NORDIC 59 - prosinec-leden 2022/23 by SNOW media

NENÁPADNÉ KOUZLO RYCHLEBSKÝCH HOR

BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ

BIATLON

STOPA

PRO ŽIVOT NORDICmag 59

PROSINEC–LEDEN 2022/23 CENA: 100 Kč / 4,99 EUR

2022/23

Federico

PELLEGRINO v exkluzivním rozhovoru

ZÁVODNÍ A SPORTOVNÍ MATERIÁL 2023 | EVOLUCE BĚŽECKÉ STOPY | RODIČ – TRENÉR: VĚČNÉ I NEVDĚČNÉ TÉMA | VÝZNAM CUKRŮ VE SPORTOVNÍM JÍDELNÍČKU | STOPA PRO ŽIVOT

REDSTER S9 GEN S

REDSTER

Efektivita šetří energii Krojení Speedline, tedy širší špička a patka, podobně jako u sjezdových lyží, umožní delší skluz v každém kroku – dráha lyže při jízdě po hraně bude mít po odrazu oblou trajektorii a bude se vracet zpět do stopy, takže ji můžete nechat déle jet. Přinese to podstatné zvýšení efektivity lyžování.

Jedna délka, vynikající obratnost Díky technologii Redster Gen S jsme eliminovali potřebu různých délek skatových lyží. Tato inovativní kombinace nových materiálů, našeho nového krojení Speedline a nové geometrie Speedscale nabízí na trati vyšší přesnost, obratnost a ovladatelnost.

Vítězné zrychlení Rychlost je všechno, když se počítá každý zlomek vteřiny. Racewall – naše nová konstrukce bočnic – vytváří ještě těsnější spojení mezi hranou lyže a sněhem, což znamená přímější přenos síly, větší stabilitu a rychlejší jízdu.

FOTO: LENE-MARI PRØVEN

OBSAH OBSAH 3

NORDICsport 8 F ederico Pellegrino: Sprinter a perfekcionista s italským smyslem pro životní balanc 14 S Karolínou to má grády: O úspěšné multisportovkyni Karolíně Grohové 18 Cyril Musil: Lyžař, sedlák, podnikatel, ale především člověk se srdcem na správném místě 20 Vox populi: Jak pohřbít běžecké lyžování

NORDICtech 22 Z ávodní a sportovní materiál 2023: Nové modely pro nadcházející sezónu 28 Evoluce běžecké stopy: Ohlédnutí se zpět nedlouhou historií úpravy běžeckých tratí

NORDICuniverzita 51 Rodič – trenér: Věčné i nevděčné téma 54 Per Nymoen a Pål Rise: Jak vidí vývoj běžeckého lyžování muži v pozadí Norské lyžařské federace 58 Sportovní výživa: Význam cukrů ve sportovním jídelníčku 60 Tipy na cviky: Zoo – hravé posilování nejen pro děti

NORDICmag 80 N ezávislým pohledem o Evropě: Nejen o závodech s Keňanem Dennisem Ondibou 86 Štěstí přeje připraveným: Na běžky do Lhoty-Vlasenice 88 Nenápadné kouzlo Rychlebských hor: Běžecké trasy mezi Jeseníky a Králickým Sněžníkem

Forester

REDAKCE FOTO: ARCHIV ALEŠE SUKA

Napište! Pokud budete mít nějaký nápad, který by vás ze světa běžek zajímal, pošlete jej na: adela.rocarkova@snow.cz Adéla Ročárková, šéfredaktorka NORDIC

REDAKCE ŠÉFREDAKTORKA Adéla Ročárková ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORKY Petr Socha EDITOR Tom Řepík GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková

Láska Další zimní sezóna klepe na dveře a my doufáme, že bude vydatně zasněžená a opět se budeme prohánět ve stopě, ať už rekreačním tempem, nebo někteří rychlejším. Současná situace není růžová, ale na přísun sněhu naštěstí nemá vliv. Ovlivní však úpravu tratí, protože ceny pohonných hmot vylétly závratnou rychlostí vzhůru a ne všechny areály disponují dostatečnými finančními zdroji, aby mohly pravidelně rolbovat. Možná se budeme divit, když v některých střediscích nebude upraveno tak často, jak jsme vídali v předchozích letech, anebo budeme v některých místech potkávat kasičky či výběrčí, na což nejsme v našich krajích zvyklí. Zřejmě ani někteří z nás nebudou jezdit tak pravidelně do stopy jako dříve – doprava, parkovné, ubytování a další náklady spojené s běžkováním si nebude moct dovolit každý. Doufejme, že se bílá radost brzy dostaví na horách i v nížinách a každý si přijde na své bez výrazných ztrát. Naštěstí běžkařská komunita je natolik ohebná, že dokáže nemožné i v těžkých chvílích, tedy nejen když má hlouběji do

kapsy. Běžkařský sport přežil několik krizí, a přesto lidé na lyže nikdy nezanevřeli, a to ani během války, kdy byly běžky důležitým dopravním prostředkem, včetně pašeráků. I po fyzicky těžké práci si lidé našli volnou chvíli, aby si razili bílou stopu. A vůbec, od té doby, co přišly ski na naše území, se na nich vzápětí začalo závodit. Málokomu chyběla doma čertovská prkýnka. Je až obdivuhodné, jak jsme si vedle alpských sjezdařských mocností vypěstovali lásku k běžkám jako málokterý národ v našem sousedství. Co nás asi k této lásce hnalo? Zřejmě vhodné podmínky v pohraničních horách i nížinách, možnost dopravy kamkoliv a zadarmo a hlavně neopomenutelným důvodem byl a je také požitek. Těžko budeme hledat člověku přirozenější pohyb na sněhové pokrývce a k tomu možnost kochat se všemi nádherami, které pro nás každoročně chystá Paní Zima. Pokračujme v naší tradici a užívejme jízdy v běžecké stopě v dobách dobrých či zlých. Skol Adéla

INZERCE Petr Havelka Veronika Bezpalcová Tom Řepík DISTRIBUCE Andrea Rosenbaumová Marie Potužilová INTERNET Adéla Ročárková, Tomáš Roba AUTOŘI Tomáš Gnad Martina Chrástková Petr Jakl Radovan Kautský Tomáš Kocanda Aleš Máslo Jakub Opočenský Aleš Suk Václav Štěpánek Libor Vítek JAZYKOVÁ KOREKTURA Kamila Sikorová OBÁLKA/FOTO: ©Rossignol Cena výtisku: 100 Kč / 4,99 EUR MK ČR: E17201 ISSN: 1802-2979

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ: 27175511

ADRESA REDAKCE SNOW a NORDIC Husitská 344/63 130 00 Praha 3 redakce@snow.cz INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ Česká republika: www.snow.cz/predplatne Slovensko: www.ipredplatne.sk Vychází 2x ročně. Toto číslo vyšlo 24. listopadu 2022, další vyjde 19. ledna 2023. Rozšiřuje Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen. Články označené jako advertorial jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER

PARTNEŘI Šumavský skimaraton Stopa pro život Skitour

R-SKIN

X-8 CLASSIC

R-SKIN DELTA SPORT Výborné lyže pro sportovně naladěné fanoušky klasiky. Kombinace konstrukce inspirované závodními lyžemi a integrovaného R-SKIN mohérového pásu v odrazové zóně skluznice je zárukou skvělého lyžařského zážitku ve všech sněhových podmínkách.

www.bretton.cz

SPORT OSOBNOST

FOTO: ELVIS/PENTAPHOTO

Federico

PELLEGRINO sprinter a perfekcionista s italským smyslem pro životní balanc

Federico, svými přáteli a fanoušky přezdívaný „Chiccopelle“, patří mezi nejrychlejší sprinterské bruslaře současnosti. Je znám pro svou preciznost, cílevědomost a maximální oddanost svému oboru. Jeho lyžařská kariéra by se dala rozdělit ne tak na roky, ale spíš dvěma jmény. Northug a Klaebo. TEXT: EVA VYMĚTALOVÁ A RADOVAN KAUTSKÝ

dyž Federicova hvězda rostla, Petter Northug byl fenomén a těžko porazitelný démon bílé stopy. Když Northuga ve sprintu v roce 2015 poprvé porazil, šel mu poděkovat. Ale Northug odpověděl: „Nemusíš mi přece děkovat, vždyť jsi mě porazil!?” Federico na to reagoval: „Ale já jsem se od tebe hrozně moc naučil…”. Federico přiznal: „Ten den se mi splnil velký sen, bylo to neuvěřitelné.” Tento moment možná vypovídá hodně o jeho přístupu k lyžování a o životě vůbec. Následující sezónu 2016 již Federico dominoval a vyhrál celý pohár ve sprintu. Byl to jeden z největších italských úspěchů v běhu na lyžích vůbec. Pak ale dozrál stále se zlepšující Johaness Klaebo a Federico po tři roky končil závody jako druhý. Pro

někoho nedostižný sen, ale jak sám říká: „Bylo to dobré, ale prostě ne dost dobré.” Pohár ve sprintu vyhrál znovu až ve složitém covidovém roce 2021. Dnes je specialistovi na sprint, který žije v údolí Valle d'Aosta, 32 let. Stále je ukrutně rychlý a prohání o několik let mladší soupeře. A rád také přemýšlí jako Christian Ronaldo, jeho fotbalový vzor, tedy tak, že „je mladší, než ve skutečnosti je“. Z původně plánovaného 20minutového večerního rozhovoru bylo nakonec velmi příjemné povídání, které končilo až někdy okolo půlnoci. Federico je sice hvězda, ale opravdu moc sympatická hvězda. O jeho přístupu k lyžování, životu, kariéře, trénování s ruským týmem, ale i manželce, též profesionální lyžařce, je následující text…

KDYŽ TRÉNUJETE TROCHU MÉNĚ, MÁTE PŘES DEN VÍCE ČASU, ALE RISKUJETE, ŽE VOLNÝ ČAS BUDETE VĚNOVAT AKTIVITÁM, KTERÉ NEBUDOU PŘISPÍVAT K VAŠEMU SPORTOVNÍMU CÍLI. TO JE POZNÁNÍ, K NĚMUŽ JSEM SE ZA TA LÉTA DOPRACOVAL.

SPORT OSOBNOST

Federico, jaké jsou vaše cíle a očekávání do následujících měsíců? Stejnou otázku mi nedávno položil redaktor italského běžkařského časopisu a musím říci, že pro mě není jednoduché odpovědět. Nemám úplně jasný cíl, za kterým teď chci jít. Vím ale, že mě moc baví moje práce, baví mě trénovat a rád se zlepšuji ve všech směrech. Co se týká cílů, může to být Světový pohár nebo olympiáda, ale pro mě v tomto roce a možná i během těch čtyř let mezi olympiádami bylo cílem obhájit výsledky mé kariéry. A měřit síly ve 32 letech ve sprintu ve volném stylu… Když se dívám do budoucnosti, tak úspěchy sice můžou přijít, ale taky přijdou i další závodníci. A v Planici, na dalším světovém šampionátu, se poběží klasickou technikou a tam nemám zrovna nejlepší výsledky. V minulosti jsem měl stále nějaký směr, za kterým jsem šel. Nyní ten směr mám pouze v tréninku a soustředím se na něj. Teď mám za sebou první závody. V předchozím tréninku jsem se cítil dobře, a dokonce jsem si dal pětitýdenní jarní pauzu téměř bez tréninků – nejdelší pauzu v mé kariéře a ta mi udělala dobře.

Občas mluvíte o svém věku. Mění se něco ve složení vašich tréninkových jednotek? Nebo jste již nyní v „komfortním“ období sportovní kariéry a těžíte ze zkušeností a tvrdé práce? Co se týká tréninků, tak jsem v minulosti experimentoval s různými druhy tréninku pod různými trenéry, ale od roku 2015 jsem ve svých trénincích nic neměnil a trénuji tak jako distanční běžci. I v uplynulé sezóně, když jsme se s reprezentačním kolegou De Fabianim rozhodli následovat německého trenéra Markuse Kramera, který trénoval ruský tým, jsme absolvovali mnohem vyšší tréninkové dávky a příprava byla pro všechny stejná, přestože naše závodní cíle byly rozdílné. Aby se člověk stal silným ve sprintu, musí být odolný, mít silný vnitřní motor, navíc kromě fyzické stránky jsou tu ještě další aspekty přípravy, jimž jsem se začal věnovat detailně – stravování, spánek a hydratace. To všechno jsou faktory, které se mohou zdát druhořadé, avšak pro setrvání na vysoké sportovní úrovni naprosto zásadní. Přestože si všichni myslí, že trénink je klíčem ke sportovnímu výkonu, tak podle mě se zásadního zvýšení výkonnosti nedosáhne v těch 4 hodinách tréninku, ale v následujících 20 hodinách. Rozdíl ve výkonu se tvoří v té druhé části dne.

Lyžařská veřejnost sledovala vaši sportovní přípravu s ruským týmem. Co vám ta sportovní příprava přinesla nebo naopak, neměl jste obavu, že dáte soupeřům návod, jak vás porazit? To ne, toho jsem se neobával. Počáteční myšlenka byla najít trenéra a udržet tým pohromadě. Náš trenér podal výpověď, takže ve vzduchu visela personální reorganizace celého realizačního týmu. Setkali jsme se s Markusem Kramerem, s kterým jsem se již na některých sportovních kempech potkával. On už v té době pracovní závazky měl, protože trénoval ruskou reprezentaci, ale vyšlo to. A byla to opravdu skvělá zkušenost, dost možná nejzajímavější v mé kariéře nejenom z pohledu pracovního, ale hlavně lidského, protože jsme odstranili spoustu předsudků, které jsme do té doby měli. Co se pak stalo v únoru (začátek konfliktu na Ukrajině) vneslo neklid do celého týmu a nejvíce samozřejmě zasáhlo ruské sportovce, jejichž jediným cílem a zájmem bylo trénovat, zlepšovat se a vyhrát. Stále se závodilo ve Světovém poháru a oni v tu dobu nemysleli na nic jiného. Situaci ještě zkomplikovalo rozhodnutí, že je Markus už nemůže dále trénovat.

FOTO: BÓŠA, SVAZ LYŽAŘŮ ČR

V loňské sezóně se Federico připravoval s ruským týmem pod vedením německého trenéra Kramera

FOTO: GIO AULETTA/PENTAPHOTO

Pozorujete v poslední době nějaké výrazné změny v trénincích běžeckého lyžování? Když vidím například Francouze Richarda Jouvea, tak jeho fyziognomie připomíná spíše kulturistu… Po pravdě řečeno, jeho postava není běžná a on je opravdu zvláštní případ. Je skutečně velice silný a dokáže být velmi rychlý i v distančních bězích. U něj je vidět, že vyvinutá muskulatura není jen zárukou vysoké rychlosti a rychlé akcelerace při sprintech, ale také zárukou velké fyzické odolnosti. Podle mě je francouzský reprezentační tým jediným sprinterským týmem, aspoň za posledních 15 let, jenž reálně funguje. Také Norové mají své úspěšné sprinterské reprezentanty jako Golberg, Valnes, kteří vyhrávají světové poháry i distanční závody, ale nejedná se o čistě sprinterský tým jako takový. Jediní Francouzi dokázali vytvořit skutečný sprinterský tým jako úspěšný projekt a pro mě bylo vždy těžké s nimi bojovat. Jak se žije mezi sprintery a je vůbec mezi rivaly v bílé stopě možné přátelství? Celkově vzato vycházím se všemi. V závodě chci samozřejmě urvat maximum, ale rád se držím sportovních pravidel, v rámci nichž chci dokázat, co umím. Je jasné, že na trati dlouhé kilometr a půl, která je navíc úzká a kde o vítězství rozhodují rychlé klíčové akce ve zlomcích sekundy, dochází ke střetům a pádům. V závodě je adrenalin, a tak často někoho naštvete a někdo zase naštve vás. Ale myslím, že mimo něj k sobě navzájem

chováme respekt. Při závodě soupeře ale asi trochu štvu. Využívám totiž svoje zkušenosti a taktiku, a proto jsem tolikrát vyhrál. Moje chytračení někdy nemají rádi ani rozhodčí. Je to prostě součást mého závodění, a jakmile je závod u konce, tak už jsme opět přátelé. Ještě jedna otázka z oblasti tréninku. Můžete odhadnout, kolik ročně natrénujete? Z čeho se tréninkové jednotky skládají? Je složení tréninků u sprinterů odlišné proti ostatním lyžařům? Ne, není. Minulou sezónu jsem měl stejný tréninkový program jako například Ustiugov, Malcev nebo De Fabiani. Malcev doběhl čtvrtý na 30km olympijské trati, Ustiugov bral zlato ve štafetě a já medaili ve sprintu. Jak jsem zmínil, do roku 2014 jsem trénoval odlišně, ale od roku 2015 trénuji naprosto shodně jako kamarádi z týmu distančních běhů. V Itálii natrénujeme zhruba 750 h/rok a minulý rok skoro 900 h. Když nám Markus na začátku sezóny ukázal tréninkové plány, tak jsem se opravdu vyděsil, protože jsem nikdy tolik netrénoval. Ale on mě dokázal uklidnit, jelikož mi vysvětlil, že mám pečlivě vnímat své tělo a když si řekne o zpomalení, je třeba zpomalit, anebo naopak. To, co bylo v loňské přípravě odlišné, je, že v Itálii se v létě hodně trénuje na kole. S Markusem těch tréninků na kole dost ubylo a kolo nahradil běh, opravdu hodně, hodně běhu, a to jak bez hůlek, tak s nimi. Za minulý rok jsem pochopil, že trénovat hodně je dobré pro trénink jako takový,

ale pokud hodně trénujete, tak nemáte čas plýtvat energií jinde. Den žijete pro trénink. Takže pokud máte 2h tréninku dopoledne a 2h odpoledne, vypadá den následovně: ráno se vzbudíte, nasnídáte se, připravíte se na trénink, trénujete, dáte si strečink, následně odpočíváte, najíte se, odpoledne zase příprava a na závěr trénink zakončený strečinkem, jídlo a spát. Opravdu nemáte čas dělat nic jiného. Když trénujete trochu méně, máte přes den více času, ale riskujete, že volný čas budete věnovat aktivitám, které nebudou přispívat k vašemu sportovnímu cíli. To je poznání, k němuž jsem se za ta léta dopracoval. Samozřejmě také záleží, kde bydlíte. Pokud žijete v Norsku a z domova odjedete na kolečkových lyžích a na kolečkových lyžích se zase vrátíte, tak je to úplně jiné než tady ve Valle d'Aosta v nadmořské výšce 1 400 m n. m. Startuji z 300 m n. m. a pak dorazím nahoru domů. Energetický výdej je tedy úplně jiný a je třeba s tím při tréninku počítat. V jednom rozhovoru jste řekl, že když jste na olympiádě v Koreji stál na stupních vítězů, cítil jste se vedle Klaeba a Bolšunova „jako děda“. Jaká je strategie porážet mladší závodníky? V Koreji vedle mě na stupních vítězů stáli závodníci ročníku narození 1996, letos na olympiádě v Pekingu Klaebo (*1996) a Terentěv (*1999). Moje medaile z Pekingu je ta „nejstarší“ a je pravda, že se taky trochu jako staroušek cítím (smích). Na druhou

V NAŠÍ KARIÉŘE BYLY MOMENTY, KDY JSME PŘIJELI SPOLEČNĚ ZE ZÁVODŮ DOMŮ, PŘIČEMŽ SE TŘEBA MNĚ VEDLO DOBŘE A JÍ NE, NEBO NAOPAK. A TO PAK NENÍ JEDNODUCHÉ – MÁM MÍT RADOST Z JEJÍHO VÍTĚZSTVÍ, NEBO BÝT SMUTNÝ ZE SVÉHO NEÚSPĚCHU?

FOTO: BÓŠA, SVAZ LYŽAŘŮ ČR

SPORT OSOBNOST

Pellegrino čelí v současnosti soupeřům i o deset let mladším, což je v disciplíně, jakou je sprint, poměrně zásadní hendikep FOTO: ARCHIV FEDERICA PELLEGRINA

stranu mám výhodu, že jsem nasbíral za ta léta hodně zkušeností v technice sprintu a v závodních strategiích. A co se týká talentu – ten mi pomohl se dostat nahoru. Od 18 let to už byla spíš tvrdá práce, která mě posouvala dál. Nejen spousta tvrdé práce, ale hlavně správné práce. Vždy, když se mám něčeho zhostit, snažím se vše dělat perfektně a ve vhodný okamžik. Když mám zvolnit, zvolním, když je třeba přidat, začnu víc makat, jak jen to jde. Nejsem na tom po fyzické stránce lépe než jiní. Aby tělo podalo maximální výkon na konkrétním místě a v určitý čas, kdy za sebou třeba máte problémy v týmu a možná i doma, je nutné být mentálně dobře nastavený. To je to, v čem jsem ve své kariéře dokázal být opravdu silný. Když se dívám na poslední výsledky z distančních běhů, je vidět, že se zlepšujete. Zvažujete, že se v druhé etapě své kariéry zařadíte mezi dálkové běžce? Ne že by se mi myšlenka zlepšit se v této disciplíně úplně nezamlouvala, ale zatím se držím spíš myšlenky zlepšit se a vyhrát medaili na 15km trati. V uplynulém období jsem se soustředil na zlepšování odolnosti ve sprintech, nicméně v distančních bězích se mi taky docela dařilo. O dálkových bězích ještě neuvažuji. Jak jen to půjde, budu se snažit přispět k vítězství italské štafety. Medaile ze štafety mi chybí. Na Světovém poháru jsme ji vyhráli, ale nepodařilo se mi ji nikdy vyhrát na olympiádě. Myslím, že z olympijského sprintu

Federico letos úžasně vybojoval stříbrnou olympijskou medaili ve sprintu v Pekingu. Využil svých zkušeností a nezalekl se těžkých podmínek a komplikací, které mohly mít vliv na psychiku a výkony ostatních závodníků

Italové nikdy zlatou medaili neměli, kdežto na světových pohárech jsem jich získal několik. Je tedy reálné, že bych mohl ještě k nějaké přispět. Jaké je ideální počasí a stopa pro Federica Pellegrina? Pro dosažení vítězství jsem se za ta léta závodění na běžkách naučil myslet tak, že jakákoliv stopa je nejlepší, jakýkoliv sníh, terén a počasí je to nejlepší. Dříve jsem na světových pohá-

rech dokázal vítězit jen za podmínky, kdy byla trať kompaktní a studená, svítilo slunce a bylo –5 °C. Pak jsem byl opravdu rychlý. Když byl měkký sníh, který se bořil, sněžilo nebo pršelo, už se mi tak nedařilo. Teď je situace jiná. Čím více nepříznivých podmínek, jež nikdo nečeká a ostatním sportovcům nevyhovují, tím více se mi daří. Není to dáno tím, že bych já byl rychlý, ale tím, že ti ostatní jsou za daných špatných podmínek pomalejší. Takže v Pekingu panovaly

FOTO: ARCHIV FEDERICA PELLEGRINA

ideální podmínky: větrno, stopa příliš tvrdá a extrémně pomalá, vysoká nadmořská výška, velký časový posun. Vzhledem k covidovým opatřením bylo třeba dávat pozor na roušky a další povinnosti, tudíž spousta překážek, které ostatní mohou zpomalovat. Čím více překážek, tím jsou ostatní pomalejší, zato já jsem na tom stále stejně. A na konec otázky více osobní, jestli mohu? Vaše žena Greta je také profesionální lyžařkou. Jaký máte recept na vyvážení sportovního a obyčejného domácího manželského života? Běžky máme oba moc rádi, je to naše práce, naše zábava a naše vášeň. Začali jsme spolu žít v roce 2012, takže jsme spolu 10 let, a za tu dobu se nám podařilo najít a pochopit tu správnou rovnováhu mezi vzájemnou motivací a podporou. Je však jasné, že v naší kariéře byly momenty, kdy jsme přijeli společně ze závodů domů, přičemž se třeba mně vedlo dobře a jí ne, nebo naopak. A to pak není jednoduché – mám mít radost z jejího vítězství, nebo být smutný ze svého neúspěchu? Jakmile jsme jednou rovnováhu našli, od té doby se nám spolu žije dobře. Vzájemně se chápeme. Říci partnerovi v sobotu večer v osm hodin, že se jde domů „na kutě“, protože se druhý den trénuje – u partnera nesportovce by byl s porozuměním asi trochu problém a soužití by nefungovalo. U nás to funguje, máme rok po svatbě a je to pěkný příběh. Už jste přemýšlel, jaké to bude, až jednou budete rodiče, oba profesionálové – budete se snažit, aby děti šly ve vašich šlépějích, nebo necháte svobodnou volbu na nich? Často nad tím přemýšlíme a baví nás snít o tom, jaké to bude, až je budeme mít a jak je budeme vychovávat. Jedno je jisté, že jim zábavnou formou dáme příležitost vyzkoušet si různé sporty. Určitě jednou přijde okamžik, kdy řeknou: „Mami, tati, mě baví víc toto, nebo tamto,“ pak bude na nich volba, jaký sport si zvolí, a rozhodně ne naše vůle. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby našly zalíbení v bílé stopě, ale jakýkoliv jiný sport bude dobrý. A pokud by ho dokázaly dělat na vysoké závodní úrovni, určitě bychom z toho měli velkou radost a mohli dále předat i naše závodní zkušenosti.

Federicova žena Greta Laurentová je také profesionální lyžařkou a se svým manželem se skvěle doplňují

Myslím, že sport může tvarovat charakter člověka, jeho schopnosti a vůli překonávat překážky a vůbec celkový postoj k životu. Jak to vidíte vy? Stoprocentně ano. Už jen proto, že sport vás staví k odpovědnosti. Když závodíte, jste sám se sebou a jste to vy, kdo se musí rozhodnout, jestli jet naplno, nebo zvolnit. Stejně tak i během tréninků. Také děti, pro které je sport ještě hrou, se učí této hře a dodržování pravidel. Když vyrostou, už se nejedná jen o hru ve sportovním kolektivu, ale i prostor, kde jsou dané mantinely, co se smí a co ne. Takže podle mě se jedná o první efekt sportu – respekt k pravidlům a řádu. Když se je naučíme ve sportovním prostředí, zúročíme je také v běžném denním životě. Držíte se striktně sestaveného jídelníčku, nebo si rád užíváte skvělé italské kuchyně včetně těstovin, kávy a vína? Vidím, že se opravdu vyznáte v italské kuchyni (smích). Pravdou je, že některá místní jídla nejsou pro sport moc vhodná. Mám samozřejmě sestavený jídelníček, který dodržuji, ale

jsou jídla, která mám rád. Obecně je dobré se chutím příliš nebránit a někdy si prostě dát, na co máte chuť. Sice to není podle plánu, ale dobré pro hlavu. Bydlím ve Valle d'Aosta, miluju svůj kraj, mám rád naše hory, zdejší kulturu i regionální jídla. Vyrábí se tu skvělý sýr Fontina, jenž je základem několika moc dobrých pokrmů. Když se rozhodnu udělat – řekněme přestupek – a s kamarády si večer vyrazíme na skleničku vína, tak si dáme právě ty skvělé speciality, jejichž základem je Fontina. Druhý den to sice v tréninku trochu cítím, ale na duši mi udělá dobře, a to je také moc důležité. PODĚKOVÁNÍ: MAX VERGANI, ITALIAN WINTER SPORT FEDERATION

Radovan Kautský

Eva Vymětalová

Velký fanoušek laufů a běhu na lyžích všeobecně. Odchovanec týmu VSK Humanita Praha, nyní součást výborné lyžařské party týmu Mercedes Benz. Jeho snem je postavit se jednou na start Jiz50 společně se svými syny.

Milovnice italského jídla a kultury. Fanoušek dálkových běhů na lyžích a nordic walkingu, také součást týmu Mercedes Benz.

SPORT OSOBNOST

TEXT: ALEŠ SUK

S Karolínou TO MÁ GRÁDY

Jaksepatří. Káje Grohové (1990), stejně jako historickým i současným matadorům vrcholového sportu – Emerichu Rathovi a Evě Samkové, vypučely top výsledky z všestranné fyzické přípravy. Všestranný grund se v dnešní době příliš nenosí, řadě borců jaksi neštymuje. Převážně spěchají do výsledku, vévodí specializace a do zákoutí obecné tělesnosti načihují kradmo, někdy i v tónině „aby se neřeklo“.

arolína, od mala až do 6. třídy ZŠ, horovala pro vše, co zavánělo pohybem. Čtyřletý capart ve Dvoře Králové si zapáleně užíval rozkoše okamžiků při pouti sokolským vícebojem; cvičenci se tužili v plávání, šplhu, atletice a výsledkem zápolení byl součet bodů ze všech disciplín. Královédvorská základní tělesná výchova měla v zápřahu početný houfec vícebojařských elévů; připravovala je trenérka cvičitelka s licencí gymnasPoslední roky se Karolína zaměřila především na dálkové běhy na lyžích tického kouče. Malé slečně Grovzpomínek Karolíny – s úsměvem mi popisohové, kdy mamka, tatík a starší bráškové vala originální plavecký styl svých začátků – sportovali náruživě, nechutnalo plavání; při jedno dvě tempíčka těsně u vlnolamu okraje prvním víceboji v náchodském bazénu byla bazénů, následovalo rychlé ručkování po ještě neplavcem; v úpěnlivé touze započítat alespoň bodík skočila do vody, čapla po okraji hraně žlábku, zase tempo dvě a tak až do cíle. Ve šplhu naopak dominovala, vzpomínám na bazénu a vydrápala se ven. Taková snaha školní tělocviky ve Vrchlabí, kdy jako jediná vyladila úsměv a pochopení u rozhodčích dívka na základce frnkla na 4,5 m vysokou tyč a bodík byl na světě. Plavání, sport, který ji nebo lano bez přírazu. Klukovských soupeřů nevoněl a limitoval, se nesmazatelně vrylo do

s takovým grifem moc ve škole neměla. Atletické disciplíny, díky rodinné orientaci na královnu sportů, vévodily. Pohlížela na ně s chutí náruživě bezstarostnou, čekajíc košatý výsledkový zisk. Tudíž při přechodu z 6. třídy dvorské školy do sportovních tříd na náměstí Míru ve Vrchlabí (v polovině září sedmičky), ji už hřálo vícebojařské stříbro v nejvyšším patře soutěží ZRTV v disciplíně sokolský víceboj. A tady se to zvrtlo: Základní škola na náměstí Míru ve Vrchlabí, přezdívaná v médiích „fabrikou na medaile“, vcucla Káju do struktury přípravy, servírujíc hnedle 3 odvětví sportovní, ve kterých frčela bystře vzhůru. Kardinální podíl práce na kondici měla mamka Jarka. Dáma s kořeny atletickými, rychlostně a dynamicky obdařená, běhala čtvrtku; později v kubatuře veteránské dosáhla na silnici při mistrovství světa na zlato v distanci 10 000 m. Pěkná šíře záběru. FOTO: BÓŠA/ED SYSTEM SILVINI TEAM

FOTO: ???

Připravila dcerku pro závodění v atletických klubech Spartaku Nové Město nad Metují a Spartaku Hradec Králové. Mladičká dorostenka běhala střední tratě včetně steeplu a také s ní brala titul mistryně republiky v přespolním běhu. Jarka se v trenérské péči o Karolínu stala její ikonou, navíc, když dceruška přišla na chuť skialpinismu (po vzoru bratrů), vyrážela na túry také. Jen sjezdy nepatřily k oblíbeným. Dechberoucí drajv v atletice, skialpinismu a běhu na lyžích potvrdila dorostenka

Vloni zdolala osmitisícovku Gašebrum II, jako další Češka po 15leté pauze

Grohová úctyhodnou peckou. V tom věku dorosteneckém ji pasovali do reprezentačního výběru v běhu do vrchu, uspěla totiž v nominačních kvalifikačních soutěžích na juniorský světový šampionát v italském Sestriere. V Taliánsku, přestože už měla startovní numero, zjistili rozhodčí nízký věk a na start ji nepustili. Žízeň po soutěži způsobila, že Kája číslo sundala, odstartovala v chumlu soupeřek a pelášila nahoru. Nesmazatelně si vybavuje místo výběhu, asi v polovině trasy, kdy ji kontroloři, pranic se neohlížejíce na výkon české dorostenky Grohové, brutálně vystrnadili z tratě a zrušili její snahu šampionát doběhnout „mimo soutěž“. Na běžkách se nominovala do juniorské reprezentace v zimě 2009/2010. Rok nato vstupuje do ženského týmu České republiky, což bylo pro příznivce bombou ukrutnou. Za dva roky už úřaduje ve Val di Fiemme na MS a ve sprintu dobíhá na 34. místě v kvalifikaci, nejlépe z Češek. Za ní skončila Nývltová i Charvátová. Zimní olympijské hry stihla v Soči 2014 a Pchjongčchangu 2018. Po dobu reprezentační kariéry, čítající 7 zim, získala dva domácí tituly. Tak trochu v matčiných šlépějích – od čtvrtky k 10 km, dokázala Karolína Grohová svou univerzálnost – českou šampiónkou v běhu na lyžích byla ve

FOTO: ???

ŽÍZEŇ PO SOUTĚŽI ZPŮSOBILA, ŽE KÁJA ČÍSLO SUNDALA, ODSTARTOVALA V CHUMLU SOUPEŘEK A PELÁŠILA NAHORU. NESMAZATELNĚ SI VYBAVUJE MÍSTO VÝBĚHU, ASI V POLOVINĚ TRASY, KDY JI KONTROLOŘI, PRANIC SE NEOHLÍŽEJÍCE NA VÝKON ČESKÉ DOROSTENKY GROHOVÉ, BRUTÁLNĚ VYSTRNADILI Z TRATĚ A ZRUŠILI JEJÍ SNAHU ŠAMPIONÁT DOBĚHNOUT „MIMO SOUTĚŽ“.

Karolína vybojovala stříbro a bronz na ME a MS ve skialpinismu

sprintu a v maratónu na 30 km klasicky. První svěťákové body přišly hned zkraje, byl rok 2011 a 29. místo ve sprintu – to se počítalo. Hodně ji radami a korekcemi v přípravě v reprezentaci pomáhal trutnovský Martin Vrabec, pozdější manžel Evy Nývltové. Společně s mamkou ho počítá mezi top trenéry, stojícími za životními výsledky. Slečnu Grohovou, bez ohledu na její maratónský titul doma, tvrdošíjně stavěli trenéři

FOTO: ???

do nejkratších závodů – sprintů a štafet. Na těchto tratích měla premiérový olympijský start. Přešlo sedm reprezentačních sezón a po ZOH v Koreji si zprubla dálkový běh, v duchu už s lyžařským závoděním skončila. Ale rakouský Kaiser Maxmilián lauf přeřadil rozhodnutí a Karolíně už čtvrtým rokem laufy šmakují. Má jich za sebou víc než třicet. Mezi 4 Češkami dojížděla třetí, čtvrtá; po skončení kariéry Káti Smutné bojuje o post jedničky. Zatroleně dobré výsledky běžkyně s výsostnou sprinterskou minulostí, jmenovala povedenými 2 rezultáty ultramaratónské: 15. místo na Vasově běhu a dva roky zpátky osmý post na Jizerské padesátce. Rozebírali jsme tolikrát probírané téma – klasický běh kontra současný soupažný běh, přezdívaný „závod v předklánění“. Sportovní obojživelnice Karolína trefně pojmenovala lyžařské dálkové běhy „vopičím stylem“. Kariéra skialpová – hnedlinko zpočátku to bylo novum a jakmile skončila závodní sezóna běžcům, vlétla do kolotoče skialpového tréninku a soutěží. V dubnu, kdy běžci regenerují, si dávala řádně zabrat. Se skialpinistickými eskapádami a prďáky se kamarádí sebejistě dobrých 15 roků, to to letí. A pozor!! Nejenže koučuje skialpinistickou reprezentaci. Ta současná představuje tříčlenný tým s výhledem doplnit na 5 reprezentantů. Za 3 roky se závody skialpinistů premiérově odehrají na ZOH. Mezníkem obliby a vzestupu této disciplíny bude soutěž ve sprintu, individuálu a družstvech. Přípravě se pranic nebrání, a proč by si v šestatřiceti nestřihla ještě jedny ZOH – tři je magické číslo. Pohledem nazpět glosujeme povedené úspěchy: celkové vítězství ve Světovém poháru, které získala ve skialpinistickém seriálu, stojí nejvýš. Navíc ob rok stihla stříbrnou a bronzovou placku na ME a MS. V součtu už má reprezentační kariéru atletky, lyžařky běžkyně a skialpinistky. Málo je na planetě takových, neřkuli u nás! Leč hybaj vzhůru pod mraky a taky nad ně. Další rodinná láska Grohů – horolezení. Svůj fyzický fond na téhle úrovni tedy věru uplatnila a nešidila – čínský vrchol Mustagh-Ata – 7 546 m n. m. Následuje jihoamerické ČopiCalgui – 6 354 m a loňský Pakistán – Gašebrum II – 8 035 m. Zapomněl jsem připsat, že Čína byla na skialpech nahoru a dolů! A sakra! Fotodokumentace jiskrně dokládá navenek patrnou bujarou rozkoš z osmitisícového vrcholu; ono to jistojistě tak zadarmo nebylo, ale všestranný základ se nejenom tuze hodil, také potvrdil, že je podkladem pro úplně veškeré pohybové aktivity. Ve sféře nad „zónou smrti“ to platí jednoznačně.

Spršky otázek zvládala Karolína (trénoval jsem ji jako žákyni a dorostenku) bez chvastounství, bezstarostně, skromně; je taková pořád, nikdy jsem ji nezastihnul navztekanou. Co je pro ni významné, sděluji čtenářům zkratkovitě, jelikož její zpověď zabrala 90 minut odpovědí. Lehce bohémskou zdála se reakce na přelom kariéry po závěru lyžařské závodní reprezentační etapě. „Nechtěla jsem už závodit, ale dlouhé běhy teď – těmi si udržuju kondici kvůli velkým kopcům.“ „Pane jo,“ to byla moje reakce. Tréninky – nejvíc ji bavily takové, a baví ji dodnes, když na dráze běhá úseky do kyslíkového dluhu ve vysoké intenzitě realizované dvěstěpadesátky, třístovky, to je pokaždé palba. Na druhou stranu nemusí Profesně je Karolína učitelkou na základní škole pilovat techniku soupažů současné biomechaniky, nova odkoukává a transformuje nápodobou. Při vyhodnotila: sportování současně ve více laufech ji permanentně překvapuje a udidisciplínách, absence delšího přechodného vuje nízká tepovka, v té silové práci je pořád regeneračního období po vrcholech sezón, dole…?! studijní zaneprázdnění a velký počet trenérů, V průběhu její dosavadní závodní kariéry kdy dlouhodobé přípravě pak chyběl systém. vedlo její přípravu a trénink 11 trenérů. To Zatím jí sportovní osud nedopřál naplnění je hodně, leč 4 sporty na špičkové úrovni vysněné touhy: vystoupit na Huascarán a ve jakbysmet. Momentální strukturu a modely stejném roce zajet co nejskvěleji Jizerskou. tréninku uskutečňuje především na MísečTakže očarování horami nejen u táty, mladkách, kde polovinu práce v čase věnuje odpišího bráchy, ale i u Karolíny kraluje. Nakonec chu soupažnému, tedy speciální přípravě. i životní krédo K. Grohové je interpretací lezce Z jiných destinací vyzdvihuje Jizerky a Černou I. Bortela: „Kde je vůle, tam je cesta!“ A ještě horu, tady jezdí tříhodinové zátěže. dodává: „Vydržet, když se nedaří, věřit, že Je učitelkou Základní školy ve Špindlerově bude lépe.“ Tak vydrž, Kájo. Mlýně, třídní v pětce, pečujíc o jednadvacet dětiček. Profesi glosuje: „Nechodím do práce, chodím do školy!“ Baví ji učit, nebaví vychovávat (řešit kázeňské maléry). Veškeré provozované sporty byly individuální. Podotýká: „Nejsem do stáda!“ Sice si amatérsky šmikla soft a florbálek, při lyžařských trénincích… V atmosféře míčových kolektivních her si stýská – „Tady mi nesedí Aleš Suk fakt, že výkon ovlivňují ostatní.“ Trénování mládeže se věnuje Ve „strkačce“ poslouchá své tělo, inspinepřetržitě od roku 1962, ruje se obsahem cviků a metod příbuzných zastával celkem 9x funkci trenéra disciplín silového charakteru a bere si nadějí OH, juniorek či juniorů. ponaučení z reakcí organizmu na zátěž. Tou V roce 2018 byl jmenován řádným nej nej vlastností, které vděčí za úspěchy, členem Klubu olympioniků. je morál! Zamýšlejíc se nad důvodem, co chybělo k absolutním sportovním vrcholům,

VOLBA ŠAMPIONŮ

ELITE 3.0 VELMI LEHKÁ KARBONOVÁ KONSTRUKCE, VELMI VYSOKÝ VÝKON

Cyril Musil provozoval penzion na Studnicích, kousek od Nového Města na Moravě, kde pořádal lyžařské kurzy. Jeho pohostinské zařízení bylo známé po celé republice a po ztrátě pohraničních hor a Slovenska v letech 1938–39 bylo jedním z nejvyhledávanějších rekreačních míst Protektorátu

SPORT HISTORIE

TEXT: ADÉLA ROČÁRKOVÁ FOTO: ARCHIV HORÁCKÉHO MUZEA V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ

CYRIL MUSIL lyžař, sedlák, podnikatel,

ale především člověk se srdcem na správném místě

yril Musil se narodil 26. listopadu 1907 do početné rodiny sedláka ve Studnicích, nejvýše položené obci Vysočiny. Začal chodit přesně v devíti měsících. Nechodil, ale velmi rychle běhal. Lyžovat začal velmi brzy a opravdové lyže dostal, když mu byly čtyři roky. Jednou Cyrilek, tehdy šestiletý, měl dovézt mužským do lesa malou pilku. Připnul si lyže, vzal pilku na rameno a jel. Jenomže mužští po silnici odjeli, on jel lesní cestou a minuli se. Jeho lyžařskou stopu zavál sníh a nevěděl, kudy se vrátit, tak jel a jel, až někde u Odrance potkal pána, který se ptal, čí je a kam jede. Chlapce zavezl domů k jedenácté hodině večerní. Ujel asi 25 km. Své první dětské lyžařské závody vyhrál v sousední obci Rokytno a první cenou byl pekařský výrobek věnovaný cechem novoměstských pekařů. Pamětníci vzpomínali, že výhru, velký rohlík, nesl Cyrilův strýc přehozený přes obě ramena. První mládežnické závody, kterých se zúčastnil a vyhrál, odjel v 16 letech na sestřiných lyžích. Když jí je vracel, prohlásil: „Jsou špatně udělané, každá jede na jinou stranu.“ Až ze zahraničních závodů si přivezl kvalitní lepené lyže, které koupil za vlastní peníze od jednoho Nora, tehdy za 200 Kč. Po návratu domů je daroval místnímu výrobci lyží Chroustovi, jenž je rozřezal na kousky, aby je mohl prozkoumat a podle nich začal vyrábět své lyže. Zkušenosti poté přenesl do závodu Sport v Novém Městě na Moravě.

Málo známý příběh statečného novoměstského závodníka Cyrila Musila, který byl nejen rychlý na lyžích, ale také pracovitý, podnikavý, optimistický a nebojácný. Patřil právem mezi jednoho z největších hrdinů českého protifašistického odboje. Cyril Musil v době svého dospívání převzal rodinné hospodářství a při těžké práci z něho vyrostl svalnatý, podsaditý chlapík, který jako hlavního koníčka pěstoval lyžování. Jeho závodní kariéra začala při vojenské službě v Jihlavě, kdy na sebe v roce 1928 upoutal pozornost svými výkony při závodech vojenských hlídek ve Štrbě. Postupně se propracoval do kádru československé reprezentace v běhu na lyžích a stal se 6x mistrem ČSR a 6x mistrem Polska. Účastnil se řady mezinárodních závodů FIS a na MS v klasickém lyžování v Innsbrucku v roce 1933 se stal držitelem stříbrné medaile ze závodů štafet na 4 x 10 km. V roce 1936 mu jeho sportovní zdatnost vynesla nominaci na Zimní olympijské hry v Ga-Pa, kde se v běhu na 50 km umístil na 9. místě, hned za bezkonkurenčními Skandinávci, jako nejlepší středoevropan. Druhá světová válka přerušila veškerou mezinárodní sportovní činnost. Sportovní kariéru zakončil Cyril Musil ve štafetě v Banské Bystrici v roce 1946. Měli největší grunt na Studnicích, a to obnášelo hodně práce. Ani ve svátky nebylo volno, krávy chtěly žrát. Cyrilova žena Růžena měla svého muže opravdu ráda, navíc byla bohatou nevěstou a grunt Musilových peníze potřeboval. Věděla, že Cyril chce ve svém domě otevřít penzion, a proto kvůli němu vystudovala hospodyňskou školu, aby se naučila vše, co

bylo pro chod penzionu potřeba. Byla velmi pracovitá, vlastně napůl mužský. Do 17 let, než se její otec vrátil z 1. světové války, zastávala jako nejstarší z dětí všechny mužské práce, včetně tahání klád z lesa koňmi. Kamarádů lyžařů jezdilo za Cyrilem hodně. Ve vápencovém dole měli hrazdu, skok vysoký i daleký a v létě se pilně tělocvikem a prací na poli připravovali na zimu. V pozdější době, kdy Cyril provozoval penzion, míval málo času, ale na závodníky si ho vždy našel. Pro ostatní posílal na nádraží k vlaku korbici s koňmi, kde bylo napsáno: „Lyžařské kursy Studnice“. Přestože v Cyrilově penzionu nebyl žádný přepych, jezdilo za ním stále hodně hostů. Jeho pohostinské zařízení bylo známé po celé republice a po ztrátě pohraničních hor a Slovenska v letech 1938–39 bylo jedním z nejvyhledávanějších rekreačních míst v Protektorátu. Cyril sice ke své manželce Růženě choval velkou úctu, ale měl rád ženy. Jezdil často na závody a zůstával i přes noc. Manželka mu to sice odpouštěla, ale vadilo jí to. Cyril si hodně přál syna, závodníka, který by po něm převzal grunt. Narodily se jim však dvě dcery. Když byla Růžena ve válce potřetí těhotná, musela sázet pecny chleba do pece. Byla to velmi těžká práce a ona při tom potratila. Byl to kluk.

19 Cyril sice pomáhal v odboji, ale po válce byl zatčen. Z vězení utekl a dostal se až do Kanady, kde si později otevřel také rekreační penzion. Toužil se však vrátit do rodných Studnic, což se mu už nikdy nepoštěstilo

Jako voják československé armády se při lyžařských kurzech seznámil s mladým poručíkem Karlem Štainerem, s nímž později za okupace úzce spolupracoval v odboji proti Němcům. Cyril vytvořil doma na Studnicích ve stáji bezpečný úkryt, kam se schovávali příchozí, různých vojenských hodností, později partyzáni a parašutisté. Ve štítu postavil dřevěnou přepážku, aby tam mohl dvoumetrový člověk stát a navrch se naházelo seno, které se nesmělo nikdy odebrat. V zimě se v kuchyni nahřívaly velké kameny a ty se nosily v koši do skrýše a na nich partyzáni sedali. Někdy kouřili z okénka ve štítě jako z komína, až je Cyril musel upozornit, aby se neprozradili. Jednou Růžena zabíjela prase, to viselo v prádelně a v kuchyni se vařilo a vonělo to tam. Do toho přijela německá kriminálka. Cyril ji odvedl do malé jídelny, ta byla vzadu a nebylo tam nic cítit. Seděli tam půl dne. Místní řezník zatím dodělával jitrnice, ruce se mu strachy třásly a povídal: „Až tohle budu po válce někomu vypravovat, tak mi nebude věřit.“ Byla to tehdy jediná zabijačka v okrese, která proběhla za přítomnosti kriminálky, a ta o tom nevěděla. V roce 1944 hledali u Cyrila úkryt parašutisté, poznávacím znamením byl lyžařský můstek a heslo. Jednou přišli dva, z Anglie je vypravili v polobotkách a přišli tak omrzlí, že se jich nikdo na heslo ani neptal. Tak by se žádný gestapák omrznout nenechal. Tenkrát leželi 14 dní, než se mohli postavit na nohy.

Cyril pomáhal i při transportu vysílaček partyzánům, každá vážila 30 kg. Jednou sotva otevřeli dveře a chtěli ji s jedním partyzánem vynést, padli na německou kontrolu. Cyril s vysílačkou běžel přes silnici a zakopl o drát ohraničující zahrádku souseda. Právě v tom okamžiku gestapák vystřelil. Cyril zjistil, že má prostřelenou kapsu a čepici. Partyzán jednoho Němce zastřelil a druhého postřelil. Cyril se zvedl a utíkal do polí. Drát mu zachránil život.

Nejvýraznějšími Cyrilovými lyžařskými úspěchy byl zisk stříbrné medaile ze závodů štafet z MS v Innsbrucku, 1933 a v roce 1936 deváté místo na ZOH v Ga-Pa

Při úprku Němců na konci války nechal jeden z nich u potůčku malého čtyřletého chlapce, který mluvil německy a říkal, že má doma houpacího koně. Cyril se chlapce ujal a nahlásil jeho pobyt u sebe Červenému kříži. Asi za 14 dní se naučil mluvit česky, nikdo to nechápal. Pár měsíců poté se správkyně dětského domu ze Slezska ptala, jak byl chlapec oblečen a obut. Matka hledající své dítě si pro chlapce přijela, ten ji hned poznal a ptal se, jestli má doma ještě houpacího koně. Po válce byl Cyril Musil zatčen, protože u něj policisté našli několik zbraní a bednu plnou nábojů. Chtěl doma udělat velké partyzánské muzeum a zbraně schovával jako exponáty. Protifašistický odboj nikdy nedělal pro hrdinství, ale proto, že lidé potřebovali pomoct a chtěl, aby válka dobře dopadla. Manželka mu byla rovnocenným partnerem a ve všem pomáhala. Stejně jako on byla ve vězení a mučena. Cyril byl uvězněn v Jihlavě, poté převezen na Bory a následně do Ilavy, odkud s kamarádem uprchl. Díky své skvělé kondici přelezli tři betonové zdi pomocí betonové roury, kterou s sebou přenášeli. Za poslední svlékli vězeňské šaty, utekli do vsi, kde jim lidé poskytli náhradní oblečení a týden se skrývali ve skalách, než po nich utichlo pátrání. Po cestě se živili zmrzlými jablky. Domů nemohl, ale přes prostředníka poslal ženě vzkaz. Dali si dvě schůzky kilometr od domova, pod Paseckou skálou, kam mu přinesla potřebné věci. Poté odešel do Rakouska, kde působil jako trenér. Jenomže to bylo blízko našim hranicím, tak prchl až do Kanady, kde také jednu dobu trénoval svěřence. Domů tenkrát napsal: „Když je mi nejhůř, tak mě vždycky zachrání lyže.“ V Kanadě se živil zpočátku všelijak. Pracoval v zemědělství, jezdil s nákladním autem a střílel vlky kvůli kůži. Postavil si rekreační penzion. To byl i jeden z důvodů, kvůli kterému se mu do cesty připletla Slovenka Marína, jež ho utvrzovala v alkoholismu a brousila si zuby na jeho majetek. Dokonce přijela požádat Cyrilovu manželku, jestli by se s ním nerozvedla, ona však neustoupila, že si ho vzala na celý život a že muž ještě žije. Cyrilovi však štěstí nepřálo, chtěl domů, ale do svých milovaných Studnic se už nikdy nemohl vrátit. Zemřel v roce 1977 úplně osamělý. Text zpracován podle knihy Vzpomínky na Cyrila Musila od Heleny Zelené Křížové

FOTO: BÓŠA, SVAZ LYŽAŘŮ ČR

SPORT VOX POPULI TEXT: PETR JAKL

Jak pohřbít závodní běžecké lyžování FIS nedávno vydala prohlášení o razantních změnách v délkách běžeckých distancí pro nový olympijský cyklus.

éře „cancel“ kultury, hyperkorektnosti či tzv. anti-sexismu tu tak máme další paskvil, který možná bude mentálně zachraňovat genderově upozaděné jedince, ale ve své podstatě může krutě ohrozit existenci celku, v tomto případě závodního běžeckého lyžování. Pánové a dámy z FIS totiž letos podlehli dvouletému nátlaku amerického feminizujícího se univerzitního prostředí a těsnou nadpoloviční většinou hlasů (57 %) se rozhodli pro „revoluci” v lyžování: Zavedení stejných tratí pro obě pohlaví! Výsledkem je, že se mužské tratě, kromě tradičního maratonu, ve svém výsledku zkrátí, ty ženské se, i v mládežnických kategoriích, naopak výrazně prodlouží. Potřebuje běžecké lyžování ve své vrcholové podobě právě tuto změnu? Není té nudy při dlouhých hromadných závodech již dost? Řešíme tu pohlavní rovnoprávnost, anebo politické ambice zúčastněných? A nakolik proběhla debata o těchto změnách napříč celým mezinárodním spektrem odborníků a trenérů, aby se dohlédlo na všechny případné následky z toho vyplývající (ne, americké univerzitní trenérské prostředí skutečně nepatří k těmto odborným kruhům)? Následek? Už možná na příštím mistrovství světa (na to letošní si ještě FIS sáhnout netroufla) se může stát, že například zkušené hvězdy formátu Digginsové a Kernové, jedny z horlivých zastánkyň „vyrovnávání”, budou tvořit na závěrečné padesátce výraznou menšinu. Mladší a méně zkušené kolegyně na takový závod na konci celého šampionátu prostě nenastoupí, aby se neodrovnaly na zbytek sezóny. Téměř tříhodinovou předpokládanou nudu při nekonečném sledování odjetého čela závodnic pak snad osvěží pár najatých specialistek z dálkových běhů.

Nově pojedou závodnice Světového poháru 50 km na stejně těžkých tratích jako muži. Prodloužení některých délek tratí se na vrcholných akcích nevyhnou ani mladší dorostenecké a juniorské kategorie

Původní závodní formáty ZOH, MS, SP: Ženy – sprint, 10 km, skiatlon 15 km (7,5+7,5), 30 km, týmový sprint, štafety 4x5 km; Muži – sprint, 15 km, skiatlon 30 km (15+15), 50 km, týmový sprint, štafety 4x10 km MS U23: Ženy – sprint, 10 km, smíšené štafety 4x5 km; Muži – sprint, 15 km, smíšené štafety 4x5 km MS Juniorů (U20): Ženy – sprint, 5 km, 15 km, štafety 4x3,3 km; Muži – sprint, 10 km, 30 km, štafety 4x5 km YOG (OH mládeže pro U18): Dívky – sprint, 5 km, cross-country cross (obratnostní závod na sprinterské trati, pozn. autora); Chlapci – sprint, 10 km, cross-country cross

Nové závodní formáty pro r. 2022/23 (prodloužené tratě pro ženy jsou podtrženy)

Světový pohár (zatím s výjimkou MS v Planici) – všichni: sprint, 10 km, 20 km, skiatlon 20 km (10+10), 50 km, smíšený sprint (kvalifikace jednotlivců intervalově, finále dle součtu časů), štafety 4x5 km a 4x7,5 km (i smíšeně) MS juniorů (U20) a U23 – všichni: sprint, 10 km, 20 km, smíšené štafety 4x5 km, YOG (2024) – všichni: sprint, 7,5 km, smíšené štafety 4x5 km

Problém však bohužel jde mnohem více do hloubky. Čerstvé prodloužení ženských dospělých distancí se totiž podepíše i na distancích mládežnických. Původních standardních 5 km zařazovaných v mezinárodních soutěžích děvčat (pryč je doba K. Jeriové a její olympijské medaile na 5 km!) se již od tohoto roku posunuje na 7,5 km pro sedmnáctileté (U18) a následně na 10 km pro devatenáctileté (juniorky). Stejně tak se úsek štafet juniorkám prodlužuje z 3,3 na 5 km, místo 15 km pojedou 20 km! Ještě smutnější je, že už na nejbližší Světové olympiádě mládeže ubude sedmnáctiletým jedna z dosud nejzábavnějších disciplín v historii mezinárodních soutěží (cross-country cross) a místo ní přibude dalších 5 km v rámci nově zařazených štafet. Dá se očekávat, že v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě my, trenéři, budeme čelit u mladých děvčat nezbytnosti nárůstu funkčního, a tedy i tréninkového zatížení. To se bude muset řešit v prvních letech skokovým navyšováním tréninkových objemů i intenzit. S postupem času pak již automaticky zařazovaných ještě v mladším věku než doposud. Ubude tak čas na nácvik techniky, síly, obratnosti, děvčatům se zkrátí doba regenerace i osobního volna. A nepůjde jen o ty nejlepší. Budeme-li chtít mít mezinárodně konkurenceschopné závodní prostředí, musíme udělat stejné změny ve formátu závodů už i na nižších úrovních, v nižších soutěžích jednotlivých států, provincií, krajů, okresů. Jsme u jádra pudla. Jako trenéři mládeže řešíme neustále dvě věci: hrozbu předčasné specializace mládeže a nízké počty děvčat v dospívajících kategoriích. Ale bohužel v kontextu těchto drastických úprav se ze strany FIS (a amerických trenérů) o nic jiného než o podporu předčasné specializace nejedná. V přímém přenosu se zde potírají základní principy systematičnosti, postupnosti, nerespektují se biologické vývojové zákonitosti. Dlouhodobým přetěžováním navíc začneme děvčata ztrácet. Zůstanou nám maximálně jen dříči/ky, ty šikovné a talentované odejdou k jiným sportům s rychlejšími, a hlavně snadnějšími úspěchy. To se ostatně už v současnosti děje.

PELTONEN G-GRIP. GRIP&GLIDE.

A může být i hůř. Jak popisuje každá dobrá příručka vzdělávání pro trenéry, kromě banálního vyhoření se předčasná specializace podepisuje i na nárůstu počtu zranění a chronických onemocnění, u děvčat na extrémně nebezpečném onemocnění RED-S (Relative Energy Deficiency in Sport, dříve známé jako ženská atletická triáda). Tedy v podstatě různých příčin vedoucích k jednomu cíli – předčasnému konci často slibně rozjeté sportovní kariéry. Dalším problémem je, že ne každá národní sportovní asociace je natolik osvícená jako ta česká, aby čelila tlakům ze strany ambiciózních trenérů a rodičů na předčasné zařazování svých přetrénovaných a urychlených svěřenců a ratolestí do juniorských reprezentací (viz USA, Kanada, Austrálie). Obávám se, že FIS tak vlastně dělá sama sobě medvědí službu. Místo zatraktivnění běžeckého lyžování a hledání cest ke zvyšování počtu mladých lyžařů vymyslela způsob, jak tento sport zaživa pohřbít. Poměrně úsměvné je i časté porovnávání se s biatlonem, úhlavním „nepřítelem” běžců. Ani tam nejsou distance srovnány na stejnou vzdálenost pro obě pohlaví. Navíc závodění na zhruba 1–2,5 km dlouhých okruzích, které je proložené zastávkami na atraktivní a „odpočinkoStále aktivní závodník v kategorii vou” střelbu, je prostě pro obě master. Dříve trenér běžeckého pohlaví funkčně někde jinde. lyžování v Trutnově. Vedl zrakově Nebo jinak. Atletický žáček postižené paralympioniky, nezačíná svou běžeckou kariéru tréninkem a závoděním na 5 000 působil jako trenér v USA, Kanadě a 10 000 m, aby se v dospělosti a v Austrálii. Nyní žije v Ontariu specializoval na 800 či 1 500 m. v Kanadě, kde trénuje vlastní Ale naopak! Také se vám zdá, že klub a současně pracuje jako tu je něco sakra špatně? diplomovaný masér.

ŽÁDNÉ STOUPACÍ VOSKY ŽÁDNÉ SKLUZOVÉ VOSKY ČISTÁ RADOST

Ručně vyrobeno ve Finsku

Petr Jakl

G-GRIP je revoluční nevoskovací systém, který exkluzivně nabízí pouze Peltonen. V nabídce jsou lyže G-GRIP Fuse a Fuse R pro aktivní a rekreační lyžaře.

Článek byl zaslán k přečtení čerstvě zvolenému řediteli běžeckých disciplín FIS panu Ing. Michalu Lamplotovi. Zde je oficiální reakce: „Na jaře tohoto roku běžecká komise FIS rozhodla, že muži a ženy budou závodit na stejných distancích. Tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá diskuze trvající několik let. Do ní byli zapojení zástupci všech národních lyžařských svazů a federací, kteří mají zastoupení v běžecké komisi. Během nadcházející sezóny SP budou muži a ženy závodit na distancích sprint/team sprint, 10 km, 20 km a 50 km (pouze jeden závod SP v Oslu), smíšená štafeta 4x5 km, štafeta ženy, muži 4x7,5 km. Program na MS se schvaluje dlouhou dobu dopředu, a tak zásadní změna programu pro MS 2023 nebyla z mnoha důvodů možná. Na příštím zasedání běžecké komise na jaře 2023 se sezóna pečlivě vyhodnotí a dojde ke konečnému rozhodnutí, jaké distance se budou v budoucnu používat na SP, MS a ZOH.“

FUSE

Mgr. Vladimír Šlofar, trenér SCM, člen trenérské rady běžeckého úseku SLČR

FUSE R

A co na to ti, kterých se FIS dovolává? „S námi (trenéry), včetně trenérské rady, to nikdo nekonzultoval. Bylo nám vše pouze oznámeno jako rozhodnutí FIS. Nikdo z trenérské rady s tím nesouhlasil, ale nevím, kdo a jak z českých zástupců ve FIS jednal.“

Umožňují dobrý odraz a přiměřený skluz bez použití jakýchkoli stoupacích či skluzových vosků. Fungují za všech povětrnostních podmínek a obzvláště tam, kde je použití stoupacích vosků velmi náročné jako je hrubozrnný jarní sníh nebo sklovité stopy. Nová nevoskovací technologie G-grip je ideální pro rekreační lyžaře jezdící menší rychlostí. Tyto lyže nevyžadují další péči, je potřeba je pouze čistit.

TECH NORDIC SKITEST

TEXT: TOM ŘEPÍK

ZÁVODNÍ A SPORTOVNÍ MATERIÁL 2023 Běžecké lyžování se vyvíjí rázným tempem. Nové lyže jsou každou sezónou lehčí a svižnější, boty mají vyladěnější střihy, superlehké hole vylepšují pohodlná a funkční řešení svých úchopů rukojetí. Výsledkem je zábavnější, zajímavější a uživatelsky přívětivější sport než kdy dřív.

anícení běžkaři se celý svůj život zdokonalují v technice a vybírají si pro sebe to nejoptimálnější vybavení. Pokud nemáte spoustu sněhových týdnů nazbyt, já a oboroví kolegové jsme takové týdny strávili testováním následujících subjektivně vybraných (z objektivně dostupných) nových modelů lyží, bot a holí, abychom pomohli nějaký ten váš čas ušetřit a dostat vás ven na tratě, jakmile začnou poletovat vločky.

SALOMON S/LAB CARBON SKATE Rozměry: 44–43–44 mm | Hmotnost: 980 gramů (192 cm) | Cena: 17 300 Kč Vlajková loď značky obdržela ve své třetí generaci tohoto modelu několik vylepšení. Nová G5% skluznice byla vyvinuta s udávaným 5% zrychlením oproti loňské verzi v široké škále teplotních podmínek. Rovněž byla konstrukčně přepracována flexe lyže, kdy snížená odrazová komora má umožnit progresivnější přenos sil. A do třetice, lyže se nyní standardně dodává se strukturou pro Světový pohár, která byla dřív broušena pouze na zakázku pro jednotlivé závodníky. Na sněhu je skejtovka S/Lab pocitově perfektně rychlá, přičemž pod nohou férově stabilní; poskytuje tichý, hladký, jemný skluz, současně se však nezdá být agresivně reagující – naopak spíše dokáže velkoryse odpustit jezdcovy neduhy. Relativní klidnost a umírněnost lyže – jinými slovy její limitovaná agresivita – byla jednou z nejčastějších subjektivních charakteristik testérů.

MADSHUS REDLINE SKATE F3 Rozměry: 41–44–44 mm | Hmotnost: 950 gramů (187 cm) | Cena: 13 990 Kč Topmodel norské značky pro jezdce ze SP sdílí totožnou konstrukci se studenějším modelem F2: pěnové jádro obklopené výpletem ze skelných vláken a karbonu a klenbu lyže nově přepracovanou tak, aby zvýšila transfer energie v závěrečné fázi odrazu a přenesla ji do závodníkova mocného, dlouhého skluzu. Model F3 je speciálně navržen pro měkčí a pomalejší sněhové podmínky, ať už kvůli vyšším teplotám nebo novému sněhu na trati. Za tímto účelem je vyroben s kratšími skluznými zónami pro rozložení tlaku v přední a zadní části lyže, což pomáhá akceleraci, která bývá na měkkém sněhu často problémem. Přičemž drážka ve skluznici je vyvedena pouze na zadním konci lyže, díky čemuž může vyspělý lyžař udržet svižný V2 bruslicí styl i dále do stoupání. Když se na F3 postavíte do skutečně teplých podmínek, pojedete na reakční a současně mnohé odpouštějící lyži, výtečně stoupající a komfortně stabilní.

FISCHER SPEEDMAX HELIUM SKATE PLUS Rozměry: 41–44–44 mm | Hmotnost: 950 gramů (186 cm) | Cena: 18 990 Kč Nejlehčí skate lyže, které kdy Fischer vyrobil, dostatečně stabilní a na tvrdém povrchu velmi rychlé a tuhé, umožňující efektivní přenos energie. Zároveň si zachovávají citlivý flex pro měkčí sníh. Ideální lyže do závodění v proměnlivých podmínkách. U skluznice je použit výrobní proces zvaný cold base bonding, který dovoluje lepší absorpci vosku, což následně snižuje tření, maximalizuje skluz a zvyšuje rychlost. Jako první v oboru rozšířili konstruktéři Fischeru materiál skluznice až na (voskovatelné) bočnice, což ještě více zvyšuje rychlost jízdy. Ultralehké, stabilní a velmi citlivé lyže, výborně se chovající v chladných i teplých podmínkách. Říkají si o adekvátní razanci. Ve srovnání s mnoha jinými lyžemi se pocitově zdají být dokonale vyvážené, snadno ovladatelné a beznámahové. Sečteno, podtrženo: subtilní, elegantní brusličky pro elitní závodníky s dobrou technikou, kteří míní vyhrávat.

KÄSTLE RX 10 2.0 SKATE Rozměry: 41–44–44 mm | Hmotnost: 912 gramů (177 cm) | Cena: 14 990 Kč Nejvyšší bruslicí model značky je jednoznačně určen dobře fyzicky a technicky připraveným závoďákům včetně těch rekreačních s vyježděnou technikou, účastnících se dlouhých laufů. Jádro vyrobené z výběrových dřev pomohlo na svět jedné z nejlehčích běžeckých lyží v historii sportu. Lyže je nadto živá, přesná a stabilní; výborně se na ní stoupá, zejména díky zmíněné supernízké hmotnosti. Jakkoli nepostrádá dostatečnou tuhost a reaktivitu, už jsem stál na tvrdších a divočejších kusech. Na lyži se bezvadně manévruje, lyže poslouchá pasažérovy impulsy a přesně reaguje. Pocitově skvělý skluz včetně stoupání, jako u ostatních modelů značky. RX 10 2.0 Skate nabízená ve dvou teplotních variantách a dvou stupních flexe představuje moudrou volbu pro sebeambicióznějšího závodníka.

MADSHUS REDLINE SKIN Rozměry: 43–44–44 mm | Hmotnost: 900 gramů (187 cm) | Cena: 14 490 Kč Madshus přepracoval tuto lyži kombinací dvou svých topmodelů do jednoho: vzal materiálové složení z Redline Classic Cold a spojil jej s prohnutím mazací klenby modelu Redline Classic Warm (vyvýšené pro klistrové vrstvy v nejteplejších podmínkách). Nově vzniklý model Redline Classic Skin si zachovává jádro lyže Cold a tvar lyže Warm s tím, že v klenbě je nalepen mohérový pás. Výsledkem je skinovka hodící se do vějíře podmínek, a přesně tuto univerzálnost na nich kvituju: uspokojivě fungovala v širokém rozmezí teplot a pocitově byla rychlá a výkonná s jen zanedbatelným občasným podklouznutím (což bývá u nemazacích běžek, najmě pak skinových, nutně akceptovatelným vedlejším efektem přehršle výhod, kvůli kterým na nich jezdíme). Lyže prakticky neměly špatný den, přestože jezdily v divoce proměnlivých teplotách; solidně držely a jen málokdy ustřelily, ať už počasí přineslo cokoli. Vděčná univerzálka pro ty z klasiků včetně elitních, kdo nechtějí voskovat nebo si pořizovat více teplotních modelů.

ROSSIGNOL X-IUM SKATING PREMIUM+ S2 Rozměry: 40–44–43 mm | Hmotnost: 1 080 gramů (188 cm) | Cena: 16 490 Kč V porovnání se svou loňskou verzí přichází tato tradiční výkladní skříň značky s novou Capless Light+ konstrukcí, jež upouští od standardního capového krytu ze skelných vláken po celé délce ve prospěch tradiční konstrukce bočnic s tenkou vrchní vrstvou. Výsledkem je několik pozitivních změn: jednak jsou lyže lehčí (o 80 gramů na pár), více odpouštějící chyby a s lepším citem pro sníh, a současně je redukován výrobní odpad. (Navíc, elektronicky tištěná grafika na plášti lyže namísto tradičních tiskařských postupů a matný, nelakovaný povrch lyže rovněž snižují množství toxického odpadu.) Lyžím lze sotva cokoli vytknout: bezvadně kloužou, jsou pocitově superlehké a lyžování na nich je čirá zábava, nikoli upracovaná dřina na nepoddajném náčiní. Lyže jsou velmi tvrdé a vyžadují adekvátní razanci – pak poskytnou skvělý přenos sil a precizní reakčnost. Jako ostatní topmodely svých brandů jsou k dispozici varianty pro teplejší a studenější podmínky.

ROSSIGNOL X-IUM PREMIUM+ R-SKIN Rozměry: 40–44–44 mm | Hmotnost: 990 gramů (197 cm) | Cena: 16 490 Kč Nejvýše postavený skinový model v hierarchii tradiční francouzské značky nově obdržel stejný bezcapový plášť jako jeho bruslicí sourozenec. Vitální superlehká běžka se báječně posílá do skluzu, nepochybně i kvůli technologické konstrukci vylehčené špičky, díky níž lyže přesně a citlivě zatáčí a umožňuje rychlý a hladký běžecký krok. Pod nohama pocitově rychlá, lehká a výborně stabilní. Ve stoupáních však technicky nevyježděného (anebo už unaveného) lyžaře nemusí podržet nalepený skin vinou vysoké tuhosti lyže způsobené karbonovým plástem v plášti. Ten zajišťuje prvotřídní tvrdost lyže, ovšem na úkor průhybu stoupací komory, což činí extra nároky na lyžařův jemný cit pro odraz. Tento aspekt se mi projevuje jen ve větších stoupáních na tvrdém sněhu, v rovinatých pasážích skin odráží, jak má. Jinak dokonalá lyže.

TECH NORDIC SKITEST

ATOMIC REDSTER S7 Rozměry: 41–43–43,5 mm | Hmotnost: 1 130 gramů (186 cm) | Cena: 11 499 Kč Atomic se na svých lyžích historicky nebojí konstrukčních experimentů a stejné je to se skejtovým modelem S7, v pořadí čtvrtým nejvyšším pod modelovou řadou S9. Tato lyže je půdorysně vykrojena do tvaru V, přičemž nejširší je v přední části hned za špičkou a nejužší vzadu na patce. Spolu s dvojitou drážkou ve skluznici znamená toto neortodoxní řešení nadstandardní stabilitu a kontrolu nad lyží. Přesně tyto vlastnosti si u Atomiců nižších řad pamatuju z testování už dlouhé roky zpět. Nezvyklé vykrojení má pomáhat akceleraci lyže v druhé části bruslicího kroku (napůl žertem jsem si představoval podobný efekt zrychlení, jako když řízeným záklonem zatížím slalomku, ve skutečnosti jsem však pocitové turbo na S7 nezaznamenal, možná i vinou měkčího povrchu trati). Lyže je po mém soudu správnou volbou pro rekreační a/nebo nové bruslaře, kteří v ní najdou vpravdě bezkonkurenční stabilitu, slušnou vitalitu a dobrý tah ve skluzu. Za mě jde o jednu z nejpohodlnějších lyží letošního přehledu, přičemž stále vysoce sportovního střihu.

FISCHER TWIN SKIN SPEEDMAX 3D Rozměry: 41–44–44 mm | Hmotnost: 1 030 gramů (197 cm) | Cena: 18 290 Kč S každou další sezónou hledím při testování postavit se na aktuální verzi vlajkové lodi skinové produkce nejúspěšnější běžkařské značky a zajímá mě, zda v hodnocení budu opakovat své už mnohokrát dříve vychválené na konto stejnojmenného modelu předešlých generací. Nedám dopustit na Fischerovo originální twinskinové řešení dvojitého mohérového pásku s volným žlábkem v ose lyže: během let jsem už odtestoval jistě víc než stovku různých skinových modelů, z nichž některé se zdály být solidním kompromisem, některé byly výborné, u jiných jsem měl pocit mrtvé veverky přilepené na spodku skluznice; Speedmaxový Twin Skin mi tradičně navozuje pocit dokonale namazané závodní lyže – což je to nejlepší možné vysvědčení pro skinovou běžku, o jakém vím. Vzdor striktně závodnímu střihu jde o příjemně stabilní a pohodlný model; Twin Skin Speedmax je pro mě onou utopickou běžeckou lyží bez slabiny.

ROSSIGNOL X-IUM WC SKATE Hmotnost: 1 100 gramů na pár (velikost 42) | Cena: 9 990 Kč Bota X-ium WC Skate je druhým nejvyšším modelem značky, a stále dostatečně tuhá, lehká a podpůrná i pro rekreační závodníky. Místo celokarbonové podrážky jako prémiový model má tato bota patu vyztuženou karbonem a karbonovou mezipodešev, která zajišťuje přesnou kontrolu a přenos energie na lyže. Díky tomu, že spodní podrážka je z plastu namísto karbonu, je bota mnohem odolnější třeba při chůzi přes parkoviště do stopy bez přezutí. Přední zip a karbonová manžeta jsou zajištěny páskem na suchý zip, který pohodlně sevře i úzkou nohu. Toto pohodlí po vybalení z krabice zvyšuje tepelně tvarovatelná vložka. Za svou cenu poskytnou tyto lehké boty výbornou oporu a zlepší kýženou stabilitu lyžařova bruslicího pohybu.

PELTONEN SKIN PRO CLASSIC Rozměry: 43–44–42 mm | Hmotnost: 1 220 gramů (207 cm) | Cena: 7 190 Kč Pozoruhodně pohodlné tréninkové běžky vyšší střední třídy s mimořádně výhodným poměrem ceny a výkonu. Konstrukce jádra lyže využívá závodní technologii značky Aircell, kvalitní skluznice PRG 4100 jsou opatřeny 100% mohérovými pásy SkinPro Mohair, lyže se dodávají v šesti délkách a třech stupních tvrdosti, vždy s vlisovanou deskou NIS 3,0. Na sněhu jsou – jak úvodem předesláno – zejména mimořádně pohodlné: v každé terénní situaci stabilní, rozumně reakční a pocitově slušně lehké – či rozhodně nijak extra těžké, v přímém srovnání s vyššími a mnohem dražšími modely jiných značek. Peltoneny Skin Pro umožňují jemný, klidný skluz a uspokojivě drží v odrazu i v dlouhých stoupáních. Dokážou odpustit většinu technických prohřešků, což z této značky dělá jednu z dlouhodobě nejpopulárnějších v rekreačních stopách našich končin.

FISCHER SPEEDMAX SKATE Hmotnost: 900 gramů na pár (velikost 42) | Cena: 18 990 Kč Fischer kompletně inovoval svou závodní řadu lyžařské obuvi včetně vlajkové lodi značky. Závodníci používající tento model si chválí výborně padnoucí tvar už přímo z krabice – což může být částečně díky Fischerovu novému a korektněji anatomicky zkonstruovanému závodnímu kopytu. Rovněž vylepšení vnitřního systému šněrování Speedlock má napomáhat rovnoměrněji rozložit tlak na celé chodidlo. Stejně jako u ostatních špičkových bot této značky lze řadu dílů tepelně tvarovat a přizpůsobit je na míru. Karbonový kloub manžety – sugestivně nazvaný Zero Play – dodává nekompromisní boční tuhost a zároveň umožňuje plný rozsah pohybu a přesný přenos energie. Pohled na nohy předních jezdců SP nechává tušit, že na vlastnosti boty nedají dopustit; nicméně rekreační bruslaři by se měli mít na pozoru: úzký a velmi přiléhavý střih znamená, že tato bota je ostrý pracovní nástroj. Ti, kteří hledají dlouhodobější pohodlí (a současně i rychlost), by měli zvážit Fischerův nižší model, Carbon Skate.

MADSHUS REDLINE SKATE

ALPINA ELITE 3.0 CLASSIC

Hmotnost: 890 gramů na pár (velikost 42) | Cena: 19 990 Kč

Hmotnost: 660 gramů na pár (velikost 42) | Cena: 13 290 Kč

Madshus se při vývoji nejnovější iterace své špičkové závodní boty vytasil s novým designem komponentů, aby lépe seděly a přenášely energii. Karbonová manžeta je nyní ještě tužší, zatímco přepracovaná karbonová podešev byla pomocí 3D technologie propojena jako jeden celek s manžetou a anatomicky vytvarována podle spodní části chodidla. Uvnitř boty hýčká lyžařovu patu paměťová pěna a nízko střižená vnitřní botička RaceWrap druhé generace se přizpůsobuje noze, aby se optimálně vyrovnalo rozložení tlaku. Všechny karbonové díly lze zahřát horkovzdušnou pistolí (nebo improvizovaně fénem) a upravit je tak, aby lépe padly na míru uživatele. Lehká, tuhá a hbitá bota se skvělou pohyblivostí, jejíž jedinou případnou komplikací může být až příliš těsný střih pro některá širší chodidla.

Nová vlajková loď klasických modelů slovinské ikony přichází na trh užší a ještě lehčí než dříve, má přepracovaný střih a zlepšenou torzní stabilitu. Lehká, anatomicky tvarovaná jednodílná karbonová platforma s ohebnou podrážkou a přizpůsobivou patovou částí zaručuje pozoruhodnou podélnou stabilitu, pohyblivost přesně podle potřeb lyžaře a efektivní přenos sil. Přispívá k udržení správného postavení těla a optimálně vyvážené poloze běžce. Celokarbonový opatek Active Edge má speciální sendvičovou strukturu, v níž jsou vnitřní a vnější karbonové textilní vrstvy umístěny kolem gumové střední vrstvy, což přispívá k maximální přizpůsobivosti platformy na různé tvary pat, k silnému výkonu a spolehlivé kontrole nad lyžemi. Pokud se závodník do bot Alpina dostane a tvarově mu vyhovují, už od značky neodchází – máloco může být výmluvnější známkou nadčasové kvality a funkčnosti.

FISCHER SPEEDMAX CLASSIC Hmotnost: 710 gramů na pár (velikost 42) | Cena: 12 490 Kč Boty Speedmax patří již léta ke stálicím v rodině Fischer. Pro rok 2023 značka aktualizovala model Classic s lehčí karbonovou podešví a dvoudílnou podrážkou, která se horizontálně rozděluje přes klenbu, čímž vytváří lepší flexi a maximalizuje kontrolu a efektivitu v odrazové části běžeckého kroku. Nové Speedmaxy rovněž dostaly dávku dodatečné torzní tuhosti zvyšující účinnost přenosu energie z boty na lyži. Netřeba dodávat, že vnitřní vložku boty lze tepelně tvarovat pro individuální přizpůsobení. Závodníci používající tento model komentovali, jak pěkně jim jejich bota obepíná patu, jak systém šněrování Speedlock a bezešvý svršek podporují kotník, i jak snadno se nazouvá na nohu a udržuje ji v relativním pohodlí i po dlouhou vyjížďku. Zásluhu na tom má ultralehká karbonová výztuha a solidně vypolstrovaný jazyk a svršek. Resumé: léty prověřená dokonalá klasická bota anatomicky se hodící spíše na útlejší chodidla.

TECH NORDIC SKITEST

HAAKON BLUE TIGER Hmotnost: 165 gramů (170 cm) | Cena: 8 390 Kč

ONE WAY STORM 2 MAG Hmotnost: 127,5 gramů (170 cm) | Cena: 4 390 Kč Superlehká hůl je vybavena novým magnetickým systémem rychlého uvolnění úchopu, takže klip na poutku se ještě snáz než dřív zasune do pouzdra na horní straně hole. Intuitivní, funkční řešení. Velikost poutka je tradičně u této značky spíše menší, což zůstává výhodou pro lyžaře vozící celoročně tenké rukavice, ale může být na obtíž v podmínkách, kdy je třeba navléknout běžkařské palčáky. Přidanou funkcí u modelu Storm 2 Mag, třetího nejvyššího u finského brandu pod patronací Fischeru, jsou rychlovýměnné závodní košíčky, které se dodávají ve třech velikostech, z nichž nejmenší má zhruba poloviční plochu než bývá v oboru zvykem – jsou tedy určeny výhradně pro tvrdý bruslicí povrch. Jednou větou: tuhá celokarbonová hůl prominentní značky pro lyžaře, kteří hledají každou drobnou výhodu, aby snížili hmotnost a zlepšili aerodynamiku.

Závodní běžecké hole tuzemské výroby z 100% vysoko-modulárního karbonu. Majitelka značky Pavla Francke o nich hrdě říká: „Konkurují světovým výrobcům váhou tubusu 55 g/m, extrémní tuhostí a vysoko položeným těžištěm pro odlehčení spodní části hole a snadný pohyb ve švihu. Poutka jsou ručně šita v ČR a prošla změnou ergonomie pro větší pohodlí. Letos navíc mezi běžkaře posíláme i cenově dostupné kolečkové lyže Haakon s hliníkovým korpusem a středně rychlými kolečky.“

4KAAD CODE 9 Hmotnost: 127,5 gramů (170 cm) | Cena: 3 440 Kč Jen několik let mladá finská značka, založená zakladatelem brandu OneWay, začíná do svých běžeckých holí zařazovat recyklované plasty, korek a tkaniny vyrobené z PET lahví. Plně karbonová hůl 4KAAD Code 9 je třetím nejvyšším modelem značky. Pocitově lehká hůl vybavená pevným upínacím poutkem a kompaktním devítimilimetrovým hrotem poskytuje švih srovnatelný s ostatními topmodely v oboru, navíc s možností doplnění o tři (snadným šroubováním vyměnitelné) velikosti košíčků pro různé hloubky sněhu a podmínky. Košíčkový systém Change-IT je rovněž kompatibilní pro odolný hrot z wolframového karbidu pro letní jízdu na kolečkových lyžích. K mání ve žlutočerné a černorůžové variantě. Špičková univerzální hůl s vynikající kyvadlovou hmotností typu dva v jednom – pro zimní lyžování i jízdu na asfaltu.

LEKI HRC MARATHON Hmotnost: 112 gramů (170 cm) | Cena: 5 289 Kč Mile nerůžová Leki HRC Marathon je vybavena charakteristickým rychloupínacím háčkem Shark – smyčkou z pevné padákové šňůry mezi palcem a ukazováčkem, která se cvakne do tvrdé plastové drážky v madlu hole. Uvolnění z háčku se provádí vyklopením vrchního červeného zakončení madla, na nějž lze zatlačit (druhou rukou) komfortně i v rukavici. Jakmile lyžař upínacímu způsobu přivykne, stává se pro něj intuitivním a spolehlivě fungujícím i v nepříznivých mrznoucích podmínkách. Hůl má systém výměny talířků Fin Vario, pomocí něhož lze talířky během vteřin vyměnit v závislosti na sněhových podmínkách. Důmyslně zkonstruovaný tvar talířků umožňuje rychlé sklouznutí lyží někoho jiného, což bývá notorickou konfliktní situací zejména na startech dálkových běhů. Dokonalá ultralehká a současně odolná hůl pro závodní laufaře i ostatní rekreační lyžaře, kteří chtějí do svých rukou pohodlí.

VOSK SWIX HS LIQUID

ANORAK SWIX BLIZZARD

TRIKO SWIX RACEX

Díky řadě Swix HS Liquid si můžeš užít skvěle připravené běžky i bez komplikovaného procesu zažehlování a škrábání. Jedná se totiž o skluzné vosky ve spreji, jejichž aplikace je mimořádně snadná, přitom ale neztrácejí nic ze svých vlastností – jsou velmi odolné a absorbují méně nečistot ze sněhu. Vybírat můžeš ze čtyř variant, které pokrývají veškeré venkovní teploty, jaké panují v Česku během zimy. A to vše bez škodlivého fluoru. TIP: Nové bezfluorové produkty Swix nekombinujte s produkty ze starého systému CeraF.

Nestárnoucí klasika přichází v moderním pojetí. Design anoraku Swix Blizzard vychází z tradičních barev a hodnot, ale nenechte se jím zmást. Nejmodernější strečové materiály s membránou, laminované detaily nebo podlepené švy řadí tento anorak mezi maximálně funkční části lyžařské výbavy. Využijete ho na běžkách či při skitouringu, kde se bude hodit i velká náprsní kapsa.

Vsaďte na stejné funkční prádlo jako čeští reprezentanti v běžeckém lyžování. Kolekce RaceX je navržena pro intenzivní sportovní výkon – triko s dlouhým rukávem perfektně odvádí pot od těla, rychle schne a je ultralehké. Díky tomu vás udrží v pohodlí a suchu i při maximálním výkonu během tréninku či závodu.

5 190 Kč

1 290 Kč

779 Kč (/varianta)

www.swixshop.cz

RX10 2.0 ClassiC skin

TECH ELEMENTARITY

TEXT: TOM ŘEPÍK

EVOLUCE BĚŽECKÉ STOPY Ohlédnutí se zpět nedlouhou historií úpravy běžkařských tratí Ve většině sportovních odvětví je stav hracího či soutěžního povrchu jedním ze zásadních ohledů; nejinak v běžeckém lyžování, včetně jeho nezávodních, rekreačních úrovní. Z tohoto důvodu se skiareály nebo veřejné skimagistrály snaží svým návštěvníkům poskytovat dobře navržené a dokonale upravené tratě.

ěhem posledního půlstoletí se úprava a údržba běžeckých tratí vyvinula z lopotného procesu vyžadujícího příslovečnou armádu lidských sil v efektivní metodu založenou na strojích, které pomocí pák a tlačítek ovládá jediný člověk. Před rokem 1960 představovala příprava stop značné úsilí. Jediný tehdy známý způsob úpravy tratí spočíval v hromadném udusání trasy sněžnicemi a jejím následným projetím na lyžích. Příprava stop na velké akce nebo závody vyžadovala, aby posádky sníh po trase odhrnovaly, hrabaly, pěchovaly a pak aby v nich jezdci na lyžích vytyčili paralelní

dráhy stop. To si žádalo spoustu času a úsilí; třeba pro každoroční tradiční padesátku vna Holmenkollenu v Oslu, která se poprvé konala v roce 1888 a jezdila se na dva okruhy, to znamenalo tímto namáhavým způsobem upravit 25 km zasněžené trasy. Před ZOH 1960 v kalifornském Squaw Valley začali dva mladí američtí trenéři klasického lyžování Al Merrill a Chummy Broomhall experimentovat s novou metodou úpravy sněhu. Oba měli zemědělskou minulost z východního pobřeží a yankeeský talent pro řešení problémů; znali rotační kypřiče s jemnými zuby, které se používaly k úpravě orné půdy, aby byla měkká a dobře zpracovatelná. Uvědomili si, že připojením rotačního kypřiče za sněžnou rolbu (jejíž první jednoduché verze byly už druhou dekádu na světě), lze téhož docílit i se sněhem. Jediný člověk obsluhující kypřič mohl takto upravit kilometry a kilometry hladkého sněhového koberce. Přestože nasazení pásové rolby znamenalo na tehdejší poměry obrovský pokrok, stále bylo zapotřebí další lidské práce – lyžaři museli za rolbou vyrazit do upěchovaného sněhu vyjíždět vlastní stopy pro klasickou techniku (bruslicí technika se do úpravy tratí začala projevovat až v závěru osmdesátých let, kdy z ní vznikl legitimní lyžařský styl). Zpět do olympijského Squaw Valley roku 1960 a vyjíždění stop za rolbou – tuto práci vykonávali předjezdci a pořadatelé závodů, mnozí z řad závodníků, kteří se těsně nedostali do amerického olympijského týmu.

Ale pomoc prošlapávačům stop už byla nedaleko. Přinesl ji švédský rodák Sven Johansson, který na hrách ve Squaw Valley závodil v běhu na lyžích za Spojené státy a poté se ujal funkce hlavního trenéra biatlonu v USA. Od roku 1961 se s týmem usadil na tréninkové základně ve Fort Richardson na Aljašce, kde pravidelně padalo množství hlubokého sněhu zasypávajícího lyžařské stopy. Částečně ze zoufalství tak Johansson vymyslel pozoruhodně snadné a účinné řešení pro úpravu tratí: dřevěnou bednu o rozměrech 70x90 cm s párem běžek na dně, které simulovaly lyže a vytláčely do sněhu stopu. Dřevěný box se zapřáhl za rolbu, přidala se jedna nebo dvě škvárové kostky jako zátěž a jeden z prvních mechanických stopovačů na světě – možná zcela první – se dal do práce. Američtí biatlonisté mohli i v aljašských závějích kvalitně trénovat. Díky Johanssonově průlomu byly dny namáhavého a časově náročného odhazování sněhu, pěchování povrchu a vyšlapávání stop na ústupu – byť pomalém a zdlouhavém, než se novinka o několik let později v postupně stále vylepšovaných verzích začala lavinovitě šířit doslova celým běžkařským světem. Paradoxně podobný scénář tomu aljašskému se v přibližně stejné době odehrával v jižním Vermontu na východním pobřeží USA. John Caldwell, bývalý olympijský lyžař a trenér na lyžařské akademii (později i národní trenér mj. Billa Kocha a v neposlední řadě dědeček soudobé americké reprezen-

FOTO: FACEBOOK

tantky Sophie Caldwellové) si tehdy zkraje šedesátých let najal šikovného místního truhláře, aby mu pomohl vyrobit podobný stopovací box na projíždění tratí, který pak vozil po soutěžích místní ligy. Na konci každého závodu se trenéři shromáždili kolem nového zařízení, vyptávali se, měřili a zakreslovali. Dřevěné stopovače se začaly objevovat i na dalších školách a univerzitách a na závodech po celých Spojených státech. V té době se staly populárními sněžné skútry Ski-Doo a ukázalo se, že tyto stroje jsou pro tahání traťových stopovačů ideální. Typická sestava pro severské disciplíny v polovině 60. let 20. století se skládala ze skútru Ski-Doo, který táhl podomácku vyrobený stopovací box přivázaný prádelní šňůrou. Svou práci taková sestava odvedla, ale k tomu, co je běžkařským standardem dnes, mělo dřevěné zařízení ještě daleko. Brzy se začalo experimentovat s vhodnějšími materiály. Podle Johna Caldwella se poměrně záhy nahradily dřevěné běžky na dně stopovacího boxu kovovými noži, které umožňovaly vykrajovat stopy i ve zmrzlém sněhu. Následně stopovač obdržel polykarbonátové dno, aby se snížilo tření. V další fázi zlepšování přišly na řadu boční podběhy, jež mohly zvednout rám v místech, kde se stopy nechtěly vyjíždět, nebo pro přejezdy silnic. Nakonec dřevěnou konstrukci nahradil kov. Když se pak koncem šedesátých let staly dostupnými komerční verze těchto zařízení, celá běžecká scéna získala novou podobu a atmosféru. Nejen scéna závodní – americké lyžařské areály začaly nabízet široké, hladké tratě s dokonale rovnými stopami a jejich návštěvníci si tyto krásně upravené povrchy oblíbili. Podle vzpomínek Johna Caldwella lze usuzovat, že ve Skandinávii a ve zbytku Evropy postupoval vývoj v úpravě běžeckých tratí značně pomaleji: na mistrovství světa v klasickém lyžování v Oslu v roce 1966 Norové stále ještě postaru odklízeli sníh, aby připravili běžkami prošlapávané stopy. John dále vzpomíná, že na olympijských hrách ve francouzském Grenoblu v roce 1968 – osm let poté, co byly na zimních hrách ve Squaw Valley použity účinnější metody přípravy tratí – se v Evropě poprvé lyžovalo za velkým sněžným strojem využívaným na úpravu tamních sjezdovek. Nakonec se však jednoduchý nápad dostal i na starý kontinent a na počátku sedmdesátých let se již technicky vychytané celokovové verze stopovačů tahané za skútry začaly rychle šířit areály běžeckých tratí. Téměř další dvě dekády zůstávaly dominantním způsobem úpravy stop, než v druhé polovině osmdesátých let spolu se zavedením volné techniky začaly na běžkařskou scénu nastupovat stále dokonalejší pásové rolby. Dnes nám běžecké stopy i bruslicí manšestr – lhostejno zda na závodních či veřejných tratích – s největší pravděpodobností připravuje širokorozchodná rolba Pisten Bully (nebo podobná) s hydraulicky ovládanou sněhovou radlicí vpředu a víceúčelovým stopovačem vzadu. Taková souprava dokáže pokládat kilometr za kilometrem čerstvého manšestru, přičemž pro lyžaře-klasiky v něm zanechává geometricky precizní zdvojené stopy. Vybavte si dnešního rolbaře, který tento stroj řídí. Nahradí desítky pochodujících vojáků na sněžnicích tím, že jednoduše naskočí do kabiny, zapne si topení a stereo, stlačí spínač zapalování a 250koňový motor se rozburácí k životu. Dvakrát stiskne klakson, zařadí jedničku a vyjede do zimní tmy, aby zahájil svou hodinku či dvě noční úpravy.

PRÉMIOVÉ ZÁVODNÍ LYŽAŘSKÉ HOLE VYROBENY Z RECYKLOVANÝCH MATERIÁLU

WWW.INASPORT.CZ

ADVERTORIAL

Vyběhněte

NA BĚŽKY!

Zima je tu a s ní i perfektně upravené stopy zalité sluncem. Nebo naopak čerstvý prašan, ve kterém zanechávají stopy backcountry běžky. Ať již jste příznivcem běžeckého lyžování na upravených tratích, nebo backcountry, u Sportenu naleznete obojí.

a kvalitními běžkami není nutné chodit daleko. Stačí se pozastavit u nabídky tuzemské značky Sporten, jejíž široká nabídka modelů vzniká vedle lyží dalších značek v moderní továrně v Novém Městě na Moravě. U Sportenu si vybere jak začátečník, tak i běžkař se sportovními ambicemi. V nabídce Sportenu jsou též dětské a juniorské běžky a také backcountry běžky určené pro turistiku mimo vyfrézované stopy a běžecké tratě. Pokud s běžeckým lyžováním začínáte, nebo jste nadšený turista, který ocení jistotu odrazu ve stopě, sáhnětě po lyžích pro klasickou techniku s upravenou odrazovou komorou, kterou není nutné mazat stoupacími vosky. Moderním řešením je „SKIN“ verze lyží, do jejichž odrazové komory je implementován pás

(skin), díky kterému se do skluzu odrazíte za téměř jakýchkoliv podmínek. Model PERUN PRO SKIN je pak pro vás tou pravou volbou. Populární řada PERUN je k dispozic navíc také v dámské verzi (PERUN PRO W SKIN), a pokud neholdujete verzi lyží se stoupacím pásem, naleznete oblíbené „Perunky“ také ve verzi se šupinami (Mge) nebo v klasické verzi určené pro mazání stoupacími vosky. U Sportenu si v případě všech modelů zakládají na kvalitním zpracování. Lyže mají jádro složené z mnoha lamel výběrového dřeva, jsou stabilní a dobře ovladatelné. To vše platí také pro modely řady Performance určené výkonnostním lyžařům. Navíc přidejte 3D profilaci těla zlepšující torzní tuhost lyže, zesílené boky a vysoce kvalitní grafitovou skluznici a máte v rukou skvělé lehké sportovní lyže. Pro klasiku jsou v této řadě určeny modely SUPER CLASSIC a SUPER CLASSIC SKIN (s mohérovým pásem). Pokud máte raději spíše bruslení, je pro vás určena lyže SUPER SKATE. Všechny modely řady Performance jsou navíc dostupné také v juniorské verzi.

Backcountry touring – na běžkách mimo upravené terény

Pokud se neradi mačkáte na lyžařských magistrálách a máte rádi zimní krajinu, kterou se prodíráte na vlastní pěst, mohl by být pro vás zajímavý backcountry touring. Relativní novinka v našich krajích vychází ze skandinávské formy pohybu na běžkách ve volném terénu. A získává si rok od roku větší oblibu. Backcountry lyže jsou stále ještě běžky, oproti standardním modelům jsou však širší, odolnější a často jsou vybaveny hranami, což usnadní průstup všemi nástrahami, které vás mohou na výletě potkat. Také sjezd s nimi je o poznání snazší než na klasických běžkách. Samozřejmostí je pak úprava odrazové komory ve skluznici tak, abyste nemuseli lyže mazat stoupacím voskem. Jistota, že vám lyže nepodklouzne, je ve volném terénu totiž ještě důležitější než při jízdě ve stopě. Širší model Explorer MGE vás doprovodí do jakéhokoliv terénu, užší Forester MGE

jsou pak skvělými univerzálkami, se kterými se můžete toulat ve stopě i mimo ni. Pokud byste se však chtěli vydat do opravdu hlubokého sněhu, sáhněte po backcountry běžkách Sporten Ranger MGE. Jde o model do nejtvrdších podmínek, který úspěšně dobyl dokonce severní pól. Všechny tyto modely jsou vybaveny klasickými šupinami. Alternativou k šupinám jsou pak lyže s tuleními pásy vloženými přímo do skluznice. U Sportenu jde o model Explorer Skin. Za backcountry lyžováním lze přitom vyrazit téměř kamkoliv. S přihlédnutím k omezením různých národních parků jsou naše kraje přímo ideální. Zklamáni nebudete ani na Slovensku a samozřejmě v Alpách. A pokud byste vyrazili dále, zkuste Mekku backcountry, Skandinávii. První sníh je tu. Ať již ve stopě nebo ve volném terénu – užijte si ho.

ADVERTORIAL

NOVÝ

SPEEDMAX

LEHČÍ + RYCHLEJŠÍ = PROSTĚ LEPŠÍ Fischer představuje nový Speedmax systém, který se zaměřuje VÁZÁNÍ – WORLDCUP SKATE IFP na odlehčení závodního materiálu a vyladění jeho nastavení, aby World Skate IFP, tedy vázání TURNAMIC® určené na volnou techniku běhu na lyžích, umožňuje závodníkům pasoval všem závodníkům a splňoval individuální požadavky precizní a rychlou úpravu pozice vázání bez pomoci jakéhokoliv nářadí. Zamykací systém zajišťuje, že se lyže každého lyžaře. Hlavním cílem je kvalitnější odraz a přenos během závodního výkonu nemůže uvolnit. pohybu pomocí váhově-optimalizovaného vázání TURNAMIC® Hmotnost vázání je 105 g. směrem k novému modelu lyží Speedmax Helium, které jsou svou hmotností také revoluční: váží 950 g, tedy méně než 1 kg. SPEEDMAX HELIUM SKATE PLUS

romě výrazné redukce hmotnosti snad každého, kdo sleduje vývoj závodního vybavení, zaujme nový neotřelý a výrazný design lyží Speedmax Helium Skate Plus. Shození nadbytečných gramů bylo docíleno novým obousměrným jádrem s vrchní fólií v barvě slunce a odlehčením špičky lyže. Lepení skluznice za studena umožňuje lepší absorpci vosku a i bočnice lyže, kterou lze napustit tekutými vosky, nabízí díky sníženému tření optimální skluzné vlastnosti. Tyto detaily mohou oddělovat vítěze od zbytku závodního pole.

Šířka lyže (špička, střed, patka): 41–44–44 Délky lyží: 171–191 cm Hmotnost / délka: 950 g / 186 cm Typ skluznice: World Cup Plus Vázání: TURNAMIC® Worldcup Skate IFP

Nové závodní lyže Speedmax Helium Skate Plus váží v délce 186 cm pouze 950 g

Další posun, nejen ve snížení hmotnosti, zaznamenal nový typ závodních bot Speedmax Skate (pro muže) a Speedmax Skate WS (pro ženy), jež se vyznačují lepší stabilitou a efektivnějším přenosem síly. Nový systém šněrování a skelet boty zafixují nohu, zatímco lehká a pevná podrážka Zero Play umožňuje precizní odšlap. Označení RACE CODE zaručuje, že se jedná o prvotřídní vybavení, které využívají závodníci Světového poháru.

BOTY SPEEDMAX SKATE

BOTY SPEEDMAX SKATE WS

Velikost: 40,5–48 Podrážka: TURNAMIC® Speedmax Ohyb bot: tvrdý Hmotnost / velikost: 450 g / 42

Velikost: 37,5–42 Podrážka: TURNAMIC® Speedmax Ohyb boty: tvrdý Hmotnost / velikost: 380 g / 38

Boty Speedmax Skate se vyrábějí jak v pánské, tak dámské variantě

Photo: Nordic Focus

HRC MAx

Are you made for more? www.leki.com

ADVERTORIAL

Novinky

Salomon 2022/23 Původně francouzský Salomon je dnes součástí rodiny Amer Sport, ale z místa svých kořenů nadále vyvíjí a inovuje. Často inspiruje svět běhu na lyžích smělými přístupy a čím dál víc je také k vidění ve stopách Světového poháru a dalších závodních klání.

apříklad v minulé sezóně vyhrála Jessie Digginsová prestižní Tour de Ski, což byl základ k zisku křišťálového glóbu. Husarským kouskem byl úspěch Norky Marte Olsbu Roiselandové – sedm zlatých medailí na lyžích a botách Salomon z MS v biatlonu 2020. Vrcholem kolekce je řada S/Lab. Mimořádně lehké lyže S/Lab Skate dostaly letos novou skluznici, která je podle testů za všech sněhových podmínek o 5 % rychlejší než předchozí verze. Karbonová tkanina Thin Ply bylo inovována tak, že jí stačí o 20 % méně materiálu, což snižuje hmotnost i ekologický dopad lyže. Kdo tyto nej-

jemnější detaily a finesy závodních lyží nedocení, může se zajímat o novou řadu S/ Max, která obsahuje lyže na oba styly včetně bot a holí. V tomto vydání najdete recenzi na skateové lyže, podle níž se zdá, že i tato řada je značně výkonnostní, ostatně i Salomon sám o nich mluví jako o lyžích „pro závodní běžkaře, kteří se inspirují sportovci na úrovni Světového poháru a chtějí, aby se tak s nimi zacházelo“. Dopomůže k tomu i vázání Prolink Shift-In, které dovolí regulovat polohu těžiště podle sněhových podmínek, trati nebo specifik lyžaře. To platí i pro skinové lyže S/Max eSkin, jež jsou postaveny, stejně jako nejvyšší S/Lab, z karbonu. Perličkou je také fakt, že jádro

všech S/Max modelů, S-Core 45, je tvořeno ze 45 procent z recyklovaných PET lahví. Konkrétně na jádro padne 9 lahví. K lyžím se vyrábějí i boty S/Max Carbon Skate Prolink pro bruslení se skořepinou Carbon Loaded™ inspirovanou řadou S/Lab a doplněnou technologií CustomFit™ a SensiFit™ pro doladění tvaru a klenby boty. Bota je 100% bez PVC a také používá recyklovaný PET, stejně tak jako její klasická verze. K dispozici jsou i adekvátně konstruované nové hole. Samozřejmě jsou v nabídce celé další obsáhlé řady lyží i bot včetně juniorských. Dámské modely nesou napříč kolekcí označení Vitane.

S/Max Carbon Skate

S/Lab Skate

S/Max eSkin inzerce

SALOMON RC8 SALOMON RC 8 ESKIN + PROLINK SHIFT PRO Tento lyžařský set je vytvořen pro rychle jezdící lyžaře, kteří požadují výkon v různých sněhových podmínkách, ale bez nutnosti aplikace odrazových vosků. Odrazovou komoru tvoří materiál eSKINGRIP+, který poskytuje přesný odraz, ale přitom hladkou a tichou jízdu. Dodává se s předmontovaným vázáním Prolink Shift, které ještě více doladí polohu lyžařova těžiště tak, aby odraz odpovídal tělesným specifikům lyžaře, sněhovým podmínkám nebo tvaru terénu.

7 400 Kč

Moderní sportovní boty pro klasický styl. Konstrukce SensiFit™ a pásek na patě dokonale obepínají nohu, přirozená flexe poskytuje snadný a citlivý odraz. Voděodolný svršek a nepropustný zip zajišťují sucho a podšívka Thinsulate™ tepelný komfort. Jsou 100% vyrobeny z materiálů bez PVC a podšívka je ze 78 % z recyklovaného materiálu.

3 600 Kč

RECENZE BĚŽECKÉ LYŽE

35 ADÉLA ROČÁRKOVÁ ŠÉFREDAKTORKA ČASOPISU NORDIC

Novinka od Salomonu:

Recyklovaná Salomon S/Max Skate Kdo zná sjezdovky Salomon, ví, že řada S/Max cílí spíše než na závodníky na sportovní lyžaře. Podobné platí i u běžek, Salomon S/Max Skate se řadí až na třetí místo za S/Lab a S/Race. Novinka je vybavena univerzální skluznicí G5, stavbou lyže S-Core 45 a jsou osazeny vázáním Prolink Shift-In.

edním z hlavních materiálů, z kterých se tento model vyrábí, je Densolite s odlehčenou pěknou S-Core 45 vyrobenou z recyklovaných PET lahví – tedy zhruba asi devět PET lahví tvoří 45 % hmotnosti jádra lyže. Karbonová konstrukce Thin Ply optimalizuje torzní tuhost pro lepší přenos energie při odrazu, zatímco vyvážená tvrdost komory dodává stabilitu během skluzu.

Sportovní univerzál pro všechny

Na první pohled a pocit jsme tento typ lyží zařadili hodně vysoko. Jde o celkem tuhý model, ale konstrukčně tak vyvážený, že i 70kg lyžař se z nich pohodlně odrazí, přitom ten 90kg se nemusí bát, že by na něj byly měkké. Vyšší a širší profil lyže pod vázáním přináší lepší stabilitu, zatímco u špičky je poměrně slabý, aby lépe kopíroval terén, i když bude na trati měkčí čerstvý sníh. Špička lyže je však ideálně široká, aby se nevychylovala ze směru, do kterého lyži odrazíte. Běžky se

zdají být při jízdě oproti nejvyšším modelům těžší, což je zřejmě dáno výškou profilu lyže pod nohou a složením použitých materiálů, ale zase dobře sedí na sněhu a na jízdu jsou pohodlné. Lyže jsme testovali na rychlém jarním ledovém firnu, takže se nedalo přesně vyhodnotit, jak kvalitní je skluznice a struktura oproti jiným závodním modelům, a tedy jak je skluzná. Pocitově se zdály na tvrdé podložce velmi slušné zejména tím, že v těchto náročnějších podmínkách lyže dobře vedly směr při bruslení, byly obratné v zatáčkách, dalo se z nich výborně odrazit a lyžař se na nich cítil stabilně.

Závěr

Salomon S/Max Skate jsou skvělým modelem lyží pro sportovní běžkaře, kteří se chtějí dobře svézt nebo podat na tréninku dobrý výkon. Běžky jsou dostatečně tvrdé a komfortní nejen na odraz, ale i stabilitu. Velkým plusem je mnohem nižší cena než u závodních lyží, přesto je pocit z jízdy výborný. Tento model bychom nedoporučovali závodníkům zejména kvůli vyšší hmotnosti lyže a nejspíš i kvalita skluznice a typ struktury nebude dostatečně konkurenceschopný top modelům – pro výkonnostní sportovce jsou však hodnoceny hodně vysoko.

Posuvné vázání pro ideální těžiště

Vázání Prolink Shift-In je možné posunout do pěti základních pozic, ale nabízí i mezipolohy, takže si můžete vybrat z celkem 11 úrovní. Když otočíte ovladačem z minimální do maximální polohy, tak se vázání posune o 4 cm, což je opravdu výrazný rozdíl. Na základě posunu vázání změníte polohu své těžnice vzhledem k těžišti lyže a můžete zatížit, či odlehčit její komoru efektivněji – a díky tomu být rychlejší. A to ať už se jedná o dlouhé výjezdy a sjezdy, nebo při různých sněhových podmínkách. V měkkém sněhu oceníte, když budete mít vázání posunuté více vzad a odlehčíte špičku – lyže vám pak bude snadněji odjíždět a kopírovat terén. Nebo naopak na tvrdém podkladu si můžete posunout vázání vpřed, dostat své těžiště nad komoru, a využít tak maximální tuhosti lyže při odrazu. Vázání se v rukavicích za jízdy polohuje poměrně špatně, takže buď si radši na pár vteřin zastavte, nebo pokud chcete jet závod a nezdržovat se, tak si manipulaci za jízdy řádně předem natrénujte.

VÝHODY Tvrdá komora lyže, ale konstrukčně vyvážená pro široké spektrum lyžařů různých váhových kategorií Plocha lyže dobře sedí na sněhové podložce, zatímco špička kopíruje nerovný terén Posuvné vázání umožňuje výrazný posun lyžařovy těžnice oproti těžišti lyže Univerzální struktura

NEVÝHODY Vyšší hmotnost lyže Posuvné vázání se obtížněji posouvá za jízdy

ADVERTORIAL

Opravdu znáte

INOVIK?

Vybavení, které vyrábí jeden z největších obchodních řetězců, nemusí být vždy jen pro masu lidí za nejlevnější ceny na trhu. Co když chce nabídnout opravdu kvalitní technickou řadu, kterou si vezmete i na Jizerskou 50? Co když se dá koupit za lepší peníze, ač jsou běžky vyvíjeny ve spolupráci se světovými značkami běžeckého lyžování a díky tomu se každý rok gigantický výrobce sportovního vybavení posouvá v technické vyspělosti?

novik – privátní značka Decathlonu, která se specializuje na běžecké lyžování. Vývojové a testovací centrum Mountain Store leží na úpatí hory Mont Blanc ve francouzském Sallanches. Právě zde probíhá vývoj produktů. Centrum má nejmodernější laboratoře a dokonalé prostředí pro testování produktů v terénu. Inovik se snaží zpřístupnit běžkování sportovcům jakékoliv úrovně – od začátečníků, přes pokročilé až po závodníky. Ano, opravdu i závodníky. Proto celý tým Inoviku spolupracuje se světovými značkami jako Fischer, Peltonen nebo Alpina.

Spolupráce nebo přeznačkování?

František Jakl, současný národní lídr zn. Inovik a bývalý závodník na běžkách se už několik let podílí na vývoji a testování produktů. Prozradil, jak taková spolupráce se slovinskou Alpinou nebo finským Peltonenem probíhá: „Firmy s takovou letitou zkušeností dokážou našim vývojářům doporučit osvědčené materiály a konstrukce, které jsou pro daný výrobek ideální. Tým Inoviku s nimi dál v samotném vývoji pracuje, vytváří několik

prototypů a všechno testuje. Běžky z naší nejvyšší modelové řady 900 jsme testovali ve Francii, ale i ve Finsku a Švédsku. Výsledky vývoje se pak předaly přímo do Peltonenu a ten už podle zadání vyrobil, co bylo potřeba. Vývoj trvá několik let a ta dlouhodobá spolupráce s renomovanými značkami má pro Decathlon opravdovou hodnotu.“ Inovik se snaží být maximálně autentický, inovativní a je schopen uvést na trh i velmi pokročilé produkty za stále relativně dostupné peníze.

Heslo? Dostupnost

Díky obrovské produkci získává Decathlon od průmyslových partnerů jinou nabídku cen. Kouzlo je ale hlavně v cenové politice – Decathlon má jako heslo zpřístupnit sport co nejvíce lidem, což promítá i do svých cen a nedává na svoje produkty vysokou marži. „Je to občas trochu prokletí. U nás v Česku má pořád spousta lidí dojem, že co je drahé, to je kvalitní, a přitom to není podmínka,“ dodává František. A za kolik tedy seženete běžkařský set běžek, bot a hůlek pro velmi pokročilé běžkaře?

Lehoučké a plně funkční jádro Nomex® tvoří struktura včelí plástve se vzduchovými kanálky

INOVIK 900: nejvyšší modelová řada, která se s tím nemaže Pokud pro vás běžky znamenají synonymum pro kardio, na trénincích nebo závodech ze sebe chcete dostat maximum, pak je verze s mohérovými pásy ta správná varianta. Běžky 900 představují nejvýkonnější lyže v kolekci klasických běžek, které zaručují vynikající skluz a přitom neprokluzují při odrazu. Běžky mají kvalitní sintrovanou skluznici, která je díky vyšší celkové hustotě odolnější. V kombinaci s voštinovým jádrem Nomex® (vzduchové kanálky se strukturou včelí plástve) a příměsí karbonu poskytují běžky špičkový skluz.

Co slibuje ikonická řada

V Decathlonu je dostupná nejvyšší modelová řada Inovik 900, která představuje vhodné vybavení na pravidelné tréninkové či závodní zatížení jak na klasiku, tak bruslení. Na klasický styl jsou běžky k dostání ve dvou variantách: ve verzích Skin a Wax. Verze se „skinem“ má 100% mohérový pás, jádro Nomex® (vzduchové kanálky se strukturou včelí plástve) s příměsí karbonu, kvalitní sintrovanou skluznici a vázání Rottefella Xcelerator Classic, které je namontováno na NIS desce. U bot 900 na klasiku najdete prvky s karbonovou výztuží, která zajišťuje optimální tuhost a oporu. Karbonové díly navíc botu příjemně odlehčí. Tenká, ač velmi účinná izolace Thinsulate® je opravdu povedená. U holí 900 se setkáte s 80% karbonovým tubusem a rukojetí z přírodního korku s kvalitními, komfortně polstrovanými poutky, která jsou rychloupínací. Běžky s mohéry vyjdou na 8 499 Kč, boty na klasiku koupíte za 6 499 Kč a karbonové hole za 1 999 Kč. Co tedy zkusit sáhnout po dostupnějších modelech? Nebo ještě nemáte důvěru? „Chápu, že někteří mohou váhat, jestli zkusit cenově výhodnější vybavení, nebo sáhnout po renomovaných značkách, ale my s nimi spolupracujeme a produkty se vyrábí ve stejných nebo sousedních továrnách. Chceme ale tu důvěru v Inovik ještě více podpořit, takže si zájemce klidně může na prodejnu cokoli objednat, prohlédnout, zavolat, anebo se domluvit s libereckou pobočkou, jestli zrovna nejsou volné nějaké testovací kusy v požadované velikosti,“ doporučuje na závěr Fanda. Tak co, sáhnete po Inoviku?

Nemažte se s tím Pokud váháte nad typem, nezapomeňte, že běžky s mohéry vyžadují minimální údržbu: opotřebované „tulení pásy“ můžete vyměnit na servisu v Decathlonu a je to navíc skvělá volba pro ty, kteří nemají zrovna v lásce nanášení stoupacích vosků. Zkrátka a jednoduše, nemažte se s tím!

ADVERTORIAL

JE TO OBČAS TROCHU PROKLETÍ. U NÁS V ČESKU MÁ POŘÁD SPOUSTA LIDÍ DOJEM, ŽE CO JE DRAHÉ, TO JE KVALITNÍ, A PŘITOM TO NENÍ PODMÍNKA. Hole Tubus holí 900 je z 80 % z karbonu, což zaručuje efektivní odpich s minimální deformací. Ergonomická rukojeť je vyrobena z přírodního korku. Poutko je odepínací a velmi snadno nastavitelné. K tomu, a to už je poslední třešnička na dortu, je opravdu komfortně polstrované.

Boty

František Jakl vede české oddělení zn. Inovik. Jako bývalý závodník na běžkách se už několik let podílí i na vývoji a testování nových produktů.

U klasických bot 900 najdete prvky s karbonovou výztuží, která zajišťuje optimální tuhost a oporu. Karbonové díly navíc botu odlehčují, což vám během výkonu může značně ulevit. Nízká podešev optimalizuje kontakt lyže se sněhem a odraz. Skutečně povedená je hřejivá podšívka Thinsulate®. Ta je velice tenká, ale poskytuje téměř dvakrát tak větší tepelný odpor než pěna, plsť nebo jiná vlákna a je jednou z nejlehčích syntetických izolací na trhu. Boty na skate mají navíc karbonový kloub a dostatečně tvrdou podrážku. Celkovým zpracováním se jedná o velmi povedenou obuv, která se může měřit s botami o několik tisíc dražšími.

Klasický model Inovik 900 s podešví vyztuženou karbonem Skatový model Inovik 900 s karbonovým kloubem

Pro nejnáročnější U lyží ve verzi Wax, se stoupací komorou na mazání, dostanete vázání s otočným Move systémem, které vám dovoluje vázání při jízdě posunout. Díky tomu si za jízdy můžete pohodlně měnit těžiště podle toho, zda jedete zrovna z kopce, či do kopce, anebo podle toho, jestli vám vosk prokluzuje a nechcete ještě přimazávat.

Vázání Rottefella Vázání Rottefella je kompatibilní se standardy NNN, Prolink i Turnamic. Běžky 900 mají vázání Rottefella Xcelerator Pro 2.0, které je lehké, drží nohu v ideální pozici a nabízí optimální přenos sil z nohou do lyží.

ZIMA?

PŘEDPLATNÉ ČASOPISU

NORDIC ZAHŘEJE

Čepice od značky Sensor

(za 400 SNOWbonů)

Péřová vesta od značky Kilpi v dámské i pánské variantě (za 1 600 SNOWbonů)

DÁRKY K PŘEDPLATNÉMU ZÍSKÁTE V E-SHOPU SNOW.cz

nordicmag.cz/predplatne

ADVERTORIAL

UNIVERZÁLNÍ FUNKČNÍ PRÁDLO NEEXISTUJE! Umíš si vybrat správně? craft.vavrys.cz/microsites/selektor

craft.vavrys.cz

Active Extreme X

Active Intensity

CORE DRY Active Comfort

PRO MAXIMÁLNÍ VÝKON V CHLADNĚJŠÍCH PODMÍNKÁCH Ikonické funkční prádlo. Nejtechničtější řada prádla Craft. Exkluzivní pletenina, vlákno CoolMax pro perfektní odvod potu, speciální kanálková struktura vlákna z vnější strany pro optimální termoregulaci. Ploché švy, špičková prodyšnost, ergonomický střih. Materiál: 40 % polyester SeaQual (z plastového odpadu v moři), 39 % polyester CoolMax, 21 % recyklovaný polyester Gramáž: 120 g/m2

PRO INTENZIVNÍ SPORTOVNÍ AKTIVITY V CHLADNÝCH PODMÍNKÁCH Oblíbené třísezónní funkční prádlo. Komfortní střih, optimální míra zateplení, rychlý odvod potu. Elastický materiál s proměnlivou strukturou pleteniny a bezešvými přechody. Materiál: 55 % recyklovaný polyester, 45 % polyamid Gramáž: 140 g/m2

PRO POHYB V MÍRNĚ CHLADNÝCH PODMÍNKÁCH Evergreen našeho funkčního prádla. Oblíbená řada určená pro širokou škálu zimních aktivit. Díky decentnímu designu a volnějšímu střihu se skvěle hodí i na běžné denní a volnočasové nošení. Materiál: 40 % polyester, 30 % polyamid, 30 % recyklovaný polyamid Gramáž: 160 g/m2

1 350 Kč

1 250 Kč

1 590 Kč C

30° 30°

86°

30°

86°

30°

86°

20° 20°

68°

20°

68°

20°

68°

10°

50°

10°

50°

10°

50°

5°

41°

5°

41°

5°

41°

0° 0°

32°

0°

32°

0°

32° 23°

-5° -5°

23°

-5°

23°

-5°

-10° -10°

14°

-10°

14°

-10°

14°

-20° -20°

-4°

-20°

-4°

-20°

-4°

-30° -30°

-22°

-30°

-22°

-30°

-22°

ADV Warm Fuseknit Intensity

PRO Wool Extreme X

CORE Wool Merino

ADV Nordic Wool

PRO TEPELNÝ KOMFORT V CHLADNÝCH PODMÍNKÁCH Komfortní funkční prádlo pro aktivity s nižší intenzitou pohybu, které zahřeje v mrazivých dnech i ty největší zmrzlíky. Ergonomický střih, bezešvé torzo, tři rozdílné hustoty materiálu s bezešvými přechody pro optimální termoregulaci. Materiál: 66 % polyester, 28 % polyamid, 6 % elastan Gramáž: 240 g/m2

PRO MAXIMÁLNÍ VÝKON V CHLADNÝCH PODMÍNKÁCH Exkluzivní materiál kombinuje přednosti merino vlny s funkčními vlastnostmi umělého vlákna. Efektivní odvod potu, odolnost proti zápachu a optimální tepelný komfort i během dlouhých sportovních aktivit. Materiál: 80 % polyamid, 20 % merino vlna Gramáž: 140 g/m2

PRO NENÁROČNÝ OUTDOOR V CHLADNÝCH PODMÍNKÁCH Prádlo kombinující přednosti merino vlny s výhodami umělého vlákna – tepelný komfort a eliminace zápachu s funkčními vlastnostmi, spolu s odvodem potu a životností. Materiál: 47 % polyester, 42 % merino vlna, 11 % polyamid Gramáž: 165 g/m2

1 990 Kč

1 850 Kč

PRO OUTDOOROVÉ AKTIVITY V MRAZIVÉM POČASÍ Nejteplejší řada funkčního prádla Craft kombinuje přednosti merino vlny a umělého vlákna. Tepelný komfort (i za mokra), výborná termoregulace a eliminace zápachu zajišťují jeho uživateli celkové pohodlí. Materiál: spodní vrstva: 100 % polyester, svrchní vrstva: 80 % merino vlna, 20 % polyamid Gramáž: 225 g/m2

1 850 Kč

3 190 Kč

30° 30°

86°

30°

86°

30°

86°

30°

86°

20° 20°

68°

20°

68°

20°

68°

20°

68°

10° 10°

50°

10°

50°

10°

50°

10°

50°

5°

41°

5°

41°

5°

41°

5°

41°

0° 0°

32°

0°

32°

0°

32°

0°

32° 23°

-5° -5°

23°

-5°

23°

-5°

23°

-5°

-10° -10°

14°

-10°

14°

-10°

14°

-10°

14°

-20° -20°

-4°

-20°

-4°

-20°

-4°

-20°

-4°

-30° -30°

-22°

-30°

-22°

-30°

-22°

-30°

-22°

ADVERTORIAL

Proč nosit kompresní oblečení ROYAL BAY RELAX

Každý lyžař ví, že lyžování představuje pro nohy pořádný zápřah. Únava svalů po výkonu ve stopě umí omezit lyžařskou radost v následujících dnech. Naštěstí ale už i na to máme řešení – kompresní návleky či podkolenky. Představíme vám jejich přínosy i vhodné typy.

Kompresní podkolenky s odstupňovanou kompresí, která podporuje krevní oběh a fixuje lýtkový sval i Achillovu šlachu. Díky vysokému podílu bavlny se hodí pro dlouhodobé nošení jak ve stopě, tak po skončení lyžování. Odstupňovaná komprese je totiž vhodná i pro zlepšení regenerace, což je hlavní benefit této řady. Podkolenky se navíc hodí i při dlouhém cestování, sezení nebo dlouhodobém stání na jednom místě.

ROYAL BAY EXTREME

Kompresní lýtkové návleky s cílenou kompresí pro maximální podporu sportovního výkonu. Jejich komprese cílí na střed lýtkového svalu, kde je nejsilnější, aby co nejlépe zafixovala namáhanou partii. Sval je díky zpevnění chráněn před nežádoucími otřesy (což má za následek oddálení únavy a prevenci zranění) a zároveň je podporován krevní oběh pro rychlejší odplavení metabolitů a kyseliny mléčné. Tím je výrazně zmenšena bolestivost svalů při dlouhotrvajícím výkonu.

právné kompresní návleky (lýtkové, stehenní, pažní) nebo kompresní podkolenky nabízejí plynulou a vhodně ušitou kompresi, promyšlenou v rozložení tlaků a s propracovaným zakončením – tak aby tyto doplňky na těle dobře držely a neškrtily. Jen díky tomu dojde k vhodnému stlačení, a tedy zmenšení objemu stažené partie, díky čemuž: Je podpořen rychlejší oběh krve a do svalových partií tak proudí více krve obohacené o kyslík, energii a živiny; současně krevní oběh odvede ze svalů více odpadních látek a metabolitů, čímž je oddalována svalová únava. Zpevněním dojde ke vhodné stabilizaci svalů, čímž předcházíme zvýšeným rizikům poškození svalů. Kompresí umožníte rychlejší návrat ke sportování po drobných svalových poraněních. Stažením chráníte sval před vznikem drobným mikrotraumat z intenzivního zatížení.

Kompresní návleky a podkolenky tak pomáhají se zvýšením výkonnosti a zlepšují i zdraví pohybového aparátu. Komprese má ale pozitivní efekt i před a po sportu nebo při dlouhém cestování či sezení. Předpokladem naplnění všech uvedených benefitů komprese je, že sáhnete po kvalitním kompresním doplňku a správné velikosti. Zapomeňte na produkty, které nesou slovo kompresní jen v názvu. Ani elastické nebo funkční nerovná se kompresní. Sáhněte raději po kompresi od výrobců, kteří mají odborné zázemí i zkušenosti s kompresí a nabízí produkt přesně na míru vašim potřebám. Třeba u české značky ROYAL BAY si vyberete podle typu komprese (odstupňovaná, cílená, zdravotní) i velikosti daného svalu. Máte tak veškeré informace potřebné k výběru kompresní podkolenky nebo návleku přesně podle vašich sportovních a fyziologických potřeb.

ROYAL BAY THERAPY

Kompresní podkolenky s normovanou zdravotní kompresí pro lyžaře, kteří již mají problémy s křečovými žílami a pro které tak běžná komprese (cílená, odstupňovaná) není vhodná. Umožňují tak sportovat lépe všem, kteří chtějí zlepšit svou výkonnost, oddálit únavu a dopřát lýtkovým svalům kvalitnější regeneraci. Rozložení tlaků přesně odpovídá zdravotní normě a podkolenky Therapy jsou tak výjimečným produktem na trhu sportovní komprese. Dostupné jsou i v silnější variantě Premium se zatepelným chodidlem.

www.RoyalBay.cz

SPORTOVNÍ VÝŽIVA ENERVIT

I doplňování správné výživy během lyžování je pro výkon ve stopě důležité a s kompresí se dobře doplňuje. Kompresní návleky nebo podkolenky se totiž postarají o efektivnější distribuci energie a dalších látek ke svalovým buňkám díky podpoře krevního oběhu. Kombinace doplňků ROYAL BAY a ENERVIT je tak pro lyžaře ideální.

#MADE BY PROS partner of NORDIC

www.bretton.cz

Německý výrobce outdoorového oblečení Maloja přichází, stejně jako každý rok, s kolekcí v neotřelém unikátním designu. Ta letošní se se obrací k okamžikům východu a západu slunce, kdy se nebe a hory zbarví do červena. Červánky. Krásné jméno pro kolekci i v češtině – horští obyvatelé Jižního Tyrolska pro ně mají neméně melodické pojmenování – ENROSADIRA. Právě v Dolomitech v Jižním Tyrolsku jsou červánky možná nejkrásnější. Ať již jste na podzimním bikovém výletě, skialpové túře, na běžkách, nebo se proháníte na sjezdovkách, právě v prostředí horských velikánů masivu Sella, Saslonch, nebo na vrcholu Piz Boé můžete zažít ten nejhezčí východ nebo západ slunce. Bohatá kolekce ENROSADIRA nabízí nejen oblečení pro cyklisty všeho druhu. Na své si přijdou všichni vyznavači aktivního životního stylu a pozitivního myšlení. Jako každý rok je samozřejmou součástí kolekce i fashion část, která nabízí pohodlné oblečení do města a pro volný čas, při zachování vysokých standardů a designů značky Maloja. Časy se mění a dnes musíme být schopni přijmout obojí. Tmu i světlo. A právě červánky tmu a světlo rozdělují. Spíše než čistý optimismus, je dnes důležitá důvěra ve vnitřní svobodu bez ohledu na to, co se děje kolem nás. Pro Maloju znamená ENROSADIRA sebevědomý obraz budoucnosti i se všemi jejími stíny. A co pro Vás?

maloja.de

ALVISM. Pánská zateplená bunda pro běžecké lyžování. GLENOM. Pánské kalhoty na běžecké lyžování.

GRÜNFINKM. Dámská hybridní softshellová vesta na běžecké lyžování. ARAYAM. Dámské hybridní softshellové kalhoty na běžecké lyžování.

DOMPFAFFM. Hybridní softshellová vesta na běžecké lyžování. ULMUSM. Hybridní softshellové kalhoty.

Výhradním distributorem značky Maloja v ČR a SR je společnost LEVELSPORTKOCEPT. Kde koupit: levelsportkoncept.cz/prodejci

SCHIOM. Hřejivá mikina s kapucí. ROBINIEM. Hybridní sofsthellové kalhoty pro běžecké lyžování.

ADVERTORIAL

CENTRUM BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ V PRAZE!

Lyžařská sezóna se blíží, Nabídce běžek dominuje FISCHER vybavte se včas! A kam Centrum běžeckého lyžování v HARFASPORTu vyrazit na nákup vybavení na je největším prodejcem běžek, bot na běžky, běžky, když chcete vše pořídit oblečení a doplňků. V případě běžek zde najdete pět předních světových značek: Fischer, na jednom místě, a to včetně Rossignol, Salomon, Atomic a Kästle. Nechybí ani široká nabídka pro děti, a to jak pro ty servisu, bazaru, půjčovny nejmenší, které se na běžky postaví poprvé, tak a akcí pro zákazníky? Dopopro zkušené juniory, kteří už ocení sportovní i závodní modely. ručujeme Centrum běžecNejvětší podíl v nabídce běžek má nejoblíbekého lyžování v pražském nější Fischer, a to včetně topové sportovní řady HARFASPORTu. Speedmax. U skatových lyží i Speedmax Heli-

ražská prodejna naproti libeňskému nádraží je už přes 26 let známá jako speciálka na sjezdové lyžování. Renomé si získala i v oblasti cyklistiky, za poslední léta i ve skialpu, a co se týče běžeckého lyžování, je v šíři nabídky letos bezkonkurenční.

um, což je nejlehčí běžka na trhu vážící pouze 950 gramů! Těch je v českých prodejnách jako šafránu. Pokud o nich uvažujete, určitě si s koupí pospěšte.

Prodejci v HARFASPORTu jsou zkušení specialisté, kteří vás provedou výběrem a poradí ideální řešení. Zákazník je zde vždy na prvním místě.

Kurzy běžeckého lyžování vedené profíky Pro kvalitní svezení na běžkách doporučujeme se alespoň jednou svěřit do péče profesionálních trenérů. Takto investovaný čas se vám vyplatí, zúročíte ho téměř okamžitě a svezení bude radostnější. A to platí jak pro začátečníky, tak pro zkušené hobíky. Centrum běžeckého lyžování HARFASPORT spolupracuje úzce jak s jednotlivými značkami, tak s trenéry, a v nabídce má letos kurzy jedno- i dvoudenní, v obou případech spojené s testem běžek. Kurzy vedou zkušení profíci. Klára Moravcová, naše dlouholetá reprezentantka v biatlonu a v běhu na lyžích, a Jan Hásek, který trénoval reprezentace dospělých, U23 i juniorů České republiky v běhu na lyžích. Tento silný tandem vede v HARFASPORTu i seminář o běžkách již 29. 11. Jestli zbylo ještě nějaké místo, zjistíte na webu.

Aktuální termíny akcí a kurzů pro běžkaře v HARFASPORTu 29. 11. 2022..............Seminář o běžeckém lyžování 9.–10. 1. 2023..........Jednodenní kurzy běžeckého lyžování 26.–27. 1. 2023........Dvoudenní kurz běžeckého lyžování

HARFASPORT

prodejna servis půjčovna bazar Českomoravská 41 Praha 9 Otevřeno denně 10–20 h www.harfasport.cz

RECENZE ČELOVKA

49 ADÉLA ROČÁRKOVÁ ŠÉFREDAKTORKA ČASOPISU NORDIC

Posviťte si (na) novou

PETZL NAO® RL

elovka byla vyvinuta pro běhy v terénu a dálkové běhy. Nabízí jas 1 500 lumenů a váží pouhých 145 g. Svítilna je snadno nastavitelná a můžete se na ni spolehnout i na dlouhých závodech. Díky technologii Reactive Lighting® se její jas automaticky přizpůsobuje okolnímu světlu, a tím šetří energii. Ruční operace jsou omezeny na minimum a doba svícení je tak více optimalizována. Praktické je také červené světlo na zadní straně čelovky, abyste zůstali viditelní i v noci.

Test čelovky

Čelovku jsem hned poprvé vyzkoušela na nočním závodě v Bedřichově, což mohl být trochu risk, protože jsem ji vůbec neznala, ale věřila, že když je jednou z nejlepších na trhu, že by neměla zklamat. Jiným faktorem, z kterého jsem měla obavy, byla moje ženská technologická „zdatnost“. Modlila jsem se, abych čelovku v pohodě zapnula ve správný čas a nastavila ten správný mód, který jsem potřebovala. Nakonec vše dobře dopadlo. Čelovka se totiž zapíná úplně blbuvzdorně zmáčknutím jediného největšího tlačítka,

které je dostatečně velké, abyste si nemuseli sundávat rukavice. Dalším klikem jsem si nastavila střední úroveň intenzity osvětlení a odstartovala. V průběhu celého závodu jsem jela se třemi dalšími závodníky, takže světla kolem bylo poměrně dost, vy však potřebujete svůj vlastní dostatečně silný světelný kužel, aby se vám „nehoupal“ svět s ostatními a na svůj pohyb jste dobře viděli. V zápalu boje a komíhání světel ostatních závodníků jsem si ani nevšimla, že má čelovka schopnost se při-

Výkonnost svítilny definovaná protokolem: ANSI/PLATO FL 1 Technologie svícení Reaktivní svícení

Standardní svícení

Barva světla

Úroveň svícení

Max. doba svícení Standard Max. výkon Bílá Max. doba svícení Standard Max. výkon Kontinuální Červené světlo Přerušované

Světelnost Vzdálenost Doba svícení [lumen] [metr] [hodina] 250 70 10 550 100 5 1500 200 2 10 10 80 250 70 5 900 140 2 2 2,5 78 Viditelnost na 150 m po dobu 400 h

Rezervní světlo

10 lm na 2 h

způsobovat okolnímu světlu – tedy přidává na svitu či ubírá, a tím šetří baterii. Dostala jsem ještě instrukce, že když se tlačítko podrží déle, přepne se světlo do standardního režimu, jenž nabízí také tři úrovně. Bylo mi však řečeno, že čelovka by měla vydržet dvě hodiny v pohodě i na nejintenzivnější mód, který nabízí. Nechtěla jsem však její výdrž testovat zrovna při závodě a na 30 km dlouhý závod radši zvolila jen střední intenzitu, ale i tak jsem měla podobně zářivou cestu jako ti kolem, co měli své čelovky na maximum. Před pár lety jsem si vyzkoušela, jaké to je, když vám začne čelovka během závodu problikávat a nakonec zhasne. Musím říct, že to rozhodně nebylo příjemné a v jednom místě jsem dokonce vyjela mimo trať, naštěstí bez následků. U této čelovky můžete být v klidu, protože když vám začne ohlašovat problikáváním, že se vybíjí, přepne se do šetrného módu a vydrží svítit ještě dvě hodiny. Výhodou baterie je, že může posloužit i jako powerbanka. Muži to asi příliš neocení, ale ne každá svítilna drží na jemných vlasech tak, aby se během aktivity ani nepohnula. A asi každý je rád, když se mu v mrazu po pár kilometrech jízdy s čelovkou nevysune čepice až nad uši. Gumička na této čelovce skvěle držela a jednoduše se dala štelovat dle potřeby.

RECENZE

NÁRAMKOVÝ POČÍTAČ LUKÁŠ VAVRDA REDAKTOR SNOW

Garmin Forerunner 255:

Osobní trenér na ruce Hodinky značky Garmin s označením Forerunner už jsou na trhu dlouhé roky. Letos ale dostávají nový vzhled i funkce, stále ale zůstává jednoduchý koncept a přívětivé uživatelské rozhraní. A to znamená komfort při samotných aktivitách i plánování tréninku a snadná a intuitivní obsluha. Pozoruhodné funkce:

OSOBNÍ TRENÉR ro běžecké lyžování a skialpinismus se stejně jako pro běh hodí plánování tréninku. V aplikaci Garmin Connect lze plánovat individuální trénink, ale osobně nemám dost zkušeností, abych si správně rozvrhl tréninkovou zátěž a regeneraci. Za jednu z nejlepších funkcí hodinek tak považuji možnost automatického vypočítání tréninků – po každém běhu se data přepočítají a hodinky doporučí aktivitu na další den. V kalendáři si navíc můžete naťukat časy, kdy chcete trénovat, nebo termín závodu – to algoritmus zohlední a plán přizpůsobí tak, aby v tomto termínu byla vaše výkonnost největší. V těchto hodinkách je tedy ukryt automatický osobní trenér. Podle svých výsledků se také můžete podívat, za jak dlouho byste v aktuální kondici uběhli třeba půlmaraton. Tyto predikce i tréninkové plány jdou ruku v ruce s procesem regenerace, který hodinky také propočítávají a doporučují. Pro běh na neznámých trasách se hodí i funkce PacePro – na základě GPS trasy hodinky naplánují vhodné tempo v jednotlivých pasážích. Na rozdíl od vás přístroj třeba ví, že se blíží kopec, a doporučí tomu přizpůsobit tempo.

GPS

O standardních funkcích jako měření tréninkové zátěže nebo hlídání tempa netřeba mluvit, fungují „garminovsky“ spolehlivě. Navíc se trasa nejen zaznamenává v .gpx souboru, ale také ji lze naplánovat v aplikaci – hodinky pak i navigují.

FOTO: LUKÁŠ VAVRDA

DOPLŇKOVÁ ZAŘÍZENÍ Pokud chcete lépe sledovat techniku a důkladněji se ponořit do analýzy sportovní činnosti, lze hodinky párovat se snímačem srdečního tepu nebo senzorem pohybu, a získat tak přehled o kadenci, délce skluzu a dalších hodnotách. REŽIM SILOVÝ TRÉNINK Nás při testu nejvíce zajímaly běžecké režimy, i když hodinky jsou vhodné pro desítky dalších sportů (triatlon, plavání…), ale režim pro silový trénink asi využijí všichni pro sportovní přípravu. Předinstalované tréninky lze doplnit o další z aplikace, hodinky dávají stručné, ale jasné pokyny a hlídají, kterými cviky se zatěžují jaké svalové skupiny. Ideální i pro potréninkové jógování.

Výdrž a komfort nošení

14 dní vydrží hodinky plnohodnotně fungovat jako chytré hodinky (včetně placení kartou), pokud se chystáte na dlouhý trénink s aktivní funkcí GPS, vydrží 30 hodin. Díky dlouhé výdrži kvalitně měří i data o regeneraci a kvalitě spánku. K dispozici je také mnoho funkcí, sledující správné fungování organismu – Stress Score ukazuje reakci organismu nejen na trénink, ale také třeba při nemoci. Nošení hodinek je velmi komfortní – displej je akorát velký, aby byl dobře čitelný a ovladatelný, ale na ruce nepřekážel, a hodinky patří k nejlehčím na trhu – o 49 gramech na zápěstí po chvíli skoro nevíte. Konstrukce je jednoduchá, ale robustní a evidentně odolná, a to jak sklo, tak řemínek. Ovládání je jednoduché pomocí pěti tlačítek, takže i v rukavicích lze s jistotou nastavit požadované.

NA BĚH BEZ PENĚŽENKY I MOBILU Hodinky spolehlivě zastanou dvě zařízení, která tak není potřeba na krátký výběh nosit – funkce Garmin Pay zastane platební kartu, takže pro rychlé občerstvení netřeba zatěžovat kapsu peněženkou, a funkce přehrávání hudby a záznam GPS zastane aplikace v mobilu.

VÝHODY velmi lehké, jen 49 gramů automaticky vypočítávaný tréninkový plán, který zohledňuje termíny závodů režimy pro jógu, pilates, kardio a další aktivity záznam i navigace GPS a snadné propojení s ostatním v aplikaci Garmin Connect (lze i online, takže třeba vaši blízcí nebo tréninkoví parťáci mohou sledovat, kde se pohybujete) výdrž na jedno nabití 14 dní bezkontaktní platby, přehrávání hudby kompatibilní se snímači tepu výběr z mnoha designů v aplikaci, možnost vlastního uspořádání funkcí ještě kompaktnější varianta 255S pro drobné ruce

NEVÝHODY pouze zaznamenává nebo vede po GPS trase, nemá v paměti nahranou mapu, podle které by se dalo plnohodnotně orientovat a trasu měnit bez připojení k aplikaci – touto funkcí disponuje vyšší řada Fénix

Cena od 8 490 Kč

FOTO: FISCHER COMPANY GMBH

51 Všestrannost je číslo jedna. Kromě lyžařských tréninků je vhodné zařadit i jiné sporty jako plavání, gymnastiku, atletiku a další

TEXT: PETR JAKL

Rodič–trenér věčné i nevděčné téma

Postrach trenérů, rozvraceč týmů, pohřbívač talentů, kozel zahradníkem, slon v porcelánu – tedy rodič–trenér! Je toto třaskavé spojení předem určené k záhubě nebo jedna z možných cest ke sportovnímu úspěchu?

rénovat svou vlastní krev není tak vzácné. Lyžařky Soukalová, Strachová (Záhrobská) či Ledecká, vodní slalomáři Rohan či Prskavec, cyklista Šimůnek, z cizinců mílař Wightman, tenisové sestry Williamsovy, lyžařští sourozenci Kosteličovi. To jsou jen namátkou ti, kteří koučování vlastními rodiči šťastně „přežili”. Samozřejmě zástupy těch méně šťastných jsou výrazně početnější.

Jako Jekyll a Hyde

Být trenérem a rodičem současně je v podstatě protimluv. V běžném životě je rodič mladého sportovce „sdíleč” emocí, zpovědní vrbou, neúnavným asistentem, pomahačem, podporovatelem. V roli trenéra se očekává často pravý opak. Trenér musí před svěřencem emoce kontrolovat, jeho úspěchy i neúspěchy objektivně analyzovat, bez rozdílu chválit i kritizovat, nenadržovat, řešit konflikty na úkor neoblíbenosti, být nekompromisní, neušlapávat cestičky (kromě stop), atd. Umění vybalancovat tyto dvě role v jedné osobě rodiče, aniž by došlo dříve nebo později ke dramatickému rozkolu, je přinejmenším obrovská výzva a velice často tanec mezi vejci.

První krůčky

Jsme na kopci nad Vancouverem, náš potomek zažívá svou první zimu v životě. Stavím si ho na špičky lyžáků, pevně přitisknu ke kolenům, pomalu na zkoušku společně sjíždíme na mých lyžích cvičnou louku. Se stoupající rychlostí se zvyšuje i radostné hýkání. Když nadšení neopadá, dostává manželka nápad se v místní půjčovně poohlédnout po dětských lyžičkách. O pár minut později se s libým výrazem ve tváři už šusťáková kulička sama posunuje na připnutých plastových medvídcích značky Made in Czech Republic. Zrodil se nový lyžař! Věda i v praxi ověřené zkušenosti mluví jasně. Sportovní základy se v podstatě budují u potenciálních sportovců již krátce po narození (viz např. plavání kojenců). To je asi první a současně poslední období dlouhodobého budování kondice, kdy je rodič–trenér skutečně nenahraditelný. V období až do nástupu do školy si naše zlatíčka osvojují dovednosti a pohybové základy především napodobováním a hrou. Hra může být jak spontánní (neřízená), tak už i částečně organizovaná. Zde platí základní

princip. Jakmile v jejím průběhu končí radost z pohybu, musí končit i konkrétní aktivita. Zkušený rodič by měl řešit: jak daleko – jak dlouho – jak obtížně – jaký je náhradní plán. Rodičovským mistrovstvím je schopnost s anglickým klidem přerušit dlouho plánovaný výšlap, sundat lyžičky či brusle uprostřed draze zaplacené lekce, odejít z bazénu uprostřed plavání rodičů s dětmi, nebo se pakovat z hřiště hned pár minut po příchodu, protože nám dneska prostě ten balon překáží a slz je více než jindy. S vyzráváním dítěte postupně do procesu pohybového učení vstupují kromě obratností rozvíjených hrou i dovednosti rozvíjené v praktických činnostech. Může to být házení a chytání, kopání, skákání, pálkování či základy gymnastiky (dobře vybavené dětské hřiště je nejlepší nářaďovna), jízda na koloběžce a odrážedle, základy plavání spojené s potápěním obličeje. Všeobecně stačí pár minut denně pro několik vybraných aktivit, dát extra prostor spontánním činnostem, trochu více od každého naložit o víkendech, dovolených a později i prázdninách. A nezapomeňme učit děti také prohrávat – i táta s mámou mohou občas vyhrát!

Hra, spontánnost, nápodoba (6 až 10 let)

Pokud jsme se rozhodli pokračovat cestou rodinného koučinku, pak je to nejvhodnější období pro jeho zahájení. Děti jsou tvárné, v tomto věku se poměrně snadno přizpůsobí novým věcem, výuka vedená rodiči jim zatím přijde přirozená. Spontánnost pohybu tu hraje stále významnou roli (obzvlášť v dnešní době!), volnočasové aktivity už dostávají svou strukturu, plánujeme. Je to doba kroužků, táborů, prvních tréninků, organizovaných soutěží (závodů). Dle objektivních okolností i rodinných možností vše vhodně kombinujeme. U našeho potomka se nám osvědčila kombinace zpočátku fotbalové přípravky (mateřská školka) a později základní gymnastiky (1.–4. třída). Navázalo plavání (4.–6. třída) – pro extrémní časovou náročnost (4 až 5x týdně) jsme vynechali jiné alternativy. V rámci rodinných výletů, lyžovaček, sáňkovaček, bruslení, vycházek do parků a na různá hřiště jsme s sebou vláčeli vždy potřebné nářadí či náčiní a využívali ho k přirozenému a nenásilnému rozvíjení individuálních dovedností (pálky, rakety, míče, obruče, švihadla, lyže, brusle, inlajny, kolo, koloběžku, atd).

FOTO: VASALOPPET

UNIVERZITA TRÉNINK

Sportovní základy se mohou u dětí budovat již krátce po narození, například při plavání kojenců. První roky života dítěte jsou obdobím, kdy je rodič v pozici trenéra skutečně nenahraditelný

Naše zkušenosti ukázaly, že plavání a gymnastika jsou v tomto věku klíčovými. Vždy jsme hledali takové řešení, aby byla možnost cvičit a trénovat ve skupině vrstevníků, později i lehce starších sportovců. Lyžařské nebo atletické tréninky našeho sportovního adepta probíhaly v rámci klubů, kde jsme působili jako trenéři, nebo individuálně s některým z nás, rodičů. Dařilo se přirozeně převádět dovednosti např. jak do školního basketu, baseballu, do horských kol, tak i do vlastního lyžování. Ve zvolených sportech se v pohodě našemu potomkovi dařilo výkonnostně vyrovnávat i „specialistům”.

První křižovatka (11 až 14 let)

Zpočátku je stále ještě z hlediska teorie postupného rozvoje nezbytný všestranný trénink, na konci tohoto období už je téměř z třetiny trénink specializovaný. Rozvíjí se sociální (komunikace, role v kolektivu) i mentální (zvládání stresu) dovednosti. V tomto období se již objevují první sportovní hvězdičky (potažmo primadony). Hrozí nástup předčasné specializace (termín pro předčasné urychlení výkonů a výsledků). Ti talentovaní vstupují nebo jsou vybráni do sportovních škol. V případě rodičovského koučinku tak nastává zásadní dilema: zařadit potomka do systému a přikoučovávat (to nejhorší, co se může trenérovi–profesionálovi ze strany rodičů přihodit!), nebo odvážně opustit vyšlapanou cestičku a vydat se cestou nezávislé individuální přípravy.

Klady a zápory rodičovského trénování Pozitiva Tréninkový plán na míru Jednoduchost v evidenci tréninku Pružnost a rychlost v aplikování nových postupů Plynulý rozvoj dovednosti a nárůstu výkonnosti Okamžitá zpětná vazba z pohledu výkonnosti (zlepšování, stagnace, problémy) Pružnost v úpravě skladby komplexu trénink – odpočinek – vzdělávání Bezprostřední komunikace a rychlá řešení

Negativa Příliš častá přítomnost rodičů (tlak) Příliš pevná struktura a plánování již od raného věku Omezený sociální kontakt (s vrstevníky, možným týmem, spolužáky) Nedostatek spontánnosti, přílišná zaměřenost na výsledek, trénink je „povinností” Rodičovské ambice Nesamostatnost, život ve „zlaté kleci” Neoblíbenost ve své „bublině” (sportovní, školní), možná šikana

V našem případě okolnosti přirozeně vyústily v založení vlastního klubu. Cílem nebylo dokázat, že to umíme lépe, ale snaha mít věci pod kontrolou, což buď jako trenéři zaměstnaní jiným klubem, nebo jako dohlížející rodiče od určitého okamžiku přestalo fungovat. Žádná složitá organizace, v podstatě jsme utvořili věkově i pohlavně nekoedukovanou skupinu malých sportovců se zájmem o celoroční program běhu na lyžích. Do programu nakonec celkem plynule zapadli i jeden nebo oba rodiče. Proč jen nečinně sedět v autě při čekání na konec tréninku své ratolesti, když si můžu osobně zaběhat, zahrát hry či zalyžovat s celou skupinou? Program se zaměřoval na optimální dávkování všestrannosti a pestrosti. Dva až tři tréninky týdně byly skupinové s běžným, z Čech prověřeným, obsahem. Kombinovali jsme hry, výběhy bez holí i s holemi, imitaci, kruhové tréninky, klubové přespoláčky, v zimě lyžařskou obratnost, štafetky, sjezdování v hlubokém sněhu, odšlapy, lyžařské hry (třeba hokej na lyžích – jak jinak v Kanadě!), technické drily a samozřejmě vlastní závody. Postupně se přidávala obtížnost a intenzita. Asi od poloviny 6. třídy jsme začali trénovat našeho borce i týmek postavený kolem něho podle tréninkového plánu. Nikoliv striktně, plán byl přednostně psán pro naše trenérské potřeby, děti o něm zpočátku nevěděly.

Základem byl podrobný týdenní plán. Jeho skladba se vykrystalizovala do podoby střídání běžeckých tréninků (dráha a terén) s cyklistikou (MTB nebo silnice), silovým tréninkem (kruháč, odrazy a imitace, později lehké činky) a kolečkovými lyžemi (technika, rychlost, speciální síla, minimum objemu). Postupně jsme s věkem zařazovali i velkou koloběžku. Dominovala snaha po pestrosti. Všeobecné tréninky (běhy, hry, lyže, všeobecná síla) probíhaly stále skupinově, zbytek v rámci rodiny. V této fázi se osvědčila jako nejvhodnější kombinace závodů mimo hlavní sezónu v atletice (skoky, běhy), na horském kole i ve školních soutěžích (baseball, basketbal, přespoláky), v zimě pak běžky a příležitostné sjezdování.

Dorost (15 až 18 let)

FOTO: SALOMON

Je to rozhodující věk pro případnou budoucí specializaci a následnou sportovní kariéru. Postupně narůstá objem i intenzita tréninku, zvyšuje se četnost i úroveň závodů (celostátní, mezinárodní) a s tím vším související stres jak z výsledků, tak i z organizování studijního a osobního času. Do tréninkového procesu mladého borce vstupují nové faktory, jakými jsou důsledná regenerace, výživa, evidence tréninku, roste význam mentální přípravy (předzávodní, závodní, v době nemocí a zranění), u děvčat nastupuje menstruace a její nezanedbatelný vliv na výkon v tréninku i závodech. Nezbytností se stává závodění na špičkovém materiálu a s ním spojená finanční zátěž pro rodinný rozpočet. Silným aspektem je puberta včetně typického vymezování se vůči rodičovské autoritě.

Osvědčilo se Odborná znalost nejen v daném sportu (historie, technika, materiály a vybavení, zdraví a výživa, management, kontakty, jazyky) Praktické zkušenosti s tréninkem mládeže i dospělých Vlastní závodní zkušenosti Minimálně jeden až dva tréninky týdně ve skupině (tým nadevše!) Vhodně zapojovat a koordinovat sporty (týmové, individuální) i jejich formy (kroužky, kluby, skupiny, individuální) Držet se principů: postupnosti a přiměřenosti; hry a nápodoby; od jednoduchého ke složitému (např. inlajnydětské kol. lyže  dospělé kol. lyže),

V našem případě jsme stále vycházeli ze všestranného tréninku, mimo hlavní sezónu závodili současně na dráze i horském kole na úrovni regionu, zimu zasvětili již výhradně běžkám (celostátně). Pokud šlo o nárůst specializace, tak jsme v letních sportech plynule navyšovali intenzitu i objem, už jsme i ladili na vrcholné závody. V běhu jsme se specializovali na dlouhé překážky (steeplechase) – rozvíjeli středotraťařskou rychlost, dynamiku i překážkářskou techniku. U MTB kola narůstal jen objem s přirozenými intervaly v místních terénech. V lyžování v rámci specializace přibývaly tréninky na kolečkových lyžích i dřívější zahájení zimní sezóny.

Dávat feedback (začít nejdříve s pozitivy), chválit, když je důvod! Netlačit na výsledek – bude zase jiný závod Podporovat rozvíjení i jiných zájmů (umění, kultura) Vést svěřence k sebeprezentaci (socíální média, veřejnost), samostatné komunikaci (trenéři, učitelé, organizátoři, veřejnost) Vzdělávat malého sportovce i v teorii sportu Neustále korigovat osobní trenérské ambice, nezapomínat, že jsme především rodiče!

Až do tohoto léta (16 let) se rytmus střídání aktivit i disciplín, s výjimkou krátkých soustředění, neměnil (běhy, kolo, koloběžka, kol. lyže, síla, dynamika, závody ve steeplu i MTB). Dosud se dařilo ohlídat i každoroční postupný 10% nárůst tréninkových hodin (naposled 530, 4 300 cyklických km, 1 650 km na lyžích). Že se všestrannost vyplácí, ukazují i průběžné výsledky ve všech třech sportech (žákovský provinční šampion na MTB, v dorostu top čtyřka v národních tabulkách na 2 km steepla, medailová umístění v provinčních a meziprovinčních lyžařských závodech v Kanadě, letos i první stupně vítězů na letních pohárech v ČR).

Jak dál? (18+)

Juniorská kategorie je klíčová pro setrvání ve vybraném sportu. Výsledky a výkonnost (a ta trocha štěstí) rozhodnou, zda mladý borec najde motivaci pokračovat v kariéře a zabojovat o místo na slunci (juniorská reprezentace, vrcholové středisko, sportovní stipendium na některé z univerzit v USA). V této fázi již do hry vstoupí aspekty, které rodič–trenér musí přijmout, ať se mu líbí, nebo ne. Komunikace s reprezentačními či univerzitními kouči, lyžařským svazem, oficiálními i osobními sponzory, sportovními experty (medicína, psychologie, sportovně–vědní obory). Jedeme dál! Do 15 let je stále třeba zařazovat všeobecné tréninky, ale už je třeba mít podrobný plán

UNIVERZITA OSOBNOST

TEXT: JAKUB OPOČENSKÝ

Jak vidí vývoj běžeckého lyžování muži v pozadí NSF Ve světle reflektorů jsou povětšinou závodníci potažmo trenéři, nicméně cesta na vrchol je mnohdy spletitá, a ne jinak je tomu v norském lyžování. Navzdory už tak velké popularitě, a hlavně tradici, nastal po MS v Oslu 2011 obrovský boom spojený s nárůstem členské základny zejména té dětské. Poslední roky však zájem začal stagnovat, dokonce se počet členské základny významně snižoval. Norská lyžařská federace (NSF) se snaží tento trend různými projekty zvrátit. Zároveň došlo nedávno v této federaci k zásadní výměně na jedné z centrálních pozic.

FOTO: BÓŠA/SVAZ LYŽAŘŮ ČR

Současná hvězda norského lyžování Johannes Klaebo, který je velkým vzorem pro mládežnickou generaci

eč je o Peru Nymoenovi přezdívanému Mr. Langrenn, který byl 40 let zásadní postavou NSF v kontextu rozvoje, vzdělávání apod. Nyní si užívá zaslouženou penzi. Pomyslnou rukavici tedy zvedl a podobnou pozici zastává Pål Rise (vedoucí administrativy a školení). Lyžování v Norsku má před sebou výzvy, se kterými se musí co nejrychleji vypořádat. Přestože se Norové v posledních letech pohybují ve špičce a mají širokou základnu „rezervních“ týmů pod reprezentačními výběry, zároveň několik hvězd

a tahounů ukončilo kariéru. Členská základna se zmenšila a počet dnů, kdy se dá v Norsku lyžovat, rok od roku ubývá. Norský lyžařský svaz (NSF) je třetí největší specializovaný svaz v Norsku. Celkově má 125 000 členů v 1 100 lyžařských klubech organizovaných prostřednictvím 16 krajů. Hlavním cílem je pracovat na tom, aby Norsko bylo lyžařským národem, aby lyžovalo co nejvíce lidí, co nejlépe a po co nejdelší dobu. Zakládají si na tom, že organizace se musí vyznačovat dobrovolností, demokracií, loajalitou, otevřeností a rovností.

S E R I O U S LY FA ST W W W. M A D S H U S .C Z

Per Nymoen

jedna z hlavních postav rozvoje Norské lyžařské federace za posledních 40 let

Pål Rise

současný vedoucí administrativy a školení, zastává podobnou funkci jako dříve Per Nymoen

Dříve jsi byl trenérem u norské juniorské reprezentace včetně např. M. Bjørgenové a po více než 10 letech ses vrátil, co tě přivedlo zpět a co se změnilo? Pål: Z lyžování se mi neodcházelo lehce, ale v té době to bylo nutné řešení kvůli rodině. Vždy jsem doufal, že se k lyžování vrátím, což nastalo ihned, co děti trochu odrostly. Hlavní motivací pro mě osobně bylo, že sport a svoji práci vnímám jako zábavu. Chci vytvářet podmínky pro široké spektrum společnosti od sportovců po lidi, kteří si jen pěkně zatrénují například v zimě na upravených tratích či na kolečkových lyžích. Ve sportu se vše zprofesionalizovalo. Nyní máme reprezentační, regionální a privátní týmy. Díky tomu se sportovcům s nejvyššími ambicemi otevírají možnosti, jak pokračovat ve své kariéře. Zároveň je dnes daleko větší orientace na výkon a úspěch.

Připrav se na sezónu WWW.SWIXSHOP.CZ

Je něco, co jsi v NSF na různých pozicích nestihl? Per: Ano, nikdy jsem neměl čas na práci, která se týkala digitalizace a pak v poslední době práci se sociálními médii. Dnes má NSF mnoho nových, mladších zaměstnanců, kteří v tomto ohledu odvádějí skvělou práci (web, sociální média, Ski TV atd.). Nyní je již celý NSF aparát velice rozvětvený a máme specialisty na každou práci, delegování úkolů už by se mi provádělo lépe. Jak vidíš vývoj běžeckého lyžování? Pål: Lyžování a sport obecně se vyvíjí stále, bez toho bychom se nikam neposunuli. Komerce ve sportu, sociální sítě, vývoj technologií, to vše k tomu patří a my se na to musíme jen adaptovat. Ekonomická situace NSF je mnohem lepší. Vše je na profesionální úrovni. Zároveň je třeba mít na paměti, že nesmíme zapomínat na kraje a kluby, aby se z NSF nestal jen jakýsi slon z porcelánu. Děláme taková opatření, aby bylo lyžování dostupné. Dříve jsme již zavedli zákaz fluorových vosků do 16 let a letos bude na našem jediném oficiálním závodě pro závodníky 15–16 let společné mazání. Zároveň můžeme pozorovat jistý trend. Mladší sportovci jsou ovlivněni dospělými hvězdami, trénují přinejmenším nevhodně a často až zbytečně komplikovaně. Na nás je, abychom vytvořili důvěru v aparát NSF a svými postoji a projekty inspirovali ostatní.

Per: Těžko soudit. Lyžování má v Norsku dlouholetou tradici. O celkovou popularitu a sledovanost televizních diváků se příliš nebojím. Větší obavu mám o klima a nedostatek sněhu, to je největší hrozba. V Norsku je řada středisek s možností umělého zasněžování. Pro popularitu lyžování je však nutné mít ideální sněhové podmínky globálně. Chtělo by to více závodů jako za „starých časů“. Myslím tím individuální starty a tradiční tratě mimo motokrosové kroužení kolem stadionu, ale rozumím, že pro atraktivitu je to nutnost. Zároveň se mi líbilo zavedení sprintu a postupně v mnoha ohledech vidíme oblibu skikrosu na běžkách mezi dětmi/mládeží s potenciálem rozšíření mezi starší kategorie. Co tě přivedlo ke sportu, popř. k běžeckému lyžování konkrétně? Pål: V dobách mého mládí v Norsku nebyl snad nikdo, kdo by nelyžoval. V současné době se situace samozřejmě mění. Každopádně na běhu na lyžích se mi líbí, že se jedná o sport v přírodě. Celkově mám rád pohyb a zdravý životní styl. Dříve mě ke sportu motivovala vidina úspěchu. Teď je to pro mě práce/zábava a relaxace zároveň. Per: Asi do 12–13 let jsem se věnoval fotbalu, skokům na lyžích a dalším sportům. V tomto věku jsem byl poměrně malý bez většího talentu, ale velmi dychtivý něčeho dosáhnout. Velkou inspirací mi byly mé tehdejší

UNIVERZITA OSOBNOST

FOTO: ALPINA

vzory, „hrdinové“ (Grönningen, Eggen, Ellefsæter, Sixten Jernberg, Mäntyranta atd.), k těmto běžkařům 60. let jsem opravdu vzhlížel. Od 13 let jsem objevil Nordmarku a tehdy mě nejvíc bavilo bezmyšlenkovitě se toulat na lyžích přírodou. Postupem času jsem si uvědomil, že bych se mohl prosadit i v soutěžích. Je něco, u čeho je v norské metodice či systému nějaký zásadní prostor ke zlepšení? Pål: Neřekl bych, že se jedná o něco zásadního. Každopádně se snažíme pracovat na všech frontách co možná nejefektivněji. Trenéři a tréninkové prostředí jsou nejdůležitější. Pracujeme na tréninkové kultuře, abychom ideje z centrály NSF předali krajům a malým klubům. Všichni jsou pro nás důležití. To, že jsou některé ročníky silnější/slabší, je zcela normální, ale nyní pociťujeme, že členská základna je menší. Zároveň však máme historicky nejvíce závodníků, kteří jsou schopni bodovat ve Světovém poháru. Před třemi lety jsme spustili projekt zaměřený na trenéry, kteří pracují zejména se začínajícími trenéry potažmo i začínajícími dětmi (Grasrottrener). Od letošního roku máme v každém kraji novou pozici zaměřenou na rozvoj a vývoj klubů všech šesti lyžařských úseků (Klubbutvikler). Per: Moje odpověď zní ne. Myslím si, že norský tréninkový model (Utviklingstrappa) je na dobré úrovni, ale nesmíme usnout na vavřínech. Pro intenzivnější komunikaci s klubovými trenéry jsme založili Trenerklubben, včetně online občasníku, kde shrnujeme nejdůležitější zprávy a informace. Ve vrcholovém sportu budou vždy existovat nuance, které určují, zda dosáhneme těch nejlepších výsledků či nikoliv. Hodně záleží na individuálním přístupu a nalezení nejlepšího modelu pro každého jednotlivého sportovce. Co považuješ za nejdůležitější ve výchově/rozvoji sportovců? Pål: Moje filozofie se shoduje se systémem, který je v Norsku dlouhodobě zakořeněný. Trénink na všech úrovních musí vycházet z kvalitního základu. Trénink u dětí nemusí být nutně systematický, ale musí být všestranný se spoustou aktivit a hlavně zábavy, aby děti sport milovaly. Důležitou vlastností je trpělivost, porozumění a komunikace. Dle mého názoru je třeba držet se motta, že zdraví sportovců má přednost před výkonem.

Norští závodníci posledních sezón, kteří to dotáhli opravdu daleko (zleva Martin Johnsrud Sundby – 2x olympijský vítěz, 4x mistr světa; uprostřed Simen Hegstad Krüger – 2x olympijský vítěz; vpravo Hans Christer Holund – 3x mistr světa)

Per: Že se nám daří vytvářet pocit radosti ze sportu a dlouhodobou motivaci. Norská tréninková filozofie hodně stavěla na radosti ze sportu (i když to tak ve vrcholovém sportu nemusí vždy vypadat). Jak daleko to chce každý jednotlivec dotáhnout, to závisí na jeho potenciálu a vůli toto realizovat. Vidíš v dálkových bězích spíše potenciál ke spolupráci, nebo konkurenci? Pål: To je buď, anebo… Osobně to vnímám pozitivně. Jednak je to určitá diverzifikace závodního kalendáře, navíc sportovci tak mají možnost uplatnit svoje přednosti. Lyžování jako celek získává na popularitě nejen díky masovému pojetí, ale získává si svou pozornost na televizní obrazovce a prostor v médiích, což je pro nás v konkurenci ostatních sportů důležité. Samozřejmě je vhodné, aby si program nijak zásadně nekonkuroval a netříštila se pozornost jednotlivých akcí alespoň v rámci hlavních závodů. Per: Myslím, že běh na dlouhé tratě může být dobrým doplňkem tohoto sportu. Otevírá se zde příležitost pro sportovce i v pozdějším věku, i když se nedostanou do týmu Světového poháru. Zároveň je to skvělá možnost závodně se realizovat pro amatérské sportovce. Obecně vzato v tom vidím spíše příležitost, ale je nutné, aby svaz a FIS nabídli zajímavý „produkt“, který osloví sportovce, sponzory a v neposlední řadě bude zájem TV k online pokrytí. Máš v kontextu běžeckého lyžování nějaký sen? Pål: Nemám vyloženě nějaký konkrétní sen, ale doufám, že se co nejvíce lidí bude věnovat běžeckému lyžování a bude zažívat radost.

Pevně věřím, že se tento sport bude stále rozvíjet a přitahovat zájemce, ať už hovoříme o jakékoliv úrovni. Nicméně nejdůležitější je, abychom vůbec měli možnost lyžovat, což nemyslím pouze v Norsku. Per: Ano, snil jsem o tom, že vyhraji něco velkého, ale nakonec jsem si uvědomil, že je to nereálné! Každopádně jsem se v NSF realizoval víc než dost.

Závěrem

Per Nymoen své 40leté působení v NSF shrnul v knize Když dáš muži hůlku. Per i Pål jsou velice zajímavé osobnosti, s kterými je vždy radost si popovídat. Nehledě na některé veřejně propírané kauzy NSF spojené s jistými sportovci se oba shodují, že při práci s vrcholovými sportovci se jich takřka nedá vyvarovat, ale v podstatě nemají hlubší dosah. Je třeba také odlišit vrcholový, amatérský a mládežnický sport a tak k tomu i přistupovat.

Jakub Opočenský V norském klubu IL Jardar Langrenn zastává funkci vedoucího trenéra mládeže věkové kategorie 13–16 let a v Teamu Vestmarka je hlavním trenérem juniorů. www.jopocoaching.com

ADVERTORIAL

CO VÁM POMŮŽE PŘI LYŽOVÁNÍ S

portovní výživa je speciálně vyvinutá pro potřeby sportujícího organismu v každé fázi výkonu:

PŘED sportem dokáže aktivovat všechny potřebné energetické systémy, které nám dodávají energii ze zásob uložených v těle. Také umí vyřešit otázku, co jíst před sportem, abychom nebyli hladoví, ale ani příliš plní – viz náš tip v podobě ENERVIT PRE Sportu. BĚHEM sportu rychle zásobuje tělo snadno dostupnou energií, kterou není třeba dlouho trávit. K tomu slouží energetické tablety, gely nebo tyčinky. Také doplní vitaminy a minerální látky ztrácené potem, jako třeba iontový nápoj ENERVIT Isotonic Drink. PO sportu se postará o regeneraci, což je velmi důležité z hlediska růstu výkonnosti i připravenosti organismu na další sportovní výkon. K tomuto účelu slouží zejména regenerační nápoje (viz náš tip – ENERVIT R2 Recovery Drink).

CO VYBRAT?

Běžecké lyžování je fyzicky náročná aktivita, ke které potřebujete dostatek energie. Zásoby té rychlé, sacharidové, jsou ale v těle velmi omezené. Také je potřeba připravit organismus na sport a dopřát mu kvalitní regeneraci. S tím vším vám pomůže sportovní výživa a my prozradíme jak, i které produkty se vám během sezóny hodí.

ENERVIT PRE SPORT

ENERVIT ISOTONIC DRINK

Sacharidové želé s nízkým glykemickým indexem, které řeší otázku, co jíst před sportem. Dodá vám energii uvolňující se postupně, ale především perfektně připraví vaše tělo na sport. Zasytí, abyste nesportovali hladoví, ale zároveň nezatíží vaši trávicí soustavu (neobsahuje tuky, bílkoviny ani vlákninu). Optimálně nastartuje i vaše energetické systémy, abyste mohli efektivně využívat i energii z tuků, která je pro běžkaře důležitá.

Iontový nápoj dodávající kromě tekutin i energii a potem ztrácené minerální látky. Ideální parťák pro jakoukoli sportovní činnost. Díky správnému obsahu sacharidů a minerálů se ionťák vstřebává lépe než samotná voda a dodává živiny potřebné pro váš výkon. Kdybyste měli volit jen jeden doplněk sportovní výživy během sportu, sáhněte právě po tomto ionťáku.

ENERVIT ENERGETICKÉ GELY, TABLETY, TYČINKY

ENERVIT R2 RECOVERY DRINK

ROYAL BAY KOMPRESNÍ DOPLŇKY Aby došlo k ještě efektivnější distribuci živin dodávaných doplňky ENERVIT, je vhodné využít i kompresních doplňků ROYAL BAY - lýtkových návleků nebo podkolenek. Ty zlepšují krevní oběh a do svalových partií tak proudí více krve obohacené i o tyto živiny. Podpoří tak váš výkon i následnou regeneraci.

Když sportujete, potřebujete energii. Ta ze sacharidů je 2x rychlejší než z tuků, ale v těle jí máme jen omezené množství ve formě glykogenu. Proto při sportu doplňujte sacharidovou energii prostřednictvím sportovní výživy Enervit, která je přesně k tomuto účelu určená – aby se rychle vstřebala a poskytla vám potřebnou energii pro váš výkon. Obsažené sacharidy jsou pro tělo snadno vstřebatelné a rychle dostupné, narozdíl od klasických potravin, které musíte dlouho trávit.

Regenerační nápoj, který se stal legendou. Jeho pomoc s regenerací oceníte hned druhý den po tréninku či závodě a pomůže vám absolvovat dříve další zátěž tak, aby vaše výkonnost rostla. Ta se zvyšuje právě v době regenerace, kdy tělo potřebuje načerpat zpět živiny spotřebované při sportu. Nápoj proto obsahuje sacharidy pro doplnění energie, aminokyseliny pro opravu svalových vláken a vitaminy a minerály pro urychlení regeneračních procesů.

eshop.enervit.cz

UNIVERZITA SPORTOVNÍ VÝŽIVA

TEXT: LIBOR VÍTEK

Význam cukrů

ve sportovním jídelníčku

Sportovní výživa je velkým tématem nejen pro vrcholové, ale i pro výkonnostní sportovce. V době současné informační exploze lze najít desítky různých zaručených stravovacích plánů, které slibují maximalizaci sportovní výkonnosti.

nohé z nich však nejsou založeny na poznání, nýbrž na módních trendech i na komerčních tlacích. Proto jsou stále tak populární vysokobílkovinné a nízkosacharidové dietní plány jak pro silové, tak i pro vytrvalostní sportovní disciplíny, ačkoli autority v oblasti sportovní výživy hovoří prakticky jednohlasně. Vycházejí ze základního faktu, že hlavním zdrojem energie pro svalovou práci jsou sacharidy (cukry), tudíž za správný a adekvátní sportovní jídelníček je považován takový, který je založen na vysokém obsahu sacharidů. Sacharidy v těle skladujeme ve formě jaterního a svalového glykogenu (celkem zhruba 300–400 g), jeho zásoby stačí zhruba na 1 hodinu intenzivní svalové práce. Trvá-li sportovní výkon déle, má tělo možnost využívat i jiné zdroje, zejména tukovou tkáň, z které se ovšem energie mobilizuje podstatně obtížněji, hlavně při intenzivní svalové činnosti. Druhou možností je sacharidy doplňovat z externích zdrojů, tedy jejich pravidelným přísunem během sportovní aktivity (iontové a sacharidové nápoje, energetické gely a tyčinky, ovoce apod.).

Pod pojmem sacharidy se rozumí jak jednoduché (sladké) cukry, tak i sacharidy komplexní (zejména škroby), které jsou nesladké. Pro vytrvalostní a objemové sportovní aktivity se doporučuje příjem 5–8 g na kilogram tělesné hmotnosti a tento parametr skutečně počítáme při hodnocení jídelníčku sportovce. Je důležité si uvědomit, že takové množství sacharidů představuje skutečně vysokou kalorickou hodnotu – 8 g sacharidů na kg tělesné hmotnosti představuje u 70kilového sportovce téměř 10 000 kJ. Pravda je ovšem taková, že pro opravdu vysoké tréninkové či závodní objemy mají vrcholoví sportovci příjem sacharidů i vyšší a dostávají se i na 10 –12 g sacharidů na kg. Extrémním příkladem může být cyklistická superstar minulých let Chris Froom, který na stránkách BBC Sport News zveřejnil svůj jídelníček na svém vítězném tažení na Giro d´Italia v roce 2018. Při své tělesné hmotnosti 69 kg měl v 19. horské etapě trvající déle než 6 hodin celkový kalorický příjem 26 000 kJ, z čehož sacharidy tvořily téměř 80 % energetických zdrojů. Energii přijímal každých 20 minut, v nejtěžším 18km stoupání zkonzumoval více než 330 g sacharidů, za celý

den pak přes 1 300 g a jeho příjem sacharidů přepočtený na kilogram tělesné hmotnosti činil závratných 19 g/kg. Kapacita trávicího ústrojí absorbovat cukry je však omezená, obecně se udává, že lidské tělo je schopné vstřebat maximálně 1 g cukrů (míněno glukózy) na kilogram tělesné hmotnosti za hodinu. Aby bylo možné dosáhnout vyššího příjmu a využít více cukrů, lze kombinovat sacharidové zdroje s ovocným cukrem (fruktózou), který se vstřebává z tenkého střeva odlišným způsobem než glukóza (vstřebání fruktózy z tenkého střeva je zprostředkováno jiným transportním mechanismem – pomocí transportéru GLUT5), než je transport pro glukózu (zde se jedná o transportér SGLT1)) a je tak možné navýšit příjem až na 1,5 g/kg/hodinu, což při některých sportech skutečně může hrát významnou roli. Fruktóza, jakkoli je v současnosti do značné míry zatracována pro její vliv na rozvoj obezity v běžné populaci, má ve sportu velký význam. Je obsažena i v klasickém cukru (řepném i třtinovém), a to ve formě disacharidu sacharózy, která obsahuje z 50 % fruktózu a z 50 % glukózu. Ve sportovní výživě se používá i podobný disacharid isomaltulóza (známá pod obchodním názvem Palatinóza, ačkoli se vyskytuje i v přírodě, např. v medu), jenž se od sacharózy liší odlišnou vazbou mezi oběma cukernými jednotkami, což ovšem vede k lepším biologickým vlastnostem tohoto cukru (má nižší glykemický index daný pomalejším vstřebáváním z trávicího traktu).

FOTO: ARCHIV AUTORA

Libor Vítek nedávno vydal kuchařku zaměřenou právě na tuto oblast sportovní výživy. V úvodu knihy shrnuje základní principy sportovní výživy, následuje 80 vybraných receptů, které splňují nároky na tzv. superpestrý sportovní jídelníček. Každé jídlo je označeno tagy, charakterizujícími jednotlivá jídla, spolu se základními i detailními nutričními informacemi o každém jídle. Recepty jsou také součástí aplikace Food4fit.cz, která by měla v nejbližší době umět vytvářet jídelníčky „na míru“ sportovcům podle toho, jestli potřebují vysokosacharidový, hyperkalorický, nebo naopak redukční stravovací plán

Na tato fakta již zareagovali mnozí výrobci sportovně-výživových doplňků a nabízejí sacharidové zdroje na bázi směsi glukózy a fruktózy, které by měly zajišťovat až o 50 % více energie. Velkým hitem poslední doby odrážející význam sacharidů ve sportovní výživě je kontinuální monitorace glykémie (krevního cukru) během sportovního výkonu pomocí speciálních senzorů vyvinutých původně pro diabetiky 1. typu. Hodnoty glykémie v reálném čase jsou zaznamenávány do mobilních telefonů nebo speciálních náramků a umožňují sportovci pružně reagovat na docházející zdroje energie pro vlastní sportovní výkon. Jak by tedy měl vypadat správně nastavený jídelníček sportovce z pohledu příjmu sacharidů? Důraz by měl být kladen na vysoký příjem komplexních sacharidů (škrobů) jako hlavního zdroje energie. Mezi takové zdroje řadíme rýži, těstoviny, kuskus, bulgur, quinou, pohanku, brambory, vhodné jsou luštěniny (čočka, hrách, cizrna, fazole…) či sója. Významný podíl mohou tvořit i rychlé sacharidy, pokud jsou konzumovány ve správnou dobu – gainery, sacharidové energetické nápoje, energetické tyčinky a gely. Důsledně by se mělo dbát na obnovu svalového glykogenu, zde je prostor pro výživové doplňky (regenerační sacharidové nápoje). Snídaně by měly být prakticky vždy na bázi cereálních a jiných kaší – ovesná, ječná, pohanková, kukuřičná apod., vhodné je čerstvé ovoce. Závěrem lze shrnout, že cukry patří neodmyslitelně do sportovního jídelníčku a praktiky se bez nich nelze ve vrchoLibor Vítek lovém sportu obejít. Označení bílý jed si rozhodně nezaslouží, Profesor lékařské chemie jakkoli je jejich podíl na a biochemie na 1. lékařské rozvoji nadváhy a obezity u lidí fakultě UK s nadměrným příjmem kalorií Výživový poradce nepochybný.

OFICIÁLNÍ DODAVATEL SPORTOVNÍCH KOMPRESNÍCH PRODUKTŮ PRO ČESKÝ BIATLON

www.sportvitalpro.cz

CEPSPORTS.CZ

UNIVERZITA POSILOVÁNÍ TEXT: MARTINA CHRÁSTKOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

ZOO – HRAVÉ POSILOVÁNÍ, NEJEN PRO DĚTI Každý rok se snažím vymyslet soubor cvičení, který funguje dohromady, ale cviky jsou zajímavé a „k něčemu“ i samostatně. Letos padla volba na zoo aneb zvířátkovou abecedu, jak těmto cvikům pracovně říkám. ŽIRAFA Cvičení na zpevnění celého těla, posílení dolních končetin, především lýtek a chodidel.

KAČENKA Cvičení na posílení dolních končetin, však si každý jistě vzpomene na školní léta. CO JE DŮLEŽITÉ? Bez řádného zpevnění spodního břicha se budou kačenky

CO JE DŮLEŽITÉ? Cvik se provádí ve výponu na špičkách, vzpažená paže je maximálně vytažená z ramene (ideálně by se paže měly vystřídat) a jakoby se rozhlíží, kde by žirafa mohla uzobnout čerstvé lístky.

Cvičení se může zdát jako lehké, pokud jej ale provedeme opravdu důsledně, pocítíme zpevnění a protažení celého těla.

provádět těžko. Samozřejmě, nejvíc budou zatížené dolní končetiny – pozor na kolena a kotníky, abyste je nekroutili a neublížili si. Kolena by měla být neustále nad špičkami nohou a špičky by neměly ujíždět nikam do strany tak, jak to mnohdy děti dělají – jenže ty jsou ještě gumové…

Snaha je držet zadek co nejníže to jde, ale raději se trochu pozvedněte, než abyste si uhnali nějaké zranění. Kdo má s koleny potíže, bude tenhle cvik cvičit velmi opatrně, anebo jej vynechá úplně. Dávkujte cvičení postupně, ať můžete druhý den chodit.

MOŽNÁ UŽENE SVALOVKU, ALE ZPEVNÍ CELÉ TĚLO, POSÍLÍ A JEŠTĚ ZLEPŠÍ NERVOSVALOVOU KOORDINACI!

Varianta RAK

Varianta KRAB

šechna cvičení se na první pohled nemusí zdát úplně náročná a těžká, ale důraz by se měl klást na správné provedení, a když člověk cvik už opravdu umí, pak si hrát s počtem opakování, resp. délkou úseku, po který daný cvik cvičí. Pro všechny cviky budete potřebovat trochu prostoru (hlavně podélného). Všechna letos předkládaná cvičení zatíží svaly celého těla, ale i zapojí nervovou soustavu – zlepšují nervosvalovou koordinaci. Tedy schopnost správného timingu aktivace určitých svalových partií, aby byla udržena správná pozice těla (nikam se člověk nekroutil – příp. jen v minimální možné míře – a přitom se dokázal posouvat vpřed). Všechna cvičení kladou nároky na správnou funkci core/inner unit (vnitřní stabilizační systém), aby bylo tělo zpevněné. A k čemu je koordinace potřebná? Koordinovaný jedinec dokáže lépe reagovat na potřebu změny pohybu, jeho variability, dokáže provést složitější pohybovou činnost apod. Také všechny cviky aktivují core/ inner unit v dynamických situacích, nikoliv ve statických, které jsou v běžném, nebo lyžařském životě nepřirozené. Při běhu, na kole, na lyžích, neustále hledáme dynamickou rovnováhu, nikoliv statickou.

RAK A KRAB Rak a krab jsou jen dvě nuance jednoho cvičení (rak couvá, krab chodí stranou, je tedy zapotřebí strany vystřídat), které si také všichni určitě pamatují ze školního tělocviku. Jasně, pojďte si jej připomenout a zpestřit si tak své sportování. Však nemusíte být, bůh ví, jaký sportovec, abyste nemohli trochu zapracovat na síle a koordinaci vašeho těla! CO JE DŮLEŽITÉ? Zadek je zapotřebí udržet vysoko a netahat jej u země, jak se to často děje u dětí. Pokud už zadek padá, přerušte cvičení, vraťte se na začátek

cvičebního úseku a začněte znovu – raději 3x kratší úsek než 1x dlouhý se špatně provedeným cvičením. Hlava by neměla být extrémně vysunutá vpřed, ale měli byste mít tendenci ji držet

v prodloužení trupu (ono to úplně nejde, vzhledem k potřebě uvolnit ramena, ale měli byste se o to snažit). Cvičení klade poměrně vysoké nároky na mobilitu ramen!

UNIVERZITA POSILOVÁNÍ

ZAJÍC Další ze skvělých zvířecích cvičení, které komplexně zatíží celé tělo a člověk k tomu nepotřebuje žádné složité vybavení.

bilizační systém, ale částečně i na dolní končetiny. Pozor na zápěstí, kdo je nemá úplně přivyknuté na větší zátěž, mohou se přetížit. Ale neupadnou!

CO JE DŮLEŽITÉ? Cvičení klade nároky především na paže, trup a vnitřní sta-

Ze dřepu oporou o dlaně hlubokým předklonem a lehkým odrazem dolními kon-

četinami je snahou dostat tělo do (téměř) kolmé pozice – ano, cvičení je průpravným cvičením pro stoj na rukou – a následně dolní končetiny spadnou zpět. Když už získáte v cvičení jistotu, budete přeskakovat z nohou na ruce a zpět. Přesně tak, jako hopká zajíc. Pak i stojka půjde sama!

CO JE DŮLEŽITÉ? Snožnými poskoky skáčeme vpřed, příp. vzad, anebo do stran. Fantazii se meze nekladou. Celé tělo by mělo být zpevněné, nijak se nekroutit. Odraz by měl být dynamický, v případě

hladkého povrchu je možné při výskoku lehce přitáhnout nárty k holením, pro trénink dynamické práce kotníků. Pokud si vyberete náročnější povrch (např. písek), bude cvičení více silové.

VRABČÁK Cvičení na trénink dynamiky a síly dolních končetin pro zkvalitnění odrazu.

Všem přeji zábavné a hlavně funkční cvičení, které zúročíte nejen při závodech, ale i v běžném aktivním životě! A klidně nám pošlete reportík, jak vám cvičení jde. O síle a posilování jsme toho v posledních letech napsali poměrně hodně a zásobník cvičení je také značný – pokud si někdo neschovává výtisky časopisu NORDIC, tak si na webu www.machr-consulting.cz/publikace může stáhnout všechna publikovaná cvičení v jednom PDF souboru.

Martina Chrástková Bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, bývalá instruktorka outdoorových sportů, nyní lektorka na Katedře TV při PedF UK a ambasadorka Kilpi www.machr-consulting.cz E-mail: martan.chr@seznam.cz

Zažij skialpy v Koutech | 7. 1. 2023 Zažij skialpy na Plešivci | 4. 2. 2023 Zažij skialpy na Kralickém Sněžníku | 11. 3. 2023

www.zazijskialpy.cz

Nejpopulárnější český seriál závodů v běhu na lyžích, Stopa pro život, vstoupí v roce 2023 do své 13. sezóny. Tento sportovní projekt je určený všem – stačí mít pozitivní vztah k běžkám. Závody Stopy pro život se konají klasickou i volnou technikou a jsou určeny dospělým i dětem. Vítáni jsou jak profesionálové, tak i úplní začátečníci. Na své si přijde opravdu každý. Těšíme se na vás! INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEŘI

ZA PODPORY

HLAVNÍ PARTNEŘI

OFICIÁLNÍ PARTNEŘI

GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

DODAVATELÉ

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

MARKETINGOVÝ PARTNER

PARTNEŘI

CARDION Karlův běh

Roudnice

CARDION Karlův běh Šumavský skimaraton TV NOVA Krkonošská 70 MONZAS

Ve stopě Zlaté lyže Již 13. sezóna oblíbeného seriálu v běhu na lyžích Stopa pro život začne tradičně na Vysočině, a to 14. ledna 2023. Přijeď do oblíbené Vysočina Areny – nejmodernějšího stadionu pro biatlon a běh na lyžích u nás a odstartuj tak běžkařskou sezónu. Těšit se můžeš na intervalový start a trasy volnou technikou o délce 10, 15 a 20 km. Skvělá zpráva na konec! Všechny děti na našich závodech startují zcela ZDARMA, díky podpoře Nadace PPF. Nebude chybět bohatý doprovodný program.

PRO VEŠKERÉ AKTUALITY K ZÁVODU SLEDUJTE, PROSÍM, NÁŠ WEB:

www.stopaprozivot.cz

TERMÍN:

14. leden 2023 START/CÍL: Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě

MÍSTO PREZENCE: V kanceláři závodu

FORMÁT AKCE: Formát akce pro dospělé je po loňské pozitivní zkušenosti opět formou intervalového startu volnou technikou v libovolný čas v určeném časovém okně. Jak to bude vypadat? Závodník může přijít na start kdykoliv mezi 13:30–16:30 a vyrazit na libovolnou distanci 10, 15 nebo 20 km. Do 16:30 je nutné projet cílem.

PODROBNÝ ROZPIS ZÁVODU: Od 10:00 dětské závody (podrobný rozpis startu jednotlivých kategorií bude zveřejněn do 10. 1. 23) 12:30 intervalový start dospělých ČMP KSL SLČR 13:30–16:30 startovní okno SPŽ pro start dospělých intervalovým startem volnou technikou na libovolnou délku – 10, 15 nebo 20 km

STARTOVNÉ: Dětské závody zdarma díky Nadaci PPF Dospělí do 31. 11. – 300 Kč do 8. 1. – 400 Kč od 9. 1. – 500 Kč

Jilemnická 50 Poslední lednový víkend 28.–29. ledna bude opět patřit závodu Jilemnická 50. Jedná se o jednu z tradičních zastávek seriálu Stopa pro život a díky kvalitním sněhovým podmínkám v Krkonoších si můžete být jisti, že se závod uskuteční. Jilemnice – kolébka českého lyžování, jak se jí také přezdívá, bude hostit již tradiční závod na konci ledna. Nemusíte mít obavy, že by se závod kvůli nedostatku sněhu neuskutečnil. Uděláme maximum pro to, abyste si to společně s námi užili. Těšíme se na vás na konci ledna v Roudnici v Krkonoších.

PRO VEŠKERÉ AKTUALITY K ZÁVODU SLEDUJTE, PROSÍM, NÁŠ WEB:

www.stopaprozivot.cz

TERMÍN:

28.–29. leden 2023 POŘADATEL: ČKS SKI Jilemnice

MÍSTO KONÁNÍ: Roudnice v Krkonoších

PŘIHLÁŠKY: do 25. 1. 2023: elektronicky na www.stopaprozivot.cz

FORMÁT ZÁVODU: Sobota: 12:00 – 15:00 start individuálního volného závodu na okruh 15 km (1 stopa na klasickou techniku + úprava na volnou techniku). Možnost jet okruh dle vlastního uvážení 1x, 2x nebo 3x (15 km, 30 km, 45 km). Závodník startuje individuálně. Startovní balíček individuálního závodu obsahuje: čepici, čelenku nebo šátek dle vlastního výběru teplé jídlo (polévka + hlavní jídlo) zdarma účastnickou medaili startovní číslo standardní servis a komfort závodu seriálu Stopa pro život (vyhřívaný velkokapacitní stan, převlékárny, úschovna, možnost servisu lyží,…)

STARTOVNÉ: 15, 30, 45 km INDIVIDUÁLNÍ START sobota do 8. 1. 2023

15 km klasicky neděle

30 km klasicky neděle

45 km klasicky neděle

mládež

400 Kč

do 15. 1. 2023

–

400 Kč

500 Kč

ZDARMA díky podpoře Nadace PPF

do 25. 1. 2023

500 Kč

700 Kč

ZDARMA díky podpoře Nadace PPF

Na místě

600 Kč

800 Kč

ZDARMA díky podpoře Nadace PPF

Měření času a startovní procedura individuálního závodu: Lyžaři se vydávají na 15km okruh individuálně od 12:00 do 15:00. Pro měření času je nutné mít nasazené účastnické číslo. Startovním koridorem je možné projet opakovaně, a až se účastník rozhodne pro zahájení svého běhu, jde do odděleného koridoru se startovní brankou, kterou projede a od té chvíle se mu měří čas. Pozor, startovní brankou je možné projet pouze 1x. Cíl se uzavírá v sobotu v 16:30, do tohoto času je nutné projet cílem a ukončit svůj běh. Po závodě proběhne tombola ze všech účastníků individuálního ježdění o hodnotné ceny. Neděle: Klasický formát závodu klasickou technikou na 15, 30 a 45 km

CARDION Karlův běh Třetí závod letošní sezóny se uskuteční 18.–19. února 2023. Karlův Běh zavítá tradičně na Boží Dar. Jeden z nejstarších dálkových běhů u nás bude mít letos 53. ročník. Závod patří do série Euroloppet Champion Race, což ještě podporuje každoročně velké množství zahraničních závodníků, nejčastěji k nám míří běžkaři z Německa. To nabízí skvělou příležitost, jak si poměřit síly se zahraniční konkurencí ať už volně, anebo klasicky.

PRO VEŠKERÉ AKTUALITY K ZÁVODU SLEDUJTE, PROSÍM, NÁŠ WEB:

www.stopaprozivot.cz

TERMÍN:

18.–19. únor 2023 POŘADATEL: LK Slovan K. Vary z. s.

START/CÍL: Boží Dar v Krušných horách

MÍSTO PREZENCE: Obecní úřad Boží Dar

REGISTRACE NA MÍSTĚ: pátek 17. 2. 2023 16:00–20:00 sobota 18. 2. 2023 7:30–16:00 neděle 19. 2. 2023 7:30–9:30

ZÁVODNÍ TRASY: Sobota 18. 2. 2023: Dětské závody klasicky 0,5 a 1,5 km – start 10:00 a 10:15 Dětský závod volně 6 km – start 10:30 Závod volně na 22 km – start 11:00 Závod volně na 12 km – start 11:15 Závod individuálně 12 km nebo 22 km – start v časovém rozmezí 13:00 – 15:30, do 15:30 je nutné projet cílem (kde je možné si individuálně projet trasu s měřeným časem a získat upomínkový předmět) Neděle 19. 2. 2023: Závod klasicky na 45 km – start 10:30 Závod klasicky na 22 km – start 11:00 Závod klasicky na 12 km – start 11:15

STARTOVNÉ: individuální závod (sobota 12:00–15:30): online do 5. 2. 300 Kč online do 15. 2. 400 Kč na místě 500 Kč 12 km klasicky a volně: online do 5. 2. 350 Kč online do 15. 2. 400 Kč na místě 500 Kč 22 km volně: online do 5. 2. 600 Kč online do 15. 2. 700 Kč na místě 800 Kč 22 km a 45 km klasicky online do 5. 2. 600 Kč online do 15. 2. 700 Kč na místě 800 Kč Kombinované startovné: sobota + neděle (22 + 22 nebo 22 + 45 km) do 5.2. = 1100 Kč, do 15.2. = 1 300 Kč sobota + neděle 12 + 12 km do 5. 2. = 600 Kč, do 15. 2. = 700 Kč Dětské závody: • děti ZDARMA díky podpoře Nadace PPF

Šumavský skimaraton TV NOVA Víkend 25.–26. února 2023 bude patřit oblíbenému závodu Šumavský skimaraton. Díky dlouhodobému členství v prestižní sérii Euroloppet se očekává velké množství závodníků ze zahraničí. Jako na každém závodě se můžete i na Kvildě těšit na skvělé zázemí v podobě vyhřívaného stanu a perfektně připravené tratě pro děti a dospělé v srdci Národního parku Šumava.

TERMÍN:

25.–26. únor 2023 POŘADATEL: Fischer Ski klub Šumava Vimperk ve spolupráci se Stopa pro život, z.s. a Petr Čech Sport, a.s.

MÍSTO: Šumava – Kvilda

PROGRAM: Pátek 15:00–18:00 prezence a výdej startovních čísel pro všechny závody včetně dětských – Obecní sál Kvilda (za hotelem Šumava Inn) Sobota 8:00–10:00 prezence, přihlášky na místě a výdej startovních čísel pro závod na 46 km, 23 km FT, 8 km FT – Obecní sál Kvilda (za hotelem Šumava Inn) 10:00 start 46 km FT 10:15 start 23 km FT 10:20 start 8 km FT (kategorie M16/W16) 10:21 start 8 km FT – Šumavská pohoda 10:00 – 14:00 prezence, přihlášky na místě a výdej startovních čísel pro závod dětí na 1–5 km FT 12:30 vyhlášení výsledků závodu 46 km a 23 km FT, 8 km FT od 14:00 start dětských závodů 14:00–18:00 prezence, přihlášky na místě a výdej startovních čísel pro závod na 45 km a 23 km CT – Obecní sál Kvilda (za hotelem Šumava Inn) 15:30 vyhlášení výsledků dětských závodů Neděle 8:00–11:00 prezence a výdej startovních čísel – Obecní sál Kvilda (za hotelem Šumava Inn) 10:00 start 45 km CT 12:00 start 23 km CT 14:00 vyhlášení výsledků

STARTOVNÉ: Dětské závody

Šumavský skimaraton

do 31. 12. 2022

ZDARMA

800 Kč

do 19. 2. 2023

ZDARMA

900 Kč 800 Kč

Euroloppet do 22. 2. 2023 Euroloppet

ZDARMA

1 100 Kč 800 Kč

*Kombinované startovné so + ne 1 600 Kč do 19.2. 2023

Krkonošská 70 MONZAS Zavírákem sezóny je nejstarší běžkařský závod v České republice, Krkonošská 70. V sobotu 4. března přivítá Svatý Petr všechny sportovní nadšence, kteří se přijdou rozloučit se zimou. Tento závod nabídne tradiční souboj hlídek na hřebenech našich nejvyšších hor. Navíc se zde rozhoduje o celkovém pořadí seriálu Stopa pro život.

PRO VEŠKERÉ AKTUALITY K ZÁVODU SLEDUJTE, PROSÍM, NÁŠ WEB:

www.stopaprozivot.cz

TERMÍN:

4. březen 2023 POŘADATEL: TJ LOKOMOTIVA TRUTNOV, z.s. a, Kasper Swix team ve spolupráci se Stopa pro život, z.s. a Petr Čech Sport, a.s.

ÚČAST Závod je veřejný, startují registrovaní i neregistrovaní závodníci. Závodníci startují na vlastní nebezpečí. Závodu se mohou účastnit závodníci starší 15 let. V případě, že jsou mladší 18 let, musí při prezentaci předložit písemný souhlas zákonného zástupce.

START/CÍL: Špindlerův Mlýn – Svatý Petr

MÍSTO PREZENCE: Závodní kancelář areálu Svatý Petr

REGISTRACE: Online: do 1. 3. 2023 na stopaprozivot.cz Na místě: registrace na místě je možná, ale pouze v omezené míře, dle možností pořadatele

PREZENCE: v pátek 3. 3. 2023 16:00 - 21:00 v sobotu 4. 3. 2023 6:30 - 8:00

ZÁVODNÍ TRASY: Závod 5členných hlídek: 25 km (muži, ženy) 50 km (muži, ženy) 70 km (muži) start od 8:00, každých 30 sekund tři hlídky dle startovních čísel a dle časů ve startovní listině Závod jednotlivců: na 25 km a 50 km hromadný start po kategoriích ve vlnách po startu hlídek

STARTOVNÉ: Hlídky: do 31. 12. 2022 – 3 500 Kč do 1. 3. 2023 – 4 500 Kč na místě – 5 000 Kč Jednotlivci: do 31. 12. 2022 – 700 Kč do 1. 3. 2023 – 900 Kč na místě – 1 000 Kč

„Těšíme se na vás na startu 13. sezóny!“

INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEŘI

ZA PODPORY

HLAVNÍ PARTNEŘI

OFICIÁLNÍ PARTNEŘI

GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

DODAVATELÉ

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

MARKETINGOVÝ PARTNER

PARTNEŘI

Rossignol Nordic test V rámci seriálu běžkařských závodů Stopa pro život budou zdarma ve stánku Rossignol k vašemu vyzkoušení závodní produkty z kolekce Rossignol nordic 22/23! Budete mít možnost získat cenné informace o servisu a správném výběru běžek. Náš stánek s kompletním servisním týmem najdete na závodech v Novém Městě na Moravě, Jilemnici a při Krkonošské 70, kde si můžete testovací lyže vyzkoušet přímo v závodě nebo během celého dne.

Během každého závodu se můžete zúčastnit Rossignol tomboly. Stačí vyplnit kartičku, kterou dostanete při registraci k závodu a vhodit ji do slosování. Po každém závodu se vylosují výherci. A aby toho nebylo málo, tak všichni účastníci tomboly automaticky postupují do velkého slosování o hlavní ceny, které proběhne po posledním závodu Stopy pro život.

ADVERTORIAL

NA BĚŽKÁCH PO NEJVĚTŠÍ EVROPSKÉ HORSKÉ NÁHORNÍ PLOŠINĚ

Objevte Dolomity z běžeckých tratí!

Seiser Alm, alpská oblast o rozloze 56 km² v nadmořské výšce 1 600 až 2 958 m, je největší horskou plošinou v Evropě. A k tomu i jednou z nejúchvatnějších alpských pastvin na světě. Dovolená na Seiser Almu zaručeně nadchne sportovní nadšence, ale i rodiny a milovníky rozličné zimní zábavy. Stejnou měrou pak oslní dechberoucími výhledy na okolní dolomitské vrcholy Schlern, Langkofel a Plattkofel, které jsou po 300 dní zalité sluncem a od podzimu do jara zasypány sluncem.

Seiser Alm na běžkách

ěžkařské tratě na Seiser Alm jsou nejautentičtější tratě Dolomit. Táhnou se v délce 80 kilometrů po prosluněných pláních v nadmořské výšce 1 800 až 2 200 metrů. Všechny stopy jsou minimálně dvojité a samozřejmě vždy perfektně upravené, ať už pro bruslení, nebo klasický styl. Z největší evropské horské náhorní plošiny jste na dosah unikátním vrcholům Dolomit. Neustále máte před nebo za sebou spektakulární masivy Langkofel, Plattkofel a Schlern.

Dolomiti Nordicski

Na běžkách ale můžete vyrazit i na výlet do Val Gardeny. Spolu s ní je Seiser Alm součástí největšího běžeckého kolotoče v Evropě Dolomiti Nordicski s celkovými 1 300 kilometry tratí…

Kde trénuje světová elita

Seiser Alm leží vysoko, proto je i vysoko na seznamu profesionálních lyžařů. Vzhledem k nízkému obsahu kyslíku ve vysokohorském vzduchu jsou tamní tratě, ležící mezi

1 800 a 2 300 metry nad mořem, mimořádně vhodné místo pro profesionální výškové a vytrvalostní tréninky. A tedy i cíl špičkových mezinárodních týmů. Pravidelnými hosty jsou tu Petter Northug či Marit Bjørgenová a s nimi i celý norský národní tým. Trénuje zde běžecký tým USA s Jessicou Digginsovou, vítězkou Tour de Ski 20/21, a Julií Kernovou. Výškový trénink využívá třeba i finská běžkyně Krista Pärmäkoski, narazíte tu také na řadu elitních Italů, Švédů a dalších.

TIP: NORDIC PASS, NABÍDKA ŠITÁ NA MÍRU PRO BĚŽKAŘE V OBLASTI SEISER ALM. OBSAHUJE POPLATEK ZA VYUŽITÍ KURZŮ BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ A NABÍDKU MOBILITY PRO BĚŽKAŘE

www.seiseralm.it

Moonlight Classic Seiser Alm – závod za úplňku

Lístky na běžky a Nordic Pass

Pokud chcete zažít běžecké lyžování v Dolomitech, můžete si zakoupit denní, týdenní, nebo sezónní permanentku. Právě poplatek za běžecké lyžování zaručuje perfektně upravené tratě, a díky nim pro vás zůstane běžkování v Dolomitech nezapomenutelné.

Moonlight Classic Seiser Alm je závod v běhu na lyžích za úplňku právě na Seiser Almu. 3. února 2023 se na něm sejdou profesionálové i amatérští běžkaři. Moonlight Classic vede přes osvícené alpské planiny na klasických tratích 15 a 30 km, Je to speciální událost, běžkařský svátek, který můžete slavit v Seiser Almu rok co rok. Více informací:

www.moonlightclassic.info

MAG CESTOVÁNÍ

FOTO: ARCHIV DENNISE ONDIBY

TEXT: ADÉLA ROČÁRKOVÁ

Nezávislým pohledem

o Evropě V únoru jsem stála na trati Jizerské 50 a fandila startujícím, když jsem zahlédla v davu závodníků muže s černou pletí. Byl nepřehlédnutelný. Dennis Ondiba pochází z Afriky, konkrétně z Keni, ale už několik let žije spokojeně v České republice. Život u nás si pochvaluje, protože si může lépe zorganizovat čas a volné chvíle využít na trénink, závody nebo cestování po Evropě.

V Dennis na švýcarském závodě La Diagonela, kde panovaly mrazy kolem –15 °C. Dost nízká teplota pro Evropana, natož pro muže z tropů.

dětství ho fascinovaly vánoční americké filmy, kde byla spousta sněhu. Z Keni pochází mnoho výborných běžců, ale Dennis na sportování neměl čas. Ráno v dopravní zácpě, práce, odpoledne v dopravní zácpě a domů přijel v podvečer úplně vyčerpaný. O víkendu nabíral síly na další týden, uklízel, nakupoval jídlo a také si pral prádlo v ruce ve studené vodě, což je v Keni běžné. Sice ve stopě stále mrzne, ale běžky miluje, navíc díky nim poznal mnoho zajímavých lidí. S běžkami se také dostal do dalších evropských zemí a snaží se zjistit, jak se žije i jinde.

Dennisi, navštívil jsi několik závodů v Německu, Švýcarsku, Itálii, Finsku nebo Švédsku. Kde se ti nejvíc líbilo? Jednoznačně ve Finsku. V této zemi je stále nádherná nedotčená příroda, nabízí krásné scenérie a byl to pro mě obrovský relax. Zúčastnil jsem se závodu Ylläs-Levi, který se konal v Laponsku. Byl jsem ohromen dlouhými kilometry dobře upravených lyžařských tratí, které byly snadno dostupné odkudkoliv, jako by nechtěli „plýtvat sněhem“. Mohl jsem naskočit na lyže hned ze dveří, lyžovat a pak rovnou skočit do sauny. I do obchodů se dalo dojet na běžkách. Všechny tratě byly velmi

FOTO: VASALOPPET

dobře osvětlené, a tak jsem mohl lyžovat i v noci. Úplně mě to pohltilo. Těšil jsem se, že si zalyžuju během polární záře, ale bohužel jsem neměl to štěstí. Aspoň se mi poštěstilo vidět několik losů pást se podél cesty u lesa, to na mě udělalo velký dojem. Závod byl velmi dobře zorganizovaný a přilákal ty nejlepší lyžaře celého světa, dokonce jsem potkal finského závodníka Iivo Niskanena, který jezdil tak lehce a snadno, až se tajil dech. Jeho styl klasické techniky mě ohromil. Měl jsem štěstí, že jsem mohl sdílet stejné tratě s takovým lyžařem, který je jedním z nejlepších v klasické technice na světě. Během závodu jsem mohl vidět ty nejlepší servisní technologie a servismany v akci, jak měří teplotu sněhu v různých vrstvách a místech různými přístroji a pak předávají informace svým kolegům v servisních kamionech, aby rozhodli, který pár lyží vyberou a co namažou. Zatímco já měl s sebou v kapse jeden stoupací vosk a při nanášení a roztírání jsem se radši schoval za stromy. Sice jsem úplně na jiné úrovni, ale přesto jsem měl tu čest být na startovní čáře bok po boku těchto borců. A kde se ti líbilo naopak nejméně? To je velmi těžká otázka. Řekl bych, že v Německu na Skadiloppetu, a to hlavně proto, že jsem tam strávil jen necelý den, takže jsem neměl šanci si to tam pořádně prohlédnout a závod byl docela těžký. Měl jsem celou dobu zmrzlé pravé oko a druhým jsem šilhal, takže jsem neustále bojoval, abych nespadl. Ten den opravdu mrzlo. Ale kromě toho se mi závod líbil.

Vasaloppet – největší závod na běžkách na světě. Jeho historie se opírá o dávné hrdinské události z 16. století, kdy bylo švédské území pod nadvládou Dánů. Dánský král nechal v roce 1520 popravit 80 klíčových švédských šlechticů, aby umlčel opozici. Jeden z uvězněných, Gustav Eriksson Vasa, však z Dánska unikl, ale musel žít na útěku. Cestou přemlouval švédské rolníky, aby se vzbouřili a bojovali, jenže všichni se báli, a tak se vydal směrem do Norska. Provincie Dalarna však mezitím pochopila, že se musí bránit, a vyslala dva nejrychlejší běžce na lyžích, aby mladého šlechtice dohnali. Po 90km běhu ho dostihli a zahájili švédskou osvobozeneckou válku. V roce 1953 Dány vyhnali a králem byl zvolen Gustav I. Vasa. Jeho potomci učinili Švédské království nejsilnější mocností v Pobaltí. Na tuto vzpomínku bylo navázáno v roce 1922, kdy se poprvé běžel Vasův běh ze Sälenu do Mory, takže letos v březnu oslavil závod 90. výročí.

Na závodech se dostaneš jen na určité místo a nemáš možnost procestovat celou zemi, natož poznat mentalitu místních. Přesto věřím, že i z „rychlíku“ jsi schopný posoudit řadu věcí lépe než my, rodilí Evropané. Která mentalita lidí a kde ti byla nejbližší a proč? Na základě prvních dojmů a postřehů, dokonce i z předešlé e-mailové konverzace s organizátory závodů mohu říci, že v Itálii

jsem se cítil jako doma. Italové byli přátelští, nápomocní a velmi aktivní. Ocitnout se v nové zemi, navíc jako úplně osamocený lyžař – závodník bývá obvykle dost těžké. Ale v Itálii to bylo mnohem jednodušší, protože místním vůbec nevadilo ujít klidně kilometr navíc, aby mi ukázali cestu, nebo pomohli jiným způsobem. Vzpomínám si, že jsem měl problémy s voskováním a k mému překvapení mě nikam neposlali, jak jsem byl zvyklý,

MAG CESTOVÁNÍ

FOTO: RED BULL

ale kontaktovali servis, aby ověřili, zda by mi lyže nepřipravili. Když zjistili, že je zavřený, majitel hotelu zavolal někoho jiného, kdo byl ochotný poskytnout své služby. Jel jsi Vasův běh – nejmasovější závod ze všech, kde stojí na startu více než 16 000 lidí. Jaký jsi z toho měl pocit? Tento závod byl zapsán v seznamu mých věcí, které musím udělat. Často jsem slýchával, že skutečný lyžař musí jet Vasaloppet. Nepamatuji si, že bych kdy chyběl u sledování závodu v televizi a vždy jsem se divil, proč všichni startující mrznou v té hrozné zimě. Někteří stáli ve frontách, které se nehnuly skoro ani hodinu po startu. Pro mě to byl splněný sen. Byl jsem nadšený, že mohu stát mezi všemi těmi lidmi, které spojuje láska k lyžování. Byl jsem hrozně natěšený a neustále si vybavoval obrazy, jež jsem v minulosti viděl v televizi. V Moře bylo kolem –15 °C, prsty mi mrzly a sváděl jsem těžký duševní boj. Nikdy nezapomenu na začátek závodu, který je do kopce. Lyžaři křičící v různých jazycích, šlapající na lyže druhých a další padající do sněhu, všude kolem rozbité lyže a hůlky. Prostě chaos! Ale po výstupu se tratě rozšířily a vše bylo perfektní a mohl jsem si užít zbývajících 87 km do cíle. Scenérie byly krásné, lyžařské tratě jemně zvlněné a velmi dobře upravené, švédští fandové tábořili podél tratí, pili čaj nebo opékali klobásy a neúnavně fandili, to mě táhlo dál a dál. Podle mého názoru byla organizace závodu fantastická s ohledem na davy lidí a logistiku potřebnou k tomu, aby byla taková akce úspěšná. V tomto závodě jsme vyhráli všichni. A teď se pojďme podívat pod naši českou pokličku. Vidíš u nás nějaký hendikep oproti ostatním zemím, co se týká úpravy stop, pořádání závodů a dalších věcí týkajících se lyžování? Podle mého názoru nám chybí důslednost při přípravě našich tratí a myslím si, že na to má velký vliv financování. V některých regionech nejsou tratě pravidelně upravovány a často jste zklamaní, když dorazíte a žádné stezky nenajdete. Jsou tu snahy o digitalizaci stavu lyžařských tratí pomocí aplikací, to vidím jako pozitivní směr. Doporučil bych zajistit, aby detailní informace o stavu tratí byly co nejpřesnější, protože v některých případech se neshodují s realitou. Máme omezená místa, kde se dá lyžovat, a tato místa jsou turistickými destinacemi, takže se často stává, že stopy prošlapávají lidé pěšky i se svými čtyřnohými mazlíčky, a proto trasy dlouho nevydrží.

Nordenskiöldsloppet je nejdelším závodem na běžkách na světě a měří 220 km. Je pojmenován podle cestovatele, polárníka Adolfa Erika Nordenskjölda.Poprvé se tento závod uskutečnil ve Švédsku už v roce 1886. Nikdo tehdy nechtěl uvěřit, že někteří účastníci expedice byli schopni ujet na lyžích až 460 km za 57 hodin, a proto byl zorganizován závod na 220 km a vzdálenost musela být ujeta do 24 hodin. Více než století tento závod mlčel a v roce 2016 byl obnoven. V nynější době se současným lyžařským vybavením jsou schopni nejlepší závodníci ujet trasu zhruba za 8,5 hodiny. Pořadatelé ohlašují, že v letošní sezóně si dávají pauzu, ale v roce 2024 se závod opět uskuteční.

Tváří v tvář nepředvídatelnému sněžení přiznávám, že je organizace našich závodů v pořádku. Mezi propagací lyžování a ochranou naší přírody je tenká hranice a podle mého názoru ještě nebylo dosaženo jasného řešení této situace, a tak pomalu vidíme úbytek závodů. Jedním z problémů, který se mě dotýká, je nedostatek závodů FIS. Když se člověk potřebuje kvalifikovat například na mistrovství světa, musí uvažovat o jiných závodech v Evropě.

může dělat a užívat si naši krásnou přírodu. Je tu tolik nádherných míst jako České Švýcarsko, Krkonošský národní park se Sněžkou, jesenický Praděd, vinařské cyklostezky na jižní Moravě, Šumavský les, Velká Amerika a seznam by mohl pokračovat. Mám štěstí, že jsem některá z těchto míst již navštívil a další plánuji pro budoucí dobrodružství. Pro profesionální sportovce ale může být možnou nevýhodou to, že naše země nemá příliš vysokou nadmořskou výšku, v tomto směru mají některé jiné evropské země navrch.

Líbí se ti česká krajina? Čím je podle tebe jedinečná? I když nemáme vysoké hory jako jiné evropské země, tak ať už jedu na kole, běhám, lyžuji, cestuji autem nebo vlakem, vždy mě fascinují krásné scenérie naší přírody. Každý region nabízí jedinečnou krajinu. Líbí se mi, že máme národní parky a mnoho chráněných oblastí, což zajišťuje, že tato úžasná místa zůstanou zachována a budoucí generace se budou moci také radovat z naší přírody. Díky čtyřem ročním obdobím, která jsem doma v Keni neznal, je fascinující sledovat, jak se scenérie proměňují v různých podobách, a já mám příležitost věnovat se pestrým aktivitám, jako jsou túry, horolezectví, cyklistika, pozorování ptáků, houbaření, sběr lesních plodů, lyžování. Někdy se vám podaří vidět i divoká zvířata. Jednou se mi dokonce stalo, že mě při lyžování pronásledovala liška. Věřím, že každý si zde najde to, co

Jak jsi zmínil, tvým snem je dostat se na MS a olympiádu, což ti z celého srdce přejeme, ale krom toho, co tě láká za závody a místa do budoucna? Mark Twain řekl: „Člověk musí cestovat, aby se učil.“ To je pro mě velká motivace. Nestačí se mi dívat na dálkové běhy na lyžích ze seriálu Ski Classics jen v televizi, chci je zažít na vlastní kůži. Tyto závody mají bohatou historii a neexistuje lepší způsob, jak být jejich součástí, než se zúčastnit. Například Birkebeinerrennet je hrdinský příběh o odvaze a dobrodružství a seznam takovýchto závodů by mohl pokračovat dál a dál. Radost z projetí cílem a pocit triumfu mě žene k účasti na dalších závodech a pocit, že jsem zase překonal sám sebe, je k nezaplacení. Kromě těchto závodů bych se chtěl zúčastnit Red Bull Nordenskiöldsloppetu, o kterém se říká, že je nejtěžším lyžařským závodem na světě.

REGISTRUJ SE JIŽ NYNÍ NA SKI-TOUR.CZ NEBO JIZ50.CZ a potkáme se ve stopě, SKOL!

HORNÍ MÍSEČKY 7.–8. 1. 2023

ZADOVSKÁ 14.–15. 1. 2023

KRUŠNOHORSKÁ 21.–22. 1. 2023

ORLICKÝ MARATON 4.–5. 2. 2023

ČEZ JIZERSKÁ 50 9.–12. 2. 2023

JELYMAN 25.–26. 2. 2023

HARRACHOV 10.–11. 3. 2023

ADVERTORIAL

Rozjeďte zimu na běžkách

S ČEZ JIZERSKOU 50 A SERIÁLEM ČEZ SKITOUR Zima se blíží a s ní i nová sezóna ČEZ SkiTour, která vyvrcholí 9.–12. února 56. ročníkem legendární ČEZ Jizerské 50. Oprašte své běžky a vyberte si už teď ze 7 unikátních závodů po celé České republice. Registrace na celý seriál včetně Padesátky již naplno běží, nezmeškejte start svého závodu! ČEZ Jizerská 50 se rozrůstá o nový závodní den

ejslavnější český závod v běhu na lyžích si nyní můžete vychutnat ještě o den déle. ČEZ Jizerská 50 poprvé odstartuje již ve čtvrtek a představí zbrusu nový závod. ČSOB Jizerská 17 se pojede volnou technikou a stane se tak skvělou alternativou k Volkswagen Bedřichovské 30. Nový závod, který kopíruje oblíbenou Magentovou stopu, nebude ochuzen o kouzelná místa, jakými jsou například Nová Louka, osada Kristiánov nebo Hřebínek. V dalším programu závodního víkendu ve dnech 9.–12. února 2023 nechybí závody od 10 do 50 kilometrů, a samozřejmě ani pro ty nejmenší lyžaře. Kompletní program závodů a online registrace do konce roku za výhodnější cenu na www.jiz50.cz!

Termíny 16. ročníku ČEZ SkiTour: Horní Mísečky.....................................................7.–8. 1. 2023 Zadovská 30........................................................ 14.–15. 1. 2023 Krušnohorská 30............................................... 21.–22. 1. 2023 Orlický maraton......................................................4.–5. 2. 2023 ČEZ Jizerská 50.................................................... 9.–12. 2. 2023 JeLyMan............................................................... 25.–26. 2. 2023 Bieg Piastów (partnerský závod)........................3.–5. 3. 2023 Harrachov............................................................ 10.–11. 3. 2023

Sedm běžeckých zastávek ČEZ SkiTour

Seriál ČEZ SkiTour vůbec poprvé odstartuje v Krkonoších, konkrétně 7.–8. 1. 2023 na Horních Mísečkách v okolí Labské boudy nebo Medvědína. Další zastávkou bude šumavská Zadovská 30 a úvodní měsíc sezóny završí Krušnohorská 30. Okolí Cínovce již vloni při své premiéře prokázalo, že nabízí perfektně upravené tratě, příjemný profil a divokou přírodu Krušných hor, která stojí za prozkoumání ve stopě. Vrchol lyžařské sezóny přichází v polovině února s ČEZ Jizerskou 50. Ta ale není jediným únorovým závodem. V Deštném v Orlických horách můžete vyrazit do stopy Orlického maratonu. Na konci měsíce se můžete těšit na JeLyMana, na Paprsek se již tradičně dopravíte lanovkou a užijete si výhledy z hřebenů Jeseníků i nejlepší borůvkové knedlíky široko daleko.

Kruh se uzavírá opět v Krkonoších. Borcem na konec a velkolepou tečkou za sezónou ve stopě bude vůbec poprvé závod v Harrachově, kde od pátku do soboty 10.–11. 3. 2023 můžete prozkoumat trasy v okolí mamutího skokanského můstku. Pátek rozjede stylově noční závod volnou technikou, sobotní den přinese Mini SkiTour, závody klasickou technikou mezi harrachovskými dominantami a také slavnostní vyhlášení celkového pořadí ČEZ SkiTour 2023. Chybět nebude ani závěrečná párty. Rozjeďte zimu s největším seriálem v běhu na lyžích v Česku a poznávejte krásu českých hor z bílé stopy. SKOL! Registrace a informace o jednotlivých závodech najdete na:

www.ski-tour.cz, www.jiz50.cz

ADVERTORIAL

KRÁL BĚŽKAŘSKÝCH ZÁVODŮ

Vyzkoušejte

ENGADIN SKIMARATHON

ory, světlo, jezera – tak se představuje Engadin, oblast, kde má rok 300 slunečních dnů. Engadinský skimaraton je doma uprostřed majestátního horského panoramatu s úchvatnou přírodou a sněhem pokrytými vrcholky. Je to klasika, která se stala nedílnou součástí kalendáře běžeckého lyžování. Kdo jednou okusil Engadin, bude mít vždycky touhu se této královské události zúčastnit znovu. V neděli 12. března 2023 to zase vypukne. Engadinský skimaraton je druhým největším závodem v běžeckém lyžování na světě a největším ve Švýcarsku. Už víc než padesát let patří druhá neděle v březnu tomuto závodu (alespoň co se týče elitních a amatérských závodníků). Znamená to totiž jediné: vstát brzo, dát si těstoviny a vyrazit na start do Maloja. Brzké vstávání vás vždycky odmění – hned od začátku. Kdy jindy se dostanete na běžkařskou trasu v 8:30? Ranní nedotčená a tichá příroda, úchvatné horské vrcholky a paprsky slunce, které vám brzy zahřejí tvář – to vše natěší člověka na Engadinský skimaraton ještě víc. A to je teprve začátek zážitku.

Maratonský týden: 53rd Engadin Skimarathon.............. neděle, 12. března 2023 14th Engadin Halfmarathon............ neděle, 12. března 2023 22nd Engadin Women’s Race............ neděle, 5. března 2023 37th Youth Sprint.................................. středa, 8. března 2023 5th Engadin Night Race...................... čtvrtek, 9. března 2023 1st Engadin Stafetta............................ pátek, 10. března 2023

Čeká na vás 42 kilometrů nezkalené běžkařské radosti na trase vedoucí přes tři zamrzlá horská jezera, kolem tradičních vesnic engadinské oblasti a přes sněhem zapadané modřínové lesy. Na 20. kilometru, těsně před koncem půlmaratonu, vás ohromí sjezd Stazerwald. První část trasy (21 km) je za vámi a běžkařská idyla pokračuje druhým kolem do cíle. Jste navnadění na běžkařský zážitek v Engadinu? Registrujte se a nenechte si ujít největší běžkařskou akci ve Švýcarsku. Před samotným maratonem můžete vyzkoušet sesterské závody – Engadinský závod žen, Engadinský noční závod a Engadinskou štafetu. Další informace a registrace:

www.engadin-skimarathon.ch Hotely: Engadin Skimarathon/Partnerhotels (engadin-skimarathon.ch) Skupinové ubytování: Engadin Skimarathon/Group accommodation (engadin-skimarathon.ch)

Ubytování od jednoduchého skupinového ubytování přes 3hvězdičkové hotely až po luxusní hotely.

MAG CESTOVÁNÍ TEXT: JAN POKORNÝ A HANA HOUŠKOVÁ FOTO: ARCHIV LHOTY-VLASENICE

ŠTĚSTÍ

přeje připraveným „Jedeme do Vlasenice!” pípla mi SMSka od kamaráda Čerta. Volám zpátky, abych se ujistil, že to není vtip. Okamžitě jsem ubezpečen, že se pocukrovaná buchta změnila na slabou peřinu s pevným základem a projetí stop po loukách kolem Lhoty-Vlasenice je tutovka. Podle Facebooku jsme zjistili, že jsou tratě projeté už z noci na oba styly, tak si bereme skejty.

ned, jak máme v práci padla, nasedáme do auta a frčíme na Vysočinu přes Kamenici nad Lipou. Míjíme známý zámek s prastarou památnou lípou, pak jedeme nahoru do kopce kolem zapomenutého židovského hřbitova, odbočíme na Antonku a hurá do Vlasenice. U hospody vidíme, že je otevřeno, to má ještě čas. Už chceme být na lyžích. V zatáčce nad vsí zaparkujeme, je vyhrnuto, ale jde parkovat i podél silnice směrem k lesu. Lehce mrzne a slunce svítí do bílé deky na loukách, že z toho pálí zrak. Do stopy nastupujeme v okruhu zvaném Pod zatáčkou, kde se podle nové zástavby pravděpodobně usídlují noví Vlaseničáci. Vydáváme se směrem Po humnech. Stopa je pevná a člověk se baví různými ostrými zatáčkami. Nabízí menší i větší kopečky odlišné délky, až se dostáváme k prvnímu rozcestí. Už začínám popadat dech a Čert mi doslova funí na záda. „Kam teď?“ ptám se. Kamarád se začíná rozhlížet a přemýšlí nahlas: „No, buď tudy z kopce, nebo tudy z kopce.“ Směju se a ironicky komentuji: „Aha, já nevěděl.“ Rozhlížíme se přes velkou hromadu klestí, kde to vypadá na příští pálení čarodějnic.

Našemu rozhovoru se směje běžkař kousek opodál. „Vezměte to kolem arboreta, dolů ke kravínu a dál Na pekla. Tam si můžete dát ještě kolečko na Pelec, nebo zpátky do kopce.” Poděkujeme a ještě se pro jistotu ptáme: „A kolik to je celkem?“ Místní znalec

odpovídá: „Když je dost sněhu, dá se tu nalítat i 20 km, aniž byste někde jeli dvakrát. Kluci to projížděli včera, tak je to dneska víceméně kompletní. Možná někde v lese by to chtělo více sněhu,“ zubí se pod namrzlými fousy. Ještě se ze zvědavosti ptám: „Paráda, a kolik vás tady ve vsi vlastně je?“ Domorodec dodává: „Sto i se Lhotou. To je ta ves támhle pod kopcem,“ ukazuje směrem dolů za horizont, kde vidím nějaký přístřešek. Později zjistím, že jde o dřevěnou lavičku se střechou v tyrolském stylu zasazenou do místa s výhledem na ohradu, kde se taktéž prohání dva koně a v dáli je vidět na další vesnice. Sjíždíme k arboretu, nazývanému Magická zahrada, kde jsou umístěny kamenné sochy, které zde vznikly při několika sympoziích v minulých letech. Za remízkem už se leknu stáda krav, které jsou naštěstí za ohradníkem. Stoupáme kolem koní a KOKu (Kamenné oázy klidu) a pouštíme se dolů z kopce k lesům za vsí. Po levé straně je opět jiný pohled do údolí se dvěma rybníky a stopa vede dál podél hranice lesů až na zmiňovaná „Pekla”. Stále si to šlapeme v krásně široké skejtové stopě.

Kamenná oáza klidu (KOK) – odpočinkové místo, kde můžete posvačit a zrelaxovat

PŘEJÍŽDÍME PŘES BROD A KLOUŽEME PŘES DALŠÍ ČLENITÉ LOUKY S MALÝMI REMÍZKY I VZHŮRU S VÝŽIVNÝM SKLONEM TĚSNĚ AŽ POD ZDEJŠÍ NEJVYŠŠÍ BOD – PELECKÝ KOPEC V NADMOŘSKÉ VÝŠCE 719 M. Všímám si, koho potkáváme. Jak vidno, ve Lhotě-Vlasenici si přijdou na své všechny věkové i výkonnostní skupiny. Míjíme sporťáky s reklamami na dresech, důchodce s batůžkem nebo rodiny s dětmi, jež se běžkovat teprve nadšeně učí. Proti proudu Lhoteckého potoka se příjemnou rovinkou dostáváme k dalšímu rozcestí. Dohání nás tři vysportovaní chlapci ve vestách s nápisy Vlasenický páni, kteří se s hlaholem dohadují, jakým směrem se vydají. Zaslechnu Novinu a kolečka a pytlíčky v Březí. Asi další místňáci. My ovšem chceme vyzkoušet Pelec. Přejíždíme přes brod a kloužeme

přes další členité louky s malými remízky i vzhůru s výživným sklonem těsně až pod zdejší nejvyšší bod – Pelecký kopec v nadmořské výšce 719 m. Odfrkneme s klasickým zavěšením do hůlek a kocháme se pohledem na ves a kopečky místní vrchoviny. Pak už se vydáváme na příjemný sjezd s několika zatáčkami, které jdou udržet ve vajíčku. Kéž by byly takto projeté stopy všude na Šumavě, bleskne mi hlavou. Vracíme se k brodu a opět stoupáme doprava podél lesa k onomu Březí, kde je zbudováno odpočívadlo a dětské hřiště. Spíše asi pro ty nevyběhané, říkám si na vrcholu stoupání se zřejmě největším převýšením, co jsme dnes absolvovali. Přes les se dostaneme na Novinu, nejvýše položenou louku, kde by se dala příjemně trénovat časovka na krásných pětiminutových dvoukolech. „To necháme na příště,“ říkám Čertovi. Lesní spojovačkou se dostaneme k odpočinkovému místu s mapou tras, kde je připevněna kasička pro příspěvky na jejich úpravu. Sami lidé se přihlásili o to, aby mohli někde přispívat za využití běžkařského areálu. Letos dostanou za příspěvek i pěknou nálepku k vyzvednutí v hospodě. Kasička je plná, ale padesátka se tam vleze. Od Dubu sjíždíme k autu okruhem Nad zatáčkou. A jak se říká, to nejlepší na konec: při soupaži z kopce se kochám pohledem na nejvyšší horu Javořické vrchoviny – Javořici ve výšce 836 m n. m. Povinností po našem tréninku je zastávka v hospodě U Rudolfů, která je součástí místního nově přestavěného kulturáku. V nabídce mají vždy teplou polévku a poctivý zázvorový

čaj. Kdo potřebuje spíše zchladit, určitě uvítá hořkou desítku nebo dvanáctku z kamenického pivovaru. Hospoda má o víkendu odpoledne otevřeno taktéž v závislosti na sněhových podmínkách a počtu sportujících žíznivců. Jak se dozvíme od hostinského, pořádají se tady i biatlonové závody. Termín je vždy neznámý a závisí na stavu sněhové pokrývky a předpovědi počasí na 14 dní dopředu. Střílí se ze vzduchovky a jezdí se také štafety. Oblibu má závod už i mezi dětmi, dokonce se někdy z části jede v noci! Ti se umí bavit, říkám si v duchu a usrkávám čaj. Taky se dozvídám, že na louce Šoukalce je památník místa, kde bylo ve čtyřicátém pátém v noci shozeno 13 vaků se zbraněmi a dalším materiálem pro činnost partyzánských skupin, které ve zdejších lesích koncem 2. světové války operovaly. O trasy se starají místní nadšenci, kteří se snaží s každou další zimou požitek z běžkování okolo Vlasenice navýšit. Ze začátku se trasy upravovaly válcem za traktorem a skútrem se stopovačem zatíženým pytlem písku. Nicméně vášeň pro běžkování s sebou přinesla i nákup zánovní rolby, která dodala nový rozměr vlasenického běžkování. Stopa se upravuje dle časových možností domácích rolbařů, nicméně většinou se tak děje večer potmě, aby měla stopa možnost přes noc pěkně přimrznout. I v noci však rolbu potkávají noční běžkaři s čelovkami, již si dávají druhou fázi tréninku, anebo pracující, kteří se snaží využít těchto podmínek každý den po práci, stejně jako třeba na Jizerské magistrále.

MAG CESTOVÁNÍ TEXT: VÁCLAV ŠTĚPÁNEK

Nenápadné kouzlo

RYCHLEBSKÝCH HOR

Když se řekne Rychlebské hory, tak si málokdo vybaví, kde by tak asi mohly být. Obvykle je mají návštěvníci spojeny s Jeseníky, s nimiž v Ramzovském sedle bezprostředně sousedí.

nozí je berou jen jako takovou spojnici mezi Jeseníky a Králickým Sněžníkem, kterou projedou nejkratším možným způsobem tak, aby se od rychlíkové vlakové zastávky v Ramzové dostali co nejdříve na Králický Sněžník a stihli ještě za světla sjet dolů do Horní Moravy či k některé vlakové stanici na trati z Dolní Lipky do Hanušovic (to pochopitelně ti nejzkušenější z nás, je to totiž velmi solidní padesátka s převýšením dobrých 1 500 metrů). Dokonce i závod Jelyman, tedy jesenický lyžařský maraton, který se v Rychlebských horách pravidelně jezdí

v posledním únorovém týdnu v rámci české SkiTour (hlavní závod obvykle měří mezi 40–50 km, záleží na sněhových podmínkách), se vlastně jmenuje špatně, protože se celý jede v Rychlebských horách a s Jeseníky nemá nic společného. Inu, Rychlebské hory jsou tak trochu nevýrazné, nemají žádné hřebeny s bezlesím, protože jsou nižší než sousední Jeseníky i Králičák, ale… V posledním dvacetiletí se staly téměř Mekkou běžkařů, protože mají skoro vždy sníh, a hlavně i za té nejnižší možné sněhové pokrývky se mohou pyšnit desítkami kilometrů různě náročných vyjetých stop.

Jen málokdy se tak stane, jak to bylo běžné ještě před třiceti lety, že si dálkoví běžci jedoucí z Ramzové na Králičák v některých místech museli vyjíždět stopy sami. Dnes, za dobrých sněhových podmínek, lze až do sedla pod Králickým Sněžníkem z Ramzové vyjet podstatě rychleji v perfektně upravených stopách. Tu tradici tam založil Miloslav Mika, bývalý nájemce chaty Paprsek, která leží ve výšce 1 022 m nad Starým Městem pod Králickým Sněžníkem (respektive nad vesnicí Velké Vrbno, odkud na ni také vedou lyžařský vlek a lanovka). Původní chatu vystavěl německý turistický spolek ze Starého

Rychlebským horám se rozhodně nevyhýbejte, protože si tam zalyžujete lépe než v náročných Jeseníkách s jistotou často i 3x týdně upravovaných stop. Jedinou nevýhodou tamní lyžovačky je, že hlavní trasy vedou v podstatě stále v lese, takže výhledy na Jeseníky se otevírají jen občas FOTO: NEZNÁLEK 69/MAPY CZ

FOTO: SKITOUR

Lesní bar v Mrtvém údolí ve výšce 750 m n. m. nad Horní Lipovou

Města, po válce přešla přes různé organizace, nakonec ji získal podnik TOS Olomouc. Její správce Mika chatu v roce 1993 koupil. Udělal moc dobře, protože jde asi o nejlépe fungující horskou chatu v celé oblasti Jeseníků a Králického Sněžníku. A nutno podotknout, v Rychlebských horách jedinou, navíc stále zachovávající svůj původní vzhled z meziválečné doby. Miloslav Mika se již jako správce chaty staral o okolí a jako první široko daleko začal projíždět lyžařské stopy. Ovšem teprve poté, co se stal jejím majitelem, investoval do profesionálního vybavení a v současnosti vyjíždí v Rychlebských horách téměř 70 km

lyžařských stop. Připočítáme-li k tomu i ty, které udržuje sdružení místních obcí, a také stopy na Králickém Sněžníku, pak lze garantovat, že za dobrých sněhových podmínek se zde můžete ulyžovat… Některé z těchto stop, z nichž jsou v okolí Paprsku vytvořeny okruhy různé délky a náročnosti, jsou po vstupu ČR a Polska do schengenského prostoru z velké části upravovány i na sousedním polském území: ostatně proto se nejdelší z nich jmenuje Velký Schengen, neboť většinu trasy brázdí na polské straně Rychlebských hor, a pokud byste jej s ničím jiným nekombinovali, měří kolem 17 km. Pokud začnete

Okolí chaty Paprsek je během závodů doplněno stany k občerstvení a na převlékání a také nezbytným servisem. Chata byla postavena německým moravsko-slezským turistickým spolkem ze Starého Města pod Sněžníkem v roce 1932 za pouhé čtyři měsíce. V posledních desetiletích byl sice interiér citlivě upravován, její celkový vzhled ovšem nedoznal změny. Je to jediná chata s možností stravování a veřejného ubytování v celých Rychlebských horách. Ubytování v dalších chatách, např. v Kladském sedle či na Medvědí boudě je sice možné, ale služby pro veřejnost neposkytují. Lyžaři jedoucí na Králický Sněžník tak mají další možnost občerstvit se až v podobně staré turistické chatě na Návrší nad vesnicí Stříbrnice

kombinovat základní trasu s různými dalšími kratšími okruhy a nakonec i s přístupovými cestami, těžko se dostanete pod 30 km. Samozřejmě, je to trasa střední náročnosti, pro začátečníky je přímo v okolí chaty vyjeta celá řada kratších a méně náročných tras, ale i ty se dají naplánovat tak, že z nich vznikne poměrně těžký okruh, na němž se jezdí v podstatě již také tradiční 24hodinový lyžařský závod. Dlužno podotknout, že celá oblast Rychlebských hor i široké okolí byly před válkou osídlené německým obyvatelstvem, a i téměř 80 let po jeho odsunu je tato sku-

MAG CESTOVÁNÍ

tečnost na stavu mnohých vesnic v podhůří Rychlebských hor vidět. Z celé řady dalších se ovšem v průběhu doby staly víceméně pouze rekreační obce, kde žije pouze minimum domácího obyvatelstva a z většiny stavení jsou rekreační chalupy nebo penziony. Asi nejznámější z nich je vesnice Petříkov, přes níž můžete projet do Rychleb vlakem, což činí ještě poměrně hodně lidí. Od vlaku v Ramzové bývá právě do Petříkova vyjeta jakási spojující stopa, která v jedné své části vede nad obcí a ústí do nejfrekventovanější přístupové cesty k vrcholovým částem Rychlebských hor. Je to dvoustopá, často i čtyřstopá magistrála, jež z Petříkova (750 m n. m.) stoupá údolím říčky Branná k rozcestí, kde se do Branné vlévá Černý potok. Samotná magistrála pak pokračuje další čtyři kilometry k chatě Paprsek kolem Císařské boudy, ale od rozcestí to náročnější lyžaři raději vezmou docela prudce stoupající stopou na nejvyšší bod Rychlebských hor, na Smrk (1 127 m n. m.). Tam totiž potkají o víkendu řádově méně lidí než na magistrále. Ta je totiž plná těch, kteří se již těší na vyhlášené borůvkové knedlíky na Paprsku. Kolem Smrku to navíc vypadá jako ve vysokých horách. Horský les je zde již zakrslý, rozvolněný, a pokud není počasí zrovna slunečné, dokáže tam být podobně nepříjemně jako na hřebenech Jeseníků. Ostatně proto je tam i tyčové značení. Na Smrk se ale lze dostat i o hodně delší cestou. To, když z Ramzové nepojedete na Petříkov, ale budete sjíždět příjemnou stopou podél trati až na rozcestí U Pyšné louky, odkud se klikatí téměř desetikilometrový náročný výstup na Smrk. Anebo můžete z vlaku vystoupit až v Horní Lipové (vlak dále pokračuje do zastávky Lipová-lázně a do Jeseníku, známého dříve jako Frývaldov, nad nímž je vybudován známý areál Priessnitzových léčebných lázní) a odsud také vyrazit ke Smrku. Cestou můžete navštívit pozoruhodný lesní bar, kde je v malém sroubku k dispozici vše, čeho si unavený běžkař žádá. Platí se do kasičky podle vystavených cen. Pravda, o víkendech tam bývají i zřizovatelé baru, kteří se snaží zvládnout nájezd těch, kteří tuto pozoruhodnou atrakci chtějí zažít, ale ani oni „nekasírují“, vše se dává do té kasičky. Nestává se, že by v ní pochybilo, spíše naopak. Dále na Smrk odtud ale pokračuje pouze naprostá menšina návštěvníků lesního baru. Cesta z Horní Lipové je totiž ještě náročnější než všechny již popsané, neboť vesnice leží ve výšce pouhých 600 metrů, takže na Smrk to máte ještě jednou tolik metrů stoupání.

FOTO: ZDENĚK PANSKÝ/MAPY CZ

Pěchotní srub Svah a řopík, které je možno vidět ze stopy ze Starého Města pod Sněžníkem přes Konfelzov na magistrálu k Císařské boudě

Na Paprsek můžete vystoupat také velice pěknou a většinou po loukách vedoucí hřebenovou cestou ze Starého Města pod Sněžníkem, nebo cestou zvanou Milíře, začínající pod vlekem ve Velkém Vrbně, ústící u nám již známé Císařské boudy do magistrály. Milíře se klikatí v úbočí Trnové hory (1 060 m n. m.) a za dobrých sněhových podmínek pod vleky startuje a po ní stoupá zmíněný závod Jelyman (což se ale už několik let nestalo). Konečně, pokud se chcete jenom vozit po okruzích kolem Paprsku a neznepříjemňovat si cestu náročnějším stoupáním, můžete se nechat z Velkého Vrbna vyvézt na Paprsek lanovkou. Ovšem pozor. Paprsek se stal v poslední době i vyhledávaným sjezdařským centrem, takže najít tam o víkendu místo k sezení bývá často dost složité. Vše se tak v Rychlebách nějak točí kolem Paprsku. Tam směřují i popsané cesty přes Smrk, a nejen ony. Na Paprsek se totiž lze při dobrých sněhových podmínkách dostat i odjinud. Upravovaná stopa začíná také nad lyžařským střediskem v Branné, dříve Kolštejně, městečku se zachovalým středověkým hradem. Stopa se nedaleko Koutného vrchu (798 m n. m.) setkává s jinou trasou vedoucí ze Starého Města a společně pak pokračují nad vleky v Ostružné (lze tedy z vlaku vystoupit i v Ostružné, neboť přímo od nádraží k této stopě vede upravovaná spojnice) a hřebínkem nad vleky v Petříkově až na magistrálu k Císařské boudě. Tam už toho budete mít docela dost, jedná se totiž o stále stoupajících dvacet kilometrů, takže sjezd k Paprsku i občerstvení v chatě jen přivítáte. Tato cesta má i své historické zvláštnosti: jednak projedete prvou linií československé betonové hranice, a to jak s typickými malými „řopíky“, tak s několika velkými dělovými sruby (pojedete-li ze Starého Města), dále míjíte horskou rozptýlenou osadu Kronfelzov se zachovalou lidovou architekturou jesenického typu. Ta je k vidění i v Petříkově, kde doporučujeme pouze o víkendu otevřenou

hospodu Mázhaus, v níž se budete cítit jako za první republiky. Po sjezdu magistrálou z Paprsku se tam také ohřejete, protože dolů svištíte čtyřicítkou, a pokud si nedáváte pozor, zima se do vás stejně zakousne, ať chcete, nebo ne… Nejzkušenějšími lyžaři je nicméně nejvíce využívána trasa červené značky směrem na Králický Sněžník, která pokračuje z Paprsku dvacet kilometrů přes Medvědí boudu, ležící pod Kunčickým hřbetem (1 066 m). Na Chupenkovci (980 m n. m.) se poprvé dotkne moravsko-polské hranice, podél níž vede ke Kladskému sedlu a dále po vrstevnici ke Králickému Sněžníku (1 423 m n. m.). Trasu jsme však již popsali ve vydání NORDIC 57. Rychlebským horám se rozhodně nevyhýbejte, protože si tam zalyžujete na běžkách lépe než v náročných Jeseníkách a navíc s jistotou často i třikrát týdně upravovaných stop. Jedinou nevýhodou tamní lyžovačky je, že hlavní trasy vedou v podstatě stále v lese, takže výhledy na Jeseníky se otevírají jen tu a tam. To má i druhou nevýhodu. V jarních měsících, při odměku, je na cestách plno jehličí, a jen málokdy tomu pomůže čerstvé projetí rolbou. I tak se tam ale najdou úseky kolem Smrku, či okruh zvaný Pohádka, vedoucí nejvyššími částmi Rychleb, kde se svezete bez jehličí i na starém firnu.

Václav Štěpánek Historik – balkanista, vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Od mládí běžkařský nadšenec.

S/MAX SKATE Lehké, odolné a ekologicky udržitelnejší lyže. Spojení osvědčené odolnosti densolitového jádra s lehkostí recyklovaného PET materiálu. K výrobě jedné lyže je použito 9 recyklovaných plastových lahví, což odpovídá 45 % hmotnosti jádra S-CORE.