experimentech v CERNu. K vidění je i jednoduchý detektor kosmického záření. Pochopitelně je o to obrovský zájem. Škola musí projít výběrovým řízením. V Ženevě žijete s rodinou. Práce zde musí být náročná na čas i psychiku. Jak trávíte volný čas? Odpočívám tím, že dělám něco rukama. Mám rád dřevo, a tak ve volném čase vyrábím věci ze dřeva – kytary, nábytek. Je to opravdu jen hobby. Těžko se mohu srovnávat s profesionálními výrobci. Nejlepší relaxací je pro mne vzít do ruky hoblík a hoblovat. Pěkně postaru. Bez elektřiny. Vyprázdní to mysl.

VĚDA

SWISSmag

Jak čeští studenti Text: Valery Mezentsev | Foto: Nebulo

vyvinuli pro CERN nejmodernější mlžnou komoru Nebývalý úspěch zaznamenali mladí studenti z Prahy, kteří rok po maturitě dodali Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) světově nejvyspělejší mlžnou komoru – zařízení pro demonstraci běžně neviditelné radioaktivity. Studentům Ondřeji Zbytkovi a Ondřeji Svobodovi společně s Valerym Mezentsevem se to podařilo v rámci start-upu Nebulo.

rototyp zařízení vyrobili studenti ještě jako středoškoláci na Gymnáziu Opatov v Praze. Mlžnou komoru poté zapůjčili na výstavu na Akademii věd k 60. výročí založení CERN, kde zaujala tehdejšího generálního ředitele Rolfa-Dieter Heuera. „Přijel výstavu slavnostně zahájit a naše mlžná komora se mu zalíbila natolik, že si s námi i vyfotil selfie. Byl to výjimečný okamžik,“ vzpomíná autor fotografie Ondřej Zbytek. „Opravdové překvapení na nás teprve čekalo.“ Do týdne totiž studentům přišla zpráva s nabídkou konstrukce zcela nové mlžné komory pro CERN. Tehdejší gymnazisté se toho chopili a mlžnou komoru začali vyvíjet pod hlavičkou nově založené společnosti Nebulo.

Vývoj podle průmyslových standardů

Začínali prakticky od nuly. „Bylo potřeba si poradit s dodržením všech norem a průmyslových standardů, museli jsme vytvořit od základu nový návrh zařízení. Proto jsme spojili síly se společností Nuvia, lídrem v oblasti průmyslové automatizace,“ zmiňuje Valery Mezentsev partnerství s třebíčskou inženýrskou společností. Celý vývoj a výroba probíhala v Třebíči v moderní montážní hale společnosti s využitím nejmodernějších technologií.

stavitelných jevů v oblasti jaderné a částicové fyziky. „Můžete vyprávět studentovi o elementárních částicích, můžete jim psát rovnice. Ale dokud tu elementární částici neuvidí, tak výuka nemá smysl,“ vysvětluje význam mlžné komory profesor Petr Kulhánek z pražského ČVUT a naráží na základní účel, čímž je zobrazování bílých mlžných stop po průletu těch nejmenších částic hmoty. Zařízení vyvinuté studenty obsahuje několik světově unikátních inovací, které přinášejí zcela nový kontakt s pozorujícími osobami: „Mlžné komory byly dosud pasivní zařízení. Naše nová modulární rozšíření umožňují pozorovateli přímo ovlivnit dění v komoře pouhým stiskem tlačítka,“ vysvětluje Ondřej Zbytek přínos unikátních rozšíření. Jedná se například o robotický systém vsunutí umělého zdroje radioaktivního záření, nebo o systém injekce radonového plynu do pozorovací oblasti mlžné komory.

Cesta do Mikrokosmu

Mlžná komora Nebulo se zakázkovým designem na míru pro CERN

Celá mlžná komora pro CERN tak vznikla v České republice. „Ukazuje to, že u nás mohou vznikat skvělé věci. A to díky skvělým lidem, se kterými jsme na vývoji a výrobě spolupracovali,“ pochvaluje si Ondřej Zbytek spolupráci.

Zakladatelé společnosti Nebulo na přepravu mlžné komory do Ženevy osobně dohlédli: „Projeli jsme celé Švýcarsko, byla to úžasná cesta. Skvělý stav silnic a dálnic je zde opravdu obdivuhodný,“ říká Valery Mezentsev. Cesta Švýcarskem vedla z Basileje kolem Neuchâtelského a Ženevského jezera, zpět ze Ženevy pak pokračovali přes Bern a Curych do horské obce Samnaun. „Jízda dodávkou po úzké silničce zakusující se do prudkého skalnatého svahu byla neobyčejně dobrodružná. K tomu jsme

Nejvyspělejší mlžná komora je interaktivní

Mlžná komora slouží k zobrazení běžně neviditelné radioaktivity. V současnosti slouží především k demonstraci jinak obtížně před-

(Ne)obyčejní studenti Ondřejové Zbytek a Svoboda studují na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, společně získali v roce 2013 ocenění Česká hlavička 2013 za projekt Supravodivý setrvačník – alternativa k elektrochemickým zdrojům elektrické energie. Valery Mezentsev je student Vysoké školy ekonomické v Praze a je finančním a projektovým ředitelem společnosti Nebulo. Trojice spolu studovala na Gymnáziu Opatov v Praze, kde vyvinuli první prototyp mlžné komory.

Bílé stopy v mlžné komoře zanechávají subatomární částice, jako jsou elektrony, protony nebo alfa částice

Co je to mlžná komora?

Tým Nebulo se svojí mlžnou komorou na výstavě Mikrokosmos v Ženevě

si užili nádherné výhledy na okolní svahy,“ vzpomíná Ondřej Svoboda. Cílem v Ženevě byla výstava CERNu Mikrokosmos, která se minulý rok v červenci znovu otevřela po více než rok trvající kompletní renovaci. Cílem výstavy je přiblížit veřejnosti fungování organizace CERN a především ukázat, jak v něm vědci objevují mikrosvět (nejen) pomocí urychlovačů částic. A právě sem mlžná komora perfektně zapadá jako předchůdce urychlovačů,

stopy částic však zobrazuje tak, že je lze spatřit pouhým okem jednoduše bez dalších nástrojů. Oblíbenost českého exponátu potvrzuje i zájem návštěvníků: „Objevili jsme již desítku fotografií a videí, které návštěvníci pořídili a sdíleli na sociálních sítích. Je to úžasná odezva. Každý také věnoval pozornost našim unikátním interaktivním rozšířením, což jen potvrzuje, že jsme se vydali správným směrem,” glosuje Ondřej Svoboda.

PŘÍMÝ NOČNÍ SPOJ PRAHA – CURYCH Nastupte do nočního vlaku a posnídejte ve Švýcarsku. Praha ◀▶ České Budějovice ◀▶ Linz ◀▶ Salzburg ◀▶ Innsbruck ◀▶ Sargans ◀▶ Zürich ▪ lůžkový vůz celoročně ▪ vůz 2. třídy k sezení denně od dubna do října ▪ jízdné ve voze k sezení od 497 Kč, v lůžkovém voze od 994 Kč

www.cd.cz/svycarsko

Mlžná komora je fyzikálně-chemické zařízení umožňující sledovat dráhy elektricky nabitých částic, jako jsou například elektrony, protony či miony. Dnes slouží jako neocenitelná pomůcka při výuce jaderné a částicové fyziky a radiační bezpečnosti. Tím, že mlžná komora dokáže zobrazit jinak běžně neviditelné částice, pomáhá překonat bariéru studentů i veřejnosti k tak abstraktnímu tématu, jakým je svět elementárních částic. V mlžné komoře pozorujeme bílé mlžné stopy. Můžeme si je připodobnit ke kondenzačním čarám, které za sebou na obloze zanechávají letadla. I princip vzniku je podobný. Stopy náleží elektricky nabitým subatomárním částicím. Pozorované subatomární částice mohou pocházet z různých zdrojů. Hlavními producenty těchto částic jsou radionuklidy, které jsou volně přítomné v přírodě. Dalším přírodním zdrojem jsou vysokoenergetické částice přicházející z vesmíru – kosmické záření. Jaká je budoucnost projektu Nebulo? „Mlžná komora pro CERN je naše první a zcela jedinečná zakázka, která odstartovala velký zájem. Ozývají se nám muzea, science centra a univerzity.”

Vitra vymyslela kancelářské prostory například pro pražskou pobočku firmy Price f(x)

ARCHITEKTURA

SWISSmag

Vitra Text: Petr Buček | Foto: Vitra, Petr Buček

zábava přímo v práci Švýcarská firma Vitra navrhuje kancelářské prostory. „Dříve se říkalo: Nejdřív práce, potom zábava. Dnes je však nutné stále častěji spojovat zábavu s prací. Jinak si pracovníky neudržíte,“ říká Jiří Zavadil, ředitel českého zastoupení společnosti Vitra.

dyž od někoho uslyšíte, že přece stačí jakýkoliv stůl se židlí a člověk může pracovat, co mu na to řeknete? Tradiční pojetí kanceláře už dnes není takové jako před 20 lety. Je otázkou, jestli dnes stůl k práci vůbec potřebujete. A jestli potřebujete kancelář. Lidé s počítačem pracují z restaurací i z jiných míst. A když chtějí udělat mítink, není vyloženě nutná zasedačka. Porada může probíhat i u příjemného stolu při kávě. Výběr pracovního prostředí je dnes stejně důležitý jako nákup strojů, výrobní linky či dalšího vybavení. Bez dobrých kanceláří nemůže být firma úspěšná. Liší se představy firem v pojetí kanceláře podle oboru, ve kterém podnikají? Některé obory rychleji vnímají změny v kancelářských prostředích. Příkladem je IT. Manažeři v oboru informačních technologií dobře vědí, jak těžké si je udržet kvalitní zaměstnance. Konkurence se v tomto oboru

Šéf českého zastoupení společnosti Vitra Jiří Zavadil oceňuje snahu firem z oboru informačních technologií utvářet kancelářské prostory „jinak“

dobře zná a navzájem sleduje. Ajťáky je nutné motivovat finančně, různými benefity, ale hlavně také prostředím, v němž pracují. Hodně času prosedí u počítače. Zaměstnavatelé se jim snaží vytvořit lepší podmínky, než nabízí konkurence, ale také ještě lepší prostředí, než na ně čeká doma. Chtějí ho v práci udržet co nejdéle, aby byl výkonný a spokojený. Jestliže firmy v IT jsou velmi progresivní v utváření pracovního prostředí, velké rezervy vidím ve finančnictví. Tam se často sedí v klasických kancelářích. Výjimkou je ČSOB a jejich nová budova v pražských Radlicích. Ta je úžasná. Progresivně se začínají chovat univerzity. Pražská architektura, brněnská technika nebo univerzita ve Zlíně – všechny tyto školy mají zdařilé prostory pro studenty a pracovníky. V Česku v současnosti chybí několik desítek tisíc pracovníků v IT. Co tedy doporučujete takovým firmám? U nás spočívá výhoda oboru IT ve skutečnosti, že počítačové firmy vedou často jejich zakladatelé a majitelé. Takový majitel nejlépe ví, o čem jeho byznys je. A také výborně chápe, co potřebují jeho zaměstnanci. I z toho důvodu, že v minulosti sami programovali, vyvíjeli, než se dostali tam, kde dnes jsou. U korporátních firem je to mnohdy jinak. Jejich vedoucí manažeři si tímto procesem neprošli. Další důležitý aspekt představuje velká společenská změna, která právě probíhá. Mladá generace má úplně jinou představu o způsobu práce než dnešní čtyřicátníci. Mladí lidé chtějí, aby je práce bavila, propojují práci se zábavou. Dříve se ale říkalo: Nejdřív práce, potom zábava. V současnosti ale spojujeme práci se zábavou přímo na pracovišti. Za námi třeba přijdou majitelé firmy, je jim 25 let a mají 150 zaměstnanců. A chtějí nějaký „cool“ prostor. A Vitra jim připadá „cool“. Vitra totiž není jen

výrobce nábytku, ale jsme především spolutvůrci vize, jak má pracoviště vypadat. A jsme i lifestylová značka, s níž se firmy rády spojují. Co všechno je tedy důležité pro to, aby byli lidé v kancelářské práci produktivní? Nejde o stůl a židli, hlavní roli hraje celkové pracovní prostředí. Prostor má reagovat na vizi firmy. Tu pak u nás proměníme ve strategický plán a architekt doladí barvy nebo akustiku. Špatně je, když přijdou z nějaké firmy a říkají, že to chtějí jako Google nebo jiná firma. My pracujeme s jedinečnou vizí zákazníka. Pracovní prostor utváříme tak, aby byl spokojený management, pracovníci, aby se tam líbilo klientům. V dnešním boji o talenty je velmi důležitá spokojenost zaměstnanců. Aby si řekli, že se jim v práci líbí, že pracují

Vitra navrhuje kanceláře tak, že s klientem a architektem zjišťuje, jak lidé pracují, co přesně dělají

jim navrhneme optimální koncept pro jejich fungování. Každému se hodí něco jiného. A je jasné, že spokojení nebudou nikdy všichni. Majitel nebo ředitel společnosti musí udělat nejlepší rozhodnutí pro svou firmu a podle toho vybere podobu pracoviště.

Bez dobrých kanceláří nemůže být firma úspěšná. na místě, jaké nemá jen tak někdo. Každá firma nebo instituce však funguje jinak, má jinou skladbu zaměstnanců. Jiné prostředí si žádá počítačová firma a jinak by měly vypadat kanceláře městské části. Nejen kvůli věkové skladbě, ale také vzhledem k lidem či klientům, kteří je navštěvují. Do auditorské firmy například chodí klienti s určitou úrovní, ale na úřad musí i bezdomovci. Asi nechcete, aby si sedli na čalouněnou židli, ale raději na plastovou. I ta však může vypadat zajímavě. Bude pokračovat trend otevřených velkých prostorů, nebo se mají šanci vrátit klasické kancelářské místnosti? To je právě otázkou strategického plánování, které Vitra dělá. S klientem a architektem zjistíme, jak lidé pracují, co přesně dělají. A my

Kam byste vzal někoho, kdo chce vidět zajímavé kancelářské prostory? V Praze jsme vytvářeli strategický plán pro počítačovou firmu Avast. Jedno patro je vyloženě stravovací. Nechybí ani posilovna, kulečník, herny, sprchy, relaxační místnost, v níž si je možné lehnout. Zajímavě přemýšlí také majitelé menších start-upů, chtějí pro své zaměstnance něco výjimečného. Pěkné jsou kanceláře Economie s hlavním sálem, který jsme vybavovali naším nábytkem. V bývalé továrně se tu podařilo vybudovat světově unikátní prostředí pro zaměstnance. Komu jsou určené vaše pracovní stoly se zrcátkem a vázičkou? Samozřejmě ženám, možná i mužům. Jeden francouzský architekt spočítal, že když má

Heslem Vitry je, že jiné prostředí si žádá počítačová firma, jinak by měly vypadat kanceláře městské části

firma dvě stě zaměstnankyň a každá z nich odejde kvůli zrcadlu několikrát denně na toaletu, představuje to pro firmu zbytečnou časovou ztrátu. Proto má zrcátko přímo před pracovním stolem. Malá vázička udělá pracovní místo příjemnějším. Nejdůležitější prvek pracovního místa však představuje židle, která umožňuje zdravé sezení. Jak se může dále vyvíjet kancelářské prostředí? Budoucnost vidím ve flexibilitě, části pracoviště se budou schopny jednoduše měnit podle potřeb jednotlivých týmů. Kanceláře budou ještě více inspirativní, někdy se budou například vydávat cestou, které říkáme garážová nebo punková. I velké korporace mají kreativní oddělení, které se snaží nějakým způsobem vyčlenit, najít cestu k zajímavějšímu přemýšlení. Někdy se stačí vrátit k jednoduchosti a přírodě.

Co je Vitra Vitra je švýcarská firma, která nabízí strategické plánování kancelářských prostor, kromě toho vyrábí kancelářský i domácí nábytek v továrnách v Německu a Maďarsku. Jiří Zavadil je ředitelem společnosti Vitra pro Česko, Polsko a Slovensko.

ARCHITEKTURA

SWISSmag Další stavbou slavného studia jsou městské lázně ve Svatém Mořici

Pozornost vzbudila čistá přístavba Soudního dvoru k neoklasicistní stavbě v Bellinzoně

Renomovaný švýcarský ateliér

BEARTH & DEPLAZES se představí v Praze Text: Silvie Marková | Foto: Bearth & Deplazes

Současná švýcarská architektura vzbuzuje zájem odborné veřejnosti po celém světě. Obdivovat ji bude možné i v Česku, a to na výstavě v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze, kde se představí renomovaný švýcarský ateliér Bearth & Deplazes. Výstava Amurs se koná od 19. června do 31. srpna.

earth & Deplazes založili v roce 1988 Valentin Bearth a Andrea Deplazes. V roce 1995 se k nim připojil jako třetí partner Daniel Ladner. Za své stavby, u nichž Bearth & Deplazes sázejí na konstrukci, materiál a jednoduchou, avšak působivou estetiku jednoho či několika málo motivů, získali více než 30 ocenění. Oceněno bylo například vinařství Gantenbain či technicky náročná chata Monte Rosa nad Zermattem. Pozornost vzbudila také jejich racionálně čistá a jasná přístavba Soudního dvoru k neoklasicistní stavbě v Bellinzoně, expresivní betonové, ale velkoryse prosvětlené ředitelství pojišťovny ÖKK v Landquartu nebo cihlový ateliér a galerie sběratele umění v Marktoberdorfu. Valentin Bearth přijede do Prahy a bude mít 19. června v Betlémské kapli přednášku. Název výstavy Amurs, evokující lásku, je vyznáním vztahu ke kantonu Graubünden. Architekti se zpravidla snaží vyhnout historickým a turistickým klišé. V mnoha ohledech se tomu rozporu mezi tradicí a novým pojetím vyhnout nemohou: historická podstata budovy,

vesnice nebo jejího centra představují identitu regionu, kterému hrozí ztráta kouzla a původního charakteru. Nejen nádherné a majestátní Alpy, ale i architektura je součástí graubündenské kulturní krajiny a součást tamější identity, jež si zaslouží rozvoj. Všechna díla Bearth & Deplazes se zabývají situací v metaforickém i zcela doslovném smyslu slova: situováním v kultuře a v prostoru. Všechny budovy jsou součástí celku a koexistují na určitém malém území. Jsou navrženy s konkrétním záměrem a nadějí poskytnout lidem v Graubündenu pocit pohody a domova, vytvořit dobrý důvod usadit se zde a zůstat. Vyvstává otázka: Co definuje kvalitu místa? Jak ji vyjádřit současnými prostředky? Jak ji posílit – fyzicky, prostorově i metaforicky? Co dělá Graubünden tím, čím je ve všech svých různých kulturních a prostorových aspektech? V tomto smyslu je každá budova aktem odporu proti hrozbě exodu i proti povrchnímu zploštění rozmanitosti této kultury. Každé z jejich děl je silně kontextuální a nelze jej zaměnit za jakoukoliv jinou stavbu.

Kdo jsou zakladatelé Bearth & Deplazes

Bearth & Deplazes založili v roce 1988 Valentin Bearth a Andrea Deplazes. Valentin Bearth se narodil v roce 1957, je absolventem prestižní vysoké školy ETH, od roku 2000 profesorem a později ředitelem na Mendrisio Academy of Architecture. Andrea Deplazes se narodil v roce 1960, je také absolvent ETH, přednáší na Mendrisio Academy of Architecture a Università di Sassari. V roce 1995 se k nim připojil jako třetí partner Daniel Ladner (1959, absolvent techniky na HTW Chur). Více informací o výstavě: www.gjf.cz

Chata Monte Rosa je z 90 procent energeticky soběstačná, energii získává ze slunce a vodu z ledovce.

Chvíle odpočinku mezi jednotlivými filmy

Text: Kateřina Martykánová | Foto: Zlín Film Festival

Švýcarsko očima filmařů Přestože švýcarská kinematografie není v České republice příliš známá, v programu některých festivalů se s ní milovníci a fanoušci zahraniční filmové tvorby mohou setkávat pravidelně.

rámci Zlín Film Festivalu – Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež – se tvorba švýcarských filmařů objevuje dokonce pravidelně. V loňském roce zde byla velmi úspěšně uvedena zdařilá adaptace oblíbené knížky Heidi, děvčátko z hor/Heidi v režii Alaina Gsponera. Neobvyklou roli mrzutého dědečka zahrál švýcarský rodák, hvězdný Bruno Ganz známý například z filmů Nebe nad Berlínem či Pád třetí říše. Festivalovému publiku se na loňském festivalu představil mladý a talentovaný švýcarský herec Kacey Mottet Klein, držitel Schweizer Filmpreis a berlínská Shooting Star 2016. Před lety tuto roli splnil i jiný švýcarský mladý herec Max Hubacher, rovněž držitel prestižní Schweizer Filmpreis za nejlepší herecký výkon v hlavní roli ve filmu Otloukánek/Der Verdingbub. Úspěšného uvedení na festivalu se dostalo také adaptaci známé dětské pohádky spisovatelky Seliny Chönz Malý horal/ Schellen-Ursli.

I v letošním roce bude v rámci 57. ročníku Zlín Film Festivalu, který se koná od 26. května do 3. června ve Zlíně, představena švýcarská kinematografie. V sekci nazvané „Vítejte ve Švýcarsku“, pojmenované podle stejnojmenného švýcarského filmu, bude promítáno celkem 30 filmů pro děti a mládež. V připravované kolekci se zaměří na švýcarské filmy určené dětskému a mladému divákovi. Řada z nich vychází z klasiků švýcarské literatury pro děti, mnohé získaly významná mezinárodní ocenění. Zastoupeny budou jak filmy hrané a animované, tak řada dokumentů, které mají ve Švýcarsku v posledních letech velmi silnou pozici.

Na co se vypravit?

Nabídka filmů bude opravdu velmi pestrá. „Prvním ze zajímavých diváckých tipů bude adaptace světoznámého bestselleru švýcarské spisovatelky Johanny Spyri Heidi, děvčátko z hor. Tentokrát půjde o moderní adaptaci

z roku 2001 režiséra Markuse Imbodena,“ uvádí umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová. Za zmínku stojí i další adaptace, tentokrát spíš pro chlapecké publikum – film Jmenuji se Eugen/Meine Name ist Eugen, který byl natočený na motivy knížky švýcarského spisovatele Klause Schädelina. Diváci by si v žádném případě neměli nechat ujít oceňované rodinné drama Vitus režiséra Frediho M. Murera o zázračném chlapci, kde v jedné z hlavních rolí zazáří opět Bruno Ganz. Zajímavý je rovněž film úspěšné francouzsko-švýcarské režisérky Ursuly Meier s názvem Sestra/L'Enfant d'en Haut, který byl oceněný na berlínském filmovém festivalu. V centru pozornosti posledních měsíců stojí i poetický animovaný film švýcarského režiséra Clauda Barrase Můj život cuketky/Ma vie de courgette. Úžasnou švýcarskou přírodu a mnohdy těžký a neobvyklý život jejich obyvatel českým dětem přiblíží dokument Die Kinder vom Napf, popisující každodenní radosti i strasti dětí z farmářských rodin žijících na odlehlých horských usedlostech. Dokumentů se ve filmové nabídce zlínského festivalu objeví celá řada. „Doporučit musíme také snímek Swing it Kids!, který nabízí portrét úspěšné dětské swingové kapely Swing Kids na jejich cestě po Švýcarsku, Japonsku a USA,“ doplňuje Markéta Pášmová. Filmové projekce ve Zlíně osobně uvede řada tvůrců a herců. Ale nebude to jen filmová tvorba, hostům festivalu se představí i turistická nabídka Švýcarska. Na festival přijali pozvání také zástupci švýcarského města Möhlin. Obě města spojují historická pouta. Ta byla vytvořena rozvojem firmy Baťa a stvrzena tragickou událostí smrti Tomáše Bati, který zahynul při cestě na otevření nové pobočky právě v Möhlinu.

O Zlín Film Festivalu Ve dnech od 26. května do 3. června 2017 ožije Zlín již 57. ročníkem zlínského filmového festivalu, který je jednou z nejstarších a největších filmových přehlídek svého druhu na světě. Každoročně jej navštěvuje více než 120 tisíc diváků. Festivalové projekce se uskutečňují nejen ve Zlíně, ale také v řadě dalších měst České republiky. Filmoví fanoušci se stejně jako v předchozích letech mohou těšit na bezmála 350 zajímavých snímků pro děti a mládež, evropské první filmy, animovanou tvorbu, studentské filmy a mnoho dalších v soutěžní i mimosoutěžní sekci. Připravený bude také bohatý doprovodný program, který na různých místech ve Zlíně nabídne nejen řadu divadelních představení, koncertů, workshopů, odborných přednášek, výstav, interaktivních a benefičních programů, ale i sportovní, společenské a další akce.

FOTO: ZYTGLOGGE VERLAG AG

KULTURA

SWISSmag Text: Petr Socha

Mani

Matter

nejslavnější švýcarský písničkář ožil v češtině Písnička či báseň často vzniká z potřeby pojmenovat životní trable a podělit se o ně. Socialismem svírané Československo tak logicky produkovalo zástupy písničkářů, kteří měli neustále zásoby hmoty, z níž snadno modelovali svou tvorbu. To ve Švýcarsku bylo tohoto typu tvůrčí inspirace jistě méně, přesto i tam nebylo písničkářství podobné tomu našemu mrtvé. Zeptáte-li se Švýcarů na nějakého jejich písničkáře, velmi pravděpodobně bude odpověď znít Mani Matter. O něm, ale i o následném životě jeho písní jsem si povídal s Janem Řepkou – mladým českým písničkářem, který písně Maniho Mattera přebásnil z bernštiny do češtiny, čímž otevřel nový písničkářský šuplík.

ak jste se dostal k zájmu o Švýcarsko? Až do roku 2005 mě vůbec nenapadlo, že bych se o Švýcarsko nějak zajímal. Došlo k tomu náhodou, nebo spíš díky jednomu osudovému setkání, ke kterým dochází. Hrával jsem dlouhou dobu v duu, které se jmenovalo Nestíháme. A jednoho dne na festivalu v Táboře poté, co jsme slezli z pódia, si k nám přisedla taková divoženka, která tam přijela na kole. Ze Švýcarska. Sama holka asi dvacetiletá, velmi společenská. A to je moment, kdy se má cesta stočila do Švýcarska. To byla moje poetická spojka.

A jak jste se dostal k Manimu Matterovi? Když už je jednou hudebník, který píše a zajímá se o písničky, ve Švýcarsku, přirozeně ho zajímá, co se v jeho oboru v tom místě děje. Logicky se pak ptá na písničkáře. A nejkratší spojení mezi duší Švýcara a slovem písnička vede právě k Manimu Matterovi. Kolik lidí zná ve Švýcarsku Maniho Mattera? Skutečně se o něm učí děti ve škole? Ano, jeho písničky jsou ve školních čítankách a zpěvnících.

Kdo byl Mani Matter Mani Matter se narodil v roce 1936 v Bernu. V dětství se u Matterů doma mluvilo převážně francouzsky, teprve se vstupem do školy získala navrch bernská němčina, která se posléze stala jeho uměleckým jazykem. Jeho osobnost a tvorbu ovlivnila příslušnost ke skautskému oddílu i předčasná smrt matky, opustila ho, když mu bylo 16 let. Můžeme se domýšlet, že právě z této rány prýštila poezie, kterou publikoval nejdříve na stránkách skautského listu, aby zanedlouho opatřil své texty i melodiemi doprovázenými vlastní jednoduchou kytarou. Veřejně začal koncertovat roku 1965, nejprve v rámci různých komponovaných programů a většinou se sdružením Bernští trubadúři. Od roku 1971 vystupoval výhradně sám. Ačkoli měl na programu až 100 koncertů ročně, nikdy neuvažoval o tom, že by se stal profesionálním umělcem. Matter studoval práva a už ve svých 20 letech byl aktivní i v politice. Patřil k lídrům mladého politického hnutí Junges Bern, jehož centrem zájmu byla kritika „ideologizace jazyka a myšlení velkých politických stran doby“. Jinými slovy bojoval za návrat rozumu do předsudky a ideologií svázaného prostředí. Což přesně korespondovalo i s jeho uměleckou tvorbou. Po studiích na Cambridge pak vyučoval na právnické fakultě v Bernu. K tomu psal vedle básní a písní i filosofické, politické, umělecké i teologické úvahy. Je zřejmé, že jeho osobnost měla značný tematický přesah a oslovovala velkou část německy hovořícího Švýcarska. Až radikálně kritické myšlení a obratná práce s jazykem odhalovaly nejen jeho generaci svět skrytý za předsudky ideologií i jedinců. Uměleckým jazykem Maniho Mattera byla bernská němčina, kterou mixoval břitké myšlenky na přímé trase od tragiky ke komice. Jednoduchost a minimalismus byl zakódován i v přednesu písní a hudebním doprovodu. „Úlohou osobnosti v dějinách je zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat,“ zpívá typově podobný písničkář, nám dobře známý Karel Kryl. Smrt Maniho Mattera byla možná posledním aktem k tomu, aby se stal legendou. Coby otec tří dětí zemřel při autohavárii na dálnici nedaleko Curychu. Ve 36 letech.

A ti, co nerozumí bernské němčině, ho znát budou? Ano, je to sice dialekt svérázný, ale většinu sdělení mu budou i ostatní německy mluvící Švýcaři rozumět. Ostatně Mani Matter koncertoval všude možně po Švýcarsku, takže mu naslouchalo a naslouchá velmi mnoho posluchačů, počítám, že jeho dílo mohou znát tak tři až čtyři miliony lidí. Jak vůbec funguje ve Švýcarsku písničkářská kultura? Švýcarsko je učesaná země zdánlivě bez problémů, alespoň takových, které by vytvářely velké jizvy ve společnosti. Z čeho čerpají švýcarští písničkáři? Asi nedokážu zhodnotit celou švýcarskou scénu, ale je patrné, že i ve Švýcarsku dokážou vyrůstat mimořádné písničkářské osobnosti. Mani Matter je toho nejlepším důkazem. Ano, byla to jiná doba, byl to mimořádně inteligentní člověk, ale je zřejmé, že i ve Švýcarsku vznikají písničky, které si lidé budou po generace zpívat. A existují i mladí autoři, jdou v jeho šlépějích a zpívají ve svých rodných dialektech. S kým byste Maniho Mattera v ČR nejvíce přirovnal? Mani Matter je originál, nerad bych ho s někým takto přímo spojoval. Ale nejblíž, řekl bych, bude mít svojí precizností ke Karlu Plíhalovi. Formou písničky, jak pracuje se slovní zásobou, s vtipem, s minimalismem – Maniho písničky jsou maximálně krátké a trefné… Už to ale nesedí, co se týče poetiky, a nakonec i hudební doprovod Karla Plíhala je mnohem složitější a propracovanější. Nabízí se srovnání i s Karlem Krylem, který podobně jako Matter přesahoval kulturní rámec a stal se až morální autoritou. Hudební tvorbu těchto dvou bych se ale srovnávat bál. Jak vy sám vnímáte jeho základní témata? Co sděluje? Mani Matter bojoval za rozum a dobrou míru, zároveň za myšlenkový radikalismus, aby člověk došel až k samotnému jádru věci, aby se nesmířil s automatizací myšlení, se stereotypem… Aby člověk nebyl líný myslet. Co je pro vás na něm nejvíc fascinující? Jsou to spíš obecné lidské vlastnosti, které sděloval. Byl velmi kritický a přísný, k druhým, ale i sám k sobě. Vidím v něm člověka, který se nespokojí s polovičním řešením, s polovičním vysvětlením či snad s ideologickou zkratkou, ale který bude naopak promýšlet všechny možné perspektivy. Byl to normální člověk, měl rodinu a děti, studoval, chodil do práce… Ale právě pro svůj životní postoj si získal vliv a přízeň.

Proč jste si ho vybral? Už na první poslech se mi líbil, nerozuměl jsem mu ani slovo, ale už z jeho projevu a dikce jsem vycítil, že není náhodou, proč mi ho všichni doporučují. Už při jménu Matter se usmějí nebo dokonce začnou notovat nějakou písničku. A to není jen tak samo sebou. Takže jsem byl zvědavý, o čem zpívá, zkusil jsem pár jeho písniček přeložit, byla to pro mě velká škola a také takový průzkumný let.

FOTO: LUKÁŠ HAMÁČEK

To znamená, že ho zná každý Švýcar? Ne, ale zná ho každý Švýcar z regionu, kde je prvním jazykem němčina.

Učil jste se kvůli Manimu Matterovi „Bärndütsch“, nebo si vystačíte s normální němčinou? Ano, samozřejmě, částečně. Aktivně tou řečí nemluvím, ale když se třeba lidé vedle mě baví, rozumím jim. Učit se aktivně cizí nářečí nemá moc smysl, byť je to krásný a libozvučný jazyk. Jsou Švýcaři suší a uzavření? Já nevím, jak se mluví o Švýcarech, nemám tento předsudek, ale moje osobní zkušenost svědčí o něčem jiném. Rozhodně nejsou suší a uzavření. Naopak bych řekl, nebýt jedné otevřené a živé Švýcarky, tak se nikdy ke Švýcarsku nedostanu. Hraje se ve Švýcarsku jinak než v Česku? Hraje se mi – nejen ve Švýcarsku, ale všude v cizině – lépe než tady. Cizinci na mě hledí trochu jinak, jsem pro ně exotičtější, obzvlášť když jim zazpívám nějakého jejich oblíbence ve své domácí a pro ně podivné řeči. Podle melodie poznají, o co se jedná, což pak otevírá dveře. Za hranicemi jsem zjistil, že ten samotný jazyk není až tak důležitý, jak by se možná na první pohled zdálo. Písnička má různé vrstvy, a když někdo nerozumí jazyku, vnímá to další – výraz, zpěv, hru na kytaru… A vlastně to je v něčem osvobozující. Jezdí se ve Švýcarsku na kole jinak než v Česku? No tak to jo. To je snadná otázka. Jezdí se tam parádně, protože z 90 procent nejsem na stejné vozovce jako auto a většinou ani jako chodec. A to platí i ve městech. Ten pocit bezpečí je neporovnatelný, jízda na kole je pak relax, můžu si zpívat, přemýšlet… Proč vlastně pořádáte svá cykloturné? Je to fantastická kombinace tělesného pohybu na zdravém vzduchu, duševní aktivity večer při představení a také samoty, kterou jako písničkář nutně potřebuju, abych se dostal do nějaké hloubky k sobě a k životu vůbec. Musím načerpat energii, kterou večer rozdávám při představení. Kolik tak najedete za den, za turné a za rok? Za rok nevím, ani nemám tachometr. Na turné ujedu 50 km za den, na mém natěžko naloženém cargo kole je průměrná rychlost 10 km/h, takže žádný spěch, ale pohoda.

Jan Řepka Jan Řepka (1982) se na české písničkářské scéně pohybuje od konce 90. let. Během osmiletého působení v duu Nestíháme vydal dvě alba, získal mnohá žánrová ocenění a absolvoval více než 500 koncertů u nás i v zahraničí. Od roku 2010 vystupuje sólo nebo se zpěvačkou Josefinou Žampovou, s níž natočil samostatné album Čistý byl svět. Písně nejvýznamnějšího švýcarského písničkáře Maniho Mattera (1936–1972) poprvé představuje českému posluchači v čerstvé antologii Rozjímání o sendviči (2016), která obsahuje téměř polovinu Matterova písňového odkazu.

Prozradil o sobě, že písničkářství je jeho osobní nutnost. A Mani Matter? „Já jsem si ho nenašel, Mani Matter si našel mě. A když takovouhle výzvu v sobě objevíš, musíš ji přijmout.“ Pozvánka na koncert Jana Řepky: 1. června 2017, Divadlo v Řeznické, předprodej od 2. května na www.reznicka.cz. www.janrepka.cz

TRIP

Robert Štěrba má od roku 1992 jeden z největších obchodů s koly v Praze

SWISSmag

Značku Štěrba vyučilo a zrodilo Švýcarsko Text: Tomáš Nohejl | Foto: Václav Novák, archiv Roberta Štěrby

Už téměř čtvrt století buduje největší veloshop v Česku. Robert Štěrba je legendární persona nejen obchodu, ale celé české cyklistiky. Poznal ji do posledního šroubku a nýtu ze všech stran. Osudovou zemí se mu však stalo Švýcarsko.

rávě ve Švýcarsku v roce 1983 získal bronzovou medaili na mistrovství světa na dráze jako člen reprezentačního kvarteta. Koncem osmdesátých let se tu vyučil řemeslu podnikatele, nebo spíš, jak sám říká, služebníka velobyznysu.

Kdy jste se poprvé ve Švýcarsku ocitl? Ještě když byla železná opona, získal jsem ve Švýcarsku učednické místo jako mechanik Dukly a reprezentace. Potkal jsem tam na závodech kamaráda Čecha a on mě odvedl do krámu ve Stansu, abych se podíval, jak tam pracují. Dělali zakázkové stavby, stříkali a opravovali rámy pro slavnou značku kol Colnago. Slovo dalo slovo a tři roky – od roku 1988 až 1990 – jsem tam jezdil na brigádu. Švýcarsko tedy považujete za zemi zaslíbenou? Vše se stalo tak nějak náhodou. Za takovou skvělou pracovní příležitost za totality jsem byl ale hodně vděčný. Byla to hotová extáze, to nelze jinak nazvat. Běžnou výpomoc vykonávali Turci, Italové a další, ale Češi, kteří se tam tehdy ocitli, měli velmi dobré jméno jako výborní řemeslníci a spolehliví lidé. Byli exotičtí a uznávaní. A já jsem byl mechanik od národního týmu, VIP osoba. Dneska už to je jinak. Co vás nejvíc zaujalo? Potkal jsem se s mnoha lidmi, kteří tvrdě pracovali. I když jsme někde poseděli nebo se svezli na kole, všechny řeči se točily okolo podnikání a práce. Lidé tam tráví prací strašně moc času a jinak to ani neumějí. To jsme u nás neznali. Byla to nalejvárna, která mě hrozně bavila a pomohla mi. Stačilo se zeptat a zahrnuli mě tipy a radami. Našinec v tom byl polem neoraným.

Testování nových kol v roce 1984 pro nároďák znamenalo konec používání Favoritů

Robert Štěrba v roce 1983 na stupních vítězů na mistrovství světa v Curychu (závod na 40 km –Trčka, Soukup, Raboň, Štěrba)

???

Co se stalo nejsilnějším podnětem krom přístupu? Uvědomění si, že obchod s koly je především služba. Ne byznys nebo výhra, ale servis pro lidi. To jsem viděl ve spoustě oborů, nejen v cyklistice, která mě zajímala. Takhle jsem se později snažil podnikat tady doma. Propojit obchod se servisem a výrobou. Bojovali jsme s tím, ale na druhou stranu měli klid od konkurence, protože nikdo jiný to tak nedělal. Tak pokračujeme dodnes, kdy se ukazuje, že takový širší záběr má větší šanci na úspěch. V jakémkoliv oboru. Jak tehdy fungovala velofirma ve Stansu, jejímž majitelem byl Tomáš Molk, Čech, už čtyřicet let usazený ve Švýcarsku? Pracovalo u něho okolo deseti mechaniků a ti se točili ve výrobě, obchodu, v servisu. Fungovali jsme jako servisní středisko pro Colnago. Učil jsem se od lakýrníka, který přišel z Itálie, měl jeho barvy i šablony. Prošla mi rukou spousta materiálu, ke kterému bych se jinak nikdy nedostal. Za den jsem si často vydělal tolik jako nadrotmistr v Dukle s nadstandardním platem za měsíc. Dal jsem dohromady kapitál a otevřely se možnosti. Byl jsem ve správný čas na správném místě, jak se říká. Jak si člověk, který vyrostl v lenivém socialismu, zvykal na tamější pracovní rytmus? Dělali jsme od sedmi do sedmi každý den, jen s pauzou na oběd. Ne že bychom se úplně přetrhli, ale nebylo to ani leháro. Když mi první den upadl dvakrát klíč z ruky, kolega vedle povídá: To si ho musíš přivázat na šňůru na krk, hochu. A další den mi šéf říká: Tady po chodbách musíš chodit trošku rychleji. Já na to: Ale tamhleten chodí stejně. Zamračil se a dodal: Jenže my, Švýcaři, musíme rychleji!

Na dílně neměli židle. Moc se netopilo, měli jsme se zahřát prací. Jak dlouho jste to obdivoval? Po roce se mi to přestávalo líbit. Cítil jsem, že je to až moc. Jezdili jsme na obědy na kole pět minut k šéfovi domů. Celý Stans měl oběd od dvanácti do jedné, takže ve dvanáct a minuta vypukla zácpa. Pak hrobové ticho a za pět minut jedna to samé. Člověk už si pomyslel, jestli to není trošku na hlavu. Nám přece jen vyhovuje ten náš český polobordel, když ho máme zvládnutý. To je opak Švýcarska, že? Jednou jsem jel na noc z Prahy a auto mi chcíplo asi osm set metrů od firmy. Nechal jsem ho stát, šel do práce pro pomoc. Vrátil jsem se za pár minut a už mě nakládala odtahovka. Auta ani kola se tam přes noc nezamykala, ale vykoupeno to bylo zase tímhle. Jezdíte do Stansu i teď? Moc ne. Firma už nefunguje. Syn majitele přišel v práci o oko, nepodařilo se mu ji prodat a ukončil její provoz. Ale koupil si malý pivovar a baví se jím. Změnilo se Švýcarsko za těch pětadvacet let? Hodně moc. Řekl bych, že k horšímu. Tehdejší exkluzivita země se vytrácí. Švýcarů tam je čím dál tím míň. Ve Stansu tenkrát žila velká část pravověrných Švýcarů, i syn pana Molka uměl starošvýcarštinu. Co z tradičních symbolů země máte rád: hodinky, sýry, nebo snad lyže, kola? Nic. Mám ke Švýcarsku pozitivní vztah proto, že mě nastartovalo a někam nasměrovalo.

Ale že bych se do něčeho zamiloval, to ne. V posledních letech jsem objevil Francii a její mentalita mi přijde hodně podobná české. Tu mám rád. Respekt a uznání ke švýcarskému charakteru ale trvá? Cyklistiku sleduju pořád, závodil jsem tam a jejich styl se promítl i do mé práce. Dělali jsme tam první rovné vidlice pro Colnago. Potom jsem chystal jenom rámy a postavil jsem jeden pro mistra světa Urse Freulera. Dostal jsem se k opravdu top věcem. Švýcarská spolehlivost a preciznost zůstává. Užíváte si ji doteď? Přivezl jsem si odtamtud spoustu strojů, do loňska jsme ze Švýcarska brali speciální barvy. Nedávno mi po pětadvaceti letech každodenní práce odešla diamantová tryska na pískovačce. Jeden telefon, fotka z mobilu a za dva dny jsem měl v ruce náhradní díl. Švýcarská kvalita platí. Jednoduše a spolehlivě.

Robert Štěrba 54letý šéf největšího veloshopu v zemi nyní žije v Praze, má manželku a dvě dcery. Je to bývalý dráhař Dukly, pětinásobný mistr ČSSR, reprezentant (získal 3. místo na mistrovství světa v Curychu 1983 v týmové stíhačce – se Soukupem, Trčkou a Raboněm starším). Později pracoval jako mechanik Dukly a národního týmu. Začal jako rámař, tři roky se učil ve švýcarském Stansu, hlavním městě kantonu Nidwalden (vedle Lucernu). Pražský obchod otevřel v roce 1992 v Nuslích, v létě 2015 se přestěhoval na Spořilov. Robert Štěrba sbírá historická kola a je majitelem virtuálního muzea s více než 10 000 fotografiemi.

TRIP

SWISSmag Swissminiatur Melide

Swissminiatur čili zmenšené Švýcarsko. Najdete tam trpasličí Matterhorn, Jungfraujoch, slavné katedrály, viadukty… Vlaky, z nichž jeden zvětšený vozí i samotné děti, zmenšené parníky na řekách porovnatelné s kapry v měřítku 1:1. Celkem 120 modelů a další atrakce na ploše 14 tisíc metrů čtverečních. Pro děti je to samozřejmě velká atrakce. Pro dospělé je tím zajímavější, čím více ze Švýcarska znají. Pokud někde tápete, nezbývá, než se do Švýcarska dále vracet. Pokud nezaváháte, redakce SWISSmagu vás ráda angažuje.

Text a foto: Petr Socha

Švýcarským dopravním systémem Je asi zbytečné opakovat superlativy o švýcarském dopravním systému. Dopravní síť se stává více a více turistickou atrakcí. Malebný svět vláčků, hor, jezer, parníků, historických měst nebo žlutých autobusů láká obdivovatele z celého světa. A to nejen dospělé. Vyzkoušeli jsme, jaké to je, je-li na Swiss Travel Pass odkázána celá rodina.

a zázračná jízdenka, s níž může rodiče doprovázet dítě zdarma až do 16 let, poskytuje možnost procestovat křížem krážem doslova celé Švýcarsko. A to je ošidné – nedá se to stihnout. Při plánování jsme se snažili stát na brzdě a na 8denní putování vybrali tři oblasti: Lucern a okolí, Ticino a Bernské Alpy a podhůří. Jako ortodoxní cestovatelé jsme bydleli v mládežnických ubytovnách sítě Swiss Youth Hostel, které jsme snadno našli v blízkosti svých turistických cílů. Ale vybírali jsme trochu i podle nich, hledali jsme ty menší, se specifickou náladou či polohou.

Rajský Lucern

Jeden můj známý nepoužívá pojem Švýcarsko, nýbrž Ráj. Na Lucern to sedí obzvlášť, protože kde jinde než v Ráji si můžete vybírat podle své nálady či nátury výletní cíle od

lenivých přes kulturní po skutečně sportovní či vysokohorské. Můžete se plavit po jezeře historickým parníkem – vidíte, zapomněl jsem na cíle technické – v němž jsou umně odhaleny obří ojnice a celé převodové soustrojí parního stroje pohánějící lopatková kola. Můžete ale taky sebou plácnout někde na pláž, k čemuž často inspiruje tamní přívětivé klima. Nebo vystoupit v příhodném přístavu, odkud vás horský vlak nebo lanovka přenese o několik pater výše na některý z vyhlídkových vrcholů. Kolem Lucernu jich je požehnaně, nejslavnější je bájný Pilatus, který městu kryje záda, nebo podobně proslulý Rigi za jezerem. Oba vrcholy s vyhlídkovým úhlem 360 ° jsou dostupné s jízdenkou Swiss Travel Pass – samozřejmě se snažíme cestovat tak, abychom nemuseli platit, co není nutné. Tentýž doklad nám zásadně zlevnil i vstup

s dětmi do Dopravního muzea v Lucernu, místa, kde celý den je s dětmi málo. Lucern a jeho okolí na člověka valí přísuny dojmů a nálad, nebýt přesného plánu, sotva bychom se z jeho spárů vyprostili. Je nekonečný. Centrum je zahuštěno turisty snad jen po Kapličkový most, dále už je poměrně klid a lze procházet starým městem v o dost pomalejším módu, než to známe z centra Prahy. A absolutní vydýchání zažíváme u jezera Rotsee, které leží jen kousek od mládežnické ubytovny. Dlouhé, avšak úzké jezero slouží jako veslařské kolbiště a jde dlouhou procházkou celé obejít.

Do Rajské zahrady

Vlaky, krátké, dlouhé, špičaté, dvoupatrové, prosklené, různobarevné… I dospělého pohltí ta různorodost – a hlavně ten tichý dech, nedá se snad ani říct rytmus, když se uvelebí do sedačky a svět kolem se začne posouvat. Míříme do Lugana a spíš náhodou končíme v manažerském kupé, protože tento rychlík zrovna dětský vůz nemá. Děti potřebují zábavu, takže

a naplňující sifony a tůně hluboko zařízlých řek; stovky let staré kamenné cesty a hlavně mosty coby známky tajemné vyspělosti někdejší civilizace, lesy, v nichž kráčíte nánosy skořápek jedlých kaštanů… A v neposlední řadě grotta – kamenné terasy místních vináren stíněné vinnou révou působí tak vlídně a lákavě, že člověka snadno zachytí, ale jen těžko propustí. Stoupáme lanovkou na San Salvatore, místo, kde kulminuje horský výběžek chránící záda zase městu Luganu. Nějakých 600 výškových metrů a několik minut nás dělilo mezi rušným centrem a přírodou, kde vedle hejn ještěrek potkáme sem tam jen udýchaného turistu. My jdeme ale z kopce, kus po hlavní hřebenovce a potom i po zapomenutých cestách – ten, kdo odbočí z hlavní cesty, pozná víc – do vesnice Figino, kde je náš hostel. Ačkoli je v lesích s kaštanovým porostem příjemný stín, nad hlavami tušíme letní horko.

I zvuky lesa a hmyz nám hrají melodii, která připomíná Středozemí. Figino je bývalá rybářská vesnička na břehu pěkně zakrouceného Luganského jezera. Skvělý tip pro právě letošní klidnou dovolenou prokládanou aktivními prvky – turistikou, koupáním, jízdou na kole. Ačkoli jsou terény v okolí hodně strmé, najdeme zde hladké silničky i terénní cesty pro horská kola. My tu spíme jen jednu noc, což je nám líto. Tím spíš proto, že mimořádně útulný hostel ve starém, vínem porostlém patricijském domě s velkou zahradou a atrakcemi pro děti má už jen omezenou budoucnost. Po letní sezoně 2017 ho čeká buď rekonstrukce, nebo konec. Jasně, naše cestovatelské filozofie, že cesta je cíl, nás v okolí ještě chvilku udrží. Druhý den zkoušíme první žlutý autobus a posunujeme se do vesnice Corona, odkud nás čeká pěší sestup do švýcarského Disneylandu – Swiss-

Lucernská lodní flotila

Parníky i novější lodě nejsou primárně nějakou turistickou atrakcí, ale takovým normálním prostředkem švýcarské hromadné dopravy. Jezdí pravidelně po Lucernském jezeře podle jízdního řádu a přepravují vedle davů turistů i občany cestují za prací či domů. Samozřejmě je můžete využívat v rámci Swiss Travel Passu – a pochopitelně, dětem se líbí a baví je. Lucernská lodní flotila čítá 19 lodí, od letošního května přibude dvacátá. Z toho je 5 historických kolesových parníků pocházejících ze začátku minulého století. Samozřejmě zrenovovaných, kotel již neohřívá hořící uhlí, nýbrž topný olej, jejich pohyb ale kompletně obstarává následně vzniklá pára. Nejstarší se jmenuje Uri a pochází z roku 1901. Ve flotile je i nejrychlejší parník v Evropě pojmenovaný Gallia. Největší chlouba jezera nese jméno Stadt Luzern. za chvilku míří ven karty a podobné pomůcky ke krácení času. Švýcarsko je ale natolik kompaktní, rozuměj malé a dobře dopravně zasíťované, že nějaké úmorně dlouhé přesuny vlakem takřka nenabízí. Po dvou hodinách jízdy vystupujeme v samém jihovýchodním cípu země, v italsky mluvícím kantonu Ticino. Zatímco Lucern představoval Ráj, nyní jsme pronikli do samého nitra Rajské zahrady. Teplé klima a dostatek vláhy generují bujnou vegetaci připomínající až pralesní porosty, pokud ovšem není kultivovaná, aby se proměnila v botanický park nebo orámovala pobřeží palmami a nastolila atmosféru bezmála přímořskou. S flórou kontrastují ostřejší krajinné rysy, hory jsou strmější a jezera hlubší. Ticino je zapomenutý kraj s ohromným potenciálem pro přírodní dobrodruhy. Mozek nestíhá chápat, co oči vidí: čiré, jednou zelené, podruhé modré vody po tisíciletí ohlazující balvany

Centovalli

Centovalli, strmé údolí s divokou a diamantově čirou řekou Melezza, je zapomenutý kout světa. Podél břehu vede od města Intragna nikoli frekventovaná, zato občas vzdušná turistická cesta. Poutníka přivede i k typickým kamenným domům, které se zdají být aspoň částečně obydleny dodnes. Vrcholem výletu je starobylý most Ponte Romano. Postaven byl v roce 1578 a přes 400 let, do roku 1989, nepotřeboval rekonstrukci. Vysoký je 26 a dlouhý 36 metrů.

TRIP

SWISSmag Vodopády Trümmelbachfälle

Deset ledovcových vodopádů nad sebou uvnitř skály. Jsou zpřístupněné výtahem, po schodech se pak schází přímo vnitřkem hory za hřmotu padající vody. Potok Trümmelbach odvádí jako jediný veškerou vodu z ledovců Eigeru, Mönchu a Jungfrau a podle ročního období se komínem uvnitř skály řítí až 20 tisíc litrů za sekundu. Voda si za desetitisíce let vymlela jedinečné koryto roztodivných tvarů, kde se voda víří, bublá a pění. Je to švýcarská přírodní památka národního významu. miniatur. Bereme to pro jistotu oklikou přes botanický park San Grato, kde obdivujeme pestrost zdejší vegetace v parkovém střihu. Změna je život, do Lugana se přesouváme lodí, na kterou naštěstí dlouho čekáme, a máme tak čas se vyválet na plážích a vykoupat ve vodě všudypřítomného Lago di Lugano. Skrz rušné město se pak přesouváme na nádraží a regionálním vlakem pokračujeme do další stanice: Locarno. A zase příkrá změna nálady. Youthhostel Locarno leží skoro v historickém centru města, večeříme pizzu v zahradní restauraci v šeřící se kamenné zástavbě a máme radost z milého pekaře, který peče houstičky z pizzového těsta našim zvědavým dětem. Z Locarna nás čeká výlet do divokého údolí Centovalli a další den odjezd po stejnojmenné horské železnici. Locarno má blíže k Alpám a skutečné dvoutisícové hory rostou strmě již od hranic

města. Je to výchozí místo do slavných údolí řek Verzasca nebo Maggia. Kdo je znáte, vězte, že jim příbuzné řeky – jen s radikálně nižším výskytem turistů – objevíte i leckde jinde v okolí. My za tím účelem jedeme vlakem do vsi Intragna s nejvyšší věží se zvonicí v Ticinu, kde při hledání občerstvovny končíme v místním muzeu. Vše dohromady je to silné připomenutí těžkých dob, sotva sto let vzdálených, kdy příroda dávala lidem k živobytí hlavně kámen. Kamenné stavby, cesty a hlavně smělé mosty nad hlubokými údolími naznačují, kudy mohla vést cesta k mimořádné tradici italských stavebníků. Kanton Ticino přistoupil ke švýcarské konfederaci až roku 1803. Po výletě ve fascinujícím údolí říčky Melezzy máme v Locarnu ještě dostatek sil na procházku kolem o poznání větší řeky Maggia. Není sice nijak obzvlášť horko, sluníčko už se sklání, ale přesto nás všechny zláká její magicky

Specialita pro děti – kolesový parník Lötschberg

Jediný parník ve flotile lodí na Brienzském jezeře. Pochází z roku 1914, na přelomu tisíciletí byl kompletně zrestaurován. Zprvu se v něm topilo dřevem, od roku 1968 je jako palivo používán topný olej, bezchybnou práci parního stroje lze fascinovaně pozorovat desítky minut. Pro pečlivou rekonstrukci v souladu s péčí o památky získal tento salónní parník v roce 2008 ocenění od památkového ústavu. Děti nejvíce ocení kajutu věnovanou právě jim – v útrobách lodi se totiž nachází prostorný dětský „koutek“ – na lodi naprostá rarita. blankytná voda ke koupeli. Tímto rituálem se s Ticinem loučíme, druhý den míříme vyhlídkovou železnicí Centovalli na skok do Itálie, abychom se obratem prosmekli – konečně švýcarským pendolinem – tunelem pod Simplonpassem do Brigu a následným spojem – kde jsme se pro změnu dočkali vytouženého dětského vagonu – dalším dlouhým tunelem do Spiezu. A nakonec pár stanic do Leissigenu, vsi nedaleko Interlakenu, kde na břehu Thunského jezera leží naše další mládežnická ubytovna. Má krásné okolí, původní interiér, velkou zahradu se starými červenými buky, pláž, silný příběh i atmosféru. A milého správce. Škoda, že jen na jednu noc. Program je neúprosný. Nestíháme ani doporučovanou okružní procházku přes visutý most, ráno vyrážíme směr Interlaken a dále na Schynige Platte, horské plató, kam v létě dopravuje turisty (ty se Swiss Travel Passem zdarma) zubačka. Je trochu zima, nahoře jsou ještě zbytky sněhu, ale za to krásné výhledy na siamská jezera Thuner- a Brienzersee. U hotelu nad nádražím je kraťoučká Kneippova stezka, která děti strhne tak, že pak musíme servírce v restauraci na nátlak dcery Terezky překládat, že ji prošla dokola 50krát…

Ballenberg – muzeum pod širým nebem

Výjimečně rozlehlý skanzen u Brienzu je procházkou švýcarskou historií. Přes 100 staveb sem bylo přemístěno ze všech koutů Švýcarska, aby ukázaly, jak se žilo a hospodařilo v minulých dobách. Skanzen každý den ožije ukázkou tradičních řemesel a prací, jako je např. řezání dříví na vodou poháněné pile, výroba dřevěného uhlí, sýra, provazů, šindelů, proutěných košíků, mletí mouky, tkaní a další. Chová se tu na 250 zvířat od králíků po osly, pro děti je největší atrakcí obora, kde lze zvířata pohladit, nejrůznější prolézačky a třeba také stará školní lavice v dobové škole. Tříhodinová návštěva je jen malou ochutnávkou, celou rodinu tu lze bez problémů zabavit dva dny.

Dětský vůz

Na vodopády Trümmelbachfälle dorážíme těsně před zavíračkou, tak se aspoň netísníme s davy dalších turistů. Podobně nestíháme večeři v ubytovně v Grindelwaldu, naštěstí je personál tolerantní a nezapomněl na nás, takže dostáváme privátní pozdní menu. Čeká nás poslední noc na cestě. A ráno se už zase drkotáme do nížiny z veleslavné horské oblasti pod Jungfrau. Cílem je Ballenberg, obří skanzen pod širým nebem. Znamená to objet Brienzersee vlakem, do Ballenbergu popojet autobusem, na cestu zpět si ale opět vybíráme parník. Výlet po samotném Ballenbergu je celkem slušná túra, je to jako byste šli od vesnice k vesnici, takže ideální

spojení pohybu a kultury. Původní náladu jen narušují stíhačky švýcarské armády startující z nedalekého vojenského letiště. Cesta zpět historickým parníkem Lötschberg je symbolickou tečkou. Zatímco se děti uzavřely pod dohledem slečny v herní kajutě v podpalubí, dospělí si vychutnávají víno a pozobávají švýcarský sýr na horní terase. Jezero se loučí dešťovou show v kombinaci se slunečními efekty prosvětlujícími občas skrze temné mraky. Na kartě fotoaparátu jsou vysoké stovky fotek a v paměti dlouhý záznam zážitků, jež budeme ještě dlouho třídit, organizovat a zpracovávat. A ještě déle z nich následně budeme čerpat energii pro všední dny.

V každém ze dvoupatrových vlaků InterCity na vybraných trasách najdete speciální dětský vagón s hernou Ticki Park, která obsahuje klouzačku, prolézačku a další atrakce pro cestou znuděné děti. A skutečně to funguje, pokud tedy není daný vůz přeplněný, je o něj totiž zájem. Poznáte ho podle typické kresby na boku a najdete ho vždy na samém konci, nebo naopak začátku soupravy.

vlakem už z Prahy Kdo chce absolvovat vlakovou cestu po Švýcarsku, může od prosince 2016 začít už v Praze. Noční lůžkový vlak Českých drah Váša Příhoda startuje už před šestou odpolední z Prahy - Holešovic, aby byl po osmé ráno v Curychu. Zpět pak jede po deváté večerní a v Praze je kolem půl jedenácté dopoledne.

Mládežnické ubytovny na cestě Mládežnické ubytovny Swiss Youth Hostel tvoří širokou síť ubytovacích zařízení po celém Švýcarsku včetně nejslavnějších adres. Vedle skromnějšího, ale obvykle přesto velice kulturního ubytování poskytují většinou i snídaně a večeře za velmi přijatelné ceny. Mrkněte na youthhostel.ch. Youthhostel Luzern leží 12 minut autobusem (i na něj platí Swiss Travel Pass) z lucernského nádraží. V jinak drahém Lucernu nabízí ekonomické, byť hodně prosté ubytování. Protože to je „jen na přespání“, doporučujeme trávit čas po večeři u nedalekého jezera Rotsee. Youthhostel Figino je umístěn ve starém patricijském domě, zahrnuje i sousední budovy a rozlehlou zahradu s posezením. Není už nejmladší a nejkomfortnější, zato ale předává jedinečnou atmosféru zabarvenou středomořskou pohodou. Vyzdvihnout musíme mimořádně bohatou a objemnou večeři, servírovanou na zahradní restauraci – v hostelech je jinak obvyklý samoobslužný servis. V okolí je jezero s pláží, spousta atrakcí pro přírodní cestovatele a naopak málo turistů. Pokud chcete absorbovat ducha kantonu Ticino, musíte se tam vydat ještě letos, letní sezóna 2017 může být jeho poslední – přinejlepším před rekonstrukcí.

Youthhostel Locarno je příjemná a poměrně velkorysá ubytovna blízko starého města a hradu, kam je to jen několik minut pěšky. Ideální výchozí místo pro cestovatele po Ticinu. Za zmínku stojí i otevřená jídelna na dvorku, kde se dá večeřet či snídat.

surfového prkna s pádlem. Obzvlášť impozantní jsou zde večery na terase při západu slunce nebo úplňky nad jezerem. Chcete-li se přenést o sto let zpátky a zkusit si, jak žili a odpočívali někdejší průmyslníci, máte příležitost. A nikoli drahou.

Youthhostel Leissigen je bývalá letní rezidence bernského průmyslníka Alberta Wandera, který vynalezl slavný švýcarský nápoj Ovomaltine – pochoutku na bázi sladu podobnou čokoládě. V době, kdy čokoládové nápoje nebyly běžně k sehnání, mu byly vděčny tisíce dětí. Malý hostel pro 44 hostů má dodnes z velké části původně zařízené pokoje. K dispozici je velká stará zahrada s pláží a přímým vstupem do vod Thunského jezera a malý přístav s možností zapůjčení loďky nebo

Youthhostel Grindelwald čítá dvě budovy – starobylý chalet, který nese typické prvky zdejší tradiční architektury, včetně jídelny a společenské místnosti s krbem, a přilehlou moderní novostavbu. Můžete si tak vybrat ze dvou odlišných atmosfér tu, která je vám bližší. Z obou ale sledujete jedno z neslavnějších alpských panoramat kolem severní stěny Eigeru. V zimě je hostel otevřen i pro lyžaře a uvedený výhled nabízí i při koupání v koupací kádi s horkou vodou umístěné na předzahrádce.

TRIP

SWISSmag

Alvra

Text: Petr Ferro | Foto: Rhätische Bahn

malá rhétská revoluce Švýcarské vlakové tratě nabízejí dechberoucí výhledy a nezapomenutelné zážitky. Letošní novinkou je nový vlak Rhétské dráhy se stahovacími okny. Co je na tom pozoruhodného? Vydejte se na cestu a záhy pochopíte – stojí to opravdu za to!

výcaři jsou považováni za mistry světa v jízdě vlakem – každý obyvatel osmimilionové alpské země včetně nemluvňat cestuje železnicí průměrně šedesátkrát ročně (pro srovnání: v Česku je to přibližně 20 jízd na osobu za rok). Proč právě Švýcaři? Důvodů je víc: hustý jízdní řád, spolehlivé spojení, navazující krátké přestupy, kontinuální zrychlování dopravy, ale také špičkově udržované tratě a neustále modernizovaný vozový park. A právě v tomto momentu se dostáváme k jisté nevýhodě. Vedle toho, že už od roku 1960 jsou švýcarské železnice kompletně elektrifikované (což je mimochodem světový unikát), se dost možná blíží čas, kdy budou i stoprocentně klimatizované. To znamená, že na švýcarských kolejích kvapem ubývá vlaků, v nichž si můžete otevřít okno. Úzkorozchodná Rhétská dráha, jež obsluhuje s bezmála 400 kilometry tratí největší

švýcarský kanton Graubünden na východě země, se rozhodla jít revolučně proti tomuto trendu: za 124 milionů franků nakoupila šest nových sedmivozových souprav, v nichž nabízí průkopnický fotografický oddíl s elektricky stahovacími okny a zatemňováním střešních panoramatických oken. A fotografové zajásali – konečně! Ve Švýcarsku, protkaném nádhernými panoramatickými železnicemi, bude možné fotit přímo z paluby vlaku bez otravných odlesků v oknech. Což je obzvlášť žádoucí právě na Rhétské dráze, která se od roku 2008 coby jedna z pouhých tří drah světa pyšní památeční tratí ze seznamu UNESCO: jedná se o 122 kilometrů dlouhou štreku z Thusisu přes průsmyk Bernina (2 253 m n. m.) do italského Tirana, zvanou Albula nebo též v lokálním rétorománském jazyce Alvra. Právě toto jméno dostaly nové vlaky, které budou od letošního léta pendlovat v hodinoTakto to vypadá uvnitř vlaku Alvra

Nové vlaky Alvra nabídnou průkopnický fotografický oddíl s elektricky stahovacími okny a zatemňováním střešních panoramatických oken.

Rekordní úzkokolejka Rhétská dráha náleží k nejmodernějším úzkokolejkám světa. Nejde tu jen o maximálně automatizovaný provoz bez výpravčích a s elektronickými samoobslužnými informačními systémy i na nejzapadlejších horských nádražíčkách, moderní jsou i vlaky. Vedle zbrusu nových sedmivozových souprav Alvra slouží už od roku 2009 v barvách RhB třívozové klimatizované jednotky nazvané Allegra (což je rétorománský pozdrav). Jsou to dvousystémové vlaky – to znamená, že dokážou jezdit bez přepřahání jak na většinové síti RhB pod střídavým proudem 11 kV, 16 2/3 Hz, tak i na krátkém velehorském úseku ze Svatého Mořice přes průsmyk Bernina do Itálie pod stejnosměrným napětím 1 000 V. Ale hlavně: vagonka Stadler vyrobila pro RhB vlak, který drží rychlostní rekord na úzkokolejce s metrovým rozchodem – 20. prosince 2010 dosáhla jedna ze souprav Allegra v graubündenském tunelu Vereina rychlosti 145 km/h. Pro pasažéry jsou zajímavé též oddíly první třídy na čelech vlaku s přímým průhledem na trať přes ramena strojvůdce a také jména 15 vlaků, která odkazují na historii i současnost regionu: první dodaná souprava dostala jméno nizozemského zakladatele RhB Willema Jana Holsboera, další jezdí například se jmény veleúspěšných švýcarských lyžařů Carla Janky a Daria Cologni či slavného místního krajináře Giovanniho Segantiniho.

Tři letní tipy Rhétské dráhy M uzeum Na nádraží v Bergünu můžete nahlédnout nejen do historie Rhétské dráhy, ale také si projet nádherný albulský úsek v simulátoru lokomotivy Krokodil. www.rhb.ch/bahnmuseum Túra Od nádraží v Bergünu můžete vyrazit nahoru do Predy nejen vlakem, ale také po svých – to abyste na vlastní kůži během dvouhodinového výšlapu poznali, jaké stoupání vlaky zdolávají. www.rhb.ch/bahnerlebnisweg Tunel Pod průsmykem Albula se právě buduje nový tunel. Vše o stavbě se dozvíte v Infoareně na zastávce Preda, která zdarma nabízí vedle informací i spoustu zábavy pro děti. www.rhb.ch/albulatunnel vém taktu mezi Churem a Svatým Mořicem. Na dvouhodinové trase se nabízí vícero fotografických šlágrů: především ikonický kamenný viadukt Landwasser u Filisuru, který

Skluzavka pro děti

se poměrně ostrým obloukem stáčí rovnou do tunelu ve skalní stěně. Také je tu nejvyšší viadukt celé Rhétské dráhy u Solisu (89 metrů, přičemž v celém Švýcarsku stojí už jen jediný vyšší – Sitterviadukt poblíž St. Gallenu s 99 metry nad údolím). A velkým hitem je památeční úsek Albula – divoké stoupání z Bergünu do Predy údolím zpěněné říčky Albula, nad níž vlaky přeskakují z jedné strany údolí na druhou. A pozor – fotografický vagon není zdaleka jedinou vymožeností, s níž nové soupravy nadchnou cestující. Premiéru na úzkokolejce má na palubě vlaku Alvra též dětský oddíl neboli pojízdná herna se skluzavkou v romantické podobě památeční lokomotivy Krokodil. Věšáky na bicykly (případně v chladnější části roku na zimní vybavení) jsou už zavedenou samozřejmostí, stejně jako bezbariérový přístup pro vozíčkáře včetně handicapovaným uzpůsobeného prostorného WC.

Visutý most nad sedlem Lucomagno

TRIP

SWISSmag

Pěšky

nad nejdelším železničním tunelem světa Text a foto: Vít Štěpánek

Gotthardským úpatním tunelem, nejdelší stavbou svého druhu na světě, sviští od prosince 2016 denně desítky vlaků. Cestování touto částí Švýcarska lze ale pojmout i jinak než po kolejích: stopu nejdelšího tunelu si můžete projít pěšky, po zemském povrchu. Vítejte na Gotthard Tunnel Trailu, novém přírůstku mezi mnoha švýcarskými tematickými turistickými trasami.

ěli jsme ambice být nahoře v pravé poledne, nicméně se to ukázalo jako úkol pro jinou ligu. Průsmyk Predelp nás s mírným zpožděním vítá svěžím vánkem, v němž se třepotají pestrobarevné fáborky. V hlavě se rázem začnou honit ozvěny himálajských treků, ale tady je smysl barevných fanglí prozaičtější: v poměrně plochém sedle upozorňují, že toto je opravdu ten nejvyšší bod. Přesně 2 452 metrů nad hladinou oceánu a skoro dva kilometry nad tunelem.

ního portálu nového Gotthardského tunelu, v nadmořské výšce něco přes 300 metrů. Stezka nás vedla vytrvale vzhůru po strmých svazích nad mohutným údolím řeky Ticino a dusné, teplé počasí nikoho nenechávalo na pochybách, že Pádská nížina a Stře-

dozemní moře jsou odtud blízko. V sedle Predelp tušíme, že to už bude jinak: teplý vliv jižního moře zůstává definitivně za zády a noříme se do horských kotlin středního Švýcarska.

Na hranici vod i jazyků

Mírné klesání za průsmykem Predelp nás přivádí do idylického lučinatého údolí, stále si držíme výšku přes 2 000 metrů. Po několik hodin nikoho nepotkáváme a z malé „ošlapanosti“ stezky je zřejmé, že tudy mnoho lidí nechodí. Není divu: odevšud je sem daleko a i my si musíme pospíšit, abychom cíle druhé etapy v průsmyku Lukmanier (1 917 m) dosáhli ještě za světla.

Z jižní Evropy do střední

Nehledě na výrazný horský předěl, zůstáváme i za průsmykem v Ticinu, „italském“ kantonu, jehož tvář je obrácená k jihu. Jsme na cestě druhý den a postupujeme po stezce kopírující stopu nejdelšího tunelu světa od jihu k severu. Čeká nás o dost víc než 57 kilometrů (tak dlouhý je Gotthardský úpatní tunel), protože cesta se různě kroutí, překonává mnohá horská sedla i hluboká údolí. Naše horské putování začalo předchozího dne u obce Bodio, pár stovek metrů od již-

Tabule před infocentrem Gotthardského úpatního tunelu v Sedrunu

Typická dřevěná stavení v Sedrunu

Druhý nocleh je stylový, spíme totiž v penzionu, který se nachází v místě dávného hospicu, tedy zařízení, jež v minulých staletích poskytovalo útočiště a nocleh pocestným na dlouhých trasách. V dobách, kdy nebyl žádný tunel, vlaky ani auta. Dnes sice průsmykem Lukmanier prochází silnice, jedná se ale o vedlejší trasu se slabým provozem a po setmění horské ticho neruší žádný cizorodý zvuk. Lukmanierpass patří mezi místa, kde si každý uvědomí nesmírnou různorodost Švýcarské konfederace. Probíhá tudy totiž hranice mezi kantony Ticino a Graubünden a místo je známé hned ve třech jazykových mutacích: vedle německé verze Lukmanierpass též jako Passo Lucomagno (italsky) a Cuolm Lucmagn (rétorománsky). Poměrně výrazný horský přechod platí též za klimatické rozhraní – nikoli náhodou jsme si při finálním sestupu do sedla všimli, jak se na severu formují mraky – a prochází jím hlavní evropské rozvodí. K jihu voda odtéká do Ticina, a tedy do Jaderského moře, zatímco severním směrem terén klesá směrem do Rýna, do Severního moře.

Horskými pustinami na Oberalppass

Třetí etapa Gotthard Tunnel Trailu směřuje do Sedrunu v údolí Předního Rýna. Po podrobném večerním studiu mapy a předpovědi počasí se rozhodujeme pro delší, alternativní trasu na průsmyk Oberalppass. Ta slibuje zajímavější terén, aniž bychom se příliš odchýlili od stopy tunelu, je však také o mnoho náročnější. Na cestu, podle značení dlouhou asi 10 hodin, vyrážíme brzy ráno, kdy je Lukmanierpass ještě v hlubokém stínu. Přes visutý most a strmý, obtížný výstup se dostáváme do odlehlého, mimořádně malebného údolí Cadlimo a dále pozvolna stoupáme po obrovských žulových plotnách k chatě Capanna Cadlimo. Za ní nás čeká nejtvrdší zkouška, výškrab na sedlo Bornengo (2 631 m). Dlouho není jasné, kudy

Passo Sole v oblasti Lukmanier

stezka povede – severní svahy průsmyku totiž tvoří ohromný skalní amfiteátr kompletně pokrytý skalní sutí. Terén místy vyzývá k použití všech čtyř končetin, a když silnější poryv větru signalizuje, že se blíží sedlo, jsme docela rádi. Průsmykem opět prochází kantonální hranice a severním směrem, tedy do Graubündenu a dál, se horizont ježí horskými hřebeny, kam až oko dohlédne. Překvapivě však jde o „měkčí“ a přívětivější scenérii, než byly kamenité pustiny, jimiž jsme se škrábali vzhůru. Údolí Val Maighels, kterým pozvolna sestupujeme, má spíše mírné, oblé tvary a je zbarvené milionovými koberci květin – louky jsou místy kompletně pokryté bílými suchopýry. Asi za dvě hodiny se objeví nesmělé známky civilizace, a když pod sebou spatříme silniční serpentiny, je jasné, že do sedla Oberalppass to není daleko. Přicházíme právě včas, abychom stihli poslední vlak do Sedrunu.

Tady mělo být nádraží

Místo našeho posledního noclehu, obec Sedrun v horní části údolí Předního Rýna, jsme nezvolili náhodou. Rétorománsky hovořící obec totiž měla být na železniční provoz v Gotthardském úpatním tunelu, který probíhá přímo pod ní, napojena prostřednictvím 800 metrů vysokých výtahů a horizontální što-

ly. Tím by se dosti odlehlé obci i celému údolí dostalo rychlého dopravního spojení, jenže úřady nakonec od plánu kvůli příliš vysokým nákladům na údržbu upustili. A tak tzv. Multifunkční stanice Sedrun, zbudovaná v tunelu kolmo pod vesnicí, zatím slouží jako technické zázemí a případně taky pro evakuaci. Gotthard Tunnel Trail pokračuje ze Sedrunu severním směrem ještě dvěma etapami a končí u severního tunelového portálu v Erstfeldu. Nás už ale povinnosti směrují zpět do Česka, a tak si zbytek trasy necháváme na příště. Před odjezdem ještě navštěvujeme informační centrum Gotthardského úpatního tunelu umístěné přímo v Sedrunu a poslední kroky vedou mezi malebnými dřevěnými usedlostmi na železniční nádraží.

Může se hodit ww.gotthard-tunnel-trail.ch: Webové stránw ky Gotthard Tunnel Trailu s detailním popisem trasy, mapami a výškovými profily. map.wanderland.ch: Podrobná turistická mapa Švýcarska v elektronické podobě, obsaženy jsou všechny značené trasy. Zoomováním lze zvětšit až na ekvivalent měřítka 1 : 5 000, dílčí mapy je možné tisknout.

Výzdoba v Sedrunu

TÉMA

SWISSmag

Poslouchejte Text: Petr Socha, Alena Koukalová | Foto: Switzerland Tourism

Nemá snad jedině moře a poušť. Přesto je to ale pokladnice světových přírodních unikátů. Za čím byste jinde museli cestovat stovky a tisíce kilometrů, ve Švýcarsku najdete naskládané pěkně vedle sebe, jako by snad byla pořádkumilovná i příroda, která když uklízela, porovnala pěkně k sobě všechny možné přírodní projevy a útvary, které dnes označujeme jako turistické atrakce. Ledovce, vodopády, prameny, soutěsky, potoky, řeky, plesa a jezera. Zasněžené, kamenné i porostlé hory, ostré i oblé vrcholy, suťoviska, přírodní vyhlídky, skalní stěny, jeskyně… Prostě úkazy, které nás fascinují a nutí k revizi zažitých pravd.

přírodu! Ž

e dnešní člověk touží po ryzí přírodě, lze snadno vysvětlit potřebou kompenzovat všudypřítomné přebytky divoké civilizace. Ale to, že příroda fascinovala i mnoho předchozích generací, vede k hlubšímu zamyšlení a obhajuje tezi, že ona krásná místa něco sdělují a předávají. Ostatně člověk

nemusí být senzibil, aby cítil, že příroda nabíjí. Logicky se proto lidé trpící vášní k přírodě pustili do zdánlivě sisyfovské práce zpřístupnit i ty nejzapadlejší horské kouty. Mezi těmi nejpoutavějšími místy země spřádali sítě cest, železnic i lanovek, aby nabídli tu zázračnou katarzi i ostatním, méně kurážným hledačům.

To je dnešní horské Švýcarsko. Sbírka šperků navlečená na síti dopravních tepen i vlásečnic, komfortních železnic a rychlých silnic, jakožto i úzkých stezek a zabezpečených horských cest, které člověka zavedou do míst, kde moderní svět prostě neexistuje. Ve Švýcarsku je velmi snadné nechat přírodu mluvit. A jen poslouchat. Může vám vyprávět třeba o tom, že se vždy máte kam vrátit, a konejšit ujištěním, že v ní vždy najdete štěstí a odpočinek. Zkuste to sami třeba na základě inspirace na nejbližších stranách.

TÉMA

SWISSmag 01

01 Matterhorn je nejfotografovanější horou Švýcarska a místní ho něžně nazývají Horou. Z Zermattu ho můžete fotografovat při východu slunce. Celé tohle úchvatné divadlo trvá 15 minut.

02 Schilthorn zdobí otáčecí restaurace Piz Gloria spojená s natáčením bondyovky Ve službách Jejího Veličenstva, která letos slaví 50 let. 03 Pilatus – domovská hora Lucernu – nabízí úžasné výhledy i jedinečný technický zážitek. Vede na něj nejstrmější zubačka světa. Na vrcholu se můžete i ubytovat. 04 Jungfraujoch nese hrdý titul nejvýše položené železniční stanice v Evropě ve výšce 3 454 m n. m. Poslední kilometry jsou vyhloubeny ve skále a na vyhlídkovou terasu vyjedete ze stanice výtahem.

01 Lago di Lugano vás přenese do středomořské atmosféry s promenádami, parky a palmami na pobřeží. Na vyhlídkové vrcholy nad městem – Monte San Salvatore, Monte Brè a Monte Generoso – vás dopraví lanovky. 02 Lucernské jezero, německy Vierwaldstättersee, patří tvarově k nejzajímavějším. Právě na jeho březích se začala psát historie Švýcarska podle legend i ve skutečnosti. 03 Bachalpsee rozjásá srdce všech fotografů. Dojdete sem pohodlně z Grosse Scheideggu nebo od lanovky First. Omračující hradba hor masivu Jungfrau se zvedá za blankytnou vodou jezera. 04 Engadinská jezera – kaskáda jezer ve výšce 1 800 m n. m. – skýtá prostor pro vodní sporty. Nejkrásnější výhledy si užijete z okolních hor Muottas Muragl, Corvatsch nebo Corviglia. 04

TÉMA

SWISSmag 01

01 Rýnský vodopád překvapí svou polohou přímo u městské zástavby. Nejpůsobivější výhledy jsou ze skály s vlaječkou uprostřed vodopádu, kam vás dopraví turistická loď. 02 Vodopád Staubbach tvoří neopakovatelnou kulisu Lauterbrunnenu, údolí s patrně největším počtem vodopádů vůbec, je jich tady celkem 72. K návštěvě lákají i vodopády na potoce Trümmelbach, které se proplétají v nitru skály. 03 Půvabnou kamennou vesničku Foroglio v Ticinu zdobí tento ohromující vodopád. Podél něho se můžete vydat na celodenní horskou túru. 04 Reichenbašské vodopády jsou spojené se jménem Sherlocka Holmese, kterého tady nechal autor zahynout. K vodopádům vás zaveze pozemní lanovka. V blízkém Meiringenu pak můžete navštívit muzeum slavného detektiva.

01 Aletschský ledovec je se svými 23 km nejdelším ledovcem Evropy a také součástí přírodního dědictví UNESCO. Jeho mocný splaz začíná pod masivem Jungfrau a stéká až do Wallisu. 02 Ledovec Morteratsch je dostupný i vlakem a ze stejnojmenné zastávky se pak už vydáte k ledovci pěšky. Pokud máte rádi sýry, zastavte se také v místní sýrárně, ideálně na brunch. 03 Ledovec Gornergrat si prohlédnete nejlépe ze stanice Gornergrat, kam vás zaveze zubačka z Zermattu. Výhled je odtud také na celý masiv Monte Rosy, kde se nachází nejvyšší vrchol Švýcarska Dufourspitze s 4 634 m n. m. 04 Eigergletscher vystavuje své modravé břicho slunečním paprskům. Kochat se jím můžete z Kleine Scheideggu i z oken vláčku na Jungfraujoch.

FOTO: PETR ČERMÁK

TÉMA

SWISSmag 01

01 Temná soutěska Viamala dala název i románu Johna Knittela. Těžko si dnes představíme, že právě tudy vedla stezka pro dopravu pošty i zboží mezi jihem a severem Evropy.

02 Turisticky velmi oblíbená a jednoduše zvládnutelná soutěska je Aareschlucht u Meiringenu. Do výchozího bodu se můžete dopravit vláčkem. 03 Taminaschlucht nad Bad Ragazem je spojen se jménem lékaře Paracelsa. Ten do soutěsky nad termální pramen zavěšoval své pacienty v síti. 04 Do nitra soutěsky Durnand u Martigny vedou visuté dřevěné chodníčky a mostky, které se proplétají nad řítící se vodou.

01 Sardona, unikátní geologický úkaz převrácení zemských desek, je zapsána na seznam přírodního bohatsví UNESCO. Mimo jiné tady vznikl i obří skalní otvor Martinsloch. K místu je možné dojít z Flimsu nebo z Elmu. 02 Entlebuch s půvabem bílých skal je další biosférickou rezervací Švýcarska. 03 Na seznamu přírodního bohatství UNESCO je zapsána i celá oblast Jungfrau-Aletsch-Bietschorn. 04 Celé údolí Val Müstair je biosférickou rezervací a na jeho konci se nachází stejnojmenný klášter, který patří ke kulturnímu dědictví UNESCO.

TÉMA

SWISSmag 01

ŠVÝCARSKO VLAKEM

01 Švýcarsko má pro mnohé překvapivě jen jediný národní park. Najdete ho v Engadinu nad Zernezem a můžete jím procházet, projíždět ho na kole nebo v něm pozorovat zvěř a ptactvo. 02 Kamenné věže ve Val d’Hérens vytvářejí spojitou hradbu. Pokud budete projíždět údolí autem, ocitnete se i v tunýlku přímo v jejím středu. 03 Švýcarský Grand Canyon je geologicky mladý a vytvořil ho obrovský sesuv půdy, který posunul řečiště Rýna. Nejlépe si ho prohlédnete z oken vlaku Glacier Express nebo z vyhlídkové plošiny Il Spir u Flimsu. 04 Možná jste nevěděli, že Švýcarsko má i největší podzemní jezero v Evropě, je jím Lac Souterrain de St. Léonard u Sionu. 05 Obří přírodní amfiteátr Creux du Van v Juře nebyl českými turisty zatím objeven. Západ slunce s výhledem na Neuchâtelské jezero si tady můžete vychutnat o samotě a v klidu.

ŠVÝCARSKO VLAKEM VAŠE DOVOLENÁ JINAK Jsme specialisté na vlakovou turistiku ve Švýcarsku. Nabízíme oblíbené zájezdy pro malé skupinky cestovatelů s českým průvodcem. Objevte švýcarský železniční ráj v doprovodu Markéty Meier, česky hovořící majitelky cestovní agentury sídlící ve Švýcarsku přes 20 let, a Petra Čermáka, autora tří švýcarských bedekrů.

PROČ CESTOVAT S NÁMI? Rodinná atmosféra: neplníme autobusy, cestujeme zásadně v malých skupinkách s 12 až 18 klienty. Autentické zážitky: jezdíme veřejnou dopravou, bydlíme v rodinných hotelech s regionální kuchyní. Maximální poznání: nabízíme pestré programy pro nováčky i pokročilé, rodiny s dětmi i starší páry.

NABÍDKA PRO SEZONU 2017 Skupinové zájezdy: Nejslavnější švýcarské vlaky: Ledovcový expres, Bernina expres, Tellův expres; alpské zubačky a lanovky; plavby po jezerech. Individuální programy: Neradi cestujete ve skupině? Sestavíme vám osobní program na míru, připravíme jízdní řád, objednáme ubytování a můžete jet sami!

Cestovní agentura Marketa Meier Gotthardstrasse 104 6490 Andermatt, Švýcarsko info@svycarsko-vlakem.cz 05

www.svycarsko-vlakem.cz

TÉMA

SWISSmag

Mozaika Text: Alena Koukalová | Foto: Switzerland Tourism

letních tipů „Davos Klosters Active“

Tak se nazývá nejlákavější nabídka Davos Klosters pro letní dovolenou. Všechny aktivity v regionu jsou totiž pro ubytované zdarma. Letní hosté tak mohou vybírat z bohaté nabídky adrenalinových, kulturních i sportovních zážitků pro mladé nebo mladé duchem. www.davos.ch

Na horském kole krajinou Engadinu Sv. Mořice 400 km prověřených cyklotras pro horské kolo v Engadinu vám ukáže ten správný směr. Nejokázalejší sjezdy, nejvíce ohromující panoramata nebo nejkrásnější stezky – to vše můžete objevit díky radám od místních odborníků, kterých je v Engadinu spousta a kteří také nabízejí profesionálně organizované zájezdy různých obtížností. A co víc, speciální bike hotely poskytují svým hostům zázemí a řadu specializovaných služeb. Horské železnice a lanovky vynesou bikery do výšin, které jim odhalí nové ambiciózní rozměry jejich potěšení.

www.engadin.stmoritz.ch/biking

Samnaun – jediná bezcelní zóna Švýcarska Vesnice, sestávající ze čtyř osad, je mimo výhodných nákupů benzínu, kosmetiky a alkoholu známá nabídkou pro lyžaře. V posledních letech se ale významně uchází i o přízeň bikerů a letních turistů. Letní nabídka pro ubytované je tady opravdu velkorysá – mají lanovky pro sebe i kolo zdarma, k tomu i vstup do muzea a vodního světa Alpenquell a rovněž výlety s horským vůdcem do okolních hor. www.samnaun.ch

Hod kamenem, zápas i jódlování To vše jsou tradiční švýcarské aktivity. Jejich festival se nazývá Unspunnen a koná se jednou za 12 let. Připravují se na něj soubory z celého Švýcarska, a pokud bychom akci nazvali švýcarskou olympiádou, nebylo by to přehnané. Akce se koná 26. srpna až 3. září 2017 v Interlakenu. Více o festivalu i nabídku zájezdu české CK najdete na MojeSvycarsko.com.

Nej regionu Lucernského jezera Horské železnice a lanovky, které vás dopraví na vrcholy hor obklopujících Lucernské jezero, nabízejí mnohá nej. Na Rigi vyjedete nejstarší horskou železnicí Evropy, na Pilatus nejstrmější zubačkou světa. Na nejvyšší dostupný vrchol regionu Titlis vás vyveze první otáčivá lanovka Rotair a na Stanserhorn jezdí od roku 2012 první kabrio lanovka. Nezbývá, než nechat se zlákat k výletu. www.luzern.com

James Bond slaví 50 Vrchol Schilthornu s otáčivou restaurací Piz Gloria slaví letos padesát let od svého otevření, které bylo spojeno s natáčením slavné bondovky V tajné službě Jejího Veličenstva. Oslavy se konají ve velkém stylu, jak se na Jamese Bonda sluší. Ve stanici Bird byl vybudován nový adrenalinový vyhlídkový visutý most a také samotná vrcholová stanice prošla mnoha inovacemi. MojeSvycarsko.com

Regionální karty Řada oblastí nabízí regionální karty pro místní dopravu, lanovky, různé atrakce a turistické cíle. Záleží vždy na tom, kolik dnů a jak aktivně je plánujete strávit v jednom regionu. Karty mají různé názvy, např. Lucern a oblast Lucernského jezera nabízí Tell Pass.

MojeSvycarsko.com/sts

Za zážitky se Swiss Travel Passem Švýcarský dopravní systém od roku 2017 rozšířil paletu vrcholů, které jsou plně zahrnuty v ceně, a to včetně lanovek. Ke stávajícím Rigi a Schynige Platte tak letos přibude ještě unikátní Pilatus, domovská hora Lucernu. Se Swiss Travel Passem tak můžete cestovat nejen v celé síti vlaků, poštovních autobusů, MHD v 90 městech, navštívit více než 500 muzeí, ale absolvovat i celou dovolenou včetně výletů do hor. Náměty na 3-, 4- a 8denní okruhy najdete na MojeSvycarsko.com/sts.

Schynige Platte – Top of Swiss Tradition Se Swiss Travel Passem zdarma. Při pěší turistice na Schynige Platte nedojdete daleko, každou chvíli přitáhne váš pohled nějaká alpská rostlinka, kterou budete obdivovat. Nebo zůstanete stát, abyste se mohli do sytosti vynadívat na úchvatné panorama. To zpomalí všechny. Pěších tras s jedinečnými výhledy je to ale dost pro celodenní výlet i jednoduchou procházku. Vychutnejte si cestu nostalgickým vláčkem, ale i výhled z terasy restaurace.

www.jungfrau.ch/schynigeplatte

Top akce Švýcarska 2017 20. výročí nadace Fondation Beyelera a výstava Claude Moneta 22. 1.–28. 5. 2017 | Basilej, www.basel.com Lucernský velikonoční festival (Easter Festival) 1.–9. 4. 2017 | Lucern, www.luzern.com 40. ročník lucernského maratonu 29. 4. 2017 | Lucern, www.luzern.com Jungfrau Whiskey Festival 5.–6. 5. 2017 | Interlaken, www.jungfrau-whiskyfestival.ch Kambly Bretzeli Festival 20.–21. 5. 2017 | Trubschachen, www.kambly.ch Přehlídka veteránů Swiss Classic World 27.–28. 5. 2017 | Lucern, www.luzern.com Art Basel 15.–18. 6. 2017 | Basilej, www.artbasel.com

Lanovky pro ubytované zdarma Stále více regionů nabízí v létě svým hostům využívání lanovek zdarma. A patří k nim i ta nejproslulejší střediska – Sv. Mořic, Scuol, Samnaun, Davos, 4 údolí ve Wallisu, Villars, Les Diablerets, Saas-Fee a další. Na stránkách MojeSvycarsko.com najdete vždy aktuální přehled s lákavými nabídkami pro váš pobyt. Dokáží pozitivně ovlivnit rozpočet vaší dovolené a obohatit ji o vrcholové zážitky.

MojeSvycarsko.com

51. Montreux Jazz Festival 30. 6.–15. 7. 2017 | Montreux, www.montreuxjazz.com 70. výročí Festival del Film 2.–12. 8. 2017 | Locarno, www.ticino.ch Lucernský hudební festival 11. 8.–10. 9. 2017 | Lucern, www.luzern.com Weltklasse Zürich 24. 8. 2017 | Curych, www.zurich.diamondleague.com Festival Unspunnen 2017 26. 8.–3. 9. 2017 | Interlaken, www.interlaken.ch Omega European Masters 9.–10. 9. 2017 | Crans Montana, www.omegaeuropeanmasters.com

Sestup z Cristalliny do Airola

TRIP

SWISSmag

Toníkův Vyprávěl: Antonín Čermák (5) Zapsal a vyfotil: Petr Čermák (42), redaktor MF DNES

turistický týden Máme rádi vlaky. Tak jsme s tátou do jednoho nasedli a vyrazili do Alp. Rakouské velehory jsme prosvištěli po kolejích, ale ty švýcarské jsme docela důkladně prošli. Ve Švýcarsku na to mají šikovný lístek do všech vlaků, autobusů, parníků i trolejbusů: říkají tomu Swiss Travel Pass, ten náš byl na osm dní. Tady máte program, kdybyste chtěli vyrazit taky. Den 1

– Hustá Cesta zvuků

Cesta z Prahy ke švýcarským hranicím trvá vlakem asi 10 hodin. Udělali jsme si náskok: startovali jsme ráno z jihu Čech, takže v rakouském Feldkirchu jsme byli už kolem druhé odpoledne a švýcarskými poštovními autobusy jsme dojeli přes Lichtenštejnsko za hodinu na start Cesty zvuků v Toggenburgu. Ta byla fakt hustá! Hned na začátku v Alt St. Johannu měli lanovku, kde se střídaly sedačky a kabinky na jednom laně. Dlouho jsem vybíral a nakonec vyhrála kabinka. Cesta zvuků začíná hned u horní stanice hudební houpačkou: jak se houpete, po houpačce jezdí kulička a vyrábí tóny. Mazec! Byly tam i další rámusárny, kravské zvonce, píšťaly, paličky – jo a taky spousta krav tam pobíhala, z těch jsem měl trochu strach, i když si mě nevšímaly, ale byly obrovské. Narazili jsme tam na parádní ohniště i s dřívím, táta vytáhl z batohu buřty a sirky, tak jsme si dali super večeři. Po té dlouhé cestě vlakem jsem si v horách tři hodiny pěkně zalítal.

Den 2

– Boží Lucern

Vyrazili jsme do Lucernu. Ten mám moc rád, protože tam je boží dopravní muzeum: nechají mě řídit vlaky i letadla – jasně že na trenažéru, ale stejně je to super. Já bych v muzeu vydržel klidně celý den, ale táta říkal, že bychom měli taky pochodovat. On by šel nejradši pěšky na Pilatus, to je ta obrovská zubatá skála nad městem (prý tam s mámou vylezli, než jsem se narodil), ale to já ještě nezvládnu, vždyť je to jeden a půl kilometru do výšky! Radši si tam vyjedu zubačkou. A tak jsme si aspoň po rovince obešli malé jezero Rotsee. Na vodě jezdili veslaři a na břehu spousta vlaků, takže luxusní vyhlídky. Okolo vede úplně jednoduchá cesta, taková silnička, za hodinu jsme ji oběhli. Táta mi slíbil, že příště si tam můžu vzít kolobrndu – hurá! A jelikož bylo teplo, zašli jsme si ještě zaplavat do velkého Lucernského jezera u nádraží – mají tam plovárnu s pláží, trávou i sprchami zadarmo! A prodávali tam super zmrzku.

www.luzern.com, www.verkehrshaus.ch

www.klangwelt.ch, www.toggenburg.org

Zábava na Cestě zvuků

Rajské plavání v Lucernu

Vysoko nad Lucernským jezerem

Den 3

Dobrodružná túra v oblacích

– Parádní hřebenovka

Poprvé jsme vyrazili trochu výš do hor. Cesta zvuků první den, to bylo něco jako v Krkonoších, asi kilometr nad mořem. Parádní hřebenovka Klingenstock – Fronalpstock vede nad městy Brunnen a Schwyz nad Lucernským jezerem kolem dvou kilometrů nad mořem. Na startu i v cíli mají sedačkovou lanovku, která se dala dokonce přiklopit, aby na mě nefoukalo. Proběhli jsme to asi za dvě hodiny, táta mě musel brzdit, abych prý nespadnul někam dolů, dokonce mi tam ukazoval nějaký kříž – kdybych moc blbnul a neposlouchal, že by tam po mně taky mohl zůstat jen kříž a to že by fakt nechtěl. Žádný kříž tam nemám, ale skvěle jsem si zablbnul v cíli na hřišti Fronalpstock. Je tam dětská lanovka a pár dalších atrakcí, vyhlídka dolů na jezero a na louku Rütli – táta říkal, že se tam kdysi narodilo Švýcarsko.

Den 4

– Nářez Gelmerbahn

Na cestě k průsmyku Grimsel jezdí neskutečně strmá lanovka Gelmerbahn. Nářez, tam prostě musíte! Skoro jako horská dráha: dole mají houpací lanový most, během jízdy od hotelu Handegg nahoru k takové malé alpské přehradě se táta chvílemi bál, abych nevypadnul. Nebylo proč, byli jsme v tom vozíku jištěni jako na opravdické horské dráze, a navíc to jelo hrozně pomalu. Ale byly tam super vyhlídky! Nahoře jsem se nacpal spoustou obrovských sladkých borůvek. Chtěli jsme obejít jezero, ale nešlo to, protože cesta

byla zatarasená skalním závalem, a tak jsme vyrazili dolů. Po strmých skalních schodech, horskými lesy a přes strašně staré kamenné mosty bývalé soumarské stezky jsme došli za dvě hodiny k další přehradě, kde byla spousta lidí. Měli jsme kliku, grimselské elektrárny zrovna pořádaly den otevřených dveří, a tak jsem si zadarmo prolezl turbínový sál a svezl jsem se podzemní dálnicí i opravářskou lanovkou. Jo a prodávali tam luxusní domácí zmrzku z Meiringenu!

www.grimselwelt.ch www.grimselstrom.ch

www.stoos-muotatal.ch, www.weg-der-schweiz.ch

Vozík Gelmerbahn ve skalní stěně

Adrenalin: pohled dolů z Gelmerbahn

TRIP

SWISSmag Walliské suonen nabízejí kouzelné vycházky

Tyhle umělé zavlažovací kanály jsou prý staré až tisíc let, říkají tomu suonen a je to fakt super, v těch stráních totiž navíc jezdí vlaky. Den 5

– Super suonen

Tohle máme s tátou hodně rádi: ve strmých stráních nad Brigem teče v úzkých žlabech ledovcová voda a kolem těch potůčků vedou úzké chodníčky. Tyhle umělé zavlažovací kanály jsou prý staré až tisíc let, říkají tomu suonen a je to fakt super, v těch stráních totiž navíc jezdí vlaky. Jednou nás dokonce

přemluvila moje dvouletá ségra, že tam půjde s námi, slibovala, jak bude ťapat, ale pak ji táta musel tahat na zádech a nadával – z nádraží Hohtenn do Ausserbergu to pěšky trvá přes tři hodiny. Takže teď jsme šli sami a užili jsme si to. Je tam spousta tunelů, jde se přes vlakové mosty i plechové děravé schody. Kolem těch suonen je to místy tak úzké, že se musí ručko-

vat po ocelovém laně na skále. Mámě jsme to vyfotili, ale táta říkal, že neví, jestli je dobré to doma ukazovat. Taky jsme potkali a vyfotili kozorožce, toho jsme jí ukázali. A protože jsem skvěle pochodoval, když už jsme byli v tom velehorském Wallisu, vzal mě táta odpoledne ještě do Zermattu, kde jsem se vyblbnul na úžasném dětském vodním hřišti Sunnegga s výhledem na Matterhorn. Potom jsme projeli strašně pomalým vláčkem Centovalli skrz Itálii z Wallisu do Ticina.

www.loetschberger.ch, www.zermatt.ch

Den 6

– Vysněná Cristallina

O téhle horské túře v Ticinu táta mluvil doma dlouho, ale teprve když mi bylo pět, konečně uznal, že bych to mohl zvládnout. No, řeknu vám, měl jsem toho plné zuby, ale dal jsem to! Tři hodiny výstupu, 600 výškových metrů, ani jsem cestou nekňoural. Jasně, občas jsem se zeptal, kdy už tam budeme, ale fakt jen párkrát. Před startem mi táta na náměstí v Locarnu objednal k obědu pizzu a skvělou zmrzlinu, pak jsme nasedli do poštovního autobusu a vyjeli k lanovce na Robiei. U přehrady ve dvou kilometrech nad mořem jsme začali pochodovat – nejdřív to vypadalo na procházku po vysokohorské asfaltce, ale po hodině nás ukazatel poslal strmě do hor, místy jsme mezi skálami a balvany hodně těžko hledali cestu, párkrát jsme ji dokonce ztratili. Poprchávalo, fičela vichřice a okolo byly vidět ledovce. Potkali jsme pár svišťů a tři kozorožce, ale měli jsme tak zmrzlé ruce, že je táta ani nestačil vyfotit. Jinak jsme nepotkali už vůbec nikoho. Když jsme uviděli vysněnou supermoderní horolezeckou chatu Cristallina, už se stmívalo. Vevnitř bylo světlo, teplo a spousta dětí – všechny starší než já, už chodily do školy, byla jich celá třída. A zíraly na mě, jak jsem dobrý, že jsem tam vylezl. Ale fakt mi to dalo příšerně zabrat, ani večeři jsem moc nejedl.

www.ticino.ch, www.capannacristallina.ch

Chata Cristallina v horách Ticina, 2 575 m n. m.

Den 7

– Milovaný Wassen

Správce Cristalliny u snídaně strašil, že nás čeká nejmíň šest hodin pochodu, ale my jsme seběhli z chaty na vlak do Airola za čtyři hodiny – a to jsme ani nejeli lanovkou, o víc jak kilometr níž jsme to zvládli celé pěšky! A ještě jsem si cestou stačil zablbnout v horských potocích a prozkoumat zbytky kamenných staveb. Sice nám ujel před nosem vlak, ale táta říkal, že to vůbec nevadí, že má ze mě obrovskou radost. Vydýchali jsme se hodinu na peróně, dali jsme si svačinu se švýcarskou syrovátkovou limonádou Rivella (mňam!) a dalším vlakem jsme vyrazili skrz Gotthardský tunel na severní stranu Alp – do Göschenenu a dál poštovním autobusem do Wassenu. To je naše další zamilované místo, tam jsme zajeli oslavit úspěšný přechod přes průsmyk Cristallina. Táta říká, že v místním hotýlku Gerig dělají nejlepší rösti v celých Alpách, a navíc mají na zahradě obrovskou trampolínu! Táta ještě uvažoval, že bychom se trochu prošli kolem jeho milované Gotthardské železnice, ale mně stačilo sledovat ty vlaky z trampolíny.

Wassen: nejlepší rösti v Alpách

www.gottardo-wanderweg.ch, www.uri.info

Den 8

– Rozlučkový Rýn

Na tuhle túru už se mi fakt nechtělo, bolely mě nohy, ale táta řekl, že by mě mrzelo, kdybych neviděl pramen Rýna. Nakonec jsem byl rád, že mě tam vytáhl. Vstávali jsme v průsmyku Oberalp za tmy, šli jsme k jezeru Toma na východ slunce a musím říct, že to nemělo chybu! Byli jsme tam sami, jen na protějším břehu jsme zahlédli nějaké vojáky, sluníčko hned od rána pěkně hřálo, a když jsme šli dolů, potkali jsme cestou snad deset školních tříd, které teprve stoupaly nahoru. Ještěže jsme ráno vstali a šli! Skvěle jsme se za ty tři hodiny proběhli a pěkně jsme stihli odpoledne vlak z Feldkirchu zpátky do Česka. Už se těším, až vyrazíme vlakem na další alpské pochody.

www.vier-quellen-weg.ch, www.disentis-sedrun.ch

Trampolína u Gerigů ve Wassenu

Naše dopravní tipy J ízdenka na denní vlak z Prahy do Feldkirchu se loni prodávala v e-shopu Českých drah za 524 korun (dítě do 6 let zdarma), z jižních Čech za necelých 400 korun. Z Prahy do Lince jezdí český rychlík, dál supermoderní rakouský railjet. Na poštovní autobusy z Feldkirchu a na veřejnou dopravu ve Švýcarsku platí Swiss Travel Pass (cena za 8 dní je 363 CHF, dítě zdarma, koupit lze i v Česku u Českých drah či v Čedoku). Od letoška jezdí z Prahy přes Rakousko do Švýcarska i přímý noční lůžkový vagon, jízdenka stojí od 1 000 korun.

Naše ubytovací tipy Hotel Hirschen Alt St. Johann, Hotel Schmid Alfa Brunnen, Hotel Hof und Post Innertkirchen, Hotel Central Brig, Capanna Cristallina Ticino, Hotel Piz Calmot Oberalppass. Platili jsme okolo 80 CHF za noc, pětiletého kluka nechávali přespat zdarma včetně snídaně, někde dokonce včetně polopenze. Jezero Toma: tady pramení Rýn

TRIP

Jakobshorn, tak tradááá. Z vrcholu lanovky vzhůru do trailu. Na vlastní kůži, jak jinak

SWISSmag

Alps Epic Trail Davos aneb den v bike-ráji Text: Tomáš Nohejl | Foto: Tomáš Nohejl, Davos

Tipy pro bikery

Až 950 km, dle jiných zdrojů dokonce 1 300 km, povětšinou skutečně a nevídaně luxusních trailů na stovkách značených tras najdete okolo Davosu. Po kterém se vydat? Nejslavnější je Alps Epic Trail. Užijete si na něm všechno, po čem srdce, mozek i tělo bikera prahne a baží.

anoramatické pohledy za jízdy i na odpočívadle, stejně tak klestění si cesty temným lesem. Dlouhé sjezdy po upravených cestách, ale i náročné skotačení po trailech mezi šutry nebo po kořenech. Dám to, nebo ne? Úmorné stoupání, travers pohyblivým mořem kamenného lomu, překonávání brodů. Ze startu lanovkou, do cíle vláček, obé s další porcí vyhlídkového obžerství. A ještě slad-

kou zastávku u polské madony. Jako jedinému ve Švýcarsku posvětil název Epic Trail úřad, resp. International Mountain Bicycling Association – IMBA. Mimo jiné i proto, že více než 80 procent vede opravdu po singletrailech. Ale pozor, je to celodenní náročná štreka i pro zkušeného a vcelku trénovaného ridera. Můžete si ji rozpůlit na dvě části, anebo na několika místech zkrátit dle chuti a sil. Zpět do Davosu míří z hřebenů a kopců několik

Doprava kol l anovky: jedna jízda 5 CHF, denní pas 10 CHF, roční 100 CHF b ike shuttle: od 1. května do prvního sněhu, 10 EUR Davos/Klosters card n abízí široký výběr slev Bike hotely n apř. Strela, Ochsen 1 a 2, ceny od 65 CHF/noc, nabízejí i služby včetně guidů (Strela 4denní program komplet 494 CHF) Bike academy t řeba Parsenn Sport, Promenade 159, půjčovna, obchod, průvodci, kursy Freeride, sjezdy G otschna trail – 5,7 km freeridové radosti s 200 zatáčkami B ahnentour – značená trasa, při níž sjedete dolů celkem 10 000 metrů P umptrack Jenaz Závody 2 4bikedavos, čtyřiadvacetihodinovka R ocky Mountain Trail Ride Davos, dvoudenní týmová soutěž G rischa Trail Ride, týmová soutěž

cest a přinejhorším se dá z údolí dojet pár kilometrů vlakem. Nejlepším pomocníkem ve zdejších končinách je Singletrail map Davos/Klosters, poslední vydání vyšlo v srpnu 2016. Najdete zde nejen podrobné popisy deseti nejlepších tras v okolí, ale i dokonalou mapu všech trailů (1:50 000) s vyznačením obtížnosti. Tedy dokonalé obeznámení s terénem, co vás čeká. Takže se pak na cestě nezamotáte při hledání variant, ani když se lehce vychýlíte z plánované trati. A pokud si na celou štrapáci netroufnete, půjčte si eMTB. I když v některých pasážích se do kopce nadřete i s ním…

Autor článku pózuje na Alps Epic Trailu

Alps Epic Trail Davos Délka: 38–45 km Převýšení: cca 615 metrů nahoru, 2 070 m dolů S chopnosti: celá trasa je pro velmi slušného jezdce, vytrvalostně i technicky Trvání: slunečný den až 8 hodin

Pěšák i biker jsou rovnocenné druhy

Hi-fi trasa si žádá odpovídající stroj. Ráno ještě před devátou – časně taky kvůli parkování – beru u Michaela Wilda v Parsenn Sportu černého trailového fulla Rocky Mountain Thunderbolta na 27,5palcových kolech (pozor, denní taxa 80 CHF). „Good luck,“ přeje mi majitel pozdviženým palcem. Na doprovod ho nezlákám, včera tam jezdil s Dannym MacAskillem, nejlepším trialovým bikerem na světě. A to je parťák jiného levelu, že? Slunce září, mocně nasávám frišný ranní vzduch. Chřípí se mi chvěje jak závodní kobyle v očekávání Liverpoolu. Ještě kiláček po silnici k nádraží Davos Platz, za podchodem leží dolní stanice kabinky na Jakobshorn (2 590 m). Jasně, geroj by si to vyšlápl sám, ale nač ztrácet čas a síly už tady? Výškových 1 200 metrů by za patnáct minut nedal ani dvojnásobný olympijský vítěz v cross-country neboli biker vytrvalec, Julien Absalon. Užívám si první rozhledy. Úvodní část sjezdu po široké šotolinové cestě se brzy láme do trailu mezi kosodřevinou. Na jeho úvodu stojí cedule, která praví, že pěšák a biker jsou tu rovnocenné druhy. „Guten tag, bitte,“ halasí na mě důchodci s holemi a svižně uskakují cesty. „Danke schöööön,“ vracím jim uctivě a vyhýbám se, co to jde, až křísnu kotníkem o kámen. Krev spláchnu bryskně v prameni, z něhož dám pár hltů živé vody, a mydlím to dál. Sörtig Dörfli je pár horských stavení a jeden hostinec v druhém údolí Sertig (1 860 m). Odtud se červená stezka opět lehce nakloní vzhůru. Až na vrchol Äbirüggu (2 107 m) je to

Äbirügg, v půlce cesty. Nenechte se zlákat pohodlným sjezdem do Davosu, přišli byste o hodně

poctivá ruchárna úzkou stezičkou mezi kořeny a kamením. Často jde druhá noha na zem, udržet se v sedle vyžaduje stabilitu s technickou zdatností.

Temným lesem za sluncem ozářenou polskou protěží

Nahoře je křižovatka cest s přístřeškem i grilovacím ohništěm. Dávám tyčinku, ionťák a blaženě shlížím dolů do Davosu, kam láká šipka za rychlým sjezdem. Jsem kousek za třetinou, copak to můžu zabalit? Rovná cesta traverzuje kousek k horní stanici Jatzmäderu (2 054 m). O kus dál za myslivnou se nořím do lesa za další porcí vrchařiny až k Hauderalpu. Tam se cesty dělí, buď dolů na Monstein a pak do údolí pod dráhu, nebo stále lesem k Oberalpu ve stěně Brandu (2 140 m). Nabízí se několik variant, každá míří správně. Pořád členité traily, nevydechnete ani okamžik. Blíží se třetí hodina odpolední, konečně vykouknu z lesa na teplé sluneční paprsky. Po louce sjíždím k Jenisbergu a přímo v cestě stojí půvabná osvěžovna Gässäbeiz. Nedá se odolat, aniž byste znali obsluhu. Nádherná polská protěž Marzena s líbezným úsměvem servíruje, nač jen pomyslíte. „Proč jste mi neřekli o téhle pamětihodnosti,“ plísním pak k večeru da-

voské guidy. „Tu si musíš objevit sám. Miluje ji každý zdejší biker,“ směje se mnohoznačně šéf Michael. Odtud už jen klesáte k cílové stanici ve Filisuru. Můžete to krosnout podél řeky i pod proslulým viaduktem Landwasser. Podhorské nádražíčko pak hostí mile servané bikery i uťapané turisty, než je červený vláček Rhétské dráhy odveze zpět do Davosu. Nemusíte s nikým mluvit. Jen se rozvalíte na duchně únavy a lehce přitroublý výraz, podobný čerstvým milencům, dosvědčí hloubku prožitku. Sladké kodrcání vagonů končí v Davosu na nádraží. Hodiny ukazují 17.30. To byl teda den!

Kanton Graubünden Největší kanton Švýcarska na jihovýchodě státu nabízí i další skvělé bikerské destinace. Zajímavé jsou rovněž vícedenní túry celým regionem, třeba Chur–Bellinzona apod. Flims Luxusní resort nad Churem, kde žije a trénuje král MTB Nino Schurter Parádní místo na výlety na eMTB Zážitková „flow“ trasa Trek Runca Trail Úžasné koupání v horském jezeře Caumasee Val Müstair Zapomenuté údolí s biosférou na hranici s Itálií, kde žijí medvědi Kraj Daria Cologni, šampiona běžeckého lyžování Nádherný okruh „švýcarskou Kanadou“ Val Mora cca 46 km a další trasy Možnost výšlapu na Passo Stelvio (2 843 m) na silničce Svatý Mořic Nejluxusnější resort švýcarských Alp je i pro bikery Panoramatická jízda Padella–Corviglia (cesta 672) 40 km, 1 471 výškových metrů (dále známé Bernina Express nebo kratší Marmotta trail) Výlet na vrchol Piz Nair (3 057 m), pak sjezd 12 km dolů Pro celou rodinu např. Flow trail Corviglia 3,7 km

Filisur, unavený a šťastný. Kafíčko s dortíkem nebo pivo v nádražce po celodenní pouti. Život je tak krásný

TRIP

SWISSmag Text a foto: Jan Altner

Švýcarskem na strojích

Harley-Davidson Pro cestování na motorce jsou švýcarské hory jako stvořené. Motorkáři si užijí stoupání do nádherných průsmyků, kde se neplatí mýtné a kde je přijatelný provoz. Čtěte, jak čeští motorkáři projeli část slavné Grand Tour, která je dlouhá 1 600 km a vede přes pět průsmyků.

otocykly jsme si vyzvedli v Curychu. Čeká na nás velká porce kilometrů po švýcarských horách a předpověď počasí je katastrofální. O tom nás ujišťoval i silný déšť a beznadějně zatažená obloha. Vzhledem k počasí byla má volba jasná – půjčil jsem si stroj se štítem. Naštěstí byla k dispozici Electra Glide – poměrně velký a těžký, ale také silný a obratný stroj, jehož kufry poberou neskutečné množství zavazadel. Zhruba v polovině cesty se začíná obloha trhat, a tak shazujeme nepromoky. Bohužel nás ještě před další zastávkou dohnal silný déšť, takže dojíždíme do Monsteinu promočení. Monstein je malá vesnice v horách, nachází se tu malý pivovar, který se donedávna pyšnil tím, že byl v 1 600 metrech nad mořem nejvýše fungujícím pivovarem v Evropě. Přestože se jedná o malý pivovar velikosti většího rodinného domu, produkuje se tady asi deset druhů piv. Pivo je ve Švýcarsku populární. Prohlídku máme i se zajímavým výkladem, nechce se nám zpátky do lijáku, proto ji trochu protahujeme. Až pak v lehkém dešti

vyrážíme do Davosu – našeho dnešního cíle. Nechce se mi soukat do mokrého nepromoku, takže rezignuji a na zbývajících 12 km vyrážím v kožené bundě a v motorkářských džínách. Potvrzuje se, jak dobrou volbou Electra byla, protože jsem i přes lehký déšť dorazil v podstatě suchý.

Naše první stoupání do hor a vesnička Monstein

V mlze přes průsmyky

Davos je malé horské městečko s historií sahající až do dvanáctého století. Dnes je známý jako centrum zimních sportů a dějiště zasedání Světového ekonomického fóra. V polovině června je tu klid a my se probouzíme do zataženého rána plného louží. Počasí nás však nezastaví, a tak vyrážíme na cestu. Ještě dopoledne vystoupáme až do výšky 2 066 metrů nad mořem. Výhled na hory a okolí průsmyku San Bernardino si příliš nevychutnáme, protože déšť opět sílí a těsně před průsmykem se přidává i mlha, kvůli které nám sjezd do údolí připadá nekonečný. Protože jsme zrovna v italsky mluvícím kantonu, prcháme před deštěm do pizzerie. Jsme unavení, a tak zvažujeme cestu údolím po dálnici. Naštěstí dobrodružství vyhrává nad odpočinkem a vydáváme se do průsmyku Gotthard. Počasí není ideální, ale cestu nám usnadňuje široká kvalitní silnice.

Harleye, na kterých jedeme, nás přesvědčují o tom, že jim „nechutnají“ jen dlouhé rovné cesty, ale že se neztratí ani v horách a utažených serpentinách. Electra, na níž jedu já, mi poskytuje velký komfort. Pohodlné měkké sedlo, skvělé krytí před deštěm a větrem, vyhřívané hefty jsou v deštivém a chladném počasí k nezaplacení. Třiadvacetilitrová nádrž zase umožňuje dlouhý dojezd a audio systém Electry nemá mezi motocykly odpovídající konkurenci. K dalším benefitům na dlouhých cestách patří i navigace. Podstatné jsou samozřejmě motor, podvozek a brzdy. Srdcem motocyklu je dvouválcový motor Twin Cam 103 o objemu 1 690 ccm. Ten se vyznačuje silným krouťákem a plynulým zátahem v celém spektru otáček. Proti konkurenci jsou tu i nezanedbatelné vibrace, ale ty jen podbarvují emoce, které k takové pořádné motorce patří. Podvozek nabízí pohodlí i slušnou zpětnou odezvu. Přední a zadní brzda jsou propojené a jejich účinnost je dobrá, ale stále musíte mít na paměti, že řídíte křižník vážící bezmála 400 kilo.

Míra „odjel“

Počasí na horách se rychle mění a naštěstí to pokaždé není jen k horšímu, takže si po vystoupání do průsmyku Gotthard užíváme příjemné klima. Nahoře u jezera si děláme skupinovou fotku a zjišťujeme, že Míra, jeden ze členů výpravy, zmizel. Napřed se snažíme vypátrat, kde jsme o něj přišli, ale nakonec se smiřujeme s prostým vysvětlením, že „Míra odjel“. Naštěstí se za chvíli ozývá a zjišťujeme, že se v mlze zavěsil za jinou skupinu. Zanedlouho se naštěstí setkáváme v Andermattu u nádraží a jsme opět kompletní. Po horké sprše a rozvěšení promáčené výbavy po pokojích v hotelu jsme

Průsmyk Gotthard leží v nadmořské výšce 2 106 metrů

vyrazili na jídlo. Protože jsme neměli výletů do hor dost, vyrazili jsme na večeři do výšky 2 046 metrů nad mořem do průsmyku Oberalp. V jeho blízkosti pramení řeka Rýn a také tu stojí maják. Co tam dělá? Atrakci. Postavte maják v takové výšce a máte zajímavost – nejvýše postavený maják na světě. V blízkosti je restaurace, kam jsme prchli před zimou. Provozní i kuchař ze Slovenska nám doporučili místní speciality, dáváme si fondue a rösti a ochutnáváme několik druhů místního šnapsu.

Konečně slunce

Třetí den nás budí v Andermattu slunce. Ne všechno oblečení nám stihlo uschnout. Nejhůř byl na tom asi Honza Toužimský, ač drsný rocker, klepal se jako drahý pejsek. Nabídl jsem mu, že s ním vyměním Electru Glide za

jeho V-ROD. Po vyjetí do nejvýše položeného bodu naší cesty, průsmyku Furka ve výšce 2 431 metrů nad mořem, kde nás přivítaly dva stupně nad nulou a déšť se sněhem, jsem si nebyl jistý, jestli to byla dobrá volba. Absence jakéhokoli štítu a natažená pozice za řidítky, stupačky skoro až na předním kole a široké zadní kolo mi zprvu moc nechutnaly, ale pak jsem si na to zvykl a začal si V-ROD užívat. Na kvalitní silnici byla i odezva podvozku dobrá a točivý dvouválec o objemu 1 250 ccm se silným spodkem byl hodně zábavný, dobře sekundovaly i brzdy. Přestože je motorka nízká a dlouhá, je pohodlná a neuvěřitelně letí vpřed. Netrvalo dlouho a vodil jsem ho do zatáček po stupačkách. Je pravda, že ve špatném počasí nabízí výrazně méně komfortu než Electra, ale tenhle stroj není o komfortu, ale o emocích. Za pěkného počasí jsme se přes nádherné švýcarské hory přesunuli podél Lucernského jezera do města Alpnachstad. Odsud totiž vyjíždí 127 let stará ozubnicová železnice na horu Pilatus. Se sklonem až 48 procent je to nejstrmější zubačka na světě a stoupá až do 2 132 metrů nad mořem. Hora nás naneštěstí přivítala zahalená v mlze. Nicméně zázemí na vrcholu je srovnatelné s moderním letištěm, takže jsme si dali výborný oběd a vyrazili zubačkou zpátky dolů do Alpnachstadu. Čekalo nás už jen několik posledních kilometrů do Curychu, kde jsme vrátili motocykly. Motocykly Harley-Davidson i v náročných podmínkách deštivých švýcarských hor fungovaly výborně a i díky nim bylo cestování po Švýcarsku velkou zábavou. Jsou to motocykly pro moderní jezdce a nehodí se jen pro dlouhé rovné silnice, bez problémů se na nich můžete vydat i do serpentin a náročných horských podmínek. Další informace o Grand Tour najdete na: mojesvycarsko.com/grandtour

I přes nepřízeň počasí jsme ráno nasedali na motocykly plni optimismu

TRIP

SWISSmag

Hvězdné dostaveníčko Text: Antonín J. Grimm | Foto: Switzerland Tourism

pod alpskými vrcholy

Švýcarsko není zrovna typickou golfovou destinací. Ale rozhodně má golfistům co nabídnout. Takřka stovka hřišť na osm milionů obyvatel je solidní bilance. Třešničkou na dortu je pak „vousatý“ turnaj Omega European Masters, který se již 70 let koná v nádherném prostředí v Crans Montaně.

na už samotná cesta do Crans Montany je nesmírně zajímavá. Z města Sierre, ležícího v údolí, kde řeka Rhôna teprve nabírá svou sílu, se krom klikaté silnice dá vyzkoušet i zubačka. Ta hravě zvládne převýšení 927 metrů a za dvanáct minut vás vysadí na slunečném horském platu v nadmořské výšce 1 500 m n. m. Začátek cesty uteče sledováním svahů s vinicemi. Golfisté si zde mohou užít na dvou hřištích Golf Clubu Crans-sur-Sierre. Velkou výzvou je samozřejmě Severiano Ballesteros Course, kde se hraje i Omega European Masters. První míčky zde golfisté odpálili už v roce 1906, hřiště v dnešní podobě bylo otevřeno

Devítijamkové Jack Niclaus Course

V průběhu turnajových dnů lze hrát 9jamkové Jack Nicklaus Course, které je jen přes ulici od hlavní tribuny. Obě hřiště mají několik společných atributů. Hodně stromů, úzké fairwaye a mírně zvlněný profil. A také výhledy na působivá horská panorama nejvyších alpských velikánů – od Mont Blancu až po Matterhorn, které se z hřiště zdají být na dosah.„Bude vám to létat tak o 10 procent dál než v údolí, díky nadmořské výšce,“ upozorňuje mě startér při registraci. A má pravdu. Závěr hřiště se přibližuje k jednomu z jezer, kde na dekách chytají bronz návštěvníci tohoto horského střediska.

Blízkost čtyřtisícových alpských velikánů vytváří jedinečnou kulisu. v roce 1928. A několikrát bylo upraveno, například právě Sevem Ballesterosem, po kterém nese jméno. Hřiště je spíše parkové, ale občas s větším převýšením. Ti z vás, kteří turnaj sledovali v televizi, si určitě vybaví jamku číslo 7 a nádherné výhledy na horské štíty přes údolí Rhôny. Stejně tak par 3, číslo 13 a půlkruhový amfiteátr pro 3 000 aplaudujících fanoušků. A klasika na závěr, 18. jamka s vodou před greenem a tribuna sousedící s domy a pěší zónou v centru Crans Montany. Hřiště patří podle webu top100golfcourses.co.com do top 5 ve Švýcarsku.

Crans Montana je samozřejmě i významným centrem zimních sportů. Kdo by bez golfu nevydržel ani během zimy, má možnost si zahrát na sněhu během turnaje Winter Golf Cup.

Golf Club Leuk

Další zajímavé hřiště leží v údolí Rhôny, 15 minut jízdy autem od spodní stanice zubačky v Sierre. Golf Club Leuk se prezentuje jako jediné švýcarské hřiště linksového stylu. Na linksech na Britských ostrovech se golf zrodil. Hra mezi dunami porostlými trávou a blízkost moře vytváří jedinečnou kulisu. Proto jsem dosti rezervovaný k přirovnávání No není to nádhera? Ten Matterhorn...

Nádherně těžká první jamka v GC Matterhorn

S výhledem na Matterhorn

vnitrozemských hřišť k linksovým, ale určité prvky zde jsou. Skotský architekt, malé bunkery, tvrdé, zvlněné fairwaye i stejná tráva, jakou používají linksy. A pak vítr, který se údolím občas prohání. Od otevření v roce 2001 hřiště postupně zarůstá keři a stromky, čímž se zase linksovému vzhledu vzdaluje. Neplechu ve score kartě mohou znamenat vodní překážky, které vstupují do hry na 11 jamkách.

Být ve Švýcarsku a nevidět horu hor Matterhorn by byl hřích. Cesta z nádraží ve Vispu do cílové stanice v Zermattu trvá přes hodinu, ale je se na co se dívat. Na krátký okamžik spatříte i golfové hřiště GC Matterhorn, které železnice protíná. Ale nejprve čeká Zermatt a výhledy na legendární Matterhorn. Pokud pojedete do Zermattu autem, je třeba ho odstavit na parkovišti v terminálu Täsch. Dále smí jen automobily na baterie. Čistý vzduch a Matterhorn jsou dvě hlavní lákadla, díky nimž patří Zermatt mezi nejnavštěvovanější místa. Ale zpět na hřiště GC Matterhorn. Mám štěstí, že mi průvodce dělá velký znalec místního golfu Amadé Perrig. „Tak tady spousta lidí znejistí,“ ukazuje mi první jamku přes řeku vedle kolejí. „Buď green, nebo nic,“ říká a lehce posílá míč na 120 metrů těsně k vlajce. Toto není jamka na rozehrání, ale je nádherně těžká. Počkám, až těsně kolem mě projede vlak, a jdu na to. Jediné převýšení je výstup odpaliště druhé jamky, odkud máte hřiště jako na dlani. „Chceme, aby hráči za dobrou ránu nebyli trestáni, to je naše vize,“ vysvětluje mi Amadé, který krom solidního golfu ujede na horském kole i 100 km. V sedmdesáti letech… Během naší hry projede čtyřikrát vlak, ale jinak je zde božský klid. Matterhorn není vidět, ale to nahrazují výhledy na jiné čtyřtisícovky, podle kterých mají jamky jména. Alespoň malé připomenutí Matterhornu je na odpalištích, kde značky tvoří plastové zmenšeniny legendární hory. Ďábel je holt skryt v detailu. Hřiště je otevřeno teprve od roku 2004, ale platí za jednu z nejkvalitnějších a nejhezčích devítek ve Švýcarsku.

Skvělá atmosféra během turnaje Omega European Masters

Kanton Wallis a čtyřtisícovky Kanton Wallis, nejhornatější část Švýcarska, bez jediného je zde všech 48 švýcarských vrcholů vyšších než 4 000 m n. m. Golfisté zde hrají na osmi místech s celkem 11 hřišti (4 osmnáctky, 5 devítek a 2 akademie). Švýcarsko není levná země, ceny za golf jsou vyšší než u nás, ale například Crans Montana má nově systém green fee dle denní obsazenosti, a tak lze hrát toto špičkové hřiště i za 50 CHF. Sezona trvá většinou od dubna do října. www.valais.ch

Tip na návštěvu The Omega European Masters spojenou s golfem Je to po britském The Open asi nejprestižnější evropský turnaj. V posledních dvou letech se ho zúčastnili hráči jako Garcia, Westwood, Willet, Cink, Jimenez, loni pět hráčů evropského Ryder Cupového týmu (i kapitán Darren Clarke). Během turnaje je zde neuvěřitelná symbióza města a golfu. 100 metrů od jedné z hlavních ulic, plné kaváren a obchodů, je green 18. jamky s tribunou. Kde se toto opakuje? Podobnou atmosféru lze zažít snad jedině ve Skotském St. Andrews nebo na podobně „historických“ místech na britských ostrovech. Je to dáno i tím, že se výstavba v Crans Montaně přizpůsobovala hřišti, a ne naopak. Během turnaje se totálně naplní celková ubytovací kapacita 50 tisíc návštěvníků, proto se vyplatí rezervovat si ubytování předem. Před čtvrt stoletím se objevily snahy o přesun turnaje do Curychu, ale hráči se postavili proti. A dobře udělali. Štědrá podpora hodinářské firmy Omega, zaručující účast špičkových hráčů, je oznámena až do roku 2022. Letos se turnaj koná 7. až 10. září. Více na www.omegaeuropeanmasters.com, www.golfcrans.ch, www.crans-montana.ch

Mezi hlavní hvězdy turnaje patří Miguel Ángel Jiménez

Vinice v nedaleko malebného města Schaffhausen

GASTRO

SWISSmag Text: Martin Severa | Foto: Switzerland Tourism a archiv autora

Malá abeceda

švýcarských odrůd O švýcarských vínech toho Češi Schaffhausen: Räuschling horního toku Rýna poblíž největšího moc nevědí. Vinařskou kulturu Podél evropského vodopádu se nacházejí nejníže do této alpské země přinesli položené vinice východního Švýcarska. Městu kruhová pevnost Munot, která je již Římané z Marseille vzhůru dominuje symbolem města, a strmé svahy vinic kolem údolím řeky Rhôny, dnes se tu ní jsou osázené odrůdou Pinot Noir, ze které se dělá oblíbené víno Munötler. Já si ale na 15 tisících hektarů pěstuje v místním Theater restaurantu dal k večeři přes 150 různých odrůd. O těch sklenku Räuschlingu. Tato autochtonní nejzajímavějších čtěte v prvním díle našeho seriálu. Curyšské jezero: Gamaret a Garanoir

estu za vínem začínám plavbou po Curyšském jezeře. Na stráních kolem něj bylo ještě ve druhé polovině 19. století dva tisíce hektarů vinic. Poté začaly ustupovat urbanistické výstavbě a dnes z nich zbyla jen čtvrtina plochy. Pěstují se zde mimo jiné dvě nové odrůdy: Gamaret a Garanoir. Švýcarští enologové zkřížili odrůdy Gamay a Reichensteiner, aby dosáhli rezistence proti chorobám a mrazu. První výsledek přišel v roce 1985 a dvě varianty odrůd dostaly název B 13 a B 28. Bé třináctka pak dostala jméno Gamaret a Bé osmadvacítka Garanoir. Víno z obou těchto sestřiček připomíná Pinot Noir, tedy Rulandské modré, a hodí se k drůbežímu masu.

Autor článku Martin Severa

odrůda pochází z divoké révy právě z oblasti horního toku Rýna. První zmínka o názvu Räuschling údajně pochází z roku 1614. V současné době je vysazena ve Švýcarsku na 23 hektarech. Hrozny mají průsvitné bobule, v plné zralosti tečkované a „opálené“. Víno je ovocné s nádhernou kyselinkou, která ovšem nekřiví ústa a zdaleka neláme vaz. Hodí se třeba na zahrádku restaurace v Schaffhausenu s pohledem na zapadající slunce.

Na svazích nad švýcarskými jezery se révě dobře daří

Trasadingen: Cabernet Jura a Cabernet Dorsa

Netušil jsem totiž, že kromě obvyklých cabernetů jako Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc anebo Cabernet Moravia existují ještě další. Vychutnal jsem si je s notnou dávkou neobjektivity, neboť nově objevené odrůdy mi zásadně chutnají. Vyjadřují totiž charakter regionu a mentalitu zdejších lidí. A já vždy nejdřív poznal lidi a až poté okusil víno. Možná by někdy bylo dobré obrátit pořadí. Cabernet Jura je kříženec právě Cabernetu Sauvignon a blíže neurčeného donora. V celém Švýcarsku je tato odrůda jen na 27 hektarech. Přibližně stejnou rozlohu zaujímá Cabernet Dorsa. Výše zmíněný rodič je stejný, tím druhým je odrůda Dornfelder. Víno má sytou rubínovou barvu a nezapomeňte ho poválet po jazyku. Výsledkem je koncert chutí v dutině ústní a nezapomenutelný zážitek.

všech zeměpisných šířkách vinařského světa. Pochází z divoké révy, kterou selektovali a začali kultivovat už Římané. Patrně je to ona pověstná antická odrůda allobrogica. Převažuje chuť po ostružinách a višňovém kompotu, u starších vín ucítíte spíše ořechy s nahořklým podtónem. V každém regionu se také můžete setkat s vínem Dole, což je buď jednoodrůdová Pinot Noir, nebo směs s odrůdou Gamay. Dalším názvem vína, pod kterým se Pinot skrývá, je L’oeil de perdrix – Koroptví oko. To má totiž stejně jako víno světle červenou barvu – nikoli růžovou. A proč ne růžovou? Švýcaři růžové víno bůhvíproč moc nekupují.

Reiat: Muscaris

Po skvělém obědě v blízkém Osterfingenu uprostřed přilehlých vinic jsem zamířil malým vláčkem couráčkem do Thayngenu. Tato obec je metropolí malého vinařského regionu severně od Schaffhausenu zvaného Reiat. První cesta vede do rodinného vinařství Stamm. Usídlíme se na dvorku a ze stromu, pod kterým sedíme, padají zralá jablka. Když jedno z nich těsně míjí sklenku vína se vzorkem Muscarisu, přesouváme se raději pod střechu. Muscaris je bílá interspecifická odrůda, kterou vyšlechtil Norbert Becker křížením odrůd Solaris a Muškát žlutý. Ve Švýcarsku roste na pouhých 3,5 hektarech. Víno má intenzivní aroma a chuť s tóny muškátu a citrusových plodů doprovázenou svěží kyselinou.

Hallau: Klettgau aneb Blauburgunden – Pinot Noir

Klettgau je společný název pro vinařský region zasahující i do Německa a Hallau je jeho vinařským centrem. Alternativní pojmenování tohoto regionu je Blauburgunden, protože Pinot Noir je zde dominantní odrůdou, ale to je spíš marketingový než geografický název. Ostatně, bez této odrůdy se neobejde žádná švýcarská vinice. Pinot Noiru se totiž daří ve Ve Švýcarsku se pěstuje na 150 odrůd révy

GASTRO

SWISSmag Text: Petra Pospěchová | Foto: Switzerland Tourism

Labužnická

panoramata

dyž sejdete k restauraci Chez Vrony a usadíte se na tamní terase, na objednávku nebudete prvních pár minut vůbec pomýšlet. Oči se vám zastaví na velebném obrysu hor, ze kterého jako vyceněný špičák vystupuje Matterhorn. Tahle restaurace ve dvou tisících metrech nad mořem je na svahu zasazená přirozeně, stejně logicky se sem sbíhají cesty turistické i trasy sjezdovek končících v údolním Zermattu. Chez Vrony se z prosté farmářské usedlosti

Stěží najít v Evropě zemi, kde by se za každým rohem skrývaly tak dechberoucí výhledy jako ve Švýcarsku. Někdy jenom stačí vyjít na ostroh nad městem nebo vyjet lanovkou a pod nohama se vám otevře nepřeberné moře vrcholků či tyrkysová hladina jezera lemovaná zelení a strmě stoupajícími svahy. Řadu panoramat si tu navíc můžete užít přímo u stolu plného místních delikates.

Chez Vrony v Zermattu má stoletou tradici

Carpaccio je vyhlášená delikatesa Chez Vrony

Le Dahu ve Verbier nabízí vynikající pizzu

přetransformovala v restauraci před nějakými sto lety a jméno rodiny Julenových je s ní spjato celou tu dobu. Kdo se chce do Chez Vrony dostat bez větší sportovní námahy, zvolí výjezd Sunnegga expressem – od jeho konečné to už není daleko ke kuchyni, kde se připravují pokrmy z masa zvířat pasoucích se vysoko na alpských loukách. Dělají tu z něj třeba oblíbený The Vrony Burger s křupavou slaninou a salátem coleslaw, který je ukryt v housce posypané semínky slunečnice, sezamu a lnu. Určitě nezapomeňte vyzkoušet ani domácí klobásky nebo sušené maso – obojí si majitelé Chez Vrony vyrábějí sami. Velmi švýcarskou kombinací je kupříkladu telecí klobáska s dozlatova opečenými bramborovými rösti. Z trochu jiného úhlu, než nabízí Chez Vrony, uvidíte Matterhorn a přiléhající masiv ze zahrádky horského restaurantu Alphitta. Jak to na místě vypadá, můžete už v předstihu sledovat prostřednictvím webkamery, již má podnik umístěnou na internetových stránkách; její záběr pokrývá stejný úhel, jaký vidí hosté sedící přímo na terase. Alphitta je ve výšce 2 223 metrů nad mořem a překrásné jsou tady západy slunce, kdy se nebe nad Matterhornem zbarvuje do fialovo-růžových odstínů, až postupně ukrývá vrcholky do přibývající tmy. Tou dobou už jsou naplno roztopená kamna uvnitř restaurace a provozovatelé David a Tanja se starají o pohodu svých hostů. Kdo potřebuje rychle zahnat hlad, pro toho tu je místní úprava rösti: na osmažené placce ze syrových brambor je vyskládána vrstva křupavých plátků slaniny a na nich ještě vévodí volské oko ze dvou vajec. Vegetariáni ocení zdejší zeleninový štrúdl a také lahodné polévky. Skvělá jsou kupříkladu krémová bramborová nebo výraznější tomatová. Z masa určitě nevynechejte jehněčí s ukázkovým růžovým středem. Díky tomu, že je David původem Ir a hudebník k tomu, můžete se tu těšit na bujaré oslavy

Dá se takovému burgeru odolat?

svatého Patrika, ale taky další hudební akce. Tanja pochází z Holandska, a přestože Alphittu převzali teprve před dvěma roky, stihla se jejich jména stát synonymem pohostinnosti. Třetím panoramatickým skvostem nad Zermattem je Adler Hitta, která je už zvenku nepřehlédnutelná díky grilu, nad nímž se škvíří vonící řady kuřat. Na menu je vypsaná nenajdete, ale neostýchejte se si je objednat. Mezi zdejší majstrštyky patří i polévky: hustá hříbková, ve které se potkávají klasické lesní houby se smrži, domácí tomatová nebo voňavá rybí podávaná s česnekovým toastem. Mezi švýcarsko-francouzskými specialitami najdete též pot-au-feu, tedy zeleninovou polévku s kousky hovězího. Adler Hitta je vyhlášená nejen jídlem a terasou otočenou k Matterhornu, ale též hudebními zážitky: během sezony se tu střídají dýdžejové i živé kapely různých stylů.

Čtyři údolí

Různými typy fondue proslulo Bistro les Cl ves v Haute Nendaz, kde rozpuštěnou směs sýrů kombinují krom hub též s rajčaty nebo s divokým česnekem. Poslední kombinace je velmi žádaná a zásoby omezené. Koncem sezony už nebývá k dostání. Tenhle podnik v srdci 4 Vallées od roku 2006 vedou Corinne and Eric. Oba opustili rozjeté kariéry v Londýně a Ženevě a odešli do hor, aby zde svým hostům připravovali fantastické steaky na lávovém grilu nebo šťavnaté domácí burgery.

Stejně jako jídlo si tu vychutnáte též opulentní výhledy do údolí řeky Rhôny, která pramení v Urnských Alpách. Z terasy vidíte i vinohrady, na nichž dozrávají hrozny pro vína z regionu Wallis. Svoje panoramatické poklady má i okolí Verbier, odkud se lanovky do svahů rozbíhají na všechny strany. Mezi zdejší gastronomické poklady patří Chez Dany, typický švýcarský „chalet“. Loni na podzim se s obavami spekulovalo o prodeji restaurace tajemnému ruskému miliardáři, tahle fáma se ale nakonec nepotvrdila. Stále vás tu potěší vtipnými cedulemi s nápisy jako „Bikinová sezona skončila, jezte víc sýra.“ nebo „Merry cheesmas everyone.“ Chez Dany si na nabídce sýrů a sýrových jídel zkrátka zakládá, stejně jako na vyhlášené dýňové polévce, již tu servírují v bochníku chleba. Výjimečné jsou taky masité speciality na lávovém grilu – rozhodně stojí za vyzkoušení takto upravená zvěřina. Dalším oblíbeným místem lyžařů je Le Dahu. Do dvoupatrového podniku se dostanete jak na lyžích, tak pěšky – stanice gondoly je nedaleko. Le Dahu je usazeno v terénní vlně a vzbuzuje pocit, jako by tu vyrostlo už s horami. Za dobrého počasí nabízí dokonalou zimní pohádku se závějemi v okolí i na protějších vrcholcích, na něž z dvoutisícové výšky dobře dohlédnete. Zdejší gastronomii anoncuje motto „konec tyranie ďábelského tria hot dog - hranolky kečup“. Zdejší pýchou je pizza připravovaná v peci s bukovými hoblinkami. Místní pizzař se honosí osmým místem z mezinárodní soutěže v přípravě téhle italské delikatesy. A co tvoří vlajkový pokrm Le Dahu krom dokonalého těsta? Parmská šunka, rukola, buvolí mozzarella, parmezán a taky lanýžový olej. V nepříliš vzdáleném Leukerbadu z podobných důvodů oceníte Weidstübli ležící patnáct set metrů nad mořem přímo u sjezdovek. Zdejší menu výrazně akcentuje maso, mezi místní taháky patří steak se sušenými meruňkami a sýrem nebo lahodný roštěnec ze švýcarského hovězího podávaný s bylinkovou omáčkou Café de Paris. K jídlu si rozhodně nezapomeňte objednat některé z regionálních vín, kupříkladu Gamay ze Sionu, Pinot Noir ze Salgesche nebo lahev bílého z vinic nad Miége či Varenem.

GASTRO

SWISSmag

Davos: všechny vůně fondue

O poznání severovýchodněji, nad městem Davos, se nachází podnik, který je mimo jiné slavný svými tartes flambées neboli flammkuchen. Tenké kynuté těsto pokryté místní šunkou, aromatickým sýrem či zeleninou se tu v peci promění v neskutečnou lahůdku. Strela Pass Restaurant je položený 2 352 metrů nad mořem a otevřeno má jen během léta a zimy. Pauzu si majitelé obvykle dopřejí mezi dubnem a červnem a potom ještě na podzim. V době, kdy je otevřeno, platí Strela Pass Restaurant za podnik s nejkrásnějším výhledem na Východní Alpy. O pár set metrů níž na konečné lanovky na Schatzalp se rozkládá rozlehlá terasa Panorama Restaurantu. Místo, kde původně bývalo plicní sanatorium, proslavil ve svém románu

Panorama Restaurant nad Davosem proslavil Thomas Mann románem Kouzelný vrch

V restauraci Tgantieni se místní chutě potkávají s exotickými

Tgantieni patří mezi nejlepší restaurace v okolí Lenzerheide

Kouzelný vrch Thomas Mann. Dneska se tu léčí hlavně hlad, a to šesti různými druhy bramborových rösti, skvělými těstovinami, ale taky tradičním alpským štrúdlem nebo trhancem s rozinkami, mandlemi a švestkovým kompotem. Denní menu je spíše rustikální, večer se potom překlápí do sofistikovaných kombinací, jako je pečené jehněčí s ratatouille, platýz s divokou rýží a chřestem nebo Chateaubriand na karamelizovaných foie gras. Nezbytnou součástí nabídky je také sýrové fondue, kromě klasického můžete vyzkoušet i variantu ovoněnou lesními hříbky.

kulinární tradice, ale babičkovské recepty dokážou odlehčit. Čerstvé suroviny nakupují převážně v regionu a v Kuchikästli z nich připravují jednoduchá, ale velmi chutná jídla odkazující na kořeny oblasti. Restaurant je útulný, vlastně jen pár stolů, pro labužnický oběd si však nemůžete přát lepší místo. Pro slavnostnější příležitosti se pak nabízí restaurace Giardino ve stejném hotelu. Zatímco do „Kuchyňské skříňky“, jak zní český překlad Kuchikästli, dojedete snadno autem, další lenzerheidská restaurace s dokonalým výhledem už je lépe dostupná lanovkou. Berghotel Tgantieni se nachází uprostřed svahu Piz Scalottas, odkud se díváte přímo na masiv zahrnující Lenzerhorn nebo Pizza Naira. Uměřený interiér skrývá vynikající jídlo a stálí návštěvníci Lenzerheide chatu označují za nejlepší kulinární cíl na zdejších svazích. Místní chutě se tady potkávají s exotickými; třeba jelení carpaccio dostanete s konfitem z kumquatu, mezi polévkami naleznete mimo jiné i thajskou tom kha gai s kuřecím masem.

Nad jezery v Lenzerheide

Vodní hladina mezi horami dokáže vytvořit ty nejkrásnější obrazy. Jeden z takových se nabízí při pohledu z restaurantu Kuchikästli v Lenzerheide. Zde se od hladiny Igl Lai zdvihají dvoutisícovky Piz Scalottas, Stätzerhorn nebo Parpaner Rothorn. Na hlavní ulici, která stoupá od jezera Igl Lai najdete místo, kde vycházejí z letité

Z restaurace Kuchikästli v Lenzerheide je krásný výhled na jezero a okolní dvoutisícovky

Arosa: jednoduše a rustikálně

O poznání zemitější nabídku mají nad vedlejším údolím na Hörnlihütte. Předchůdce dnešní chaty byl ve dvou a půl tisících metrech vystavěn už v roce 1923. Postupně vzniklo místo, kde je možné nejen přespat, ale také dobře poobědvat. Třeba červenec a srpen jsou měsíce, které jsou zasvěceny otevřenému grilu, připravuje se na něm maso zvířat pasoucích se na loukách v kraji. K jídlu tu dostanete domácí pečivo. Hörnlihütte je ideální zastávkou pro výstup na vrchol Weisshornu. Na svazích nad Arosou se nachází také Maraner Stube, která patří k hotelu Hof Maran. I když tu sedíte v teple jídelny, máte pocit, že vr-

Na loukách kolem Alp Bella se pasou krávy, z jejichž mléka vznikají skvělé sýry

V Maraner Stube v Arose se vaří jednoduché a tradiční jídla

cholky protějšího hřebene jsou na dosah ruky. Na stůl vám zatím nosí pokrmy jednoduché a rustikální, jako je burger v domácí bulce, ale též sofistikované krmě: domácí paštiku nebo filety lososa dokonale sladěné s místními víny.

Svatý Mořic a Samnaun

Sv. Mořic je pro mnohé synonymem švýcarských hor a výhled do jeho okolí též. Z orlí perspektivy si jej užijete na terase hotelu Muottas Muragl u konečné stejnojmenné

lanovky. Táhlá údolí s blyštivými jezery tu je možné sledovat od tradiční kroupové polévky, zatímco kolem vás plachtí odvážlivci na paraglidech. V teplých letních dnech tu určitě nevynechejte studenou okurkovou polévku s lososem, která se dobře hodí k bílému švýcarskému vínu. Vegetariáni ocení také zdejší domácí ravioli připravované z bramborového těsta a naplněné zeleninou a sýrem. Milovníci masa naopak sáhnou po telecím řízku na vídeňský způsob nebo po rösti se špekem. Kdo

V restauraci Muottas Muragl nad Svatým Mořicem si vychutnáte sýrové fondue i výhled na protější vrcholek Piz Nair

má chuť se trochu projít, toho na stručnější menu a pětihvězdičkový výhled na nedaleké Segantini Hütte zavede turistická značka. Nevelkou nabídku jídla, zato však půvabné okolí, nabízí Alp Bella nad příhraničním Samnaun. Zdejší paní domácí pro vás připraví skvělé domácí buchty nebo nabídne kombinaci lokálních sýrů a uzenin. Sklenka něčeho ostřejšího k obojímu patří. Úplný seznam míst, kde se skvěle najíte a zároveň nebudete moci odtrhnout oči od výhledu, by pro Švýcarsko tvořil hodně objemnou knihu. A nepatřily by tam jen restaurace na svazích, ale taky mnohá nádraží a samotné vlaky, které projíždějí vysoko položenými průsmyky a skýtají nebývale krásné pohledy na okolní ledovce. Občas zastaví na místech jako Alp Grüm, kudy jede Bernina Express ze švýcarské strany do italského Tirana. Asi nejpopulárnějším kulinárně panoramatickým zážitkem jsou ovšem vagony Ledovcového expresu, který propojuje Sv. Mořic a Zermatt. Mezinárodní kuchyně je tu špičkově provedená, a kdyby se za okny neměnila překrásná horská scenérie, ani si nevšimnete, že nejste v restauraci. Z tohoto vlaku se vám nebude chtít vystupovat, ať jste labužník, nebo milovník horských štítů.

Adresář Chez Vrony, Zermatt........................................................................www.chezvrony.ch A lphitta, Zermatt.................................................................................www.alphitta.com A dler Hitta, Zermatt......................................................................www.adler-hitta.ch B istro les Clèves, Haute Nendaz....................www.hameaulescleves.ch C hez Dany, Verbier, restaurace nemá web, najdete ji na facebooku, stačí zadat Chez Dany Verbier L e Dahu, Verbier..............................................................................................www.ledahu.ch W eidstübli, Leukerbad...............................................................www.weidstuebli.ch S trela Pass Restaurant, Davos.............................................www.strelapass.ch P anorama Restaurant, Davos..............................................www.schatzalp.ch R estaurant Kuchikästli, Lenzerheide......www.hotel-lenzerhorn.ch B erghotel Tgantieni, Lenzerheide.......................................www.tgantieni.ch H örnlihütte, Arosa.....................................................................www.hoernliarosa.ch M araner Stube, Arosa....................................................................www.hofmaran.ch M uottas Muragl, Samedan.....................................www.muottasmuragl.ch S egantini Hütte, Pontresina....................................www.segantinihuette.ch A lp Bella, Samnaun........................................(podnik nemá webovou stránku) Restaurant Alp Grüm, Alp Grüm..................................www.alpgrum.com

SWISSmag

Text: Gabriela Znamenáčková | Foto: ZHAW Lehrstelle), kde podepíšete na celou dobu vašeho studia speciální formu pracovní smlouvy. A profesní výuka probíhá tak, že tři až čtyři dny v týdnu pracujete u sjednaného zaměstnavatele a ve zbytku máte teoretickou výuku. V některých případech se jedná o strukturu bloků – několik týdnů chodíte na plný úvazek do sjednané firmy, pak máte týden teoretickou výuku ve škole. Zájem o edukaci učňů je ze strany firem velký a není divu. Získají levnou pracovní sílu, odměna je jen symbolická, zároveň si firma v podstatě vychová a ozkouší potenciálního budoucího zaměstnance a vyhne se tak rizikům a nákladům s tím spojeným. Cílem praxe není jen řemeslo, ale také pochopení firemního systému a jednotlivých oddělení ve firmě, proto učni na pozicích

Co činí švýcarský vzdělávací systém jedním

z nejlepších na světě? Když se řekne Švýcarsko, vybaví se mnohým z nás lahodné sýry, zasněžené vrcholky hor a sousloví „šlape jako švýcarské hodinky“. Není náhodou, že je Švýcarsko ve světě synonymem pro kvalitu. Vše začíná již u nesmírně promyšleného vzdělávacího systému, jenž dokáže mladé lidi velmi dobře připravit na jejich budoucí povolání a eliminovat nechtěnou míru nezaměstnanosti. Což se projevilo i v době poslední velké hospodářské krize. Základní vzdělání již od raného dětství

a systém základního vzdělání odpovídá především kanton a obec, zatímco o středoškolském a vysokoškolském vzdělání se rozhoduje na úrovni kantonu i konfederace. Oproti České republice jsou švýcarské děti mnohem více vystaveny výchově institucemi. Mateřská dovolená je ve Švýcarsku pouze 14 či 16 týdnů dle kantonu, rodičovská dovolená žádná. Je tedy běžnou praxí, že miminka jsou vychovávána v jeslích. Povinná docházka zde začíná již ve čtyřech letech věku dítěte, kdy dítě čeká rok až dva předškolní přípravy, a pak následuje devět let povinné školní docházky. Systém základního vzdělávání se jinak v zásadě neliší od toho českého, jen snad v intenzivní výuce jazyků. Výuka probíhá v oficiálním jazyce kantonu a ve třetí třídě se přidává povinná angličtina a posléze v páté třídě povinný další ze zbývajících tří oficiálních jazyků konfederace, případně v některých kantonech naopak. I nepříliš vzdělaní Švýcaři tak angličtinu bravurně ovládají. Jazyková vybavenost je jedním ze základních pilířů švýcarského úspěchu.

Systém duálního vzdělávání aneb praxe je důležitá

Po absolvování základního vzdělání (víceletá gymnázia zde nejsou) se budoucí studenti rozhodují, zda pokračovat ve čtyřletém studiu na gymnáziu ukončeném maturitou (a následně pokračovat na univerzitu bez přijímací zkoušky), na učňovské obory ukončené výučním listem, či na speciální profesní školy (Fachmittelschulen) zaměřené na speciální pedagogiku a sociální služby. Zajímavé je, že učňovské obory volí mezi 60 a 70 % mládeže. Řemeslná výroba má ve Švýcarsku velkou tradici. Ovšem zdejší učňovské vzdělávání (Lehre) je diametrálně odlišné od toho českého, a to jak nabídkou oborů (kromě tradičního řemesla sem spadají i obory jako zdravotní sestra pro privátní praxe – tzv. Medizinische Praxisassistentin, obchodník – tzv. Kaufmännische Lehre apod.), tak neskutečně dobře organizovaným systémem tzv. duálního vzdělávání. Vyučení trvá tři až čtyři roky dle oboru, ale již od samého počátku je kladen nesmírný důraz na praxi. Abyste mohli nastoupit do učňovského vzdělání, musíte si nejdříve najít školicí místo ve vámi zvoleném oboru v nějaké firmě (tzv.

rotují. Závěrečná učňovská zkouška má část praktickou a teoretickou, kdy v komisi sedí zástupci školy i školicí firmy. Po jejím složení lze pokračovat dále na univerzitě, pokud si doděláte dodatečný rok středoškolského studia (Parallele) a složíte přijímací zkoušku.

Elitní vysokoškolské vzdělání v internacionálním prostředí

Struktura vysokoškolského vzdělávání je obdobná jako v České republice, neboť patří do Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání (EHEA). Je zde nesmírně široká nabídka oborů, ale každá univerzita v něčem vyniká. Kupříkladu Universität St. Gallen je excelentní škola v oboru business a ekonomie. A v technice a přírodovědných oborech jsou vynikající ETH Zürich a EPFL v Lausanne, které jsou mimochodem mezi 20 nejlepšími univerzitami na světě podle QS World University Rankings! Na bakalářském stupni jsou obory vyučovány většinou v oficiálním jazyce kantonu, občas v angličtině. Naopak na magisterském stupni je pro většinu oborů běžná angličtina. Díky tomu je Švýcarsko otevřené největším talentům z celého světa a díky vysoké kvalitě výuky je také přitahuje. Během studia mají spolužáci studijní zkušenosti z různých koutů světa a je překvapivé, že většinu tvoří cizinci. Totéž platí i pro profesory – často jsou to lidé, kteří získali doktorát či později působili na některé z amerických univerzit patřících do Ivy League (Princeton, Harvard apod.). Ti mají nejen špičkové a aktuální znalosti svého oboru, ale jsou taktéž skutečnými profesionály ve výuce a oplývají zkušenostmi z různých zemí. Velký důraz je

kladen na sbírání zkušeností z různých zemí a prostředí. I kdybyste vystudovali doktorát na švýcarské univerzitě a chtěli zůstat ve vědě, domovská univerzita vás nezaměstná, musíte nejprve na jiné vynikající univerzity, nejlépe v USA. Po několika letech tam strávených se můžete přihlásit do vysoce konkurenčního výběrového řízení na pozici profesora. Nesmírně přínosná je také spolupráce vysokých škol a firem. Na přednášky jsou zváni odborníci z praxe, psát bakalářskou či diplomovou práci lze ve spolupráci s konkrétní firmou a oddělení kariérního poradenství velmi fundovaně radí s napsáním životopisu i možnostmi stáží. Není běžné, aby studenti při studiu pracovali více než 10 hodin týdně. Studium je náročné a kromě přednášek je kladen obrovský důraz na projekty a úkoly

Vzdělání úzce spjaté s praxí, akcent na znalost jazyků, mezioborovost, samostatná i týmová práce, multikulturnost a schopnost přitáhnout nejlepší studenty z celého světa. To jsou hlavní ingredience úspěchu švýcarského školství

vypracovávané jak individuálně, tak v týmu. Firmy nabízejí nepřeberné množství stáží (internships), především na období letních prázdnin, které jsou v naprosté většině i slušně placené. Pro budoucí uplatnění studenta je určitě potřeba alespoň jeden takový internship absolvovat. Ne pouze kvůli životopisu, ale především pro to, aby získal přehled o vybraném oboru a usiloval dále jen o pozice, o kterých má konkrétnější představu a ví, že ho baví.

Tři pilíře úspěchu

Za první nosný pilíř lze pokládat duální systém učňovského vzdělávání, jehož absolventi jsou nejen teoreticky vzdělaní, ale disponují již obstojnou praxí, a jsou proto pro trh práce velmi zajímaví. Druhým pilířem je velmi dobrá znalost angličtiny pro všechny vzdělanostní kategorie. A třetím je mezinárodní prostředí a schopnost přilákat největší světové talenty. Celý systém je pak bezchybně fungujícím mechanismem.

Jak vznikají špičkoví manažeři Jak dnes vypadá špičková obchodní škola, do značné míry překračuje představy laiků. Švýcarská IMD je přední světovou institucí tohoto druhu. V hodnocení Financial Times si už pět let po sobě udržuje prvenství ve světovém žebříčku, co se týče studijních programů pro veřejnost, a patří mezi tři nejlepší instituce světa v oblasti vzdělávání manažerů.

MD byla založena v lednu 1990 jako nástupce dvou dříve existujících nezávislých obchodních škol: IMI založené v Ženevě v roce 1946 společností Alcan a IMEDE založené v Lausanne v roce 1957 společností Nestlé. IMD nabízí vzdělávací programy jak pro manažery velkých a středně velkých mezinárodních podniků, tak i pro jednotlivce z řad veřejnosti. Typickým studentem je zhruba 35letý manažer s 8–10 lety praxe pracující na plný úvazek.

Čím je IMD výjimečná?

IMD patří mezi dlouhodobě nejlépe hodnocené obchodní školy. Pozitivně je hodnocen zejména kvalitně sestavený vzdělávací program zaměřený především na podnikovou sféru. Vše se podřizuje tomu, aby ze školy vycházeli manažeři skutečně světových kvalit.

Všechny programy a služby IMD reflektují na reálné světové výzvy, kterým manažeři musí v praxi čelit. IMD spolupracuje s klienty – jednotlivci, týmy i organizacemi – s cílem řešit jejich konkrétní problémy a rozvíjet potřebné schopnosti i s výhledem do budoucnosti. Škola rekrutuje praxí prověřené studenty, kteří dokážou myslet jako lídři. IMD je formálně firma, ne akademická instituce, nemá tedy žádná omezení jako tradiční univerzity a nemusí respektovat akademické procesy. To jí dává potenciál flexibilně reagovat a svou činností vytvářet trvalé hodnoty.

Švýcarská dokonalost a globální perspektiva

Přestože sídlí ve Švýcarsku, IMD má působiště také v několika dalších, pro byznys klíčo-

vých lokalitách, například v Singapuru. Nabízí tak zároveň jedinečnou globální zkušenost. Ale nejen to, silný akcent je kladen i na kulturní různorodost a dbá se o to, aby nedominovala žádná národnost, názor na svět ani jeden konkrétní pohled na podnikání. A co říkají čísla? Každý rok se ke studiu zapisuje víc než 8 000 předních manažerů z 98 zemí světa. Na 120 světových firem si ročně vybírá IMD pro její na míru připravené programy. Současná síť absolventů studia na IMD čítá víc než 100 000 lidí po celém světě. Na fakultách IMD a mezi zaměstnanci je zastoupeno 34 různých národností.

Flexibilní, individuální a efektivní přístup

IMD své programy neustále inovuje, aby svým klientům nabízela moderní programy na míru, na vhodném místě a optimálním způsobem. Staví na vlastních průkopnických postupech, jako je například učení praxí a mezioborové vzdělávání. Programy jsou uzpůsobeny tak, aby odpovídaly individuálním potřebám každého klienta a flexibilně reagovaly na měnící se poměry.

SWISSmag

Text: Dana Černá | Foto: archiv Dany Černé

Mé dva roky

ve Švýcarsku Můj život je od dětských let pestrý. Stejně jako moje cesty po světě. Zahraniční „mise“ jsem zahájila jazykovými kurzy v Anglii a Německu, následovaly odborné stáže v Německu, několikaměsíční pobyt v Kanadě a roční au-pair zkušenost v USA. Ke studiu jsem si ale vybrala Švýcarsko. Jaké to bylo?

Autorka článku po úspěšném dokončení studia

dyž jsem si vybírala vysokou školu, vysnila jsem si studium v cizině, které má smysl. Studium, kde mě budou učit pozitivní lidé, kteří nejsou zatíženi mnoha desítkami let socialismu a kteří jsou úspěšní v praxi. Při studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze mi došlo, že se už nechci učit nazpaměť formulace, které nikdy nevyužiji v praxi. Teorie jsem měla víc než dost. Do nejužšího výběru postoupilo šest univerzit v Evropě. Ze škol v Dánsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku poměrně rychle vzešel jediný vítěz. Proč? Důvodů je více – malá univerzita, nádherná příroda, pořádek, čistota, respektování pravidel a vstřícní lidé. Zajímalo mě také, zda se na univerzitě a v jejím okolí nevyskytují Češi. Nechtěla jsme se schovávat za českou komunitu, naopak jsem se chtěla seznamovat s místními a procvičovat cizí jazyk. V září 2013 jsem nastoupila na Hochschule für Technik und Wirtschaft (HTW) v Churu v kantonu Graubünden, obor Master of Science in Business Administration with major in Tourism. Naše třída byla mezinárodní a asi třicetkrát menší než v Praze. Do magisterského programu nastoupilo 26 studentů, studium dokončila v řádném termínu asi polovina. Vyučování probíhalo v angličtině, v rámci studia jsem chodila na intenzivní kurzy němčiny, což mi otevřelo dveře k navazování vztahů se Švýcary, Němci a Rakušany, s nimiž jsem trávila i většinu volného času. Rozdíl mezi studiem v Česku a ve Švýcarsku je vidět ještě předtím, než student nastoupí

na univerzitu. Škola se studentem intenzivně spolupracuje od počátku až do promoce. Komunikace je velice otevřená a profesoři berou studenty jako své partnery. Přijímací pohovor s děkanem fakulty byl překvapivě velice přátelský. Magisterské studium probíhalo blokově, přednášeli nám profesoři a experti z celého světa. Některé předměty trvaly jen tři dny v kuse, pak jsme ale dalších několik měsíců psali eseje a pracovali na zadáních, která jsme na konci semestru prezentovali. Jiné předměty jsme navštěvovali pravidelně každý týden. Málokdy jsme pracovali individuálně. Apelovalo se na práci v mezinárodně smíšených týmech, což přinášelo vedle výhod i mnohá úskalí. Byli jsme hozeni do vody a záleželo na nás, zda se v ní naučíme plavat. Studium se diametrálně lišilo úplně ve všem, na co jsem byla zvyklá. Ve škole jsme nikdy neprobírali žádnou novou látku, vše jsme si museli nastudovat dopředu sami. Na začátku každé lekce se diskutovalo o současném dění a řešily se případové studie světových firem, které nám zadávaly své problémy k zamyšlení.

Zkoušky a projekty

Zkouškové období trvalo tři týdny. Některé předměty se ukončovaly prezentací projektů, kdy nás hodnotili manažeři velkých firem. Jiné

zkoušky byly písemné, většinou tak zvaně „open book“ – mohli jsme mít po ruce všechny knihy, skripta, poznámky, někdy i počítače a mobily. Vyučující neměli problém s tím, že bychom něco opsali, šlo spíš o to ukázat, že jsme schopni aplikovat teoretické znalosti na praktické problémy.

Školné

Mohlo by se zdát, že školné ve Švýcarsku je nad lidské možnosti, ale není tomu tak. Ano, existují univerzity, kde studenti platí horentní sumy, ale HTW Chur je státní škola, kde Švýcaři neplatí nic, studenti z EU asi 1 500 franků, což není víc než studium na soukromých školách v Česku. Mimoevropští studenti ale platí už 10 000 franků za semestr. Během studia je možné si přivydělávat ve škole i jinde. Já jsem pracovala na konferencích, které naše univerzita pořádala. A volný čas? Ten jsem trávila na horách. Miluji je a nabíjí mě jejich energie. Během pobytu jsem měla kartu BÜGA na vlaky a autobusy, takže jsem mohla volně cestovat, kam se mi chtělo, což jsem také využívala. Švýcarsko je nádherné. Já měla to štěstí, že jsem se dostala do kantonu Graubünden, který nabízí nejkrásnější místa v celé zemi. Dva roky ve Švýcarsku patřily mezi nejlepší v mém životě a do této země se budu vždy ráda vracet.

Nejenom práce, ale občas i zábava se odehrávala v mezinárodně smíšených týmech

HST OBCHODNÍ KOMORA ŠVÝCARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA

HST HANDELSKAMMER SCHWEIZ – TSCHECHISCHE REPUBLIK

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika podporuje hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem, zprostředkovává kontakty, poskytuje informace a právní pomoc. HST sdružuje několik desítek firem působících na českém i švýcarském trhu. Svým členům zajišťuje platformu pro setkávání, výměnu kontaktů, informací a zkušeností při odborných seminářích, konferencích, společenských či sportovních akcích a nabízí možnost prezentace členů.

Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik fördert wirtschaftliche Beziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz, vermittelt Kontakte, erteilt Informationen und gewährt Hilfe bei Rechtsfragen. Die HST überdacht mehrere Dutzend Firmen, die sowohl im tschechischen als auch im schweizerischen Markt tätig sind. Ihren Mitgliedern bietet die HST eine Plattform für das Begegnen, Kontakt-, Informations-, und Erfahrungsaustausch bei Fachseminaren, für Konferenzen, Gesellschafts- und Sportevents und ermöglicht ihren Mitgliedern sich zu präsentieren.

Poskytované služby:

• Poskytování informací a zajištění hospodářských analýz českého a švýcarského trhu •V yhledávání obchodních partnerů na obou trzích • Exportní poradenství • Servis pro členy •N etworking • Zastoupení na veletrzích • Pořádání akcí ve spolupráci s Obchodní komorou Švýcarsko – Střední Evropa SEC, Switzerland Global Enterprise, státními institucemi a dalšími partnery

Unsere Dienstleistungen:

• Erteilung von Informationen und Sicherstellung wirtschaftlicher Analysen des tschechischen und schweizerischen Markts • Suche nach Handelspartnern in beiden Märkten • Exportberatung • Mitgliederservice • Networking • Vertretung bei Messen • Organisierung von Veranstaltungen in Zusammenarbeit mit der SEC Handelskammer Schweiz – Mitteleuropa, Switzerland Global Enterprise, mit staatlichen Institutionen und weiteren Partnern

SEZNAM ČLENŮ / LISTE DER MITGLIEDER • ABB s.r.o. • Abra Software a.s. • Alinče Jan • Alpiq Energy SE • Alpiq Generation (CZ), s.r.o. • Amatic s.r.o. • Asten Hotels s.r.o. • Astewe s.r.o. • Auto-mat • Baumer s.r.o. • Behr Bircher Cellpack BBC Czech s.r.o. • BIBUS, s.r.o. • Brandeis clinic s.r.o. • Bystronic Czech Republic s.r.o. • Carpiness s.r.o. • CBRE • Coreco, s.r.o. • Černá Dana • Datalynx s.r.o. • Datwyler Sealing Technologies CZ s.r.o. • Deloitte Advisory s.r.o. • Delta Energy Systems (Czech Republic), spol. s r.o. • DORG trubní systémy s.r.o. • Dynal s.r.o. • Effenberger Julius • Egon Zehnder Czech Republic, s.r.o. • Elko EP s.r.o. • ekolo.cz s.r.o. • Emil Frey ČR, s.r.o. • Endress + Hauser Czech s.r.o. • ERB JAROCH HÜGI • EWOPHARMA, spol. s r.o. • Falkensteiner Hotel Maria Prag

• Feintool International Holding AG vstup • Finsterle Vladimír • Florian & Partners AG • GEBERIT, spol.s r.o. • Geneva Consulting Finance s.r.o. • GONDRAND a.s. • Greater Geneva Berne Area • Grubner Legal, adv. kancelář • Hanuš Zbyněk • Hartmanová & Steininger, advokáti • Hermann Rudolf • Hotel & Tourism Management Institute • Hotel Leonardo • Hotel Mosaic House • Imoba a.s. • Imperial Karlovy Vary a.s. • INCA • Ing. Ivar Mentzl – BELIMO CZ • Interhome s.r.o. • Invest-Partners Wealth Management AG • Ivan Valíček • John Peter • Joyful Craftsmen s.r.o. • Junek Jiří • JURA Czech s.r.o. • Kaba GmbH • Karlovarské minerální vody a.s. • KOMPASS CZECH REPUBLIC a.s. • Landová Jiřina • Lindt & Sprüngli (Czechia) s.r.o. • LISS a.s. • Living Venues a.s. • Lonza Biotec s.r.o.

• Luxury Brand Management, a.s. • M-servis Kříž s.r.o. • Malá Karolína, Mgr. • Maltézská pomoc, o. p. s. • Matoušek Martin • Meier (Hak) Markéta • MME Legal AG • Model Obaly a.s. • myonic s.r.o. • Nadace Terezy Maxové • Nadační fond Slunce pro všechny • Nestlé Česko s.r.o. • Nobless Line s.r.o. • NOVARTIS s.r.o. • NOVOGEAR spol.s.r.o. • PLASTON ČR s.r.o. • Pohl Houkalová Irena • Pozitiv s.r.o. • Pozitiva Praha – klub podnikatelů • Pražská manažerská akademie s.r.o. • PricewaterhouseCoopers • PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář • Profimed s.r.o. • protechnik consulting s.r.o. • PointPark Properties s.r.o. • Quicktour s.r.o. • Rema systém a.s. • Remondeulaz – Kozlova Martina • Rentsch Legal • reoplan cz s.r.o. • Rieter CZ s.r.o. • Roche s.r.o. • Rodinné vinařství Jedlička, Bořetice a.s.

• Rödl & Partner v.o.s. • Rolny & Partner AG • Rondo obaly s.r.o. • RS Dynamics s.r.o. • SFS Intec s.r.o. • Siemens s.r.o. • SIKA CZ s.r.o. • Simplity s.r.o. • SLIM media s.r.o. • Stadler Praha s.r.o. • Stará Helena • Stöcklin spol. s r. o. • Sultrade Praha s.r.o. • Svaz lyžařů České republiky • Swiss Cheese • Swiss International Air Lines, Ltd. • Swiss Life Select • SWISS SERVICE • SwissCzech Technology Transfer s.r.o. (Inovajet) • Syngenta Czech s.r.o. • Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář • T-Shirts 4U s.r.o. • Taconova Production, s.r.o. • Tobacco Trading International Czechoslovakia spol. s.r.o. • TOP TISK obaly s.r.o. • Trafag spol. s.r.o. • TRIMEDAR s.r.o. • UEPA advokáti s.r.o. • Umbratec s.r.o. • Unie Roska – česká MS společnost, z.s. • UZIMEX Praha spol. s r.o. • VECOM Bohemia s.r.o. • Veletrhy Brno a.s. • Vetropack Moravia Glass

• VITRA koncept s.r.o. • Vizard s.r.o. • Vyšehrad 2000 a.s. • Yard a.s. • Ypsotec s.r.o. • Zatiší Catering group a.s. • Zimbo Czechia, s.r.o. • ZUZAK Rechtsanwälte AG

Informace o členství na www.hst.cz. Roční členský příspěvek činí 5 000 CZK pro fyzické osoby, 14 000 CZK pro MSP a 20 000 CZK pro firmy s více než 100 zaměstnanci. Informationen über die Mitgliedschaft finden Sie auf www.hst. cz. Der Jahresbeitrag beträgt 5 000 CZK für Einzelpersonen, 14 000 CZK für KMUs und 20 000 CZK für Unternehmen mit mehr als 100 Angestellten. Kontakt: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Tel: +420 222 516 614 Fax: +420 222 513 685 E-mail: info@hst.cz Web: www.hst.cz

SWISSmag

PŘEDSEDNICTVO HST

HST KAMMERVORSTAND

Marek Procházka, PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář, prezident Jiří Jirkovský, viceprezident Werner Bardill, Švýcarské velvyslanectví v Praze Wolfgang Luber, ABB s.r.o. Radoslav Klepáč, Veletrhy Brno a.s. Peter John Jörg Krebs, Switzerland Tourism Markéta Čapková, Alpiq Generation (CZ), s.r.o. Heidrun Irschik, Novartis s.r.o. Torben Emborg, Nestlé Česko s.r.o. Arno Rolny, Rolny & Partner AG Michaela Bakala, Luxury Brand Management a.s. Robin Turner, Roche s.r.o. Karel Klíma, Endress+Hauser Czech s.r.o. Miroslav Řehounek, konzultant, čestný člen Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung, čestný člen Na zasedání předsednictva 16. května 2017 bude mezi členy kooptován pan Robin Turner. Těšíme se na spolupráci.

NOVÍ ČLENOVÉ SE PŘEDSTAVUJÍ P3

P3 je vlastník, developer a správce evropských logistických nemovitostí. Do portfolia P3 o rozsahu 3,3 mil. m² v rámci devíti zemí nyní spadá více než 160 logistických nemovitostí, společnost dále disponuje pozemky, které jsou určeny pro další rozvoj a výstavbu budov o celkové rozloze větší než 1,8 mil. m². Společnost P3 se zaměřuje na poskytování prvotřídních služeb svým klientům v perfektně situovaných, vysoce kvalitních budovách. Všechny nemovitosti, které P3 staví, jsou šetrné k životnímu prostředí a odpovídají nejvyšším mezinárodním standardům. Díky bohatým zkušenostem v oblasti skladových a průmyslových nemovitostí, a s výhradním zaměřením se na tento sektor, je tým P3 schopen nabídnout svým zákazníkům, investorům a zainteresovaným stranám komplexní pomoc při realizaci průmyslových projektů. Vlastníkem společnosti P3 je GIC.

Karolína Malá

V roce 2010 se Karolína přesunula do švýcarské pobočky společnosti PwC, kde se soustředila na projektový management pro globální týmy. Během toho využila své mediátorské zkušenosti, které by v budoucnu ráda přenášela do korporátního prostředí. Momentálně se věnuje nové marketingové strategii pro zámek Lnáře, rodinné panství. Zámek je nejčastěji využíván pro svatby a prohlídky, zároveň se hodí i pro teambuildingové aktivity. Cílem je vnést zámek do širšího povědomí a zvýšit využití objektu pro konference, workshopy či předváděcí akce. Před šesti měsíci se Karolíně narodil syn Šimon, za tu dobu stihla zorganizovat svatební party pro 180 hostů, naučit se bruslit na kolečkových bruslích, vyměnit plenu za tmy pod 45 sekund, založit novou firmu a užívat si naplno každý den.

Marek Procházka, PRK Partners s.r.o., Rechtsanwaltskanzlei, Präsident Jiří Jirkovský, Vizepräsident Werner Bardill, Schweizerische Botschaft in Prag Wolfgang Luber, ABB s.r.o. Radoslav Klepáč, Veletrhy Brno a.s. Peter John Jörg Krebs, Switzerland Tourism Markéta Čapková, Alpiq Generation (CZ), s.r.o. Heidrun Irschik, Novartis s.r.o. Torben Emborg, Nestlé Česko s.r.o. Arno Rolny, Rolny & Partner AG Michaela Bakala, Luxury Brand Management a.s. Robin Turner, Roche s.r.o. Karel Klíma, Endress+Hauser Czech s.r.o. Miroslav Řehounek, Consultant, Ehrenmitglieder Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung, Ehrenmitglieder Auf der Vorstandssitzung vom 16. Mai 2017 sollte Herr Robin Turner kooptiert werden. Wir freuen uns auf Zusammenarbeit.

NEUE MITGLIEDER STELLEN SICH VOR P3

P3 ist der Eigentümer, Developer und Verwalter von europäischen Logistikimmobilien. Unter das P3 Portfolio mit einem Umfang von 3,3 Mio. m² fallen nun im Rahmen von neun Ländern mehr als 160 Logistikimmobilien. Die Gesellschaft verfügt weiterhin über Grundstücke, die für eine weitere Entwicklung und für den Bau von Gebäuden mit einem Gesamtausmass von mehr als 1,8 Mio. m² bestimmt sind. Das P3 Unternehmen orientiert sich für seine Kunden auf erstklassige Dienstleistungen in perfekt situierten, hochwertigen Gebäuden. Sämtliche, von der P3 Gesellschaft gebauten Immobilien, sind umweltfreundlich und entsprechen den höchsten internationalen Standards. Dank seiner reichen Erfahrung im Bereich der Lager- und Industrieimmobilien, und mit ausschliesslicher Fokussierung auf diesen Sektor, ist das P3 Team im Stande seinen Kunden, Investoren und den interessierten Parteien eine komplexe Hilfeleistung bei der Realisierung von industriellen Projekten anzubieten. Der Eigentümer der P3 Gesellschaft ist GIC.

Karolína Malá

Im Jahre 2010 zog Karolína um, in die Schweizer Niederlassung der Gesellschaft PwC, wo sie sich auf das Projektmanagement für globale Teams fokussierte. Dabei nutzte sie ihre Mediationserfahrung aus, die sie in Zukunft in die korporative Umgebung übertragen würde. Augenblicklich widmet sie sich ihrer neuen Marketingstrategie für einen Familienbesitz - das Schloss Lnáře. Dieses Schloss wird meistens für Hochzeiten und Besichtigungen genutzt, gleichzeitig ist es auch für Team Building Aktivitäten geeignet. Das Ziel ist es, das Schloss in eine breitere Kenntnis zu bringen und die Nutzung des Objektes für Konferenzen, Workshops oder Vorführungsveranstaltungen zu erhöhen. Vor sechs Monaten hat Karolína ihren Sohn Šimon zur Welt gebracht, in dieser Zeit hat sie es geschafft, eine Hochzeitsparty für 180 Gäste zu organisieren, hat gelernt, auf Rollschuhen zu fahren, eine Windel in der Dunkelheit in weniger als 45 Sekunden auszutauschen, eine neue Firma zu gründen und jeden Tag das Leben voll zu geniessen.

Vladimir Finsterle

Vladimír je podnikatel, který se zaměřuje na zavádění nových technologií do zdravotnictví. A to jak v oblasti B2B, tak i B2C. V roce 1999 založil dnes největší internetovou lékárnu v České republice www.lekarna.cz. Zabývá se telemedicínou a telefarmacií. Jeho profesionální kariéra začala ve Švýcarsku a to je jeden z klíčových důvodů jeho adherence k této zemi, na níž obdivuje přírodu a efektivitu veřejné správy včetně alokace daní. Ostatním členům komory může nabídnout zkušenosti zejména v oblasti marketingu, zdravotnictví a farmacie a digitálních technologií. Rád by se v komoře zapojil do společného života a potkal zajímavé kolegy, od kterých se může mnoho naučit a inspirovat se. Rád si zaběhá desítku, s přáteli zahraje spíše devítku a je umírněným myslivcem.

Living Venues

Living Venues je skupinou zaměřující se na firemní klientelu v oblasti teambuildingů, konferencí a dalších firemních aktivit. Provozuje síť hotelů a eventových prostor – od historického zámku až po moderní eventový prostor s kapacitou až 1 000 osob. Ve všech objektech, které vás zaujmou svou ojedinělostí a atmosférou, najdete konfereční prostory, vysoký standard gastronomie, relaxační zónu a možnost volnočasových aktivit. Samozřejmostí je technické vybavení pro konfereční účely. Objekty mají dobrou dopravní dostupnost s dostatkem parkovacích míst. Společnost je také provozovatelem dvou restaurací, ve kterých najdete špičkovou finediningovou francouzskou kuchyni nebo gastronomický zážitek inspirovaný nordickou kulinářskou vlnou.

ČLENOVÉ AKTUÁLNĚ: Za omládnutím do Brandeis Clinic

Chcete do večera omládnout? Čeká vás důležitá akce a chcete už večer vypadat odpočatě a svěže? Na Brandeis Clinic máte na výběr hned z několika možností, jak rychle zkrásnět. Za pomoci jedinečného patentovaného léčebného systému SEYO TDA lze bez injekce aplikovat hluboko do kůže kyselinu hyaluronovou, čistý kyslík, vitamíny a minerály. Okamžitě po aplikaci je pleť viditelně hebká, hydratovaná, regenerovaná, zvyšuje se její elasticita a redukuje se množství viditelných vrásek a začervenání v obličeji. Další velmi účinná metoda s okamžitým výsledkem je ošetření pleti přístrojem Pellevé. Ten postupně ohřívá části kolagenu pod kůží. Hned pár hodin po ošetření budete mít pleť vyhlazenou a rozjasněnou, ale k hlavnímu liftingovému účinku včetně zpevňování kolagenu dochází v průběhu dalších 30 dnů. Jedná se o trik hollywoodských hvězd před důležitou akcí. K dosažení kompletně krásného vzhledu neodmyslitelně patří zářivý úsměv, který vám na naší dentální hygieně vyleštíme a za 90 minut šetrně vybělíme. Více se o zákrocích dozvíte na www.brandeisclinic.cz. „Rádi vás přivítáme přímo na klinice v centru Prahy 1, na adrese Králodvorská 13,“ dodává Klára Stará.

Vladimír Finsterle

Vladimír ist ein Unternehmer, der sich auf die Einführung neuer Technologien ins Gesundheitswesen, und zwar sowohl im Bereich B2B, als auch B2C spezialisiert. Im Jahre 1999 gründete er die heutzutage grösste Internetapotheke in der Tschechischen Republik, die www. lekarna.cz. Er befasst sich mit Telemedizin und Telepharmazie. Seine berufliche Karriere begann gerade in der Schweiz und genau dies ist einer der Hauptgründe seiner Zuneigung zu diesem Land, an dem er die Natur und die Effizienz der öffentlichen Verwaltung, einschliesslich der Allokation von Steuern bewundert. Den übrigen Kammermitgliedern kann er seine Erfahrung namentlich in den Bereichen Marketing, Gesundheitswesen und Pharmazie und Digitaltechnologien anbieten. In der Kammer würde er sich gerne in das gemeinsame Leben eingliedern und interessante Kollegen treffen, von denen er vieles lernen kann und die ihn inspirieren. Er rennt gerne den Zehner, mit Freunden spielt er eher den Neuner und ist ein gemässigter Jäger.

Living Venues

Living Venues ist eine Gruppe, die sich auf die Firmenkundschaft im Bereich Team Buildings, Konferenzen und weiterer Firmenaktivitäten fokussiert. Sie betreibt ein Netz von Hotels und Eventräumlichkeiten – von einem historischen Schloss bis hin zu modernen Eventräumen mit einer Kapazität bis zu 1000 Personen. In allen Objekten, welche Sie Dank ihrer Einzigartigkeit und Atmosphäre ansprechen werden, befinden sich Konferenzräume, ein hoher Gastronomiestandart, eine Entspannungszone und die Möglichkeit für Freizeitaktivitäten. Eine Selbstverständlichkeit ist auch die technische Ausstattung für Konferenzzwecke. Die Objekte haben eine gute Verkehrszugänglichkeit mit genügend Parkplätzen. Die Gesellschaft betreibt auch 2 Restaurants, in denen Sie eine französische Spitzen-Fine-Dining-Küche oder ein gastronomisches Erlebnis, inspiriert von der nordischen kulinarischen Welle, finden.

MITGLIEDER AKTUELL: Zu einer Verjüngerung in die Brandeis Clinic

Möchten Sie bis zum Abend jünger werden? Erwartet Sie eine wichtige Veranstaltung und Sie wollen bereits am Abend entspannt und frisch aussehen? In der Brandeis Clinic haben Sie die Wahl von gleich mehreren Möglichkeiten, wie man schneller schöner werden kann. Mit Hilfe des einzigartigen patentierten Behandlungssystems SEYO TDA kann man ohne Spritzen tief in die Haut Hyaluronsäure, reinen Sauerstoff, Vitamine und Mineralien anwenden. Augenblicklich nach der Anwendung ist der Teint ersichtlich weicher und zarter, hydratisiert, regeneriert, seine Elastizität erhöht sich und die Anzahl der sichtbaren Falten und Errötungen im Gesicht reduziert sich. Eine weitere sehr wirksame Methode mit einem sofortigen Ergebnis ist die Teint Behandlung mit dem Gerät Pellevé. Das erwärmt schrittweise die Kollagenteile unter der Haut. Gleich nach einigen Stunden nach der Behandlung werden Sie einen glatten und strahlenden Teint haben, jedoch zu der Hauptlifting-Wirkung inklusive Verfestigung des Kollagens kommt es dann im Laufe von weiteren 30 Tagen. Es handelt sich um einen Trick der Hollywoodstars vor einer wichtigen Veranstaltung. Zur Erlangung eines komplett schönen Aussehens gehört unabdingbar ein strahlendes Lächeln, welches wir Ihnen bei unserer Dentalhygiene polieren und in 90 Minuten schonend aufhellen. Mehr über die Eingriffe können Sie auf www.brandeisclinic.cz erfahren. „Gerne begrüssen wir Sie direkt in der Klink im Zentrum in Prag 1, auf der Anschrift Králodvorská 13“ sagt Frau Klára Stará.

SWISSmag

CBRE vyhrálo CIJ Awards za Best Property Management Firm a Office Power Broker Team

Die CBRE hat CIJ Awards gewonnen für das Best Property Management Firm und Office Power Broker Team

HTMi dále roste

HTMi wächst weiter an

Sháníte nové žaluzie, pak jedině Umbratec

Sie brauchen neue Jalousien, dann nur die von Umbratec

Společnost CBRE, světový lídr v sektoru komerčních realitních služeb, získala dvě hlavní ocenění CIJ Awards Česká republika, které každoročně vyhlašuje CIJ Journal – přední magazín v oblasti nemovitostí pro střední a východní Evropu. Předávání cen se letos konalo 24. listopadu v Marriott Hotel v Praze. CBRE získalo ocenění v kategorii Best Property Management Team Of The Year již po šesté v řadě a Office tým získal cenu Office Power Broker Team podruhé během tří let. Richard Curran, Managing Director společnosti CBRE, říká: „Velmi si těchto ocenění vážím. Jsem hrdý na oba týmy CBRE, jak Asset Services tak Office Agency. Ocenění jsou uznáním jejich tvrdé práce a nikdy nekončící důslednosti, aby dosáhli co nejlepších výsledků našich klientů, za jejichž stálou podporu jsme velmi vděční.“

HTMi Switzerland zaznamenalo velice úspěšný rok 2016. Otevřelo nový kampus v zahraničí a podařilo se také navázat nové partnerské dohody se školami v Bahrajnu, Ománu, Kazachstánu a Keni. Z České republiky a Slovenska se přihlásilo celkem 17 nových studentů, vybrali jich dvanáct. Jejich nasazení a výsledky byly hodnoceny velice pozitivně. To byl i důvod, proč se vybraní studenti účastnili oslavy 28. října na ambasádě České republiky v Bernu. „Na oplátku nás delegace z ambasády navštívila u příležitosti International Gala Dinner. I v roce 2017 budeme pokračovat s individuálními akcemi a dobrými vztahy. Všem studentům držíme palce pro jejich školní povinnosti a pracovní úspěchy v oboru hotelnictví.“

Společnost Umbratec s.r.o. byla původně založena jako výrobní závod venkovních žaluzií určených pro švýcarský trh. Dnes, kromě vlastní výroby venkovních žaluzií a předokenních rolet, nabízí montáž a servis kompletního sortimentu stínící techniky. V průběhu let realizoval Umbratec mnoho zajímavých projektů, jako například venkovní žaluzie a markýzy pro hotel Mosaic House v Praze nebo speciální žaluzie pro švýcarskou ambasádu v indickém Novém Dillí. „Zvláštní úsilí věnujeme neustálému zlepšování svých výrobků a služeb. Nepřetržitě pracujeme na zdokonalování výrobních procesů, vzdělávání pracovníků a modernizaci výrobních zařízení. K tomu přispívá i spolupráce s nejlepšími dodavateli v našem oboru. Kvalita a spokojenost našich zákazníků jsou pro nás na prvním místě,“ dodává Lucie Doskočilová, Plant Manager společnosti.

Die Gesellschaft CBRE, der Weltführer im Sektor der kommerziellen Immobiliendienstleistungen, bekam zwei Hauptpreise des CIJ Awards Tschechische Republik, die alljährlich von dem CIJ Journal – dem führenden Magazin im Bereich der Immobilien für Mittel- und Osteuropa verkündigt werden. Die Preisübergabe fand in diesem Jahr am 24. November im Marriott Hotel in Prag statt. Die CBRE bekam den Preis in der Kategorie Best Property Management Team of The Year bereits zum sechsten Mal hinter einander und das Office Team erlangte den Preis Office Power Broker Team zum zweiten Mal binnen drei Jahre. Richard Curran, Managing Director der Gesellschaft CBRE, sagt: „Ich schätze diese Bewertungen sehr. Ich bin auf beide CBRE Teams stolz, sowohl auf die Asset Services als auch auf die Office Agency. Diese Würdigungen bedeuten die Anerkennung ihrer harten Arbeit und einer nie endenden Konsequenz, um die bestmöglichen Ergebnisse unserer Kunden zu erreichen, für deren dauerhafte Unterstützung wir sehr dankbar sind.“

HTMi Switzerland hat ein sehr erfolgreiches Jahr 2016 hinter sich. Es gab die Eröffnung von einem neuen Campus im Ausland und es gelang auch neue Partnerabkommen mit Schulen in Bahrain, Oman, Kasachstan und in Kenia anzuknüpfen. Aus der Tschechischen Republik und aus der Slowakei haben sich insgesamt 17 neue Studenten angemeldet, wobei zwölf ausgewählt wurden. Ihr Einsatz und ihre Ergebnisse wurden sehr positiv gewertet. Dies war auch der Grund, warum die ausgewählten Studenten an der Feier am 28. Oktober in der Botschaft der Tschechischen Republik in Bern teilnahmen. „Umgekehrt besuchte uns wiederum eine Delegation von der Botschaft bei der Gelegenheit des International Gala Dinners. Auch im Jahre 2017 werden wir mit individuellen Veranstaltungen und mit guten Beziehungen fortsetzen. Allen Studenten drücken wir die Daumen für alle ihre Schulpflichten und Arbeitserfolge in der Hotelbranche.“

Die Gesellschaft Umbratec s.r.o. wurde ursprünglich als ein Produktionsbetrieb von Verbundraffstoren und Aussenjalousien, die für den Schweizer Markt bestimmt waren, gegründet. Heute bietet sie ausser der eigenen Herstellung von Aussenjalousien und Verbundraffstoren die Montage und den Service des kompletten Sortiments bei der Sonnenschutztechnik an. Im Laufe der Jahre realisierte die Umbratec viele interessante Projekte, wie zum Beispiel die Aussenjalousien und Markisen für das Hotel Mosaic House in Prag oder Spezialjalousien für die Schweizer Botschaft im indischen New Delhi. „Einen besonderen Aufwand widmen wir der ständigen Verbesserung unserer Produkte und den Dienstleistungen. Wir arbeiten ununterbrochen an der Perfektionierung der Herstellungsprozesse, an der Weiterbildung der Mitarbeiter und an der Modernisierung der Produktionsanlagen. Hierzu trägt auch die Zusammenarbeit mit den besten Lieferanten in unserer Branche bei. Qualität und Zufriedenheit unserer Kunden steht bei uns immer an erster Stelle“ meint Frau Lucie Doskočilová, die Plant Managerin der Gesellschaft.

Značková prodejna kávovarů JURA v Praze!

Síť značkových prodejen kávovarů JURA má novou prodejnu v Praze. Po prodejně JURA store v Bratislavě, která byla otevřena v roce 2014, se dočkala i Praha. V kamenné prodejně JURA store najdete kompletní portfolio kávovarů švýcarské značky JURA. Všechny kávovary jsou vystaveny a zapnuty, aby si zájemce mohl každý kávovar osobně vyzkoušet a vybrat si ten nejlepší přístroj pro svou domácnost nebo kancelář. JURA store rovněž nabízí veškeré příslušenství. Můžete si zde zakoupit šálky na kávu, chladničku na mléko, ale i údržbové produkty a také značkovou kávu JURA. Na všechny dotazy vám odpoví odborný personál. Prodejnu JURA store najdete na adrese Budějovická 477/34, Praha 4 a otevírací doba je od 9.00 do 18.00 každý všední den.

Toužíte po výjimečném jídle s atmosférou, vyzkoušejte Platinu!

V srdci historického centra Prahy, jen pár kroků od Karlova mostu a Staroměstského náměstí, se nachází butikový hotel Leonardo Praha a Platina Restaurant & Garden. Chloubou našeho čtyřhvězdičkového hotelu je venkovní otevřené atrium se secesní fontánou, kde se v teplých letních měsících koná pravidelné víkendové grilování v doprovodu živé hudby. Přijďte k nám ochutnat prvotřídní českou kuchyni. Náš šéfkuchař a jeho tým připravuje jídla výhradně z čerstvých, sezónních a místních surovin. Pro vinaře jsou vína v nabídce volena tak, aby zvýraznila chuť jednotlivých pokrmů. V neposlední řadě restaurace nabízí i letní koktejly, výtečnou praženou kávu či domácí dezerty. „Všem vašim požadavkům a přáním věnujeme zvláštní pozornost a náš tým se o vás postará s největší péčí. Pokud hledáte něco výjimečného, neváhejte nás navštívit.“

Das Markengeschäft für JURA Kaffeemaschinen in Prag!

Das Markengeschäftsnetz der JURA Kaffeemaschinen hat einen neuen Laden in Prag. Nach der Vertriebsstelle JURA Store in Bratislava, die im Jahre 2014 geöffnet wurde, ist es nun auch in Prag soweit. In dem Steingeschäft JURA Store kann man das komplette Portfolio der Kaffeemaschinen der Schweizer Marke JURA finden. Alle Kaffeemaschinen sind ausgestellt und eingeschaltet, sodass die Interessenten jede Kaffeemaschine persönlich ausprobieren und das beste Gerät für ihren Haushalt oder Büro auswählen können. JURA Store bietet ebenfalls das sämtliche Zubehör an. Sie bekommen hier Kaffeetassen, einen Kühlschrank für die Milch, aber auch Produkte der Instandhaltung und auch den Markenkaffee JURA. Sämtliche Fragen kann das hiesige Fachpersonal beantworten. Der JURA Store Laden befindet sich auf der Anschrift Budějovická 477/34, Prag 4 und die Öffnungszeiten sind von Montag bis Freitag von 9,00 bis 18,00 Uhr.

Sehnen Sie sich nach einem aussergewöhnlichen Essen mit Atmosphäre, dann probieren Sie Platina!

Im Herzen des historischen Stadtzentrums von Prag, nur wenige Schritte von der Karlsbrücke und dem Altstädter Ring befindet sich das Boutique Hotel Leonardo Praha und das Platina Restaurant & Garden. Der Stolz unseres VierSterne-Hotels ist das offene Aussenatrium mit einer Jugendstilfontäne, wo in den warmen Sommermonaten an den Wochenenden regelmässiges Grillen in der Begleitung einer Life-Musik stattfindet. Kommen Sie zu uns und probieren Sie die erstklassige böhmische Küche. Unser Chefkoch und sein Team bereiten die Speisen ausschliesslich aus frischen und lokalen Saisonrohstoffen vor. Für die Weinkenner sind die Weine im Angebot so ausgewählt, um den Geschmack der einzelnen Gerichte zu unterstreichen. Nicht zuletzt bietet das Restaurant auch Sommercocktails, köstlichen Röstkaffee oder hausgemachte Desserts an. „Allen Ihren Wünschen und Forderungen widmen wir eine besondere Aufmerksamkeit und unser Team wird sich um Sie mit der höchsten Sorge kümmern. Wenn Sie etwas Exklusives suchen, zögern Sie nicht, uns zu besuchen.“

SWISSmag

Už jste navštívili Sokolovnu Průhonice?

Toto unikátní volnočasové centrum si zamiluje každý! Ať už jste jednotlivec, rodina nebo firma, rádi cvičíte nebo jen tak relaxujete, milujete skvělé jídlo a zároveň jste vyznavači zdravého životního stylu, určitě si přijdete na své. Nový rok můžete odstartovat diagnostikou a analýzou svého těla novými přístroji InBody 770 a Maxpulse, získané výsledky jsou neocenitelnou pomůckou při plánování a vyhodnocení tréninkového procesu a tvorbě výživových plánů. Zatímco dospělí budou cvičit, děti mohou navštívit jeden z mnoha sportovních i kreativních kurzů. Návštěvou Salonu péče o tělo necháte odpočinout svou mysl i tělo a necháte se hýčkat produkty La Prairie, OPI a Kérastase. Vaše chuťové pohárky polechtá nejen stálá nabídka Kafe Restaurantu, ale i speciality asijské kuchyně či pravá česká zabijačka. Přívržence romantického posezení potěší pravidelné gastrovečery pořádané v podkrovní restauraci Gourmet Clubu Grenier. Ať už se rozhodnete pro cokoli, budete odcházet spokojeni.

Neodolatelný pobyt s Interhome

Švýcarský specialista na rekreační pronájem v nedávné době rozšířil svoji nabídku rekreačních objektů o luxusní apartmány PRIVÀ Alpine Lodge v oblíbeném švýcarském středisku Lenzerheide. Apartmánový dům stojí na klidném místě na kraji obce a disponuje byty o kapacitě od dvou do osmi osob, takže se bez problémů vejde i početnější rodina či skupina přátel. Všechny apartmány jsou vybaveny pračkou, sušičkou, myčkou a pro navození příjemné atmosféry i krbem. Některé mají vlastní saunu. V domě najdete fitness, herní místnost, lyžárnu, garáže. K dispozici je krytý bazén a dětské brouzdaliště. Objekt je bezbariérový. V létě oceníte turistické a cyklistické trasy nebo golfové hřiště vzdálené tři km, v zimě naopak vleky necelých 400 metrů od domu. Místo je ideální pro pobyt s dětmi. Kromě jejich maximálního vyžití zajišťuje rezidence i hlídání. Na vaši návštěvu se těší PRIVÀ Alpine Lodge. Objednávejte na www.interhome.cz/ CH7078.3.1

Haben Sie bereits die Sokolovna Průhonice besucht?

Dieses einzigartige Freizeitzentrum wird jeder lieben! Egal ob Sie eine Einzelperson, eine Familie oder Firma sind, ob Sie gerne Sport machen oder sich einfach nur so entspannen, Sie gutes Essen mögen und gleichzeitig Anhänger einer gesunden Lebensart sind, hier finden Sie alles. Ihren Start im neuen Jahr können Sie mit einer Diagnostik und Analyse Ihres Körpers mit Hilfe von den neuen Geräten InBody 770 und Maxpulse beginnen, die hierbei gewonnenen Ergebnisse sind eine unschätzbare Hilfe bei der Planung und Auswertung des Trainingsprozesses und der Erstellung von Ernährungsplänen. In der Zeit, wo die Erwachsenen die Turnübungen machen werden, können die Kinder einen der vielen Sport- oder Kreativitätskurse besuchen. Mit einem Besuch des Körperpflegesalons lassen Sie ihr Gemüt entspannen und Sie lassen sich mit Produkten von La Prairie, OPI und Kérastase verwöhnen. Ihre Geschmacksknospen werden nicht nur von dem Dauerangebot des Café Restaurants gekitzelt, sondern auch durch die Spezialitäten der asiatischen Küche oder durch eine echte böhmische Hausschlachtung. Die Freunde eines romantischen Beisammenseins werden die regelmäßigen Gastro-Abende, die in dem Dachboden Restaurant Gourmet Club Grenier veranstaltet werden, erfreuen. Für was immer Sie sich entscheiden, Sie werden von uns zufrieden weggehen.

Unwiderstehlicher Aufenthalt mit Interhome

Der Schweizer Spezialist auf Vermietungen von Ferienhäusern und Ferienwohnungen, hat unlängst sein Angebot von Ferienobjekten um die Luxusapartments PRIVÀ Alpine Lodge im beliebten Schweizer Ferienort Lenzerheide erweitert. Das Apartmenthaus steht an einem ruhigen Ort am Dorfrande und verfügt über Wohnungen mit einer Kapazität von zwei bis acht Personen, sodass hier auch eine zahlreichere Familie oder eine Gruppe von Freunden problemlos Platz hat. Alle Apartments sind mit einer Waschmaschine, einem Trockner und einem Geschirrspüler ausgestattet und für eine angenehme Atmosphäre auch mit einem Kamin. Einige haben eine eigene Sauna. Im Hause befinden sich ein Fitness, ein Spielraum, ein Skiabstellraum und Garagen. Zur Verfügung sind ein abgedeckter Swimmingpool und ein Planschbecken für Kinder. Das Objekt ist barrierefrei. Im Sommer werden Sie die touristischen und die Fahrradtrassen oder den drei Kilometer entfernten Golfplatz zu schätzen wissen, im Winter wiederum Skilifte, die knappe 400 Meter vom Haus entfernt sind. Der Ort ist ideal für einen Aufenthalt mit Kindern. Ausser ihrer maximalen Möglichkeiten zum Toben stellt die Residenz auch ihre Betreuung sicher. Auf Ihren Besuch freut sich PRIVÀ Alpine Lodge. Bestellen Sie auf www.interhome.cz/ CH7078.3.1

AKCE HST / HST ANLÄSSE Švýcarský večer v Českých Budějovicích

Komora expanduje i do regionů. Jihočechům představila ve spolupráci s podnikatelským klubem Empiria 21 švýcarské produkty vybraných společností. Hosté mohli ochutnat kávu z kávovarů Jura, zdravé nápoje od Thermomix, informovat se o zájezdech do Švýcarska s cestovní kanceláři Quicktour či na MS v lyžování 2017 se Svazem lyžařů a mnohé další. Večer zpříjemnily filmy turistické centrály Switzerland Tourism.

Der Schweizer Abend in České Budějovice

Die Kammer expandiert auch in die Regionen. Den Bewohnern in Südböhmen stellte sie in Zusammenarbeit mit dem Unternehmerklub Empiria 21 Schweizer Produkte von ausgewählten Gesellschaften vor. Die Gäste konnten den Kaffee aus den Kaffeemaschinen Jura und gesunde Getränke von Thermomix probieren, sie konnten sich über die Reisen in die Schweiz mit dem Reisebüro Quicktour oder zu der Weltmeisterschaft im Skifahren 2017 mit dem Skifahrerverband und vieles weitere mehr informieren . Den Abend haben Filme der touristischen Zentrale Switzerland Tourism angenehmer gemacht.

Návštěva nejdelšího Besuch des längsten železničního tunelu Eisenbahntunnels der Welt světa Die Schweiz, ein weltbekanntes EisenbahnŠvýcarsko, známý vlakový ráj, se v roce 2016 zapsalo do dějin dalším primátem – 1. června 2016 došlo k otevření nejdelšího železničního tunelu světa pod Gotthardem s délkou 57 kilometrů. Komora ve spolupráci se Switzerland Tourismem využila pozvání švýcarské železnice SBB, která nabízela možnost projet tunel speciálním vlakem Gottardino s prohlídkou technické stanice, a zorganizovala v srpnu pro své členy cestu do Švýcarska. Během čtyřdenní exkurze účastníci navštívili Ženevu, CERN, sídlo Organizace Spojených národů, Lucern, Pilatus a jako zlatý hřeb celé cesty absolvovali jízdu vlakem Gottardino skrz nový tunel.

paradies, schrieb sich im Jahre 2016 in die Geschichte mit einem weiteren Primat ein – am 1. Juni 2016 kam es zur Eröffnung des längsten Eisenbahntunnels der Welt unter dem Gotthard mit einer Länge von 57 Kilometern. Die Kammer nutzte in Kooperation mit dem Switzerland Tourism das Angebot der Schweizer Eisenbahn SBB, welche die Möglichkeit angeboten hatte, durch den Tunnel mit dem Spezialzug Gottardino mit einer Besichtigung der technischen Station zu fahren, und für ihre Mitglieder organisierten sie im August eine Reise in die Schweiz. Während des viertägigen Ausflugs besuchten die Teilnehmer Genf, CERN, den Sitz der Organisation der Vereinten Nationen, Luzern, den Pilatus und als den Höhepunkt der ganzen Reise absolvierten sie die Fahrt mit dem Zug Gottardino durch den neuen Tunnel.

Novoroční koncert

Das Neujahrskonzert

Filmové melodie v podání orchestru Musica Lucis Praga a sólisty Felixe Slováčka mladšího rozzářily večer hostům Novoročního koncertu komory, který se uskutečnil 10. ledna 2017 v Benediktinském opatství v Emauzích. Jednalo se tradičně o první setkání roku 2017. Oblíbenou částí večera byl i následný networking, při němž mohli účastníci ochutnat medovník Original a malé občerstvení z chráněné pekárny Slunce společně s kávou z kávovarů Jura. Velké díky patří společnosti Belimo jako hlavnímu partnerovi.

Exkluzivní představení kolekce Tom Ford

Společnost Luxury Brand Management připravila ve svém butiku The Brands pro členy komory unikátní show. Jednalo se o exkluzivní představení kolekce Tom Ford podzim/ zima, jež se konala pouhý den před první prezentací v New Yorku. Především dámy tak měly možnost si trendy zakoupit rovnou z mola.

Exklusivvorstellung der Tom Ford Kollektion

Die Gesellschaft Luxury Brand Management bereitete in ihrem Boutique The Brands für die Mitglieder der Kammer eine einzigartige Show vor. Es handelte sich um die exklusive Vorführung der Tom Ford Kollektion Herbst/ Winter, welche nur einen Tag vor der ersten Präsentation in New York stattfand. Vor allem die Damen hatten somit die Gelegenheit, die Trends direkt vom Laufsteg zu kaufen.

Filmmelodien in der Darbietung des Orchesters Musica Lucis Praga und des Solisten Felix Slováček Junior erstrahlten für die Gäste des Neujahrskonzerts der Kammer den Abend, der am 10. Januar 2017 in der Benediktiner Abtei in Emmaus stattfand. Es handelte sich traditionell um das erste Treffen im Jahre 2017. Ein beliebter Bestandteil des Abends war auch das darauf folgende Networking, bei dem die Teilnehmer den Honigkuchen Medovník Original und eine kleine Erfrischung aus der geschützten Bäckerei Slunce gemeinsam mit dem Kaffee aus den Kaffeemaschinen Jura probieren konnten. Ein grosser Dank gehört als dem Hauptpartner – auch der Gesellschaft Belimo.

SWISSmag Slavnostní zahájení turnaje Feierliche Eröffnung des Turniers

Golfisté před startem Die Golfspieler vor dem Start

Golfová akademie pod vedením pana Martina Peterky Die Golfakademie unter der Leitung von Herrn Martin Peterka

Slunečné počasí hráčům zlepšovalo náladu Das sonnige Wetter machte den Spielern eine gute Laune

Čekání na výsledky zpestřovala také káva z kávovarů Jura Beim Warten auf die Ergebnisse erfreute man sich auch mit dem Kaffee aus den Schweizer Kaffeemaschinen Jura

Vítěz kategorie 37–54 Jan Procházka Sieger der Kategorie 37–54 Herr Jan Procházka

6. ČESKO-ŠVÝCARSKÝ GOLFOVÝ TURNAJ 6. DAS TSCHECHISCH-SCHWEIZERISCHE GOLFTURNIER HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika zorganizovala pro své členy a příznivce již 6. ročník Česko-švýcarského golfového turnaje, který se uskutečnil v neděli 11. září.

Vítěz kategorie 18,5–36 Arnošt Polák Sieger der Kategorie 18,5–36 Herr Arnošt Polák

Do hlavního turnaje hraného na devět jamek v areálu Botanika v Horním Bezděkově se zapojilo více než 40 hráčů. Naše díky patří partnerům turnaje – generálnímu partnerovi společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. a advokátní kanceláři Šafra a partneři. Při čekání na výsledky probíhal intenzivní networking. Síly obnovily speciality kuchařů z Botaniky a lahodná káva ze švýcarských kávovarů Jura. Hlavním vítězem ve společné kategorii 37–54 se stal Jan Procházka, který vylepšil svůj HCP na 46 z původních 52. V kategorii 18,5–36 zvítězil Arnošt Polák a ve třídě 0–18,4 bodovala paní Gabriela Havlíčková, která vyhrála hlavní cenu, a to týdenní pobyt v apartmánu od společnosti Interhome. Komora myslela i na ne-hráče, pro které zařídila golfovou akademii. „Doufáme, že jsme tak přispěli k výchově nových golfových nadějí, a těšíme se opět za rok na viděnou,“ dodává Alena Koukalová. Generální partner

Hlavní partner

Ceny věnovali

Vítěz kategorie 0–18,4 Gabriela Havlíčková Sieger der Kategorie 0–18,4 Frau Gabriela Havlíčková

Partneři

Die HST Handelskammer Schweiz - Tschechische Republik veranstaltete für ihre Mitglieder und Freunde den bereits 6. Jahrgang des tschechisch-schweizerischen Golfturniers, welcher am Sonntag, den 11. September stattfand. An dem Haupttournier, auf neun Löcher im Areal Botanika in Horní Bezděkov gespielt, nahmen mehr als 40 Spieler teil. Unser Dank gehört den Turnierpartnern – dem Generalpartner des Turniers, der Gesellschaft Alpiq Generation (CZ) s.r.o. und der Rechtsanwaltskanzlei Šafra und Partner. Während des Wartens auf die Turnierergebnisse erfolgte ein intensives Networking. Die Kräfte erfrischten die Spezialitäten der Köche von Botanika und der köstliche Kaffee aus den Schweizer Kaffeemaschinen Jura. Zum Hauptsieger in der gemeinsamen Kategorie 37–54 wurde Herr Jan Procházka, der sein HCP auf 46 von den ursprünglichen 52 verbesserte. In der Kategorie 18,5–36 siegte Herr Arnošt Polák und in der Klasse 0–18,4 punktete Frau Gabriela Havlíčková, welche den Hauptpreis gewann – und zwar einen Wochenaufenthalt in einem Apartment von der Gesellschaft Interhome. Die Kammer dachte auch an die Nicht-Spieler, für die sie eine Golfakademie errichtet hatte. „Wir hoffen, dass wir somit zu der Erziehung neuer Golfhoffnungen beigetragen haben und freuen uns wieder in einem Jahr auf ein Wiedersehen“, sagte Frau Alena Koukalová.

Zahájení snídaně… Eröffnung des Frühstücks…

…prezidentem komory, panem Markem Procházkou …durch den Präsidenten der Kammer, Herrn Marek Procházka

Na přednášku Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy ČR… An den Vortrag von Herrn Radek Špicar vom Industrie- und Transportverband der ČR…

SWISS BUSINESS BREAKFAST NA STROJÍRENSKÉM VELETRHU K nejvýznamnější platformě pro setkávání v oboru strojírenství v regionu střední Evropy patří Mezinárodní Strojírenský veletrh v Brně, jehož 58. ročník probíhal od 3.–8. října 2016. Strojírenství je jednou z nejdůležitějších složek podílu zahraničního obchodu české ekonomiky a prim hraje také ve vzájemném česko–švýcarském obchodu. HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Svazem průmyslu a dopravy ČR organizovala pracovní snídani pod názvem Swiss Business Breakfast během druhého dne veletrhu. Cílem přednášek s následnou panelovou diskuzí a networkingem bylo pomoci českému exportu, českým firmám propojit se se švýcarským strojírenským svazem Swissmem a získat nové obchodní příležitosti. Snídani zahájil prezident komory, který pozdravil přítomné hosty společně s prezidentem HSSR, Zsoltem Kajtorem. Slova se ujala J. E., švýcarský velvyslanec v Praze, Markus-Alexander Antonietti, který povzbudil české společnosti. Účastníky přivítal také generální ředitel BVV pan Jiří Kuliš, po jehož zdravici následovala přednáška Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, o současném stavu a vývoji české ekonomiky, na kterou navázal Christoph Blättler, tajemník svazu Swissmem, jež přítomné hosty seznámil s fungováním švýcarského strojírenství a vývojem průmyslu 4.0. ve Švýcarsku a možnostech pro české exportéry. Model snídaně se ukázal být velmi úspěšným, neboť akce přilákala více než 50 účastníků.

…navazovala přednáška Christopha Blättlera ze svazu Swissmem …knüpfte der Vortrag von Herrn Christoph Blättler vom Verband Swissmem an

Svou návštěvou nás poctil náměstek MPO, pan Vladimír Bärtl Mit einem Besuch erwies uns auch der stellvertretende Minister des MPO (Ministerium für Industrie und Handel), Herr Vladimír Bärtl die Ehre

SWISS BUSINESS BREAKFAST AN DER MASCHINENBAUMESSE Zu der bedeutendsten Plattform für ein Treffen im Bereich des Maschinenbauwesens in der Region von Mitteleuropa gehört die Internationale Maschinenbaumesse in Brno, deren 58. Jahrgang vom 3.–8. Oktober 2016 stattfand. Der Maschinenbau ist einer der wichtigsten Positionen des Aussenhandelsanteils der tschechischen Wirtschaft und spielt die Hauptrolle auch im gegenseitigen tschechisch– schweizerischen Handel. Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik organisierte in Zusammenarbeit mit dem Ministerium für Industrie und Handel und dem Industrie- und Transportverband der ČR im Laufe des zweiten Messetages ein Arbeitsfrühstück mit dem Namen Swiss Business Breakfast. Das Ziel der Vorträge mit einer anschliessenden Panel-Diskussion und einem Networking war es, dem tschechischen Export, den tschechischen Firmen zu helfen, sich mit dem Schweizer Maschinenbauverband Swissmem zu verbinden und neue Handelsgelegenheiten zu gewinnen. Das Frühstück eröffnete der Präsident der Kammer, welcher die anwesenden Gäste gemeinsam mit dem Präsidenten der HSSR, Zsolt Kajtor begrüsste. Des Wortes nahm sich S. E., der Schweizer Botschafter in Prag, Markus-Alexander Antonietti an, der die tschechischen Unternehmen aufmunterte. Die Teilnehmer begrüsste auch der Generaldirektor von BVV Herr Jiří Kuliš, nach dessen Begrüssungsansprache dann der Vortrag von Herrn Radek Špicar, des Vizepräsidenten des Industrie- und Transportverbands der ČR folgte, über den derzeitigen Stand und Entwicklung der tschechischen Wirtschaft, an welche Christoph Blättler, der Sekretär vom Verband Swissmem anknüpfte, der die anwesenden Gäste mit dem Funktionieren des Schweizer Maschinenbauwesens und der Entwicklung der 4.0. Industrie in der Schweiz und über die Möglichkeiten für die tschechischen Exporteure bekannt machte. Das Frühstücksmodel zeigte sich als sehr erfolgreich, denn diese Veranstaltung sprach mehr als 50 Teilnehmer an. Hlavní / Main Partner

Zaujaté publikum Ein konzentriertes Publikum

Čilá diskuze… Eine rege weitere Diskussion…

Partner

…následovala i po ukončení té panelové …folgte auch noch nach der Beendigung der Panel-Diskussion

SWISSmag Alphornisté v pátek před hotelem Mosaic House Die Alphornisten am Freitag vor dem Hotel Mosaic House

Švýcarské speciality okouzlily i zahraniční turisty Die Schweizer Spezialitäten bezauberten ebenso die Touristen aus dem Ausland

Stánek Switzerland Tourism a společnosti Interhome Der Stand von Switzerland Tourism und von der Gesellschaft Interhome

Fondue ze Swiss Cheese Fondue vom Swiss Cheese

SWISS FOOD FESTIVAL Alena Koukalová, ředitelka komory, společně s Terezou Koudelkovou a Miroslavem Řehounkem Frau Alena Koukalová, Geschäftsführerin der Kammer, gemeinsam mit Frau Tereza Koudelková und Miroslav Řehounek

Švýcarská umělkyně Doris Windlin při přípravě sýra Die Schweizer Künstlerin, Frau Doris Windlin bei der Käsezubereitung

Minikoncert alpských rohů Ein Alphorn-Minikonzert

Jeden z návštěvníků vyplňující soutěžní kupon Einer der Besucher beim Ausfüllen des Wettbewerbscoupons

Švýcarské stánky Die Schweizer Stände

Premiérový ročník Swiss Food festivalu probíhal celý týden. Originální švýcarské menu jste mohli ochutnat ve vybraných partnerských kavárnách a restauracích v Praze a okolí od 10. do 16. října. pro hosty připravily lahodné speciality. Švýcarská kuchyně není jen sýr a čokoláda, málokdo ví, že je velmi pestrá, neboť se v každém kantonu vyvíjela odlišně. Základ historicky tvoří brambory a sýr, neboť si lidé v horských oblastech museli vystačit s tím, co sami vypěstovali. Švýcaři však i díky své všeobecné otevřenosti nechali do svých krbů vmísit i cizí vlivy – italské, francouzské i německé kuchyně. Důkazem mistrů je i to, že ve Švýcarsku najdete hned tři restaurace se třemi michelinskými hvězdičkami a nejlepší restauraci světa pro rok 2016 – Crissier. Máme ještě tedy co dohánět. Nicméně neztrácejte hlavu. HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika společně se Switzerland Tourism přivezli do Prahy speciality ze švýcarské gastronomie, které se představily během festivalu. Finále se uskutečnilo v sobotu 15. října na Náplavce v rámci farmářských trhů, kde byly stánky s čokoládou, sýry, vínem, bratwursty, polévkou, raclettem, fondue, ale i tradičními pečenými sladkostmi. Atmosféru dokreslili hráči na alpské rohy z Lucernu. Podívat jste se mohli také na výrobu sýra tradičním způsobem v měděném kotli přímo na Náplavce. Během týdne probíhala také soutěž o týdenní pobyt pro čtyři osoby ve Sv. Mořici se společností Interhome. Šťastnému výherci gratulujeme a těšíme se opět na shledanou příští rok.

Hosté mohli ochutnat i tradiční švýcarské sušenky Kambly Die Gäste konnten auch die traditionellen Schweizer Kekse Kambly probieren

Der Premierenjahrgang des Swiss Food Festivals dauerte eine Woche lang. Ein Original Schweizer Menu konnte man in ausgewählten Partner-Cafés und -Restaurants in Prag und seiner Umgebung vom 10. bis zum 16. Oktober probieren, die für die Gäste leckere Spezialitäten vorbereitet hatten. Die schweizerische Küche das ist nicht nur Käse und Schokolade, nur wenige wissen, dass sie sehr mannigfaltig ist, denn sie entwickelte sich in jedem Kanton unterschiedlich. Die Basis besteht historisch aus Kartoffeln und Käse, weil die Menschen in den Berggebieten mit dem auskommen mussten, was sie selber gezüchtet hatten. Die Schweizer liessen jedoch auch dank ihrer allgemeinen Offenheit an ihrem Kaminfeuer ebenfalls die Zumischung von fremden Einflüssen zu – aus der italienischen, französischen und der deutschen Küche. Zum Beweis der Meisterköche gehört auch die Tatsache, dass man in der Schweiz gleich drei Restaurants mit drei Michelin Sternen und das beste Restaurant der Welt für das Jahr 2016 – Crissier – findet. Wir haben also noch was nachzuholen. Wir wollen jedoch nicht den Kopf verlieren. Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik hat gemeinsam mit dem Switzerland Tourism Spezialitäten der Schweizer Gastronomie nach Prag gebracht, die im Laufe des Festivals vorgestellt wurden. Das Finale fand am Samstag, den 15. Oktober auf dem Moldauufer im Rahmen der Farmermärkte statt, wo es Stände mit Schokolade, Käse, Wein, Bratwürsten, Suppen, Raclette, Fondue, aber auch mit traditionellen gebackenen Süssigkeiten gab. Die Atmosphäre wurde von Alphornspielern aus Luzern unterstrichen. Man konnte sich auch die Produktion vom Käse auf die traditionelle Art in einem Kupferkessel direkt vor Ort auf dem Moldauufer anschauen. Während der ganzen Woche verlief auch ein Wettbewerb um einen Wochenaufenthalt für vier Personen in St. Moritz mit der Gesellschaft Interhome. Dem glücklichen Gewinner gratulieren wir und freuen uns in einem Jahr auf ein Wiedersehen.

BUDOVY 4.0

Jak budou vypadat pracovní prostory a kancelářské budovy? Dokážou ve výsledku naplnit naše očekávání? Na tyto a další dotazy odpovídali renomovaní odborníci z mnoha oborů na konferenci Budovy 4.0 s podtextem Green, Smart, Safe and Secure. Ta se uskutečnila 2. listopadu v centrále sídla ČSOB. Jako první se představila paní Michaela Nedorostová ze společnosti CBRE a Jakub Zahrádka z iNELS, kteří hosty uvedli do problematiky. Zajímavé bylo především pojetí problému ze třech úhlů pohledu: jak novinky vnímá investor, nájemník a v neposlední řadě i property manažer. Jedním z aspektů chytrého domu je centralizovaný přístup do budovy a jednotlivých prostor. Švýcarsko-německé řešení představila Alice Miklošková ze společnosti Dormakaba, jež se podílí například na bezpečnostním zajištění letiště Václava Havla v Praze. Zdůraznila, že „hlavním požadavkem je, aby byl systém jednoduchý a zároveň bezpečný“. Bezpečnost úzce souvisí s lokalizací, která v sobě obsahuje řadu dalších činností jako řízení osvětlení, topení, chlazení, rezervaci pracovních míst atd. Výše zmíněné úkony lze regulovat pomocí systému iNELS, jejichž řešení předvedl pan Jiří Konečný, CEO společnosti ELKO Ep. Společnost Siemens pak jednotlivé prvky propojila svým softwarovým řešením pro chytré budovy Desigo. Průkopníkem v chytrých budovách je společnost ČSOB, jež je vlastníkem budovy na Radlické, kde lze nalézt řadu zmíněných řešení. Její zástupce, pan Dalibor Šulc, informoval hosty o tom, jak takový chytrý projekt vzniká již od svého počátku. „Klíčové je využití synergií, novou budovu projektujeme již od počátku v modelu BIM s cílem získání nejlepšího standardizovaného výsledku.“ Během konference padl návrh na uspořádání několika setkání (prezentačních workshopů) na výše uvedené téma, které uspořádají společnosti CBRE a iNELS s.r.o. Zároveň vzniknou ve společnosti CBRE ukázkové kanceláře.

GEBÄUDE 4.0 Wie werden die Arbeitsräumlichkeiten und Bürogebäude in der Zukunft aussehen? Werden sie letztendlich unsere Erwartungen voll abdecken können? Diese und viele weitere Fragen haben renommierte Fachleute aus verschiedenen Bereichen auf der Konferenz Gebäude 4.0 mit dem Untertext Green, Smart, Safe and Secure beantwortet. Diese fand am 2. November in der Zentrale vom Sitz der ČSOB statt. Als die ersten stellten sich Frau Michaela Nedorostová von der Gesellschaft CBRE und Herr Jakub Zahrádka von der iNELS vor, welche die Gäste in die Problematik einführten. Interessant war vor allem die Herangehensweise des Problems aus drei verschiedenen Blickwinkeln: wie die Neuigkeiten der Investor, der Mieter und nicht zuletzt auch der Property Manager wahrnimmt. Einer der Aspekte eines Smart Hauses ist der zentralisierte Zutritt ins Gebäude und in die einzelnen Räumlichkeiten. Die Schweizer-deutsche Lösung stellte Frau Alice Miklošková von der Gesellschaft Dormakaba vor, die sich zum Beispiel an der Absicherung des Václav-HavelFlughafens in Prag beteiligt hatte. Sie betonte, dass „die Hauptanforderung lautet, das System soll einfach und gleichzeitig sicher sein“. Die Sicherheit hängt eng mit der Lokalisierung zusammen, die eine ganze Reihe von weiteren Tätigkeiten wie die Steuerung von Beleuchtung, Heizung, Kühlung, Reservierung von Arbeitsplätzen usw. beinhaltet. Die oben erwähnten Tätigkeiten können mittels des Systems iNELS reguliert werden, deren Lösungen Herr Jiří Konečný, der CEO der Gesellschaft ELKO Ep, vorführte. Das Siemens Unternehmen hatte die einzelnen Elemente mit ihrer Software-Lösung für intelligente Smart - Gebäude Desigo verbunden. Ein Bahnbrecher im Bereich der Smart - Gebäude ist die Gesellschaft ČSOB, die das Gebäude an der Strasse Radlicka besitzt, wo eine Reihe der angeführten Lösungen zu finden ist. Ihr Vertreter, Herr Dalibor Šulc, informierte die Gäste darüber, wie ein derartiges Smart - Projekt ab seinem Beginn zu Stande kommt. „Entscheidend ist die Synergienutzung, ein neues Gebäude planen wir von Anfang an in einem BIM Modell mit dem Ziel, das beste standardisierte Ergebnis zu bekommen.“ Während der Konferenz fiel der Vorschlag, mehrere Meetings (Präsentationsworkshops) zu dem vorstehend genannten Thema zu organisieren, welche die Gesellschaft CBRE und die iNELS s.r.o. veranstalten werden. Gleichzeitig werden in der Gesellschaft CBRE Musterbüros entstehen.

Zahájení konference Jiřím Jirkovským, viceprezidentem HST Eröffnung der Konferenz durch Herrn Jiří Jirkovský, dem Vizepräsidenten der HST

Témata hosty zaujala Die Themen waren für die Gäste sehr interessant

Panelisté (Michaela Nedorostová, Alica Miklošková, Radoslav Markotán, Milan Ceeh, Jiří Konečný, Dalibor Šulc) Die Paneldiskussionsteilnehmer - (Michaela Nedorostová, Alica Miklošková, Radoslav Markotán, Milan Ceeh, Jiří Konečný, Dalibor Šulc)

Ukázka bezpečnostních systémů v praxi Vorführung von Sicherheitssystemen in der Praxis

Po konferenci následovalo malé občerstvení… Nach der Konferenz gab es eine kleine Erfrischung…

… společně s networkingem … gemeinsam mit einem Networking

SWISSmag Hosté: Markus-Alexander Antonietti, Lucie Mentzlová, Pavel Nejtek Gäste: Markus-Alexander Antonietti, Lucie Mentzlová, Pavel Nejtek

Krátká přednáška v klášteře Kurzer Vortrag im Kloster

Slavnostní zahájení prezidentem komory Die feierliche Eröffnung durch den Präsidenten der Kammer

VÁNOČNÍ VEČEŘE K nejoblíbenějším akcím roku patří vánoční večeře. Na výběru vhodného místa si komora vždy dává velmi záležet. Pro letošní ročník byly zvoleny prostory barokního refektáře v Jilské ulici, jež samy o sobě již navozovaly speciální atmosféru. O výborné tříchodové menu se postaral partner akce, společnost Vyšehrad.

Dobrá nálada… Die gute Laune…

Večeři zahájil projev prezidenta komory pana Marka Procházky, jenž přítomné hosty přivítal a seznámil s vývojem komory a česko-švýcarských vztahů v posledním roce. Poté následovaly již lahodné pokrmy jako segmenty z filátka uzeného lososa nebo glazurovaný srnčí hřbet. Po hlavním jídle se hosté přesunuli křížovou chodbou do kláštera, kde následoval krátký varhanní koncert s přednáškou. Dezert si přítomní vychutnali opět v teple refektáře. Naše poděkování patří také společnosti Lindt a nadaci Roska, jež se postaraly o malé dárky. Těšíme se opět na viděnou za rok.

DAS WEIHNACHTSABENDESSEN Zu den beliebtesten Veranstaltungen des Jahres gehört das Weihnachtsabendessen. Mit der Auswahl der passenden Lokalität gibt sich die Kammer immer grosse Mühe. Für den diesjährigen Jahrgang wurden die Räume des Barockrefektoriums in der Jilska Gasse gewählt, die schon alleine an sich eine besondere Atmosphäre hervorrufen. Um das ausgezeichnete Drei-Gänge-Menu sorgte der Partner dieser Veranstaltung, die Gesellschaft Vyšehrad. …byla znát v celém sále. …war im ganzen Saal zu erkennen.

Das Abendessen wurde mit der Rede des Präsidenten der Kammer Herrn Marek Procházka eröffnet, der die anwesenden Gäste begrüsste und sie mit der Entwicklung der Kammer und der tschechisch-schweizerischen Beziehungen im letzten Jahr bekannt machte. Danach folgten bereits die leckeren Speisen wie Filetstücke vom geräucherten Lachs oder glasierter Rehrücken. Nach dem Hauptgang gingen die Gäste durch den Kreuzgang ins Kloster, wo ein kurzes Orgelkonzert mit einem Vortrag folgte. Das Dessert konnte man wieder zurück im warmen Refektorium geniessen. Unser Dank gehört ebenfalls der Gesellschaft Lindt und der Stiftung Roska, die sich um kleine Geschenke gekümmert haben. Wir freuen uns auf ein neues Wiedersehen in einem Jahr.

OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝMI MĚSÍCI ZÁŘÍ 2016

RÜCKBLICK AUF DIE VERGANGENEN MONATE SEPTEMBER 2016

5.–10. září – Exkurze Švýcarsko NEAT – nový Gotthardský tunel, CERN, návštěvnické centrum Nestlé

5.–10. September – Exkursion Schweiz: NEAT – der neue Gotthardtunnel, CERN, Besucherzentrum Nestlé

8. září – Haute Couture: Luxury Brand Management Butik the Brands, Praha

8. September – Haute Couture: Luxury Brand Management Boutique the Brands, Praha

11. září – 6. česko-švýcarský golfový turnaj Areál Botanika, Horní Bezděkov

11. September – Das 6. tschechisch – schweizerische Golfturnier Areal Botanika, Horní Bezděkov

ŘÍJEN 2016

3.–7. Oktober – Maschinenbaumesse in Brünn

OKTOBER 2016

3.–7. října – Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 4. října – Swiss Business Breakfast Holiday Inn, Brno 10.–16. října – Švýcarský Food Festival Partnerské restaurace a kavárny, Farmářské trhy na Náplavce

LISTOPAD 2016

2. listopadu – Konference Building 4.0 ve spolupráci s ČNOPK a společnostmi CBRE, ČSOB, Elko EP, DORMAKABA ČSOB Radlická, Praha 10. listopadu – Švýcarský večer v Českých Budějovicích České Budějovice

4. Oktober – Swiss Business Breakfast Holiday Inn, Brno 10.–16. Oktober – Schweizer Food Festival Partner-Restaurants und Cafés, Farmermärkte auf dem Moldauufer

NOVEMBER 2016

2. November – Konferenz Gebäude 4.0 in Zusammenarbeit mit der DTIHK und den Gesellschaften CBRE, ČSOB, Elko EP, DORMAKABA ČSOB Radlická, Praha 10. November – Schweizer Tag in České Budějovice České Budějovice

DEZEMBER 2016

PROSINEC 2016

7. Dezember – Weihnachtsfeier Barockrefektorium in der Jilská-Gasse, Praha

LEDEN 2017

10. Januar – Neujahrskonzert Benediktiner-Abtei – Kirche der Jungfrau Maria und des St. Hieronymus bei den Slaven im Emmauskloster, Praha

7. prosince – Vánoční večírek Barokní refektář v Jilské, Praha

JANUAR 2017

10. ledna – Novoroční koncert HST Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, Praha

18. Januar – Seminar-Neue Rechtsregelung der Kennzeichnung des schweizerischen Ursprungs PRK Partners, Praha

23. ledna – Debatní oběd s Tanjou Vainio (CEO ABB s.r.o.) Hotel Falkensteiner Maria Prag, Praha

23. Januar – Diskussionsmittagessen mit Tanja Vainio (CEO ABB s.r.o.) Hotel Falkensteiner Maria Prag, Praha

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

GEPLANTE VERANSTALTUNGEN

9. února

Premium Swiss Brand – Jura Jura Store, Praha

9. Februar

Premium Swiss Brand – Jura Jura Store, Praha

14. února

Seminář General Data Protection Regulation DOCK 01, Praha

14. Februar

Seminar General Data Protection Regulation DOCK 01, Praha

1. března

Zasedání předsednictva Roche s.r.o.

1. März

Vorstandsversammlung Roche s.r.o.

3. března

Švýcarský den v Olomouci

3. März

Schweizer Tag in Olomouc

8. März

S peed Business Meeting in Zusammenarbeit mit der Kanadischen, Französischen und der Italienischen Handelskammer Hotel Jalta, Praha

8. března Speed Business Meeting ve spolupráci s Kanadskou, Francouzskou a Italskou obchodní komorou Hotel Jalta, Praha 18. března Pochod Klubu českých turistů v Praze po stopách Švýcarska

2017

18. ledna – Seminář Nová právní úprava označování švýcarského původu PRK Partners, Praha

18. März Wanderung des Klubs tschechischer Touristen in Prag auf den Spuren der Schweiz

Švýcarská Cooking Show Kavárna Swiss Cheese, Libuš

23. März

Schweizer Cooking Show Café Swiss Cheese, Libuš

7.–8. dubna

4. Švýcarské dny v Praze Městská knihovna, Žofín Garden, Farmářské trhy, Království železnic a další

7.–8. April

4. Schweizer Tage in Prag Stadtbibliothek, Žofín Garden, Farmermärkte, Königtum der Eisenbahnen und weitere

12. dubna

Swiss Management Forum 2017 Roche s.r.o., Praha

12. April

Swiss Management Forum 2017 Roche s.r.o., Praha

29. dubna 5. Švýcarský den v Třeboni

29. April

5. Schweizer Tag in Třeboň

duben Přednáška o současných trendech v hodinářském průmyslu ve spolupráci s Luxury Brand

April Vortrag über die derzeitigen Trends in der Uhrenindustrie mit Luxury Brand

duben

Poradenské dny pro švýcarské firmy v Curychu Zürich S-GE

April

Beratungstage für schweizerische Firmen in Zürich Zürich S-GE

16. května

Členské shromáždění a Swiss Business Cocktail NOVARTIS s.r.o.

16. Mai

Mitgliederversammlung und Swiss Business Cocktail NOVARTIS s.r.o.

18. května Společná akce komor

18. Mai

Gemeinsame Veranstaltung der Kammern

28. května

Švýcarský rodinný den

28. Mai

Schweizer Familientag

červen

Ochutnávka švýcarských vín Praha

Juni

Verkostung von Schweizer Weinen Praha

červen

Český den v Bernu

Juni

Tschechischer Tag in Bern

10. července

Trénink v Pétanque ve spolupráci s FČOK Místo: Letná, Praha

10. Juli

Training in Pétanque in Zusammenarbeit mit FČOK Letná, Praha

srpen

Exkurze Švýcarsko (Basilej, Roche, Novartis, Vitra)

August Exkursion in die Schweiz (Basel, Roche, Novartis, Vitra)

3. září

7. česko-švýcarský golfový turnaj Areál Botanika, Horní Bezděkov

září Diskuzní oběd září

17. číslo časopisu SWISSmag

2.–7. října

Švýcarský Food Festival

9.–13. října

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně Swiss Business Breakfast Holiday Inn Brno

listopad Podnikatelské fórum ve spolupráci s CzechInvestem a Swissmemem v Curychu říjen/listopad

Premium Swiss Products

6. prosince Vánoční večírek Hotel Paříž

3. September

Das 7. tschechisch-schweizerische Golfturnier Areál Botanika, Horní Bezděkov

September

D iskussionsmittagessen

September

17. Nummer der Zeitschrift SWISSmag

2.–7. Oktober

Schweizer Food Festival

9.–13. Oktober

Internationale Maschinenbaumesse in Brünn Swiss Business Breakfast Holiday Inn Brno

November Unternehmerforum in Kooperation mit CzechInvest und Swissmem in Zürich Oktober / November 6. Dezember

Premium Swiss Products

Weihnachtsparty Hotel Paříž

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika / HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c, CZ-170 00 Praha 7, Tel: +420 222 516 614, E-mail: info@hst.cz, Web: www.hst.cz Kontakt: Tereza Koudelková

2017

SWISSmag

23. března

PODPORILI SME: 1. „Investičné príležitosti Prešovského kraja“ – konferenciu v Prešove organizovala Regionálna kancelária SOPK v Prešove a Honorárny konzulát Švajčiarska na Slovensku 2. Slávnostný koncert pri príležitosti 27. výročia Nežnej revolúcie – Bruno Walter Symphony Orchestra 3. „Podzemné mosty, ktoré spájajú“ – konferenciu vo Vysokých Tatrách organizovala Regionálna kancelária SOPK v Prešove a Honorárny konzulát Švajčiarska na Slovensku 4. Združenie Sclerosis multiplex Nádej

PRIPOJILI SME SA: K akcii Swiss Business Breakfast v Brne

PRACOVNÉ RAŇAJKY:

Štatutár a riziká, ktorým musí čeliť. Trestná zodpovednosť právnických osôb – praktické dôsledky. Odborný garant podujatia: Dvořák Hager&Partners, advokátska kancelária, s.r.o.

Cieľom pracovných raňajok bolo sprostredkovať informácie k stále aktuálnej téme právnej úpravy zodpovednosti štatutárnych orgánov v Slovenskej republike, ako aj k novej téme trestnej zodpovednosti právnických osôb. Prednášky dali odpovede na otázky, kto je štatutárnym orgánom, aké má povinnosti, aká je miera jeho zodpovednosti, ako predchádzať situáciám, ktoré môžu mať za následok vyvodenie zodpovednosti voči jeho osobe ako aj na otázky vyplývajúce z novej právnej úpravy trestnej zodpovednosti právnických osôb v Slovenskej republike účinnej od 1. 7. 2016.

ŠVAJČIARSKY MIKULÁŠSKY VEČER – Samichlaus Evening bol kulinársky, kultúrny a networkingový úspech aj vďaka hosťom Barbare a Petrovi John a veľkej dáme džezu, Adriane Bartošovej s kapelou.

SWISSmag

NOVÍ ČLENOVIA ŠVAJČIARSKO-SLOVENSKEJ OBCHODNEJ KOMORY: Zurich Insurance Company Ltd

Bystronic Czech Republic, s.r.o.

Národné lesnícke centrum Zvolen

PRIPRAVOVANÉ PODUJATIA: Marec:................ Pracovné raňajky „Fokus na povinnosti zamestnávateľa Máj:...................... Galakoncert pri príležitosti Dňa Európy pri cezhraničnom vysielaní zamestnancov“ Jún:.......................Swiss Evening Marec: ................Riadne generálne zhromaždenie členov September:......Speed Business Meeting Apríl:...................Výjazd do regiónu Poprad Tatry

Október:...........Business Ladies Day

Máj:...................... Seminár „Čo by mal podnikateľ vedieť o Švajčiarsku – pohľad diplomata“

December:.......Christmas Soireè

PRACOVNÉ RAŇAJKY:

Právna úprava ochrany osobných údajov Prezentácie sa venovali téme ochrany a bezpečnosti osobných údajov z teoretického i praktického hľadiska. Hoci je stále platná národná úprava v zákone č. 122/2013 Z.z., účastníci sa oboznámili aj s úpravou na európskej úrovni, ktorá začne platiť od 25. mája 2017. Praktické riešenia ponúkla prezentáciou svojho bezpečnostného nástroja firma Safetica s.r.o. Odborný garant podujatia: Dvořák Hager&Partners, advokátska kancelária s.r.o. EMM, spol. s r.o.

www.berninaexpress.ch

Bernina Express od ledovců k palmám

tvím v ým dědic Trat’ světo / Bernina. la u lb A O C S UNE

Tratě Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k jedněm z nejimpozantnějších přejezdů Alp. Panoramatická jízda Bernina Expressem z Churu – okolo ledovců až dolů k palmám do Tirana. 55 tunelů, 196 mostů a stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí. Cena za osobu již od CHF 29.20

Informace / rezervace / prodej Rhétská dráha, železniční služby Tel +41 (0)81 288 65 65 railservice@rhb.ch www.berninaexpress.ch

SWITZERLAND

CASINO GALLERY – INTERLAKEN The largest selection of Swiss watch brands in the world! Fine diamonds, designer leather goods, high-quality cosmetics, precious gifts and local souvenirs

Designer leather goods by

High-quality cosmetics by

Kirchhofer Casino Gallery • Höheweg 73 • 3800 Interlaken • Switzerland Tel. + 41 (0)33 828 88 80 • Fax +41 (0)33 828 88 90 • info@kirchhofer.com

WWW.KIRCHHOFER.COM

Facebook @KirchhoferAG

Instagram @kirchhoferag